Zdroj: turistika.cz

Je to dilema. Žijete „tento svět“, zajímáte se i o jidiškajt, ale hypotéka a zaměstnavatel jsou celkem nekompromisní. (Nebesa ovšem také.)

A tak vám zbývají jenom víkendy. (Respektive: A přesto vám byl nabídnut den odpočinku, památník Stvoření!). Je to především jen a jen na vás!!

Židovské hřbitovy bývají na šábes anebo během svátků. Na klíč. Někdy (nejsou-li to ty lesní, polorozpadlé anebo zdánlivě opuštěné) je najdete zamčené dokonce na klíče dva. Kromě toho „nebeského“ navíc také na ten „dolní“ zámkový, kde na zamykatelné brance je (někdy) právě ono upozornění: během šabatu a svátků… Důvod?  Ten pravý skutečný pradávný a halachický je dán výjimečností tohoto prostoru, výjimečností šabatu a také výjimečností života!!

Dnes se to rádo paušalizuje s odvolávkou na úctu k mrtvým a rušení sobotního klidu. Nezpochybňuji to. Naopak, nemáme-li úctu k mrtvým, je náš život o něco chudší. Ale kdo jiný než my to může ovlivnit? Na druhou stranu, kdo má upřímný zájem o židovské hřbitovy, těžko k nim bude mít neúctu. A totéž platí i o šábesu. Nechci-li ho, pak si ho asi ani neoddělím, ani si ho neprožiju bez návštěvy hřbitovů. Jak z toho ven? Čestně.

V sobotu se na hřbitov nesmí ?

Jasně, že se o šábesu na hřbitov nechodí, jednoduše proto, že se o šábesu mají dělat poněkud jiné  věci, a že slušný žid, nebude kontaminaci s *tumat (ritální nezpůsobilostí) riskovat dokonce ani ve všední den, pokud k tomu nemá patřičný  důvod. A tím je buď pohřeb anebo usebrání spojené s prosbami (ať už na hrobě cadiků anebo vlastních příbuzných), které ovšem o šábesu nevyslovujeme,neboť tento den je stvořen k jiným aktivitám. Takže proč tam  chodit zrovna o šábesu, když to jednak „nefunguje“ a jednak máme slavit? Proč se stát rituálně non-fit, nebudu-li se modlit?  To je vyložené  *bal tašchit. Studovat tóru o šábesu zakázáno není (to by se jinak nečetly Avot), a tóra je život. Studovat tedy život o šábesu  zas až tolik nevadí. Ale pozor!! Studovat tóru na hřbitově bychom neměli, protože to může na někoho působit jako výsměch mrtvým. „Hele, já ještě mohu, vy už ne!“;  To  uvádím jen na okraj, aby se nám to „studium“ života, fakt, že nejdu prosit ale slavit, a vědomí, že i tou návštěvou je pro mne šabat „svátečnější“,  nestalo falešnou berličkou na svědomí. Je to prostě na vás a na vašich pohnutkách. Nicméně o šábesu se na hřbitov smí.

Úcta k tradici ?

V každém případě. Ale ono samo sousloví mluví samo za sebe. Je vstup mezi židovské náhrobky neúctou k židovské kultuře a tradici? Vždyť kdo tam jde se sprejem anebo železným pajsrem, zajde si tam kdykoli! A kdo tam jde v úctě, úctu neporušuje.

Jak je to s tradicí? Opět případ od případu. I tradice je citlivý ekosystém, kde všechno souvisí se vším. Dokonce i sama tradice. Chci tím jen říci, že opět záleží na vás, ale nikdo vám nemůže tuto úctu vnucovat coby autorita. Je jen jediná Autorita, a pokud neslyšíte její hlas, hlásky těch dolních „autorit“ jsou jen hlasy poradní. Zejména pak tehdy, kdy si tyto hlasy úctu k tradici pouze „oblékají“ formou oné šikovné cedulky na zamčeném krchově. A tím to ovšem celé hasne,protože tak se to „musí“. Ale hřbitov je neopečovaný (pro nedostatek financí – anebo vůle a zájmu?), sám správce se k  němu chová jako ke komoditě, k obtížně udržovatelné památce anebo k „břemeni“.  Moudrost je z vidění a stav hřbitova (ergo stav a pohnutky správce) spolehlivě poznáte. V tomto případě zafunguje další směrodatné a spolehlivé hledisko. Je jím „míra bolesti“.  Než na svatou půdu vstoupíte, dobře změřte míru bolesti všech, koho znáte – a bude-li mezi nimi jediný, o kom si myslíte, že by ho to bolelo (protože si tu tradici „neobléká“ jenom jako kostým), věřite-li,  že by to bolelo ty dušenky, které tam leží – jednejte podle toho. Pamatuj na šábes – má naprosto stejnou validitu jako nesesmilníš.

