Zdroj: denik.cz

Romská menšina má obecně problém s docházkou do škol a týká se to bohužel většiny. Ta menší část jen naráží na ten zbytek, chce-li studovat a učit se. Lidi se pak snadno stávají “rasisty” a nechce se jim romské dítě učit. Je to tak a bude i v budoucnu. Může se to ale zmírnit na minimum. Dnes osobně neznám kantora, který by se takto choval ke svým žákům. Pracuju na základní škole praktické a nevěřili byste, jak někteří učitelé pomáhají dětem víc, než jejich vlastní rodina. Samozřejmě jsem vázán mlčenlivostí, čili nebudu raději zacházet do velkých podrobností, ale něco prozradím. Totiž že lež má někdy u Cigánů/Romů svůj lesk.

Zná to mnoho lidí a hlavně učitelů. Já to vídám dnes a denně. Žák chybí ve škole dlouhou dobu, více než týden. Velmi často se ani neobtěžuje zavolat telefonem, napsat email o tom, že jejich dítě je nemocné. Poté když jedu z práce domů, vidím ony děti běhat venku, celé veselé a jak vidno, plně zdravé. Jestliže jsem nemocný, ležím v posteli.

Rodiče píší dětem omluvenky pořád stejné, ačkoli já osobně to vidím jako lež. Není to prostě pravda, že někoho měsíc bolelo břicho. Když je to neustále a dítě přijde do školy ze čtyř měsíců, jen dva, je to velmi zlé. Sami rodičové tedy učí své děti lži a tak to potom, až vyrostou, vypadá. Jejich vzor je samozřejmě otec a matka. Mají se ctít, to je bez debat. Ale lež je přeci špatná a má krátké nohy. Přesto se leskne z úst některých lidí. Je to často k neuvěření. tresty samozřejmě neplatí. Poznámky, dvojky, trojky z chování jsou téměř k ničemu. Není to žádná páka. Odbor ochrany péče o dítě, tzv. OSPOD koná jak může, ale stěžuje si, že také nemá větší pravomoce.

Není mým cílem ani cestou, aby tyto děti byli násilně odebírány z rodin. To vůbec ne. Jen je potřeba začít myslet a neučit děti zlému. Protože pak je to opět náš začarovaný kruh, ze kterého se těžko hrabeme. Zatáčky v tom kruhu jsou velmi sjízdné a to je problém. Protože lež se třpytí v našich slovech a kvůli lži se dokážeme i poprat a říkat o ní, že je to pravda.

Autor: Pavel Kaleja

2 Komentářů

  1. woodoo
    7.2.2013 – 27 Shevat 5773 v 17:26 — Odpovědět

    Bylo historicky tímto etnikem, jeho způsobem bytí, uznáváno vzdělání, jako možnost k dosažení lepšího, nebo prosté: „jsem zde, a tak musím přežít” ? (souvisí s kastovním systémem). V neposledním, z jakých pohnutek přišli ze své původní domoviny? Dále, z jaké situace byli vytrženi, pokud byli? Nuceně, anebo dobrovolně opustili rodnou hroudu? Plyne mi z toho jediné: přihlásit se ke své původní domovině a poznávat svojí vlastní historii, protože prosté tanečky a zpěv je zatraceně málo. :O)

    0
    0
  2. woodoo
    7.2.2013 – 27 Shevat 5773 v 17:44 — Odpovědět

    Dovětek: My zde žádný kastovní systém nemáme. Pokud jsi byl poslední z posledních a z posledních v rodné hroudě nebylo šancí, zde ji máš. Pakliže né tehdá, tak dnes. Kdy už jindy? :O)

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Židovská šlechta na Zámku Kunín

Další článek

Křižáci a židé