Zdroj: js.emory.edu

Abraham  reprezentuje patriarchu, o němž se s chutí říkává že je to „otec“ všech tří abrahamovských náboženství. A v kruzích, které milují a potřebují „víru“, je dokonce s odvolávkou na šikovného talmudistu Šaule (který to ale myslel maličko jinak, když promlouval do duše Římanům) ustavičně dokolečka omíláno tvrzení: „uvěřil Abraham a počteno mu to za spravedlnost“. Ve skutečnosti je praotec Abraham nevěřící jako pohan. Zato jeho důvěra je bezmezná.

Velice dobře to vidíme právě v parašat Wa-jera, tedy v oddílu začínajícím slovy: A ukázal se Panovník Abrahamovi v rovinách Mamreho …   Jeden by měl pocit (budu-li citovat barvitou hlášku Tomáše Kubína z bůčku), že Abraham sedí před stanem, kreslí si klacíčkem něco do písku a když zdvihne hlavu, stojí tam tři chlápkové. Tedy vypadají jako chlápkové, ale trošičku svítí. Podomní obchodníci, bleskne mu hlavou. A už už otvírá pusu, aby jim řekl něco jako „hrnce si děláme sami a dek máme dost…“, když mu napadne – támhleten vypadá jako ranhojič, co kdyby uměl udělat něco s tou mou bolestí? A co kdyby támhleten dokázal se Sárou maličko pokecat o dětech a tak. Anebo co když mají nějaké zprávy o tom, co shořelo anebo teprve shoří…

Jenomže kdyby Tomáš ve svém apokryfu pokračoval dále, musel by v podobném duchu okomentovat také  potíže okolo Sodomy, Abrahamovo smlouvání o její osud a nakonec i tzv. akejda – tedy ono proslulé obětování Izáka na hoře Moria. (A nepochybuji, že by to dokázal a se stejným nadhledem.)

Právě toto tzv. obětování Izáka je často dáváno za  příklad „vzorné víry“. Má to ale jeden háček. Co když je to „jen“ důkaz naprosté a nezměrné důvěry?

Vede mne k tomu právě Abrahamovo smlouvání o Sodomu. Tak diametrálně odlišné od chování a reakcí některých tzv. věřících.

A teď nemám na mysli  pouze islamofoby, jimiž se portál Shekel  začíná poslední dobou plnit a  kteří tak často argumentují tím, jak je islám zrůdný, protože existují islámští teroristé. Myslím i na všechny „věřící“, kteří kvůli své víře dokáží druhým vnucovat jen tu svoji nedokonalou cestičku (navíc  jako jedinou možnou) právě s odvolávkou na „svoji víru“.

Jedni i druzí by totiž jako správní „věřící“ poslušně srazili půlky a ani by necekli, kdyby k nim To, v co jakože „věří“ přistoupilo a řeklo jim: Protože rozmnožen jest křik Sodomských a hřích jejich obtížen jest náramně, sestoupím a pohledím … Odkývali by všechno, ve strachu, aby si nezadali s Tajemnem. Protože věříme jen v to, co se příčí našemu poznání. Věříme v hejkaly, věříme v reinkarnaci a tu a tam i v bohy.

Abrahamovi se však v srdci ani v mysli tam v Cháran neudělalo nějaké „věření“, nepodlehl nějakému virózně propuknuvšímu „daru víry“, on prostě  nějak a neotřesitelně poznal Vznešeného a důvěřil mu. Navíc teprve poté, co byl vystaven docela jednoduchému Kantovskému imperativu hledání,  kde se bere morálka a humanita. A zda je myslitelné, aby nebylo Stvořitele…  A právě to, že si na tyhle otázky dokázal odpovědět, mu bylo počteno za spravedlnost, jak čteme v Lech lecha (gn 15:6).

A právě proto že důvěřuje, ale „nevěří“, je k sobě nesmlouvavý. Pámbu řekne: Vyjdi ze země své a z příbuznosti své…, a Abraham jde. Vznešený řekne: Vezmi nyní svého syna, toho jediného, kterého tolik miluješ, totiž Izáka, abychom si rozuměli, jdi do země Moria a tam ho přines jako korban zápalů … a Abraham jde. Nicméně, když mu Sladký požehnaný slíbí: Dám ti tuto zemi dědičně v držení, Abram se ptá: A po čem to poznám, tati? A stejně tak, když se schyluje k podvrácení Sodomy, nevěřící ale důvěřující Abraham otevře ústa a říká: Ačkoli jsem jen prach a popel, rád bych položil dotaz, tati

Takhle nejedná žádný „věřící“, tedy rozhodně ne takový, který rozlišuje svět na ty „své“ a na jakési „nevěřící“ (někdy dokonce – jak známe z literatury – nevěřící psy). Takhle jedná jedině důvěřivé děcko. Ani v nejmenším nepochybuje, že ten, Komu důvěřuje, po něm nikdy nebude požadovat nesmysl, krutost anebo oběť. A proto nekomentuje, a jde. Pokud něčemu věří, tak jedině tomu, že ten, komu důvěřuje, ho miluje a myslí to pro dobro jeho samotného i celého vesmíru.