Klid mrtvých ?

Živí vědí, že musí umřít, mrtví pak nevědí nic. /kaz 9:5/; A tak ačkoli se podle tradice vždycky s pátečním soumrakem vracívají dušenky nad koruny svých macejv, ačkoli podle tradice i přírodních zákonů  existují „vymodlená“ místa, kameny a budovy, kde to tak nějak intenzivněji duchovně proudí – jedná se především o morální koány a nádherné obrazy,  nicméně mrtví nevědí nic a jejich „klid“ se rušit nedá. Jejich památka a mystérium samotné smrti pochopitelně ano. Ale opět přístupem a pohnutkou. Vždyť kdo byl v Praze na staropražském hřbitově s tumbou rabi Löwa přes všední den a viděl, co je to za komerční mašinu, Lurdám podobné výletiště, kde jedna výprava šlape na paty druhé, poděkuje Nebesům, za to že žijeme, pochopí, že Židovské muzeum jako „samoživitel“ musí takto jednat, a možná (pokud svědek té divnosti respektuje právě svým osobním  přístupem a pohnutkou mytérium  samotné smrti) z toho dostane pupínky, ale smířit se s tím musí. Jednak je tu jakýsi halachický precedens: „Ve výjimečných případech lze cestu ke slavným hrobům zpoplatnit, jako se to stalo například kdysi ve Frankfurtu nad Mohanem (Papadam), výtěžek ale patří zpět mrtvým…!!“ A pak také jasný důkaz o tom, jak asi vypadá respekt ke „klidu mrtvých“ v komerční praxi. O moderní Izraeli si žádné iluze (v rámci ohledu k tradici) nedělám, nicméně tam se na hřbitovech dokonce i bydlí, jak si to chudáci sovětští občané navykli od bezdomovců ve své původní vlasti.

Komerční Lurdy v Praze, atraktivní pseudo-prohlídky v Mikulově ani alkohol v Tel-Avivu ale nejsou argumenty, že tak můžeme jednat také jenom proto, že je tu jakýsi precedens. Berme ty „precedenty“ spíš  jako argumenty pro prosbu, abychom jednali správně, nenechali se znesvobodnit a sami si poctivě pojmenovali, co vlastně „klid mrtvých“ jest. Svým přístupem a pohnutkou.

Ortodoxie a reforma

Upřímná ortodoxie nemůže mít problémy s upřímnou reformou. Jen je jaksi tradicionalističtější, a Pokyny nebes si radostně a někdy i dětinsky zdobí. (Pragmatik by řekl komplikuje). Upřímná reforma na tradici rovněž neútočí. Jen se snaží poctivě pochopit její kořeny a zdroje. Za skutečně chodit černobíle, v kostýmu polské šlechty z dávných dob, anebo zda paruka z vlasů indických „modloslužebníků“, navíc  k nerozeznání od pravých vlasů, pořád ještě naplňuje původní účel pokrývky vdané ženy. Riskuje hodně právě proto, že může snadno upadnout do pocitu, že milá ortodoxie věci „komplikuje“, a protože je jí (reformě) takhle „komplikované“ prožívání nepohodlné, začíná tradici zpochybňovat.

Bigotní (fundamentální) ortodoxie má v mnoha ohledech stejné rysy jako myšlenkové podhoubí těch, co chodívají židovské hřbitovy kácet, prznit a sprejovat. A pohodlná (falešná) reforma nic nekácí. Protože nemůžeme kácet to, co nevěříme a nežijeme. Průsečíkem obou myšlenkových proudů je – o šábesu pokud možno ne.

