Nové kardiostimulátory Cylos 990 obsahují čip, který lékařům umožňuje pacienta sledovat na dálku.

Jednou za 24 hodin se data z kardiostimulátoru odešlou lékaři do počítače a ten je může vyhodnotit a případně si pacienta pozvat na kontrolu – na seřízení kardiostimulátoru nebo předepsání léků. Po jejich zafixování se propojí s kardiostimulátorem, který se uloží do tzv. podkožní kapsy, což je prostor pod kůží, většinou pod jednou z klíčních kostí. Doba operace je přibližně 30 – 60 minut. Cena kardiostimulátoru je 59 až 174 tisíc korun.

Tento výrobek se stává hitem u mých starších kolegů, makléřů, krom změny zaměstnání lze však znova navázat i na můj předešlý článek, který se snažil pár slibných investic doporučit. Vždyť nejde jen o to vydělat, ale i ušetřit. A to nejen finance, ale své zdraví především. Myslím si však, že bychom měli nejprve využít preventivních možností, možností jak se chyb i stresové zátěže vyvarovat než dojde na podobné operace. Už jen proto, že jejich počet na území této republiky včera dosáhl počtu sta tisíc. Proto zde uvádím alespoň některé ze základních investičních chyb které jde použít pro obchod obecně.

Ta první se nabízí úplně sama a nazývá se „přehnané sebevědomí“. Mnoho výzkumů spolehlivě potvrdilo, že člověk je za obvyklých podmínek sebevědomý nad rámec svých skutečných schopností. Stačí se zeptat, jaký je kdo řidič – jen málokdo odpoví, že se za volantem projevuje jako zmatkář se špatně potlačovanými sklony k agresivitě. To samé platí pro svět investic. Pokud uděláme úspěšnou investici a vyděláme na ní peníze, zaměňujeme štěstí za schopnosti. Ilustrativním příkladem budiž tenis. Hráč, který trpělivě a bez větších výkyvů vrací údery, také obvykle vyhraje.

Druhá chyba se nazývá „efekt stáda“. Lidé se ve (větší) skupině instinktivně cítí bezpečněji, dokonce se jim zde zlepšuje nálada a berou na sebe větší a větší rizika. To je hlavním důvodem, proč spekulativní bubliny do značné míry živí sebe sama.

Třetí přešlap lze nazvat „časování trhu“. Lze dovodit, že snaha „vychytávat“ lokální dna a lokální maxima trhu není optimální strategií? Nepochybně ano. Akciové trhy na dlouhém horizontu obecně vydělávají po započtení dividend v průměru přibližně 9,6 % p.a. – za předpokladu, že jste trpělivý investor a peníze na trhu „necháte“. Budete-li se snažit trh obalamutit a pokusíte-li se indexy „časovat“, vaše výnosy budou oproti průměru o plné dva procentní body nižší. Je to empiricky dokázáno.

Čtvrtá chyba má návaznost na inherentní problém lidského mozku – člověk má tendenci usuzovat, že kontroluje jevy a události, nad nimiž má ve skutečnosti nulovou šanci vyhrát. Projevem tohoto jevu je a) snaha vidět cenové trendy i tam, kde nejsou a b) potřeba usuzovat na budoucí vývoj na základě vývoje v minulosti. Je smutným faktem, že předchozí chování ceny jakéhokoliv finančního aktiva rozhodně není spolehlivým vodítkem pro vývoj budoucí. Nikdo na světě neví, co bude a pokud vám někdo tvrdí opak, berte jeho slova s velikou rezervou.

Poslední v pořadí není ani tak chyba, jako spíše rada – pokud máte upřímný zájem zvýšit výnosy svých aktiv, hledejte „nízkonákladové“ produkty. Bude se to možná zdát nelogické, ale ve financích ne vždy platí, že vysoká cena také znamená nadprůměrnou kvalitu. Jak říká John Bogle, zakladatel skupiny Vanguard Group – „Dostáváte to, za co nezaplatíte“…

A teď upřímně ruku na srdce… kolik z těch chyb jste udělali i Vy?

Letní prázdninová sezóna je v plném proudu, britská královna odjíždí na své letní sídlo a ve Francii začíná celozávodní dovolená v továrnách Renault a Peugeot (kromě mnoha jiných). Pro investory jako je například Warren Buffett to znamená, že vymění obleky a kravaty za kraťasy a tílka, vypnou monitory a odjedou k moři. Nabízí se tak ideální čas na teoretickou úvahu, nicméně především však pro gut šábes und woch!

Autor: Aram Tor