V okamžiku, kdy se ale jedná o druhé, pak jedná nikoli na povel, ale v důvěře. Pokouší se naplnit principy humanity a je ochoten dokonce smlouvat o jejich osud. Nebojí se klást otázky a vést dialog. Dokonce se samotným panovníkem. Důvěra nevyžaduje roubík. A už vůbec ne ošidný roubík víry, což vidíme dnes a denně okolo sebe. Protože s námi nikdo nevede plnohodnotný dialog, nedůvěřujeme vrchnosti, osudu ani budoucnosti. Jsme jimi nuceni věřit čemusi, co se příčí našemu rozumu i naší morálce, a vesmír okolo nás šedne.

Nejde o boží mlýnky. Jde jen o důvěru a důvěřivé až důvěrné realizování pokynů, které nám Ten, kdo si důvěru plně zasluhuje, nabídl. Domnívám se, že každý z nás, kdo tohle praktikuje a dokáže, je daleko hodnotnější než my věřící, kteří hájíme svoji víru (konfesi či pověru) a „svého“ Boha.

Námitka – a velice validní. I taková Johanka z Arcu slyšela hlas toho, komu důvěřovala. A kdo ví, co slyší mládenec oplácaný semtexem anebo odpalující kaťuše na mateřské školky. A právě tady – jak nás mezi řádky učí parašat Wa-jera – začíná onen okamžik, kdy se musí nesmlouvavě smlouvat. Dialog – Ale tati, tady už nejde jen o nás dva, tady jde taky o lidi. A tys mne přeci učil, že i oni … Učils mne: „Ustanovte spravedlivý soud!“ Bez ohledu na konfesi a vaše osobní hejkaly. A také jsi sliboval: „Spravedlnost a soud dají sobě políbení… A tak se nezlob, ačkoli jsem jen prach a popel, rád bych položil dotaz, tati. Jak se to, co si myslím, že slyším, rýmuje s tím, cos mne o těch druhých a o Tobě samotném naučil?

Autor: Jaroslav Achab Haidler

41 Komentářů

  1. Daniela E.
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 01:46 — Odpovědět

    Děkuji Vám, Achabe, za inspirující zamyšlení, přesto mi dovolte následující úvahu : nedlouho předtím Avraham inicioval válečné tažení na záchranu Lota a jeho rodiny, poté co Sodomští a Gomorští prohrály s koalicí čtyř králů…a to “jakmile o tom uslyšel”(nepíše se na příkaz Toho, kterému důvěřuje)..v noci tábor čtyř králů napadl, dosáhl vítězství proti přesile, osvobodil Lota a kořist předal Sodomskému králi…v tomto případě Avraham nesmlouval o životy protivníků, nepřátel Lota, ale později smlouvá o životy obyvatel Sodomy a Gomory(svých strategických partnerů)…je to jen úvaha, nezpochybňuji Avrahamovy zásluhy, jen se mi nechce uvěřit, že by ho vedly pochybnosti o tom, že se rozchází(nerýmuje) to, co ho B-h učil s tím, co slyší…

    0
    0
  2. Refael
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 04:16 — Odpovědět

    DEKUJI p.Achab,

    ale myslel jsem si, ze konecne najdu odpoved na otazku: jak je mozne, ze pri smlouvani o Sdom Avraham smlouval s B-hem jako na trznici(50,40,30,…) o osud spravedlivych, ktere osobne asi krome Lota a jeho casti rodiny neznal, ale v pripade Akedat Jicchak, kde slo o jeho vlastniho syna, nejen vubec nepipnul, ale dokonce jak uvadi Tora, jeste si privstal?

    DEKUJI predem za odpoved.

    0
    0
  3. danny
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 09:36 — Odpovědět

    od Rimanov som sa posunul k Jakubovi.2,14-26.A pochopil som,ze Abraham,po,,faux pas”v cudzine,Egypte,sa Doma stava inym.Zo,,slabocha”sa stava odvaznym a silnym vodcom. bez ,,prikazu”odvazi sa riskovat zivot za vyslobodenie pribuzneho.Dovera v Boha je rozhodujucejsia ako pocet vojakov.Strategia podobna Gideonovi.Prekrocil,,rodinkarstvo” a ze,,..priniesol spat,aj zeny a lud”mi propomina onen pokus za zachranu Sodomy.
    Pri akede,sa ,,neda”spitnut.Ked povie TU som!naznacuje pripravenost vypocut poziadavku.Pri slove odejdi,kedysi,,zabil”minulost,terazky ma ,,zabit”buducnost?Da sa diskutovat pri bezodkladnom rozhodnuti?Ma pravo sa clovek v danej situacii sa pytat?

