Nudila vás dnešní paraša? To je pořád takových „haklíků“, „desek přesně přiříznutých“ a „koží jednostejných, lem na lem..“ Kdo umí během čtení nebo poslechu vizualizovat, ten se asi nenudil, ono mu to božiště přímo roste před očima! Kdo je méně obrazivý, si možná zachoval alespoň ten základní pocit, se kterým se dá ten další týden vesmírem ujít – totiž že všechny haklíky a desky si nakonec snad pohlídá nadaný „dolní“ stavitel podle pokynů Architekta sám, a na nás každém nenadaném záleží, aby především vše, co chceme pro miškan (tedy doslova „příbytek Šechiny někde v nás a okolo nás“) poskytnout my sami, bylo činěno pozdvižením směrem vzhůru (furt vejš) a hlavně dáváno od každého člověka, kterýž by ji ze srdce a dobrovolně dal (ex 25:1-2);
Jenomže on ten rajský libosad – pardes – paradies je v tóře v každém verši a v každém písmenku. Tedy i v konstruktivistické parašat Truma. Pokud si ho osvojíme, pak sice v pšatu (první úrovni studia tóry systémem pardes) jde jen o komentář k výkresům jakési jezevčími a kozlečími kožkami potažené konstrukce – prostory. Prostory čeho? Božiště? „Stánku úmluvy“? Příbytku (miškan)? Anebo svatyně (mikdaš)?
Ostatně sama bible je, zdá se, nedůsledná, když v jediném dvojverší používá oba termíny – miškan i mikdaš: „Udělají mi mikdaš (svatyni), abych tam spolu s nimi šekinoval (přebýval), a udělají to přebývátko (miškan), přesně podle mých „plánů“ (ex 25:8-9)“.
To vnucuje otázku – Bude to svatyně anebo jenom stánek?
Odpověď už musíme hledat výše než v pšat. Ale s použitím symboliky (tj. asociací, správných symbolů a hledání vazeb – tedy použitím remez) je opět až neuvěřitelně jednoduchá. Bude to samozřejmě jen docela obyčejný stánek na žužu anebo turecký med, nebude-li to pro nás zároveň svatyně. Nedáme-li tomu stanu pozdvižením směrem vzhůru (furt vejš) a hlavně dobrovolně význam svatyně, zůstane tu skutečně jen stánek, kterému se o pár tisícovek let později začne křesťan posmívat, že už je to passé, protože se někde roztrhla nějaká chrámová opona a odteďka se všechno řeší docela jiným „udělátkem“…
Proto vznešený povídá. Uděláte mi svatyni, ačkoli to bude vlastně jen takový větší stan. Místo mého přechodného pobytu. Před vás jsem položil život a smrt. Volte sami … (ex 25:8-9)“.
Co ale Absolutno (které patří všem, stvořilo totálně vše a je Životem veškerých vesmírů) proboha napadlo, že poleze do nějakého stanu mezi židy na poušti? A poleze tam vůbec? A proč zrovna k židům. Že si je „vyvolilo“? Ale k čemu?
Jen k tomu, aby možná jako jedni z mnoha, (z pohledu židovského fundamentu – jako první z mnoha) zas znovu zavnímali, že i Stánek úmluvy a později potom i Chrám (miškan/mikdaš) není ničím jiným než remez komentářem původního verše bible: Buďto pámbu jest a svět je tím pádem stvořený, anebo není, tak zkus bejt alespoň morální (gn 1:1) …
A najednou to všechno nádherně šlape a zapadá do sebe. Všechny koltry, haklíky, oka a kůže jsou a zůstanou jen pouhou přesně uříznutou materií, nedostanou-li onen původní výkladový smysl. Stejně tak i všechny tzv. micvot mohou kdekomu připadat maličko samoúčelné, nedostanou-li smysl. Ale tím smyslem není „bohoslužba“, „náboženský fundament“ – ale jen a jen „pravověří“ (ortodoxie) – tedy „správná věrnost“ odpovědi na klíčovou otázku o původu světa.
Byl-li ale vesmír Stvořitelem stvořen, pak zákonitě má přesně ony Architektem stanovené rozměry, a na ty rezignovat nelze. Mohu je sice nedodržet, ale už to nebude miškan ani mikdaš. Stávám se svévolníkem (raša), protože „bourám“ vesmíry. Ale dokonce i když je dodržím přesně, nemusí se podařit stánek zbudovat. Koltry ani micvot nelze plnit, protože jsem žid, a že na mne dohlíží sekularizovabý předseda náboženské obce spolu s ortodoxním mašgijachem. Lze je pozdvihnout srdcem dobrovolným, protože jsem správně věrný. Ortodoxní. Protože chci dobrovolně a směrem furt vejš přinést truma (obět pozdvižení vesmírů kamsi k lepší morálce – vesmírné morálce).
