Když jsem četl diskuzi pod Achabovým článkem ohledne Mariina početí, vybavil se mi jeden starozákonní příběh.
Je stejně neuvěřitelný, jako ten Mariin. Podle Nového zákona Marie počala z Ducha svatého. Její dítě se narodilo bez přičinění muže. Že je to nesmysl?
Pojďme již ke slíbenému příběhu: Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: “Já JSEM Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný! Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím.”
Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil: “Já JSEM! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů. Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů. Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou…” (Genesis 17,1-6)
Abraham uvěřil tomu, co mu řekl Bůh a proto se v devadesáti devíti letech nechal obřezat, aby Hospodinu dokázal, že věří jeho slibu. Nechal také obřezat všechny své mužské služebníky i syna Izmaela.
Bůh tento projev víry přijal a navštívil Abrahama znovu. Tentokrát u toho byla i jeho žena Sára. V knize Genesis můžeme číst: Pak se ho otázali: “Kde je tvá žena Sára?”
Odpověděl: “Tady ve stanu.”
I řekl jeden z nich: “Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna.” Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský. Zasmála se v duchu a řekla si: “Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.”
Tu Hospodin Abrahamovi řekl: “Pročpak se Sára směje a říká: »Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?« Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.”
Sára však zapírala: “Nesmála jsem se”, protože se bála.
On však řekl: “Ale ano, smála ses.”
Muži se odtud zvedli a zamířili k Sodomě. Abraham šel s nimi, aby je doprovodil. (Genesis 18,9-16)
Pokud znáte Starý zákon, pak víte, jak to dopadlo. Nakonec, všichni Židé věří tomu, že se Sáře, která už měla dávno po přechodu, narodilo dítě. Věří tomu i křesťané. Nikdo to nezpochybňuje, přestože…
Jak je to možné? Přenesme se teď o pár století dále. Z Abrahamových potomků je už celkem velká skupina otroků, která živoří v Egyptě. Přišel čas, aby Hospodin splnil slovo dané Abrahamovi. Vybral si Mojžíše, aby vyvedl budoucí Izrael ze zajetí.
Mojžíš se vzpírá. Má k tomu své důvody. Před čtyřiceti lety musel z Egypta utéct, protože mu hrozila smrt. A teď ho tam Bůh posílá, aby se setkal přímo s faraónem. Hledá si různé výmluvy, ale Bůh jednu po druhé zamítá. Nakonec Mojžíš říká: “Hle, já přijdu k Izraelcům a řeknu jim: Posílá mě k vám Bůh vašich otců. Až se mě však zeptají, jaké je jeho jméno, co jim odpovím?”
Bůh řekl Mojžíšovi: “JSEM, KTERÝ JSEM.” A pokračoval: “Řekni Izraelcům toto: JSEM posílá mě k vám.” (Exodus 3,13-14)
Zvláštní jméno. Představte si, že vám někdo volá, nepředstaví se a tak se zeptáte: “S kým mluvím? Kdo jste?” A ozve se vám jen: “Jsem!” Stačilo by vám to? Mojžíšovi to stačí. Jde do Egypta a po drobných komplikacích nakonec odchází se všemi svými příbuznými do zaslíbené země.
Je zvláštní, že nikde v Bibli nenajdeme žádné pokusy dokázat, jak a kde se vzal Bůh. Ani žádné pokusy dokázat jeho existenci. Bůh prostě je. Pro pisatele Bible je to stejná samozřejmost, jako vzduch, který dýcháme.
A Boží slovo? O tom se nediskutuje. Řekl ho přece Bůh. Že mi to mateřství neplodné Sáry, která je už za svým ženským zenitem, připadá nemožné? Proč? Vždyť jí dítě slíbil Bůh, který stvořil život na naší zemi i celý vesmír. Copak pro něho je problém dát neplodné dítě?
Podobné je to i s Mariiným početím. Myslím teď na to, co o tom říká Bible. Nemíním tu spekulovat o tom, co k této biblické zprávě přidala katolická tradice. Stejně, jako pro Hospodina nebyl problém dát dítě stoletému Abrahamovi a jeho neplodné ženě, nebyl pro něho problém způsobit, že se “z Ducha svatého” narodilo dítě mladé dívce, která ještě nespala s mužem.