    0
    0
  4. Erich
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 10:36 — Odpovědět

    Ad 2. Zajímavý dotaz. A nemůže to souviset třeba i s tímto:

    Deuteronomium 21

    15 Má-li někdo dvě ženy, z nichž by jednu miloval a druhou by nemiloval, a porodí mu syny milovaná i nemilovaná, ale prvorozený syn bude synem nemilované,

    16 v den, kdy bude dávat, co mu patří, svým synům do dědictví, nemůže dát právo prvorozenství synu milované na úkor prvorozeného syna nemilované.

    17 Vezme ohled na prvorozeného syna nemilované a dá mu dvojnásobný díl všeho, co má, protože on je prvotina jeho síly, jemu náleží právo prvorozenství.

    A za druhé, to je ale těžká fabulace a dotaz pro někoho, kdo zná velmi dobře historii a tamní zvyklosti. Nebyly tehdy v té oblasti běžné i lidské oběti?

    Pak by ovšem Abraham takto chtěl činit něco tenkrát zcela normálního, o účelech čehož se nepochybovalo a až Bohem byl zastaven???

    0
    0
  5. 5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 13:13 — Odpovědět

    “Ma pravo sa clovek v danej situacii sa pytat?”

    Člověk má právo se ptát v každé situaci.

    0
    0
  6. dada
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 13:45 — Odpovědět

    Já bych jen poznámku hodně na okraj – osvědčilo se mi nehledat za každou cenu nějaké rozumné, případně omlouvající vysvětlení toho, co mi přijde u kladných biblických postav pochybné. Nabyla jsem přesvědčení, že i slavní “otcové víry” byli pěkní střelci a možná právě i proto se těmi otci národa stali, protože my jsme přesně takoví a zápasíme na svých cestách stejně jako oni. A je dobré to vidět, povzbuzuje nás, že to Hospodin nevzdává ani s takovými výtečníky, ani po takových kiksech…
    Dovedu si představit, že by otcem víry mohl být někdo mnohem morálně dokonalejší než Abraham, Izák a Jákob, že by vzorem mesiášského krále mohl být někdo jiný, než zrovna David – ale jak velký by pak ten národ “víry” byl? To by tedy asi byla pěkně malá hrstička těch, co obstáli, kdo udrželi krok…
    Mám na mysli třeba Joba, to byl vynikající člověk.

    0
    0
  7. Daniela E.
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 14:24 — Odpovědět

    ad)6) určitě se můžeme hodně naučit a inspirovat u silných osobností a není třeba “soudit” jejich morální profil, každý měl pravděpodobně to své místo tam, kde ho v historii měl..nemyslím, že je jisté, že by Jób byl “dokonalejší” než Praotcové, je otázka, jak by se Jób rozhodoval, zda by jako Avraham opustil vše co měl a znal, šel do neznámých míst k neznámým národům s revoluční myšlenkou a navíc s lidmi, kteří na něho spoléhali a převzal odpovědnost za jejich životy a štěstí, stal se vůdcem, válečníkem, diplomatem a vším, čím se Avraham stal…každý měl svou mimořádnou roli..

    0
    0
  8. dada
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 14:39 — Odpovědět

    ad 7) Nesnažím se soudit, jen nečíst nesoudně :-).

    0
    0
  9. danny
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 15:17 — Odpovědět

    Pravo pytat sa?Samozrejme,ze ano.V logickej,etickej rovine.Ale ked prideme na existencialnu rovinu,nie som si az tak isty.Cital som,ze v hebrejcine slovo ,,verit”sa spaja s dativom ,,verim mu”a bodka!Nezalezi na tom co sa stane.Bavime sa o skuske Abrahama.Preto zrejme mlcal.Aj ked vedel,ze sam by na to neprisiel,tak by sa to mohol dozvediet len od Neho.Ale mlcal.Poznal Ex9,16 alebo Joba38, 39kap.?

    0
    0
  10. danny
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 15:21 — Odpovědět

    P.S.a Job ddodava na zaciatku 40kap.,,Kladiem si ruku na usta…”.