A mimochodem, jak si všiml rav Menachem ben Meir Cijoni již v 15. století v německém Špýru (Speyer) symbolika (nebo chcete-li architektura) stvoření je zcela pochopitelně zakomponována i v architektuře stánku.
Vznešený stvořil nebe a zemi. Stánek má svoji podlahu i svoje nebesa. „Nebesa“ na přistření stánku tvoří „jedenáct“ houní, tj. 10+1 sefirot, kdy Keter také „přehnutá napůl“ proniká vždy o jednu transcendentní úroveň výše… (ex 26:7-9)
Budiž obloha uprostřed vod a děl vody vod. Stejně tak „parochet“ odděluje dolní vody času (života tady – olam ha-ze) od vod bezčasí ve „svatyni svatých“ za parochetem (budoucí svět, dotyk mystéria – olam ha-ba); Parochet je vztyčen na čtyřech sloupech – plnosti poznatelné přírody, čtyřech světových stranách reprezentujících nekonečnost plochy, na čtyřech cyklech roku i měsíce …. (ex 26:31)
Shromažďte se (dolní) vody v místo jedno (a vydejte místo suché) – zatímco ve stánku nacházíme pokyn: Uděláš také umyvadlo měděné … (ex 30:18). Shromáždění vod se v Genesis nazývá klasickým obratem mikve. Mikve slouží k omývání stejně tak, jako umyvadlo (křtitelnice??) v miškan. Umývati budou Aharon a synové jeho … aby neumřeli… (ex 30:19-20)
Čtvrtého stvořitelského dne se dozvídáme: Buďtež světelná tělesa, aby svítila a osvěcovala… (samo o sobě plné symbolů) – ve stánku: Uděláš také menoru (jejíž symbolika obsahuje celou Sefer jecira – chcete-li si symboliku menory prostudovat, prosím, napište. Zkusíme to společně.)
Pátého dne je učiněno veškeré stvoření. Tady se rav Menachem dopouští maličko vyprávěnkového násilí, když spojuje křídlaté cherubíny s křídlatým stvořením tady na kouli. Ale v době kdy ve Špýru žil, nebyla ještě jasná shoda o tom, kdy vlastně přicházejí na svět „andělé“ – zda ještě před stvořením této sluneční soustavy (tedy ve verši všechno na nebi i na zemi – et ha-šamajim wo-et ha-arec), anebo později. Symbolika cherubínů je však daleko mohutnější, než jen reprezentace „ostaního“ stvoření – neb slůvko „nižší“ je v jejich případě jaksi nepatřičné J )
Nejdůležitější je ale člověk. Nikoli jako koruna stvoření a pán tvorstva, ale jako otisk obrazu Panovníka. Proto také parašat Truma začíná pokynem: Goleme, hovádko boží, jestliže půjdeš výše a dáš ze srdce a dobrovolně – tj. dobrou svobodnou vůlí spočívající na poznávání a poznání (ex 25:1-2); A proto i do čerstvě natažených kožek pospojovaných koltrami a vypnutých haklíky musí vejít člověk… Vždyť kdo by celé to nádherné dílo (a jeho symboly) obsloužil?? (ex 28:1) … (A proto i evolucí vykoagulovaná nahatá opice na Stvoření kašlající má přesto povinnost chovat se morálně. A dokonce i tu smíme vyučovat a pomoci jí, naplnit vesmír…)
Symbolika není hřích. Hřích je plnění bez poznání. Plnění, abychom nezhřešili. Plnění pro samotné plnění. Protože dokud nevím (dokud neznám zákon – jak učí rabbi Šaul z Tarsu), nemohu ho porušit. Zabiju otroka anebo válečného zajatce, protože je to přece „normální“. Zabiju a neřeším. Teprve když dávám dobrovolně a výš, navíc ochotným srdcem, teprve tehdy najednou řeším.
Ergo – plnění pro plnění není tóra. To už není konání tóry pro tóru samotnou (li-šmah), ale právě jen plnění pro splnění, protože tóra se bez zvědomění „konat“ nedá. Ostatně pro „konání“ ji studujeme ….