Mohu tomu buď věřit, nebo to odmítnout. Mohu o tom vést nekonečné diskuze, které ale na skutečnosti nic nezmění. Za jedním i za druhým příběhem totiž stojí ten, který o sobě říká tak překvapivě a prostě jen: “JSEM”.
Autor: Vlastík Fürst
Autor
26 Komentářů
Bůh není lhář
Člověk je tvor veskrze věřící. Já osobně nevěřícího člověka neznám. Každý něčemu nebo někomu věří. Když jsem byl na prahu školní docházky nastoupil do naší vesnice nový farář Dominik. Byl to velice vzdělaný a pracovitý pan. Moje matka do kostela chodila. Otec ne ale opravoval věčně porouchaného minora našeho pátera. Docela si spolu rozuměli a velebný pán otci řekl, že by byl raději kdy byl měl ve své farnosti takové ovečky můj tata než ty co mu do kostela každou neděli chodí.
Jednou mě Dominik do chrámu páně vzal.Časem jsem začal ministrovat a občas zaskočil za chybějícího kostelníka. Tak se stalo, že jsem při zhasínání světel v kostele nedopatřením “vypnul” i Boha – věčné světlo. Byla to pro mě taková pohroma, že jsem do kostela (asi ve čtvrté třídě ZDŠ) odmítl nadále chodit. Po vojně jsem prodal v hospodě Bibli. Vyinkasoval jsem padesát korun. V noci jsem se vrátil domů jako motýl…Od té doby jsem potkal mnoho lidí různých vyznání. Každý z nich tvrdil, že věří v Boha. Víra je o tom, že člověk věří. Evolucionisté taky věří, že to bylo tak jak si oni myslí.
PF 2012 přejí Mayové
vlastíku díky
pro astorc: To vždy potěší.
pane furste cetl jsem vas clanek o tom jak to ze sara mela dite a chtel jsem jenom poukazat na to ze ten zasadni obrst u sari nastal uz predtim nez prisli do gerar.je potreba pozorne studovat kazde slovo v bibli,protoze i pro nekoho obycejna carka,ma v pismu velky vyznam.preji Bozi pozehnani ke studiu Slova.
Srovnávat otěhotnění sáry s mariánským kultem není úplně to pravé ořechové, osobně si myslím, že tento kult prodloužil oblibu katolicismu a přišel tedy pro církev ,, bojující,, v pravý čas. Takový obrat o 360 stupňů k bohyni matce. Nedomyšlený v možných dopadech. No, aby pánové nelitovali, ostatně myslím, že někteří už litují. To tu už ale všechno bylo. Ale příběh Sáry je o něčem jiném. Je o vítězství ducha nad hmotou a vy oproti tomu stavíte pohádku.
Možná Vám malinko uniklo, že tu nebojuji za “mariánský kult”. Jen srovnávám dvojí početí. Jako někdo může pochybovat o tom, které prožila Marie, je možné pochybovat i o tom druhém. To nemá s tím, co okolo Marie vystavěla katolická tradice, nic společného.
http://www.topky.sk/cl/13/1297226/Sokovana-babicka–53—Uzivala-antikoncepciu–aj-tak-porodila- a kolik že měla Sára, Vlastíku?
Věk Sáry Bible neuvádí. Jen to, že byla celý život neplodná a v době, kdy dostala Boží slib, už byla po přechodu. Víc mi není známo.
side dobry argument :), jeden dukaz osobne znam, svoji malickost (stasticka vyjimka, proste)
jeste dodatek, I kdyz nemam na to tak hluboke argumentacni znalosti…….mam ten dojem, ze v marianskem kultu je oziven jiny kult
Také jsem o tom už slyšel.
Ona dogma o neposkvrněném početí a příběh Sáry je opravdu lépe nesrovnávat. Zatímco co v případě Sáry to je možné – a podobné případy se staly a stát mohou, konečn vliv víry na neurohormornální systém je i dost těžko zpochybnitelný, v případě marie je to holý nesmysl. I kdybychom připustili onu velmi nepravděpodobnou variantu samooplodnění, výsledkem by mohla být zase jen ženská :-)). Pokud si přejete, mohu Vám to vyložit podrobněji. Konečně – kde vzal ježíš bratry, když si maminka za celý život neužila sexu? Andělé chodí nepoznáni mezi lidmi, ale tak to katolická církev nepodává :-))
Michelangelova Pieta je mistrovkská, všichni si to pamatují, ale dosti těžko tomu takto bylo, že ano. Mladá dívka a starší muž jako matka a syn.