    0
    0
  11. dada
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 15:59 — Odpovědět

    danny, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že Hospodin je tomu Jobovu protestování, tomu dotazování se, té vášnivé řeči příznivě nakloněn. Že je mu potěšením odpovídat právě Jobovi, i když je to v tom vichru řeč jak hrom :-). A že si od samého začátku všímá především jeho, že to záměrně nechá dojít tak daleko, aby se Job “rozmluvil” a “rozprotestoval” a že to, co Job předvádí, je obdivuhodný boj, ta neochota smířit se s nespravedlivým obrazem Boha, ta snaha vyříkat si to s Ním, ta síla nezmalomyslnět, neodít se pošmournou ponížeností, hrdost opravdové pokory, ale i kapitulace v pravý okamžik, ta ruka na ústech až ve chvíli, kdy skutečně Hospodin dosvědčí, že je Jobovi partnerem, že jeho volání neznělo do větru, že Job nebyl Hospodinu jen tím zanedbatelným červem, kterému sluší jen sebeponižování (k čemuž ho v podstatě vedli přátelé). Ano, Job opravdu zmlkne, ale až má jasno, až k němu Hospodin promluví (a to velice milostivě, přesto že káravě, s takovým respektem, jaký neprojeví komukoli jinému v celém příběhu). A na závěr ještě zpečetí své kladné hodnocení Joba jeho pověřením obětovat za své “moudré a pokorné” přátele.
    Job je podle mého vnímání přímo ztělesněním důvěry, tady je to slovo “víra” opravdu takové slabé a vlažné.

    0
    0
  12. danny
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 17:26 — Odpovědět

    Ad7,nevravim.kto to mal tazsie,Abraham a ci Job.Abraham mal moznost ,,vyberu”kdezto job bol ciastocne v ,,manevrovany”Takto by som ich asi neporovnaval.Su to mocne pribehy,ktore nam mozu pomoct,pripadne sluzit ako priklad.
    Dado.to,,partnerstvo”je velmi mocna vec.Kde zacne Abraham i job mlcat,mozno pochopili koniec,,svojich”moznosti a zvysok prebera do svojich ruk Hospodin a vznika,,Moc bezmocnych”?A bezmocnost mocnych?

    0
    0
  13. woodoo
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 17:32 — Odpovědět

    Ad 11) Dada: Není nic horšího než obecně mlčet. Proč asi má zájem o komunikaci, a to ponejvíce slyšitelnou, ačkolivěk jak v mnohém shledáváme: „…zavři se do komůrky své…“. To vše by, dle mého, mělo být opravdu jen tím nejniternějším vztahem. Proto se mi líbí: „…je partnerem…“ Tímto způsobem, myslím si, chce s námi komunikovat. To má dalekosáhlé konsekvence. :O)

    0
    0
  14. 5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 18:26 — Odpovědět

    ad 1) Být košer a respektovat Tate-zisn ale přeci neznamená být pacifista, za každou cenu… Nezabiješ, ale taky nepožádáš. Tedy nebudeš si árokovat cizí území, nebudeš okupantem. A pokud při porušování pokynu o žádost navíc hrozí, že budeš prolévat krev, pak platí :Kdokoli by prolil, rukou člověka bude prolita … A já osobně, jsa veden okupanty do otroctví, bych strejdu Abrahama uvítal. A být tím, kdo do otroctví vede, asi bych ani v Haagu příliš neuplatňoval porušení práva, pokud tedy Abraham nespáchal genocidu nebo zločiny proti lidskosti …

    V žádném případě nemám šanci vyloučit, že praotec smlouvá o své koaliční partnery, snad jen s jediným dost důležitým detailem, že klade andělu či Big-Bossovi otázku, najde-li se tam spravedlivý … to by mohlo při troše dobré vůle vypadat, že mu jde o princip :)

    0
    0
  15. 5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 18:41 — Odpovědět

    ad 2) Rafaeli — ale právě o tom se ten text tak maličko zamýšlí. Pokud důvěřuji (krátce poté, co jsem uzavřel smlouvu mezi rozpůlenými obětinami, zjistil, že se podařilo zachránit synovce, zjistil, že se Sodomou to dopadlo dost tristně, zjistil, že se dá jednat z příma a ne jako v Gerar, a zjistil, že i stoletému a devadesátileté narodí syn), tak ani dalším 37 letech asi neváhám a respektuji. Toho, kdo pravil a Jeho slovem povstalo …
    A pokud jde o to smlouvání (resp. o Abrahamovo nesmlouvání), ono tam obsaženo je — i když jen díky peru našich Mistrů tradice. Jenomže pámbu jen smlouvajícímu Abrahamovi zavčasu skáče do řeči … vezmi syna svého …. toho skutečně svého, jediného z beder tvých a Sářiných …. toho milovaného … totiž aby nebyla mejlka konkrétně Izáka … To se pak blbbě smlouvá, když přicházejí argumenty předem … :)

