Zdroj: cia.gov

Mali, kolébka několika starých afrických říší a ještě nedávno jedna z příkladných afrických demokracií, se od letošního 22. března propadá do několika krizí současně.

Vojenský převrat, byť se (jak je v těchto končinách obvyklé) obešel při sesazování prezidenta Amadou Toumani Tourého téměř bez násilí, byl jen začátkem problémů, jimž západoafrická země nyní čelí. Vůdce pučistů, kapitán Amadou Sanogo, za důvod převratu označil nespokojenost s příliš mírným postupem stávajícího prezidenta vůči Tuaregům na severu země. Není bez pozoruhodnosti, že protiústavní odstranění prezidenta (a následné zneplatnění malijské ústavy) se odehrálo pouze pár týdnů před vypršením prezidentova mandátu a mělo za následek nejen prudké zhoršení právě té bezpečnostní situace a integrity státu, která pučistům údajně ležela na srdci.

Politická situace se po počátečním uzavření hranic a několikadenních sankcích ze strany Hospodářského společenství západoafrických států ECOWAS rychle stabilizovala, Amadou Toumani Touré puč částečně legitimizoval dobrovolným odstoupením z úřadu a jeho místo zaujala prozatimní hlava státu Dioncounda Traoré.

I krátkého období chaosu však využily tuarežské skupiny Národního hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), kterým se mezitím podařilo dobýt města Gao a Kidal.  Posádku v Timbuktu, městě s nejstarší africkou univerzitou, vládní vojáci opustili; obranu obranu města zanechali na špatně vyzbrojených arabských milicích.

Vojenský úspěch MNLA není náhodný. Mnoho z jejích bojovníků přichází z Lybie, kde dříve bojovali pod Kaddáfím. Jsou vyzbrojeni mnohem lépe, než malijští vojáci, a média zmiňují, že mají podporu severoafrických skupin napojených na Al-Qáidu. Ani Tuaregové nejsou jednotní. Kromě hnutí MNLA zde operuje ještě islamistická skupina Ansar Dine, které nejde o nezávislost, ale o ustavení islámského státu v celém Mali (v němž dnes většina obyvatel sice vyznává islám, ale tamní právo je z větší části laické).

MNLA v severním Mali 6. dubna vyhlásila samostatný stát Azawad.Množí se případy rabování a znásilňování, většina cizinců byla evakuovaná a švýcarská prodavačka biblí, žijící v Timbuktu, unesena stejně jako sedm zaměstnanců alžírské ambasády.

Z oblasti se snaží uprchnout statisíce lidí. (Některá západní média exodus interpretují jako „útěk křesťanů před islamisty“, přestože většina uprchlíků jsou muslimové.) Šťastnější z nich nalezli azyl u vesničanů v okolí, ale kapacity nestačí pro všechny.

Motivace tuarežských skupin dodnes není zcela zřejmá. Relativně silné jsou hlasy Tuaregů, kteří se od MNLA i Ansar Dine distancují a spekulují o plánovaném „elegantním odstranění“ nepohodlných ozbrojenců z Lybie.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se v předvolebních debatách vyjadřuje o všestranné podpoře Francie západoafrickým státům v boji za znovunastolení klidu v Mali. Ani Francie prý nehodlá připustit, aby v oblasti operovali islamisté. Přímou intervenci Francouzi sice neplánují, ale jinak prý budou místním obnovovačům pořádku ku pomoci.

Vznik nového islámského (a tuarežského) státu (v sousedství rovněž tuarežské Mauretánie) nevyvolává nadšení ani v Senegalu či Nigeru, jejichž bezpečnostní a politické situace by se tyto změny také mohly citelně dotknout.

Nejsou dnes vzácné spekulace o tom,  že nesmyslný puč měl oslabit ekonomicky nevýznamnou zemi, nalákat do ni ozbrojené Kaddáfího Tuaregy z důležitější Lybie a v Mali je pak nechat zlikvidovat africkými jednotkami pod záminkou boje proti terorismu.