Práce na hřbitovech (projekty, workcampy)

Šabat je den zklidnění. Pracovat by se nemělo. Neboť odpočineš ty i syn tvůj, ale i ti, kteří ti slouží anebo chtějí prokázat službu…  Ale opět: stačí  letmý pohled do halachy, zda smí někdo vykonávat práci o šabatu, a dostáváme dokonalé vodítko. Narazíte totiž na složitý pojem „nežid“. Nežid pro žida pracovat smí, pravda, práci je nutno dohodnout za určitých okolností a hlavně včas, zahonorovat ji odpovídajícím způsobem a požádat nežida, aby respektoval tradici. To se ovšem týká práce zadané a objednané. Kdy obě strany dobrovolně souhlasí s tímto maličko nešťastným tříděním synů člověka na židy a nežidy.

Maličko jiné je to v chvíli, kdy do toho vstupujete dobrovolně. Pravděpodobně budete kontaktovat „správce“ (a roztočí se celý výše popsaný kruh), nějak se dohodnete a asi si pojmenujete i onen poměr „služebnosti“. Může se ale stát, že chcete být pouze anděly toho či onoho hřbitova. Čím větší akce, čím větší kolektiv, tím více práce za vámi. Ale také tím více světla, které je vidět. A toto světlo, by nemělo urážet, vysmívat se ani provokovat. Workcamp se plánuje, dá se „naplánovat“ i šábes. Ale ať už budete či nebudete jednat se „správci“, ve větší skupině anebo jenom jako andělé z příběhu Šema Jisrael .., myslete na poslední pravidlo o pracích pro Nebesa během šabatu. Dobro se nemá páchat, lze ho jenom vykonávat. A k tomu stačí jediné. Respekt a tolerance.

(Psáno pro portál Kešet )

Autor: Jaroslav Achab Haidler

22 Komentářů

  1. 24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 17:12 — Odpovědět

    To Šema, si fakt dejte. Jeden z nejsilnějším zážitků okolo krchovů… (pro mne, při tom, co už jsem taky potkal :O))
    http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=104

    0
    0
  2. eva
    24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 19:38 — Odpovědět

    Díky, že jsi to napsal. Je to trochu balzám pro mou duši , ty víš proč. Myslím si , že diskuze by měla být vyvolána, protože je v tom zmatek. Na jedné straně tragikomické placené prohlídky židovských hřbitovů ( jak jsem osobně zaznamenala v Mikulově) na druhé straně i docela upřímně myšlená aktivita se setkává se zvláštní odporem lidí, kteří jinak toho moc židovského nedodržují( ale něco by se přece jen našlo).

    0
    0
  3. Králík
    24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 20:48 — Odpovědět

    Omlouvám se, ale jiný kontakt nemám. Achabe, moc prosím, vraž mi ten kamínek, mám k tomu důvod, osobní důvod. Děkuju.

    0
    0
  4. Edita Černíková
    24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 23:16 — Odpovědět

    úžasné slová…. jako vždy… pre mňa ale hlavne : Pamatuj na šábes – má naprosto stejnou validitu jako nesesmilníš!Počujete KRESŤANIA? Je to pravda… “Rozhneval sa drak na ženu a odišiel bojovať proti ostatným z jej potomstva, ktorí zachovávajú BOŽIE prikázania a majú svedectvo Ježišovo. /Zj.12,17/

    0
    0
  5. kralik
    24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 23:30 — Odpovědět

    v tom pripade Achab docela casto smilni, ale mam pocit,ze pro rovnovahu je dulezitejsi, ze jsou taci blazni jako Achab, kteri pecuji o pamatku tech, co uz nikoho nemaji, i kdyz to Achab dela prosbe a vlastni dusi, ma to i presahujici rozmer

    0
    0
  6. kralik
    24.5.2011 – 20 Iyyar 5771 v 23:49 — Odpovědět

    i kdyz, ono to starozakonni smilneni – nepozadas aniz vezmez na bedra, mi sedne na tu sobotu, nebo udel Achaba, kdyz porusi sabes a bere na sebe udel necisteho apod……ale jen kdyz ctu to prikazani dohromady

    0
    0
  7. kralik
    25.5.2011 – 21 Iyyar 5771 v 02:29 — Odpovědět

    Sema, nevim, kolik ctenaru to zaregistruje, sice to neni nosne tema tohohle nadhernyho pribehu, ale je to krasna vzpominka na Nocheho. Pamatuju se jak jsem tak pred 18 mesici cetla tenhle text a to pesotele si zamilovala na prvni cteni.