    0
    0
  16. Daniela E.
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 22:52 — Odpovědět

    ad 14) děkuji Vám Achabe za reakci..určitě ve svém příspěvku nezpochybňuji právo Avrahama na obranu svých blízkých(sama matka naprosto chápu jeho okamžitou reakci-vždyť dlouho neměl vlastní děti a tak mu je synovec Lot jistě velmi blízký)…to, že se nechtěl kořistí obohatit je jistě šlechetné a její předání Sodomským řekněme diplomatické…otázku proč chtěl zachránit všechny v Sodomě a Gomoře ponechme otevřenou…v článku mi stále k Avrahamovi nesedí představa, že by měl pochybnosti “že se nerýmuje” teorie a praxe, tedy “to, co se od B-ha učil a to, co slyší..”, právě proto, že být první, předpokládám, chtělo přesilnou důvěru ale i respekt:)

    0
    0
  17. Daniela E.
    5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 23:39 — Odpovědět

    ad 8) promiňte, že slova : “Dovedu si představit, že by otcem víry mohl být někdo morálně mnohem dokonalejší než Abraham, Izák a Jákob, že by vzorem mesiášského krále mohl být někdo jiný, než zrovna David..” mi přišla jako odsouzení morálky a výběru Praotců…soudné čtení vidím u moudrých v tom, že hledají proč byl Praotcem právě ten a ten…co mimořádného představoval ve své době a v místě, kde žil, jak překonával těžkosti a zápasil se svými slabinami…bez toho, že by se zpětně někdo jednoduše odsoudil z jiného naopak stvořil zidealizovaný světec…:)

    0
    0
  18. 5.11.2012 – 20 Heshvan 5773 v 23:41 — Odpovědět

    Ještě pro Danielu (ad 16) – s kořistí nemám problém. Nepocházela náhodou ze Sodomy?
    Jenom si lámu hlavu, jestli jsem nenapsal něco nešikovně, protože to rýmování se mělo týžkat “rýmování se s učením” … a tak mi zase uniká, v čem by se to nerýmovalo ? Resp. v čem by se nerýmovalo pravidlo: Osobní důvěry bez smlouvání versus minimální odsudek druhých, pokud se jejich skutky mohou “rýmovat” s požadavky Klíče k vesmírům :))

    0
    0
  19. 6.11.2012 – 21 Heshvan 5773 v 00:07 — Odpovědět

    ad 4) Pro Ericha … Máš patrně na mysli vyhnání Hagar, nikoli její předchozí útěk. Nečteme ale v tóře, že Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého (gn 21:11)?

    0
    0
  20. Jaroslav Formánek
    6.11.2012 – 21 Heshvan 5773 v 00:17 — Odpovědět

    Bacha, islámofobové, na islámského Abraháma! Neobětoval Izáka!!!! Projděte si halál islámské weby.

    0
    0
  21. danny
    6.11.2012 – 21 Heshvan 5773 v 06:51 — Odpovědět

    Danielo,ked som tu vetu,,Dokazem si predstavit..”docital aj s dovetkom,tak sa mi to nezda nejak osemetne.
    K otazke zachrany Sodomy,co takto skusit pohlad,ze keby zahynulo veskerenstvo,a teoreticky aj par spravodlivych,tak by ludia mohli stratit vieru v Boziu spravodlivost.Bystro vyuzil,ze ,,Hospodin zostal stat pred Abrahamom,,.22vers.A pripadne ponaucenie,ze spravodlivost nas moze zachranit od zkazy.Teda Spravodlivy,moze pomoct,nepriamo aj mne.smile.

