Zdroj: jizni-amerika.pavelj.cz

Můžeme-li se spolehnout na rychlo-zprávy, jejichž hlavním cílem je ucpat rubriku a zvýšit sledovanost (takže ani nemusí být  a priori zaujaté), pak  je tu opět zajímavé  „ téma“.

Britský Guardian přinesl zmínku, že ze strany americké zahraniční diplomacie  že je (byla?) Palestincům učiněna nabídka : Pojďte a dostanete „něco jako stát“ v Jižní Americe.

To už jsme  ale na programu měli!!!  Kam se židy?   To řešil už předválečný nácek i poválečný demokrat.  A také se nabízely celkem „pohodlné“  destinace s jediným znamínkem krásy – maličko z ruky! . A nikdo na návrh nepřistoupil. Přes všechnu krev, pot a slzy se nakonec vyprofiloval moderní stát Izrael v obrysech sionistického snu a politického lavírování v OSN. Pochopitelně židé před Hitlerem využili jiná místa ve světě, včetně Jižní Ameriky. Ale byl to pořád exil. Útočištné město, emigrace.

Jestliže už v roce 1948 neplatilo to, co ve třináctém století, kdy Přemysl Otakar úspěšně kolonizoval příhraniční lesy v Sudetech – a jestliže i tento „násilný“ (a přitom revoluční ) akt vyfutrovaný masarykovsko-benešovkou politikou po rozbití Rakouska pociťujeme dodnes, nelze si ani od „brazilské Palestiny“ slibovat žádné zázraky. Nehledě na to, jak by byla řešena logisticky. Dost na tom jak komplikovaný byl život obyčejného „západního Berlína“ pro obě uživatelské skupiny těch, co od sebe dělila nejen zeď, ale i letecký most.

Jedno pozitivum ale tento poněkud šílený návrh přeci jen má. Může být lakmusovým papírkem filtru ideologické stupidity. Problém tzv. uprchlíků se vyřeší.

a)      Podle Přemysla Otakara – tj. doma je tam, kde si vydělávám na chleba, postavím dům a vychovám děti k tóře, pod baldachýn a k laskavým skutkům, i kdybych měl kolonizovat „prales“ a ten nový domov byl vlastně exilem

b)      Podle hesla: Slovan všude bratry má (na rozdíl od Germána) – říznutého maličko zkušenostmi s Pátou kolonou – jinými slovy po lidsku a ekonomicky se o své bratry může přímo královsky postarat i bratrský svazek ligy zv.  Arabských států – ať už tím, že jim nabídne laskavý azyl anebo přinejmenším vybaví uprchlické tábory stejným luxusem jakým slynou některé naftařské emiráty

c)       Doma je doma. Všude a přitom na zcela konkrétní hroudě hlíny. To jsou taky svaté pohnutky a je nutno je respektovat. Ovšem žádná „svatost“ nevylučuje absolutní Svatost (a teď nemám na mysli nešťastného politika B16-ku v Vatikánu) – totiž tu, kterou učí Zachariáš prorok,  že totiž  vesmír (tedy i to moje konkrétní doma) stojí na třech sloupech :  pravdě,  spravedlivém soudu a harmonickém míru.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

Přečtěte si také od autora: Největší z proroků

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Moudrost – (Náhrdelník 5)

Další článek

Akciové trhy v arabských zemích kvůli Egyptu prudce klesají