    0
    0
  8. Hana Mayer
    26.5.2011 – 22 Iyyar 5771 v 06:20 — Odpovědět

    Vida, jsem to říkala, všechno k něčemu dobré. Rozumná polemika je důležitější než hysterický křik. Možná by se mělo pokračovat, protože je dobré jít i hlouběji pod povrch. Ale každopádně je moc dobré, že se o problému seriozně mluví. Já osobně si myslím, že ti lidé, kteří tam na těch hřbitovech leží tento zákaz (vstupu na hřbitov o šábesu)respektovali a když nic jiného, tak i my bychom ho měli z úcty k nim ho také respektovat. A to už není o halaše, ale o lidském postoji. Pravda je, že problém má mnoho aspektů a myslím, že je dobré, aby diskuse pokračovala v duchu zohlednění aspektu židovského a všeobecně lidského, když uř jde o ty židovské hřbitovy.

    0
    0
  9. Hana Mayer
    26.5.2011 – 22 Iyyar 5771 v 06:29 — Odpovědět

    Snad ještě poznámka, aby nedošlo k desinpretaci, s většinou názorů pana Heidlera nesouhlasím, ale když on si bere právo je mít a obhajovat je, respektuji to, jen je snad zbytečné se stavět do role jakéhosi apotropuse všech mrtvých židů. Ale o tom je ta diskuze a úhel pohledu na problém. Srovnání ortodoxních židů s neonácky asi taky “trochu” skřípe, anebo jsem to špatně pochopila?

    0
    0
  10. kralik
    26.5.2011 – 22 Iyyar 5771 v 14:14 — Odpovědět

    zid a indian, velmi stara duse, si uvedumuje posvatnost techto mist

    0
    0
  11. Radmila
    26.5.2011 – 22 Iyyar 5771 v 17:48 — Odpovědět

    Paní Mayer věděla jsem, že se ozvete (ale to není podstatné). Ortodoxní, já mám u tohohle slova u judaismu takovou malou rozdvojenost. Těžko říct, jak to myslel Achab. Já to beru takhle: ortodoxní, jako směr judaismu je jedna laina, bez žádných výhrad, narážek, jen respekt. A pak chápu ortodoxní spíše významově, jako omezený, nerespektující, s klapkama na očích…a tací jsou všude.

    0
    0
  12. radmila
    26.5.2011 – 22 Iyyar 5771 v 17:52 — Odpovědět

    ortodoxní – směr judaismu
    x
    ortodoxní – naprosto ponořený do své (jakékoliv!) víry či filosofie, nerespektující ostatní, omezený, netolerující

    0
    0
  13. Hana Mayer
    27.5.2011 – 23 Iyyar 5771 v 05:36 — Odpovědět

    jazykovy koutek:
    charedi (prekladano jako ortodoxni)spravně Bohabojný
    ortodoxní někdy může být předstíraná nábožnost a pod slupkou kaftanu – purimová maska tedy. Ovšem zda platí první anebo druhé může říct pouze Achab. Ono někdy neznalost je zdrojem mnoha nedorozumnění. No myslím, že tato otázka (šabat a jeho dodžování na hřbitovech) nám přinese ještě hodně slov.

    0
    0
  14. Jiří Blažek
    27.5.2011 – 23 Iyyar 5771 v 11:06 — Odpovědět

    Je to tak, jak píšete, paní Mayer. Je to zkrátka o postoji a o obyčejné slušnosti, ne o ortodoxnosti nebo reformnosti, zvláště pak když oba tyto pojmy jsou většinou populace chápány naprosto nesprávně. Když slušný člověk vstoupí do mešity, sundá si boty, když vejde do kostela, sundá čepici, když do synagogy, nasadí si jí – a o šabatu zkrátka na židovský hřbitov ze stejného důvodu chodit nebude vůbec (ale nechá si to na neděli).
    Pokud to měla být reakce na jistou facebookovou debatu na téma “je vhodné dělat uklízecí židobrigádu v sobotu?”, tak myslím, že by bylo čestnější říct: “Nejsem žid/nejsem šomer šabat, mám židovství sice rád, ale… a tohle dělám, protože si myslím, že nedělám nic špatného.” To lze pochopit a hlavně je to upřímné. Ale pro slovíčkaření a žonglování s halachou a s pojmy “ortodoxie” a “reforma” už moc pochopení nemám.