    0
    0
  22. dada
    6.11.2012 – 21 Heshvan 5773 v 12:45 — Odpovědět

    ad 17.) Danielo, ale to nejsem já, kdo praotce na stránkách Bible vylíčil i s těmi pochybnými stránkami a Joba tak dokonale, že se jím vychloubá sám Hospodin :-)! Já si jen kladu otázku, proč tomu tak je, a netvrdím, že jsem nalezla tu nejlepší a nejvýstižnější odpověď.
    Pokud jde o Abrahama – byl to člověk zajisté mírumilovný a víry a odvahy obdivuhodné. Jistě miloval svou rodinu nade vše, ale když v podstatě nastrčí Sáru faraonovi do postele, aby se vyhnul případným těžkostem, těžko to považovat za něco košerného. A tak to vidím v celém tom vypravování o praotcích, nejsou vylíčení zdaleka tak jednolitě kladně jako třeba ten jmenovaný Job. Nemám potřebu je odsuzovat, prostě to tak z nějakého důvodu je. Abraham se zdá mistrem manévrování (nemyslím to ve špatném, jde mu většinou o klid a smír), a souhlasím s Achabem (a Mistry moudrosti), že v obětování Izáka Hospodin předem jaksi počítá a vylučuje jeho vyjednávání, teše to tam tak nekompromisně, jakoby odpovídal na všechny námitky a pokusy jednat, ještě než se zdrodí. Tedy i Abraham je tu pěkně přitlačený ke zdi (podobně jako ten Job, který nakonec taky umlkne) – danny, souhlasím s tím, co píšete o mlčení, je v tom taková síla bezmocného, není to rezignované mlčení, je v tom téměř slyšet nevyřčenou otázku – a co Ty? takhle to přece nenecháš, co ještě k tomu dodáš? Takové upěnlivé čekání na Hospodina, že je možná hlasitější, než kdyby u toho obětování celou dobu Abraham vyřvával litanie, prosil na kolenách o slitování atd.
    U smlouvání o Sodomu je Abraham při síle, Hospodin mu dovoluje vyjednávat, a je to zvláštní, opravdu skoro jak nějaký trhovec. Napadlo mě už kolikrát, proč se Abraham zarazí u té 10 a nejde ještě níž, vždyť i těch 10 muselo být tak malým zlomečkem počtu obyvatel, že to musela být veliká opovážlivost. No, co když to bylo přesně v intencích Abrahamovy “vyjednávací” povahy? Co když opravdu nešlo ani tak o záchranu ubožáků v Sodomě, ale jednoduše o to, aby Lot nepřišel o bydlení? A tak když se počet předpokládaných spravedlivých začal povážlivě zužovat, Hospodin ostřížím zrakem prozkoumával kvalitu sodomského obyvatelstva, co kdyby zaměřil až příliš nebezpečně pozornost i na samotného Lota a jeho rodinu, co kdyby se ukázalo, že ani s tou jeho spravedlností to za moc nestojí, a že vlastně není proč šetřit ani jeho… Co když jednoduše Abraham nechtěl na Lota příliš upozorňovat, a tak to smlouvání radši zarazil už u desítky :-)? A když už to začalo být příliš rizikové, pak ubožáci – neubožáci smlouvání skončilo? Místo pokračpování k jednomu snad spravedlivému, kvůli kterému by Hospodin zachoval celé město?

    0
    0
  23. Daniela E.
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 01:36 — Odpovědět

    ad 18) Děkuji Vám Achabe, za reakci, nepochybuji o Vašich dobrých úmyslech:)… také nemám s kořistí problém, nevzal si nabízený podíl, aby nebyl v budoucnu zavázán, naopak on si Sodomského krále zavázal a vzhledem k tomu, že po této události se v táboře Sodomských děkovalo Avrahamovu B-hu nejvyššímu, respektovali Sodomští Avrahama s jeho přesvědčením. Může se tak nabízet myšlenka záchrany Sodomy jako celku jak z důvodu záchrany spojenců, tak z důvodu naděje, že mohou být ve městě spravedliví, kteří by dokázali být příkladem a možná i časem ovlivnit chování obyvatel a potom tak velké smlouvání o celé hříšné město(nejen o ty spravedlivé) s použitím Vašeho “nerýmování se s učením” dává smysl. Na druhou stranu jste již také psal texty o nutnosti prosazování spravedlivého soudu u těch, kteří svými činy jednoznačně porušují pravidla lidskosti(v Sodomě by se jistě takoví našli- možná to ale měla být druhá fáze po záchraně celého města). Nebo prostě jen Avraham po návratu z válečného tažení chtěl zabránit dalšímu krveprolití. To se nemusí vylučovat:) a jsou zde i další diskutující:). V každém případě děkuji a mějte se krásně:)

    0
    0
  24. Daniela E.
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 02:26 — Odpovědět

    ad)22-dada-chápu, že ve Vás představa “nastrčení” Sáry budí rozhořčení, nicméně Avraham se Sárou na tomto předem dohodl a vzhledem k době v jaké žili a otřesnému postavení žen, to bylo pravděpodobně vyjímečné chování partnerského páru…pochybuji, že by se v případě Avrahamova úmrtí, Sáry někdo další ptal na její názor…dále píšete, že tak, jak Vy vidíte Praotce, jsou v Tóře popsáni…ale tak černobílé to není a to dokonce ani u Jóba…neříkám, že nebyl “zbožný”, nicméně, co říkáte na postřeh moudrých, že v době, kdy měl Jób vše a byl nejzbožnější z lidí své doby, zabýval se v modlitbách jen svou rodinou, když trpěl, zabýval se v modlitbách svým utrpením ale poté, co přiznal, že “nerozumněl” a pomodlil se za své přátele, byl vyslyšen a dokonce dostal všeho víc než původně měl? je otázka jací byli lidé jeho doby a také je dobré se podívat, jak často Praotcové s B-hem “smlouvali” o druhé(třeba i zcela cizí) a kolikrát pro druhé riskovali vše, co měli, včetně svého života:) Díky a mějte se hezky:)