Proč se Bůh nemá zobrazovat? Podle mě je to mimo jiné proto, že tyto představy spousty myslí naladěných na jednu vlnu – spojených energeticky – mohou de facto vytvořit ( a vytváří) v reálu falešného boha či bohy(mám např.na mysli ony barvotiskové obrázky krásného krista s hnědými vlasy a modrýma očima apod.) Nechci tvrdit, že něco takového je zcela nefunkční, ale já tomu nevěřím. Cítím z toho prolhanost a zlaté tele :-))
tamaře: Já ale nikde netvrdil, že Marie po narození Ježíše nemohla mít další další děti s Josefem. To není v rozporu s mou vírou. (Také je možné to, co říkají katolíci, že to mohly být děti z Josefova prvního manželství.)
A k tomu “samooplednění”. To Nový zákon neříká. Říká, že “počala z Ducha svatého” – jinými slovy, že byla těhotná díky Božímu zásahu – vtělení. Pokud věřím, že Bůh může “tvořit slovem”, proč bych nemohl věřit i tomuto?
levoslavovi: Omluvám se, Váš příspěvek jsem přehlédl. Můžete svou myšlenku trochu rozvést pro méně chápavé, jako jsem já? Díky.
každopádně, všechno vzniklo ze tmy, černé materie, proto je také tolik (Fulcanelli) černých madon s dítětem (viz dům v Celetné ulici zvaný Dům u černé matky B”ží.) Církev (-kve) si všechno modifikovaly a třeba i tvrdily, že černé jsou proto, že očazené svícemi a loučemi. Černá materie- pralátka, prazáklad všecho, proměněný oním Fiat lux. Uvidíme, jak Vlastík zvládá exegezi SZ (v odpovědi levoslavovi)?
Vlastík: Zkusím to z jiné složitější stránky. Začněmež definováním si pojmů. Připustíme -li, že bůh je jediným pramenem přinejmenším našeho vesmíru, pak tento pramen je existenciální realita, bod vzniku, první písmeno abecedy. Za hranicemi tohoto prvního bodu už všichni předpokládáme metafyzické primcipy, takový symbolický oceán nekonečné potencionality, z kterého se vynořují a k němuž se vztahují všechny existence, ten by pak byl alfou i omegou kosmického cyklu. Hovořit však o tomto předpokládaném nepoznatelném mystériu jako o bohu je sémantický omyl. Říká se tomu i to, tat, tao atd. Mistr Eckhard například na tomto místě hovoří o božství, aby To odlišil od osobního existenciálního boha. Došlo k pouhému prostému nepochopení (nebo možná záměrnému přehlédnutí), neboť i zde popularizovaná velká náboženství posledních tisíciletí připisují všemu, co je nazýváno božským, neexistenciální charakter. Tento oceán potenciality (jak k předešlému poznamenal jeden pravoslavný křesťan) lze dosti těžko nazývat Bohem, protože to pak není pohled mystických výpovědí, které platí, ale jen filozofická hra a spekulace.
V rámci obecné metafyziky je to právě Eckhardt, který mluví o Bytí za Bytím, o Nad -bytí, které není ani pojmově ani představou uchopitelné, pokud ještě rozlišujeme mezi já a ty. A toto Nad -bytí pak obsahuje jak Boha – to znamená Bytí, tak i ten oceán potenciality a taky i nebytí.
