Zdroj: Shekel

Společností teď hýbe koaliční vyjednávání o tom, zda zavést školné či nikoliv. Já jsem již docela odrostlý inženýr, tak si nechci hrát na soudce. Ale chtěl bych uvést pár argumentů, proč ano a nebo proč ne.

ANO: Již teď máme školy soukromé, kde se školné platí a státní, kde se neplatí. Pikantní je, že děti těch politiků, kteří proti školnému bojují, většinou chodí na ty školy soukromé. Ale to jenom bokem. Zavedením školného na státních školách dojde určitě ke sblížení obou forem školství. Ty soukromé ztratí svou výlučnou exkluzivitu.

ANO: Dnes vidím, jak si studenti studia neváží. Studium protahují, školy mění jak ponožky a prodlužují si mládí. Chybí jim hrozba vojny, která byla za našeho studia. Pokud bych z vysoké školy vyletěl, automaticky to pro mě znamenalo o rok delší prezenční vojenskou službu. Po zavedení školného si studenti protahování studia rozmyslí.

NE: Na školné nebudou mít všichni a pro sociálně slabé to skutečně bude znamenat stop. Možnost platby i třeba z úvěru je stále riziková varianta. Zkušenosti s exekutory, kdy někdo nezvládá splácet své závazky vede k tomu, že si fůra lidí rozmyslí vzít si úvěr na vzdělání.

NE: Odložení platby školného až do doby výdělku je taková levicová úlitba. Bude zase potřeba armáda úředníků, kteří to budou hlídat, pak tu bude faktor inflace. Dále co když nikdo nesežene práci ve svém oboru? A u takových hromad třeba sociologů si to dokážu dost snadno představit.

ANO: Studenti by se stali více sebevědomými. Při placení školného by po škole vyžadovali i určité služby a trvali by na nich. Za svoje peníze by prostě chtěli nějakou kvalitu.

ANO: Chronický nedostatek peněz by přísun peněz ze školného přinejmenším zmírnil, ne-li odstranil.

NE: Za hromadu studentů, ba přímo myslím, že většinu, by školné platili rodiče. A tak by efekt „vážení si studia“ stejně přišel vniveč.

ANO: Stanovením různé výše školného pro různé školy lze regulovat zájem o jednotlivé obory. Např. humanitární obory by měly školné vysoké, technické naopak nízké.

Autor: Tomáš Flaška

Přečtěte si také od autora: Skandinávské peníze?

5 Komentářů

  1. 16.6.2010 – 4 Tammuz 5770 v 21:58 — Odpovědět

    Výborně sumarizovaná témata. Leccos ze všech ANO i NE se začíná rýsovat a nabývat podoby “víc-než-slibů” … 10 (tisíc) děleno 5 (měsíci za semestr – hele jakej je to anachronismus) jsou dva tisíce na měsíc… … strach z vojny také vedl k prodlužování a oddalování třeba i studia, pravda v sociálisticky řízeném školství to nešlo tak hravě …. a strach z rodičů a jejich případného vydírání (někteří to fakt dělávají): stylu: “Vidíš, jak jsme se pro tebe obětovali !!!” – bývá někdy stejně silný jako hrozba vojny. A také studenti, kteři již dnes a zadarmo studují hlavně kvůli rodičům? .. Těm ať to rodiče vážně zaplatí :o)
    Doporučoval bych jen co největší veřejnou kontrolu financí do školství investovaných – transparentní a detailně rozpoložkovanou. Noticka ve výroční zprávě fakulty stylu: MD – Na školném vybráno nnn.nnn CZK // D – náklady a provoz fakulty nnn.nnn CZK je pro mne netransparentní a k nezaplacení (rozuměj na sedm prdů) :O)
    -acb-

    0
    0
  2. 16.6.2010 – 4 Tammuz 5770 v 21:58 — Odpovědět

    JO a ještě jsem chtěl dodat toto:

    ale od-entroval jsem příliš rychle :O)

    0
    0
  3. Tomáš Flaška
    17.6.2010 – 5 Tammuz 5770 v 04:04 — Odpovědět

    Já věděl, že jsem určitě nevystihl všechna ANO a NE. To citové vydírání rodičů je dobrý, stejně tak “studium pro rodiče”. Dík za doplnění.

    0
    0
  4. kolaloka
    18.6.2010 – 6 Tammuz 5770 v 17:10 — Odpovědět

    Flaso, pridej jeste ze mas malo prisne rodice s hlubokym socialni zazemim, nebo sis uz od nich oddychl jako spravna PETka, je tam citit nezdrave sebevedomi nebo uz od mala sedis na skale?
    Jsou take lide nekonkurenceschopni, petky, s jinym zpusobem imaginace, ktere okoli myslici svalem, odsoudi k socialnim sluzbam pokud nestaci. Orientuji se pomaleji, jsa z tradicne nevzdelaneho ceskeho lidu, a venuji se v dobrem pripade vecnemu studovani ci zahalce marnivou praci nebo to proste vzdaji. Zpravidla jim okoli pomuze se spatne ohodnotit, protoze samo okoli na to nema nebo je velmi rado ohodnoti zle. S hruzou pak zjisti, ze maji podobne nazory jako clenove nejmenovane politicke strany.

    Jedu takhle vlakem, jeste kdyz byla zakladni vojenska sluzba.
    Nastoupi vojacek, ja, a severokorejsky obchodni cestujici s prekladatelem.
    Papalas me a vojaka oslovi. U nas maji absoloventi zakladni vojenske sluzby skolne zdarma, tlemi neco o narodni… a delce sluzby a vsech vyhodach. Zacneme se usmivat, my mame skoly zdarma, je to nase narodni hrdost, Karel ctvrty jiz rikal, ze by vzdelani melo byt pristupne vsem…
    Dnes jim jen pritakam, tak tak, necham je domluvit a uz se nebudu smat a nebudu si myslet sve, ti se svalem budou mit zase titulu vic.

    Na jedne konferencni hostine zavedl Ital rec na skolne. U nich pry skolne maji zdarma ucitele a statni pracovnici, a pokud se po pobytu v zahranici nevrati zpet do statni zpravy, musi skolne uhradit, nebo podobne pokud se nepletu v prekladu.

    politice a ekonomice nerozumim, jinak jsem tuto vterinu pro zpoplatneni maturit na gymnaziich.
    Skolne na VS bych nechal zdarma, pokud by nestacilo zpoplatneni maturit na gymnaziich, zavedl bych skolne podle toho Itala nebo jen v tech oborech, odkud se ozyvaji kriklouni, kteri to zpoplatnit chteji, byt vzdelani moc nemaji. Na vysokou skolu by tak potencialni nedokoncovatele z chudych rodin (duchem ci penezi) sli jiz s remeslem v kapse. Pokladna by se tak ale asi nenaplnila.
    Dulezity je pocit prijeti ve spolecnosti.
    kolalok
    -jl-

    0
    0
  5. Tomáš Flaška
    18.6.2010 – 6 Tammuz 5770 v 18:00 — Odpovědět

    Pro kolaloka:
    Dík za názor, každá myšlenka je dobrá. Jenom nechápu proč mě tak trochu pohrdavě oslovujete a přirovnáváte k PET lahvi. Ale pokud to pomůže vašemu sebevědomí, tak si poslužte.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Korejský jehovista

Další článek

Jsme to, co jíme