Tak si odboráři mysleli, jak si vezmou cestující za rukojmí. Nic takového se nekonalo. Naopak. Lidé si vzali dovolené, učitelé dostali ředitelské volno a studenti byli rádi, že nemusí do školy.
Prostě prodloužený víkend.
Stávka sice ochromila dopravu, ale nikdo se nekácel. Na cestě Prahou bylo možné pozorovat mnoho lidí na kole a spíše to připomínalo nějaký den na ochranu životního prostředí.
Celá tato situace spíše připomíná příběh z komiksu, je to úsměvné až trapné. Nechápu, jak si mohou státní zaměstnanci a odboráři brát jako rukojmí ostatní občany pracující v soukromé sféře?
Pokud by tito lidé stávkovali, nejspíš by ztratili práci. Někteří lidé v naší zemi ještě nepochopili, že stát musí fungovat jako soukromá firma. Pokud firma neprosperuje nebo nemá podnikatelský záměr, nemůže dostat od banky úvěr.
Minulé vlády však zadlužovaly stát bez podnikatelského záměru na úkor budoucích generací. Dnes je tomu naštěstí jinak a snad už konečně máme vládu, která dávala pozor ve škole, když se braly obyčejné kupecké počty. Záporná čísla přece vždycky znamenaly, že něco není. A když něco není, nemůžeme si to vzít.
Přeji všem stávkujícím, aby je stát propustil z práce, potom by snad konečně začali přemýšlet v reálných číslech.
Autorka: Soňa Diartová
Autor
3 Komentářů
Občas se setkávám s nepochopením těch “obyčejných” lidí, kteří si myslí, že se o ně má stát postarat tak, aby nepocítili žádnou starost. I tady na Shekelu se najdou takoví, co se cítí být otroky, a rádi by změnili systém – zřejmě jim demokratický nevyhovuje. Když Dluhoslav Sobotka vyjadřuje podporu stávkujícím, otevírá se mi kudla v kapse. Pražáci to zvládli, demostranti naopak ztrapnili i napadením ministra Kalouska, který měl dost odvahy před tyto lidi předstoupit, a obhajovat reformy. Protože se živím léta sám, kupecké počty mi jsou blízké, stejně jako tento výstižný článek. Díky za něj.
Soňo, mluvíš mi z duše.
Díky, Tome.