    0
    0
  15. kralik
    27.5.2011 – 23 Iyyar 5771 v 23:28 — Odpovědět

    Velka omluva, kdyz uz jsme u te soboty, me by zajimalo, proc se od ni krestane odpoutali? Nejde mi to rozume do hlavy. Na truc? Neumim hebre, ale uz anglictiny vypliva, ze nedele je prvni den, den svetla. A neco podobnyho urcite bude i v korenech hebrejstiny. Jeste jednou se omlouvam. Berte to jako dotaz. Nepatri sem tolik, ale mam pocit ze to hlavni, zda se starat o hrbitovy ve dne svatku se tady stejne nevyresi. A placeni taky ne. To je veci obce a viry. A pani Mayer ma pravdu, ze ti co lezi na tech mistech dodrzovali sabat, to bezpochyb, jsou to zpravidla stara mista. Otazka lidska je, co s tim, nechat nektere casu jen proto, ze jedini ochotni lide maji cas jen zrovna o sabatu? to je tezky, je to jako srovnavat svetskou spravedlnost a tu nebeskou.

    0
    0
  16. kralik
    27.5.2011 – 23 Iyyar 5771 v 23:48 — Odpovědět

    omluva, ted mi doslo proc nedele, no jo pomale vedeni :-), kazdopadne to zas dokazuje odriznuti od smlouvy a ne naplneni, chju

    0
    0
  17. kralik
    28.5.2011 – 24 Iyyar 5771 v 19:55 — Odpovědět

    pozn. k tomu pomalému vedení….zapla jsem v hlavě analýzu a zapomněla na syntezu (dostavila se až po chvilce)…no ateď jsem se konečně dostala k pořádnému webu, takže jsem si našla ten sluneční den i v hebrejštině (to jsou krásně zamotané věci….minimálně ta slova). Hezký den všem.

    0
    0
  18. 1.6.2011 – 28 Iyyar 5771 v 22:19 — Odpovědět

    doplněk k jazykovému koutku:
    chared je a) starostlivý b) vyplašený c) třesoucí se d) úzkostlivý
    ERGO – vyloučíme-li “smrt z vyděšení” a úzkostlivost jaksi “úzkoprsou”, zbývá pouze ta starostlivost – coby pečlivost a úzkostlivost, aby nedoššlo k rozbití křehkého… (plus tisíce dalších možností, které si ovšem volí každý jedinec sám a “na vlastní triko” — O:)))

    0
    0
  19. kralik
    6.6.2011 – 4 Sivan 5771 v 16:13 — Odpovědět

    Dobrý den. Omlouvám se. Naprosto zřetelně si uvědomuji, že to sem nepatří, ale je to jediná možnost, jak budu mít, narozdíl od emailu, jistotu, že Achab uvedenou zprávu zavnímá a bude konat. Doufám.
    Achabe, mám pocit, že bych měla jazykový koutek doplnit o pár slov a jejich obsah, protože mám pocit, že jim nerozumíš. Jde o poslat, zpět, kaminek (minerál) a děkuji. Činí-li ti tato slova problém, zkus zagooglit na webu, obsah slov jistě najdeš, jsi dostatečně inteligentní. Děkuji, že význam slov pochopíš, a budeš podle nich konat.

    0
    0
  20. kralik
    7.6.2011 – 5 Sivan 5771 v 01:48 — Odpovědět

    Achabe, strasne mi ublizujes tim, ze nechces ten kaminek skoro rok vratit. Prosim, moc te prosim, respektuj moje prani a vrat mi ho. Nepatri ti a nikdy ti nepatril.

    0
    0
  21. kralik
    7.6.2011 – 5 Sivan 5771 v 01:54 — Odpovědět

    a nikdy Ti patrit nebude!!!

    0
    0
  22. kralik
    7.6.2011 – 5 Sivan 5771 v 05:08 — Odpovědět

    dnem, kdy jsi si odmitl ten kamen vratit, i kdyz ti nebyl poslan jako dar, ale jen zapujcen, bylo to soucasti pruvodniho dopisu, aby si videl jistou zvlastnost, si ses stal zlodejem, a kazdym dnem, kdy zabejcene odmitas jej vratit ses vic a vic zlodej.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Experti debatují, jak propojit archivy týkající se holokaustu

Další článek

Zdražení pražské MHD, typická úlitba voličům