Tedy zde rezultuji: Zachytíte-li proud něčeho takového, hovoří -li to k Vám, působí -li to na Vás, jistě se změníte. Zcela jistě to může stvořit a zničit všechno. Hýbe to se vším. Ale přestože věřím na zázraky (tedy v rámci mezí daných možností), nevěřím tomu, že by něco takového těžko pojmenovatelného mělo vůbec potřebu dělat z kočky psa. Může Vás to posunout, postupně proměnit, ale marii to nesamooplodní – a pokud to takové pochody spustí, tak trvám na tom, že se narodí ženská a ne chlap. :-))
Tak teď jsem to po sobě přečetla a je to možná trochu kostrbatě vyjádřeno, tak se omlouvám teologům :-))
– nez k Fulcanellimu, bych sla spise do egypta (a mozna ani tohle neni prazdroj….neb vse se toci dokola a ja verim na efekt tiche posty)
tamara: náhodou, Vlastík z toho spíchne kázání. To je lepší než Achab…
sid: tvůj úsudek je ovlivněn pouze neznalostí této problematiky – není to vůbec lepší než achab. Mohu vysvětlit po službě osobně. A konečně musím ještě poznamenat, že bys měl věnovat pozornost tomu, že králík má pravdu a přes Isis je možno se vrátit např.i k Herodotovi, což je ostatně tvoje doména a uvědomit si, že píše ve své době o heraklovi jako o jednom z dvanácti bohů a že ho převzali řekové od egypťanů a že podle vyprávění kněží cca 600 let př. K. uplynulo již tehdy sedmáct tisíc let od vlády Amasia, kdy se z osmi egyptských bohů stalo dvanáct a jeden z nich byl herakles a že tedy vše je s největší pravděpodobností zcela jinak než tvrdí většina historiků, análů, kronik a posvátných textů. Nebo že je špatně čteme. Což by nás mohlo dalšími otázkami dovést k tomu, že bychom se mohli začít vidět ve správném měřítku vůči vesmíru a jeho historii vůbec. Což by nám mohlo významně poškodit ego, které tak nutně potřebujeme, abychom přežili a kvůli kterému je náš vlastní mozek takovým lhářem. Přeji ti příjemný zbytek večera.:-))
Myslím, že každý máme svobodu v tom, z čeho vychází naše úvahy. Takže díky za Vaše názory. Přít se nemíním, z toho jsem už, díky Bohu, vyrostl a cítím se tak mnohem svobodnější.
Vlastíku, to bylo jen špičkování, a ne Vás. Máte štěstí, že se neúčastníte diskuzí o kvalitě stravování na obci (ŽOP). To je teprv nářez.
ja bych to ani nebrala jako spickovani, mame dar, ze zijeme v relativne svobodne zemi a nelameme si vazy apod. za jinou viru (to je dar)
side, ta diskuse je vyzivna, az jsem rada, ze se stravuji nekoserne :) (vlastni dohled nad tim, cim si zadelam telicko)
pro p.fursta.je to v gen.20.ja si nemyslim ze by si kral abimelech chtel vzit starou babu(saru) ,kdyz mel urcite ve svem kralovstvi krasne mlade zeny ! sara byla velmi krasna a stalo se to tesne pred narozenim izaka.aby mohla sara porodit Buh ji musel uvest do puvodniho stavu.
pro levoslava: Děkuji za objasnění. Bible neříká, jak to Bůh udělal. Jen, že to udělal. A já o tom nechci spekulovat.
pro sida: Ale já to tak beru. Jen mám někdy pocit, že si někteří lidé diskuzi pletou se soubojem, ve kterém jde o to, kdo zvítězí. Pro mne je diskuze zpětná vazba a také prostředek, díky kterému mohu poznat názory druhých a tak se dostat rychleji k poznání, které mne doposud míjelo.
cesta k poznání vede přes prožitky,cítění, sebenaučení Vlastiku, které máte vy, mají vaši věřící, nikoli přes názory. Názor je to, co nabízíte k diskuzi, nebo konfrontaci. Sdělení je to, co chcete sdílet, ptáte se, zda tedy to cítíme také, třeba jinak…Prostě, je tu jný názor (v diskuzi). Hledejte jiné. Kdybyste totiž řekl: poznal jsem- bude z vás hovořit zpupnost. A to je vlastnost, kterou si myslím, že postrádáte.
Abraham měl dva syny Izáka a Izmaele. Izmael je pro Izrael stejným problémem jako Ježíš. Všechno ostatní je jen a jen o víře. Tu měla Sára malou a tak chtěla Bohu trochu pomoci. Katoličtí hodnostáři taky chtěli Bohu malinko píchnout. Trošinku to s Marii přehnali a dostali se do opozice vůči samotnému Stvořiteli.
PF 2012 přejí Mayové