Včerejší ruské zpravodajství se okrajově zmiňovalo o skutečnosti, která mně, a možná i vám, zůstávala zatím skryta. Jde o modloslužebnictví. Prezident Čečenské republiky, existující v rámci Ruské federace, Ramzan Kadyrov, totiž přivítal (a náležitě zulíbal) vzácnou relikvii, kterou mu poskytl turecký předseda vlády Recep Tayyip Erdogan.

Šlo o relikviář z Topkapi, který bude umístěn v Grozném, v tamní mešitě nesoucí- jak jinak- Kadyrovovo jméno. Relikviář, nebo spíše válec ze skla se stříbrnými aplikacemi, obsahuje tři vousy Proroka Mohammeda (PBUH). Přirozeně, oddělení svatých ostatků istanbulského paláce Topkapi vlastní několik desítek vousů Mohammedových i zub, který mu byl údajně vyražen v bitvě u Uhudu 16. března 625 křesťanského letopočtu .

Zpráva agentur hovořila i o tom, že již předtím Kadyrov přijal jeden vous v zataveném, vakuovaném obalu, darem to uzbeckého prezidenta  Islama Karimova. Sběratelství ostatků  v islámu překvapuje.

Mekkánský černý kámen  v podstatě Muhammad zdědil, tak jako zdědí papežovu korunku třeba i Pražské Jezulátko, neboť dědí se nejen po pohanech, a zřejmě nejen symboly. Přesto, tento rys u náboženství, které ještě před nedávnem  vehementně ničilo Buddhovo spodobení v Afghánistánu překvapuje.

Stojí za to dohledávat dále, protože islám se vyjevuje přinejmenším v novém balení. Podle indických zdrojů, je další vous  Prorokův ve šrínágarském Hezratbalu, mešitě s klenotnicí v  hlavním městě spolkového státu Kašmír. Ještě před litými boji s Pákistánci, v prosinci 1963, došlo k odcizení  zdejší relikvie, a následným nepokojům, které se týkaly muslimů, sikhů i hinduistů. Aby nedošlo k multietnické a náboženské řeži, vystoupil tehdy Džaváharlál Néhrú, zklidňoval davy, ale hlavně pověřil indickou zpravodajskou službu, aby vous našla- a vrátila. Stalo se. O pár měsíců později klatí Pákistánci provedli operaci Gibraltar, nazvanou po Táríkovi, a rozdělili Kašmír ve dví (ve skutečnosti na tři, protože i čínské, díly). A aby mému překvapení nebyl konec, včera íránská agentura Mehr přinesla zprávu o příletu “lepenkového” ajatoláha z Paříže.

Nejsme-li teology, můžeme být- alespoň tedy já- na vážkách. Je islám náboženstvím, nebo mocensko-politickým kultem?

Autor: Herbert Stavinoha