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Autor
14 Komentářů
O Ježíši mám tak 3,333% dostupných informací. Ježíš měl 120 učedníků. Z nich si vybral 12 apoštolů. Čtyři z nich napsali evangelia. Vše ostatní bylo cenzory vymazáno. Celkem by mě zajímalo jak na Ježíše pohlíží Rabíni z pohledu judaismu. Zrušil Ježíš svým z mrtvých vstaním službu?
PF 2012 přejí Mayové
kladiem si otazku,co je,,podstatnejsie,,.Stan,Chram a ci jas Sechiny?
Ad Danny: Nevím úplně, zda to lze takto formulovat.Podle mého mínění- V tomto hmotném světě má svou důležitost obojí. Hmota i duch. Stejně jako se lze ptát, zda jsou podstatnější prsty, které píší tento komentář, nebo myšlenka, kterou vyjadřují. Bez prstů a posléze bez očí recipienta by byla myšlenka nanic. Bez myšlenky by to ale taky stálo za pendrek.
Cipi,mas samozrejme pravdu,Ale je to tvoja myslienka,prsty.v druhom pripade je to Jeho ,,Pritomnost,Prebyvani,,na urcitom miste.A kovany panteista moze kludne odpovedat,,ziadne misto nieje bez Nej,,.a mame vymalovane.smile.
A budeme-li pokračovat, danny a cipi, žádné místo sice není bez něj, ale každé vyjadřuje stejnou mylšnku jinými prsty a jinými symboly. Jeho myšlenku či vůli. A proto symbolika zpruv transport-able, posléze na čas kamenná …
Mayové, i Váš dotaz vnímám. Ale na ten se odpovídá snadno. Otázkou, kterou si položíte sám – Proč by to dělal ? To všechno “před”, a posléze i “po” …
ad6) achabisko Nepokládám otázky na které znám odpověď.
PF přejí Mayové
Tak určitě víte, že nezrušil. Sloužilo se až do chvíle, dokud fyzický Druhý Chrám nezrušil Vznešený. Služba stále probíhá, pouze ten Chrám nějak nestojí a bude postaven s příchodem mesiáše. Stačí jen zalistovat v bibli. Příjemnou četbu a příjemné otázky. -acb-
Ad Antonín: Četla jsem v Evangeliu, takto v kázání na hoře, že Ježíš ( tento vychovaný židovský hoch — jak kdesi píše A.)říká, že nepomine ani to nejmenší písmenko ze Zákona ( tedy- dokud nepomine nebe i země). A kdo by něco takového učil, bude v Božím královstv í vyhlášen za nejmenšího
ad8) achabisko Odkaz na Bibli beru ale je tu problém, nejsou tam zaznamenány všechny okolnosti služby v dvou chrámech. Dá se odvodit, že za života Ježíše služba probíhala. Pak se roztrhla opona. Mohli ji vyspravit nebo vyměnit a ve službě pokračovat dalších “70” let než chrám zanikl. Není tam napsáno co se stalo s archou úmluvy po zboření druhého chrámu Římany. Mají Izraelité postavený někde stánek úmluvy kde slouží vyvolení kněží než bude postaven třetí chrám? Neptám se pro dotaz ale upřímně mě to zajímá.
PF 2012 přejí Mayové
ad9) Cipi Co píšeš je v Bibli napsáno. Pak by měla být prováděna služba jak popsal Mojžíš. Neměly by být prováděny rituály s přeměnou vína na krev a hostie na tělo Krista.
PF 2012 přejí Mayové
Antoníne, není tam ovšem ani psáno, že v Druhém chrámu archa úmluvy, prut a miska s mannou byly :)
Jsem přesvědčen že někteří “izraelité” možná nějaký stánek postavený mají, nicméně je to nebiblické a proti úradku Prozřetelnosti. Přiblížení rituání a symbolické doplněné i obětinami ne kvůli smíření či odpuštění, ale jen jako rituální doplněk tešuvy se konalo podle bible vždy “na místě, které bych sobě vyvolil, praví Panovík” … a zánikem druhého Chrámu zhruba 40 let po Ježíšově smrti dal Tatezisn zřetelně a jasně najevo, kde to místo bude napříště a co je pro to zapotřebí udělat, než-li “mi-Cijjon tejce tora u dvar Adonaj mi-rušalajim o))
p.s. což je současně i odpověď na Vaši otázku položenou cipi
ad12) achab Tak dík za vysvětlení.
PF 2012 přejí Mayové
Na menoře pracujeme, prozatím něco k “synagogálnímu stříbru”.
https://www.shekel.cz/18921/kesef-we-zahav-symbolika-02
p.s. Psáno na popud Maskilu (link: http://www.maskil.cz/ )