Po kritice, které se Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě dostalo od bývalého ředitele Mosadu Me’ira Dagana se tento týden ozval i bývalý ředitel Šabaku (Šin Bet) Karmi Gilon.

Prozatím posledním kritikem premiéra Netanjahua se stal Karmi Gilon, bývalý ředitel zpravodajské služby Šabak (Šin Bet), který v této pozici působil v letech 1995 až 1996. Netanjahuovi vytýká především to, že nebyl schopen vyjednat výměnu izraelského vojáka Gilada Šalita, který je již pátým rokem vězněn teroristickým hnutím Hamás. V neděli 26. června se zúčastnil televizního vysílání v rámci tzv. projektu Gilad, během něhož strávil demonstrativně na protest proti Šalitovu věznění hodinu ve speciálně vytvořené cele v televizním studiu. V jednom ze svých komentářů uvedl: „Prostě nechápu jak mohl Netanjahu osvobodit Chálida Mašála, šejcha Jásina a tři agenty Mosadu uvězněné králem Husajnem a neosvobodit Šalita. Možná má něco proti obyčejným vojákům.“ Mimo Netanjahua negativně hodnotil i bývalého náčelníka Generálního štábu generála Gabi Aškenaziho a bývalého ředitele Šabaku Juvala Diskina.

Gilon je v nedávné době již druhým bývalým ředitelem izraelské zpravodajské služby, který se vyjádřil proti izraelskému premiérovi. Kromě něj je ze zpravodajských kruhů proti Netanjahuovi a současné izraelské vládě mimořádně kritický Me’ir Dagan, který je bývalým ředitelem Mosadu.

Dagan, který stál v čele této zpravodajské služby v letech 2002 až 2011, se rozhodl promluvit poté, co své posty opustili i náčelník Generálního štábu Aškenazi a ředitel Šabaku Diskin. Podle jeho slov byli společně schopni zabránit chybám a „nebezpečným dobrodružstvím“, které by chtěli podniknout premiér Netanjahu a ministr obrany Ehud Barak. Svůj komentář zakončil slovy, že zmíněné dva nyní nemá kdo zastavit. Vládu pak označil za nezodpovědnou a Netanjahua kritizoval za agresivitu vůči Íránu a neschopnost pokroku v izraelsko-palestinském mírovém procesu.

Pro Netanjahua jsou Daganovy výroky zvláště citelné zejména proto, že Dagan patří mezi izraelské jestřáby. V deníku Ma’ariv byl označen za „jednoho z nejpravicovějších bojovných Izraelců, který si dává Araby k snídani, obědu i večeři.“ V Izraeli je Dagan navíc váženou osobou a lidé jeho slovům naslouchají. Komentář v Ma’arivu dále pokračuje slovy: „Když tento muž říká, že vedení země nemá žádnou vizi a je nezodpovědné, měli bychom přestat v noci klidně spát.“

Daganovi bylo na druhou stranu vytýkáno, že jeho výroky týkající se Íránu snižují izraelskou odstrašující sílu. Jeho komentáře k mírovému procesu však do značné míry rezonují s obavou, se kterou Izraelci hledí k září tohoto roku. Tehdy by totiž mělo Valné shromáždění hlasovat o uznání Palestinské samosprávy nezávislým státem. I když je pravděpodobné, že Spojené státy budou v Radě bezpečnosti takovýto návrh vetovat, je podle Dagana možné, že Izrael bude zahnán do izolace. Podle jeho slov by se měl Izrael aktivněji zapojit do postupu v mírovém procesu a přijmout saúdsko-arabský mírový návrh, díky němuž by se vyřešením konfliktu normalizovaly vztahy mezi Izraelem a arabskými státy.

Přinejmenším jednu reakci však Daganova akce již přinesla. Byl mu odebrán diplomatický pas.

Ve vztahu Netanjahua a mírového procesu je v současnosti možno spatřit několik překážek. Jednou z nich je usmíření Fatahu a Hamásu. Pro Izrael je logicky nepřijatelné, aby jednal s vládou, jejímž členem je teroristická skupina usilující o jeho zničení. Izraelský postoj v tomto ohledu chápe i americký prezident Barack Obama. Druhou neméně problematickou otázkou je samotná Netanjahuova vláda, ve které mají značný vliv náboženské strany. I v případě premiérovy snahy jej tak mohou brzdit vlastní lidé. Třetí samostatnou kapitolou je Netanjahu sám. Jde především o jeho ochotu a odhodlání. Tu sice deklaroval ve svém projevu před americkým Kongresem, zda-li je skutečná však bude muset teprve prokázat.

Autor: Ladislav Faigl