    0
    0
  25. Daniela E.
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 03:21 — Odpovědět

    ad 21) danny : ošemetné mi přijde tvrzení, kdo je dokonalejší:) V každém případě Vám děkuji za další úhel pohledu:) je pravda, že Avraham byl s revoluční myšlenkou první vlajkonoš a dá se předpokládat, že to myšlenkové semínko bylo v obležení místních kultur křehké..a souhlasím rozhodně i s tím, že pokud by se Avraham neměl o Sodomě dozvědet, tak by se to nedozvěděl:) a k Vašim nadějným slovům se hodí i známé úsloví o ceně lidského života-zničit jeden život je jako zničit tisíc životů a zachránit jeden život je jako jich zachránit tisíc:)díky a mějte hezké dny:)

    0
    0
  26. danny
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 06:52 — Odpovědět

    Danielo,vratim sa este k tej,,nestastnej”vete.Ja ako optimista tam vidim,ze napriek ,,ludskosti”se vsim vsudy,vdaka Praotcom nezostala s ,,tlupy”kocovnikov,len nejaka hrsticka,ale to co mame moznost vidiet a citit.Zo ,,zasluhy otcov”sa da cerpat neustale.smile.
    Aj Job bol,,bezuhonny”ako Noe6,9 a ci Jaakov 25,25az27.smile.
    Kedysi som cital,ze Pismo nie je o ciernom a bielom ale o 3000 odtienoch sivej.smile.

    0
    0
  27. Antonín Blažek
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 07:39 — Odpovědět

    Pomaličku se blíží Vánoce. Jak to souvisí s Abrahámem, Izákem nebo Sodomou? No na první pohled nijak. Tedy alespoň pro muslima či žida nijak. Jenže já jako maličký človíček, tak do věku pěti let, s napětím očekával zacinkáni zvonečku ohlašující příchod Ježíška nosícího dárky. S přibývajícími léty jsem se dozvěděl jak toho hodného pána nechal Bůh zabít abych se já mohl mít po smrti dobře v Ráji. Musím sebekriticky přiznat, že mi časem přišlo velice nelogické “povídáni” v Bibli, o milujícím Bohu, který nechá zavraždit svého jediného syna. No a tak jsem přestal v Boha věřit a Bibli za 50,- Kčs v hospodě propil.
    Z jiného pohledu se na příběh Izáka, Sodomy a Abraháma budou dívat židé nebo muslimové. On totiž Abrahám nemohl jít obětovat Izáka, svou budoucnost, aniž by Bohu důvěřoval.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  28. Daniela E.
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 09:02 — Odpovědět

    ad 26.danny – děkuji, nemám co dodat, preferuji také optimismus:) mějte hezký den:)

    0
    0
  29. Daniela E.
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 09:19 — Odpovědět

    ad 22.) dada – díky i za úvahu o ukončení “smlouvání” u počtu 10 – píše se, že po příslibu záchrany pro deset spravedlivých, ukončil B-h řeč a odešel(nepíše se, že řeč ukončil Avraham), je otázka, zda měl Avraham šanci dál se ptát..byla tak ponechána naděje, že Lot a jeho rodina jsou spravedliví:)

    0
    0
  30. dada
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 09:48 — Odpovědět

    Danielo, ve mně nebudí nastrčení Sáry do faraonovy postele rozhořčení, já jen nemám potřebu to, co je zjevně pochybné, za každou cenu omlouvat – chcete-li, vidět bílou tam, kde je černá, případně šedá. Každé špatné jednání se většinou dá vysvětlit a okecat, jak k němu ten chudák vlastně došel, že v podstatě neměl na výběr atd. A Mistři moudrosti jsou – nezlobte se na mě – občas mistry i právě v tom okecávání a zdůvodňování (jak z něčeho poněkud zapáchajícího udělat vůni svaté oběti).
    Komentáře Moudrých k Jobovi neznám. Vycházím z toho, co je v samotné knize Job, a tam je to jednoznačné. A právě to, že se zabýval Job v době blahobytu jen sám sebou, můžu na základě této knihy zcela vyloučit.
    Abych to tedy shrnula – můj pohled není ani zdaleka tak černobílý, jak se obáváte. Z příběhů Praotců přijímám veliké povzbuzení a optimismus, aniž bych měla potřebu si při jejich čtení nasazovat růžové brýle:-). Nicméně taky díky za Váš pohled a i Vy se mějte hezky :-).

    0
    0
  31. dada
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 09:54 — Odpovědět

    ad29) ale ta naděje je tu i podle mého výkladu :-)!

    0
    0
  32. danny
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 10:25 — Odpovědět

    dado pripomeula ste mi (o vuni a zapachu),co ,,vonal”Izak v27,27,ked Jaakov bol navleceny v kozusku,s cerstvo zabitych zvieratiek?
    Dla mna Izak,ako velky ,,mystik”musel citit nieco ine.Erec?Eden?Episkopalnu Cirkev?To posledne len do poctu pismena E.smile.

    0
    0
  33. dada
    7.11.2012 – 22 Heshvan 5773 v 12:33 — Odpovědět

    :-))) danny, nevadí že do počtu, hodí se to tam :-)

    0
    0
  34. 8.11.2012 – 23 Heshvan 5773 v 01:12 — Odpovědět

    ad 22) konec na desítce …. vůbec netvrdím, že je tomu tak, nicméně nezapomínejme, že Sodoma (Sdom) bylo vlastně pětiměstí a z úst dvou až tří svědků budu vyhledávat svědectví… to by vyšlo akurát na oněch minimálních 5×2 svědků :o))) Jeden jediný spravedlivý (navíc jen cadik be-doro – tj. spravedlivý se svéím pokolení, nikoli cadik jako takový) to stačilo jen při potopě (údajně světa) …

    0
    0
  35. 8.11.2012 – 23 Heshvan 5773 v 01:22 — Odpovědět

    ad 23) Danielo, možná jste to v otázce o “prosazování soudu” – popsala sama právě v příspěvku nr. 23 – Posoudit, že Lotovi se děje příkoří, lze s tórou v ruce daleko snadněji, než kdo je a zda je spravedlivý v Pětiměstí. Proto Abraham jedná. V Lotův prospěch.
    Naopak ve chvíli, kdy se dovídá “úradek” o Sodomě, klade jen dialogickou otázku: A to zahladíš i spravedlivého s pachatelem zločinů? – Podle toho, jak já rozumím tomu textu, je to rovněž dotaz či snaha o zachování spravedlivého soudu. Pochopitelně s tím, že možná tuší výrok “můj je soud i odplata”, který se v bibli také dočteme…

    0
    0
  36. dada
    8.11.2012 – 23 Heshvan 5773 v 10:01 — Odpovědět

    ad34) No dobré, achabe :-), akorát nevím, co by ti chudáci spravedliví měli dosvědčit, pokud by šlo o vyhledání svědectví z úst dvou nebo tří, že se Hospodin mýlí, když vidí ty hříchy Pětiměstí tak černě?

    0
    0
  37. dada
    8.11.2012 – 23 Heshvan 5773 v 10:35 — Odpovědět

    … nebo teda jestli to nemyslíte tak, že pokud v každém tom městě zůstanou aspoň dva, kteří jsou hodnověrní a způsobilí spravedlivého svědectví u soudu (v tom městě), pak je pořád ta naděje, že svou spravedlností “nakazí” celé město a dojde snad k jeho nápravě… tak to má rozhodně něco do sebe. Mně se spíš vybavilo to Mojžíšovo nasazení pro svůj lid (když zničíš je, já už taky nechci žít), tak takové nasazení jsem tady opravdu neviděla… ale s tou nadějí, že soud(nost) se může rozšířit i jen z hrstičky dvou, dokud je slyšet jejich hlas – to se mi líbí. Sice si nejsem jistá, že tak uvažoval i Abraham, ale je to pěkné :-).

    0
    0
  38. Daniela E.
    11.11.2012 – 26 Heshvan 5773 v 19:20 — Odpovědět

    ad 35) Ano, naše konverzace je dokola o tom, jak chápeme Avrahamovu snahu zachránit sodomské obyvatele : Vy jako “dotaz či snahu o zachování spravedlivého soudu” a proto píšete o nerýmování se s učením:) a mě zaujalo to “rýmování” jako hlavní motiv:) mějte se dobře :)

    0
    0
  39. Daniela E.
    11.11.2012 – 26 Heshvan 5773 v 19:34 — Odpovědět

    ad 30) :) opravdu máme různé úhly pohledu a tak jak to od Vás “schytali” Praotcové, stejně tak se nepářete ani s mudrci:) závěrem se určitě shodneme v tom, že z příběhů Praotců lze přijímat povzbuzení a optimismus:) mějte se fajn:)

    0
    0
  40. 11.11.2012 – 26 Heshvan 5773 v 22:04 — Odpovědět

    Danielo, ze všech slov a příběhů tóry lze čerpat mnohé. Většinou tak, aby to pomáhalo na cestě k životu. Jediné, co tam načerpat nelze, je zkreslený pohled na “víru” a na “spasení”. Vše ostatní je věru povzbuzení a optimismus, ty dvě “maličkosti” jsou záměrným zkreslením – dezinterpretací.. Člověk může být svatý (oddělený) a dokonce i svatoušek – naivně si představující, že je svatý. Ale jen jedna z těchto dvou cest je ta lepší. Klopotná, plná potu ale poctivější :)

    0
    0
  41. Daniela E.
    12.11.2012 – 27 Heshvan 5773 v 13:43 — Odpovědět

    ad 40.) přijměte poděkování..vždy inspirujete:) a mějte se dobře:)

    0
    0

Napsat komentář: dada Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Jan F. Kovář – umělec

Další článek

Interview s Tomášem Flaškou