To jsou ovšem jen spekulace. Skutečnost je taková, že absurdní vojenský převrat snížil rostoucí důvěryhodnost Mali pro investory a přinesl – zatím – více komplikací než výhod. Jednou z okolností, které by mohla nejvíce zarmucovat budoucí generace, je to, že obsazením Timbuktu a Gaa skupinami Ansar Dine jsou ohroženy kulturní památky jako je hrob askii Muhammada I. z 12. století nebo desetitisíce středověkých manuskriptů.

Autor: Karima Sadio

16 Komentářů

  1. sid
    16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 20:27 — Odpovědět

    Řekněme si něco o českých zbraních v Maliské republice, paní Karimo. Mirek Topolánek, předseda české vlády, tuším v půli května 2008 navšívil Bamako, aby s prezidentem A.T.Tourém dojednal prodej 10 bitevníků L-159, které měly být uvolněny z AČR, a se zbraňovými systémy dodány (via Váš Senegal) maliskému letectvu, které do té doby bylo handicapované POUHÝM nasazením bojových vrtulníků proti Tuaregům (není známo, zda již tehdy měly “libyjské” ručnice – které přirozeně neexistují- k sestřelu vrtulníků Apache). Ve Vyškově a v Brně současně, z rozkazu ministryně obrany ČR, probíhala příprava maliských “odborníků”. Nákup se nerealizoval, jednak kvůli potížím s platbou (stíhačky za bavlnu), možná i proto, že již tehdy věc stopla Francie a americký AFRICOM. V době převratu v dubnu bylo zřejmé, a to ze všech prohlášení junty kpt. Sanoga, že prezident Touré, miláček senegalského prezidenta Wadea (i Salla), je běžný africký korupčník (pardon, demokrat), od něhož by se Váš jmenovec Karim Wade (promiňte), mohl učit. Svržený Touré také před postupující armádou pohodlně zmizel na senegalském valvyslanectví v Bamaku, odkud ho před pár dny, po abdikaci “na senegalské půdě (!)” vyprovodil ministr zahraničí Burkiny Fasso, neboť síly senegalských zpravodajců na deportaci “přítele senegalského lidu” (viz seneweb) nestačily. Junta v Mali se vzdala a akceptovala nástup “doporučeného” Traorého proto, že kolaborantské síly západní Afriky zablokovaly maliské účty v CFA (Mali už dávno nemá oběživo tištěné ve Státní tiskárně cenin v Praze). Ouattara a jeho nohsledi (ať jsem věrný alespoň terminologii), se vloni – na vysvětlenou- dostali k moci (zde v Pobřeží slonoviny) za pomoci francouzské cizinecké legie. Hranice byly Mali byly uměle zablokovány, pohyb zboží ustal. Sanogovi nezbylo, než za postupu Tuaregů- se vzdát. Senegalský generální štáb považuje za velikou chybu, že prezident L.S. Senghor “nechal” Keitu vyhlásit Mali, a vlastně tak “rozpadl” Francouzský Súdán. Sice se klasicky nezdařila ani Senegambie, ale to, nad mapou štábního cvičení senegalské armády, nevysvětlíte. Velký Senegal je přežilým přeludem. Jak je vidět z okamžité portugalské reakce (vyslání vojáků do Guiney Bissau) pár hodin po tamním převratu, oblast je nestabilní. A to tak, že velmi. Afričtí Tuaregové složili zbraně a zastavili se nad Nigerem asi před deseti dny, zajatce propustili. Neue Zürcher Zeitung o žádné “prodavačce biblí v Timbuktu”, natož švýcarské, nepsaly. Žena, křesťanka- prodavačkou biblí v muslimské Mali…? A příběh o vetchém prodavači Talmudu v Mekce (Saudská Arábie) by nebyl? Abych to nerozváděl. Žádní Kaddáfího ozbrojenci v Mali nejsou. Pokud se nedovalili z “Vašeho” Ziguinchoru…

    0
    0
  2. sid
    16.4.2012 – 24 Nisan 5772 v 20:47 — Odpovědět

    Třeba by se ještě mohlo říci, že na vlajce by měla být kanaga. Stylizovaná lidská postava, kterou jinak zvl. libyjské berberské kmeny na vlajce jiných barev totiž mají. I Mali ji měla. Tuaregové nikoli (také ONI s Libyí nemají nic společného). Demokratičtí Libyjci -tzv.sarkozisté- staví pro své tmavší spoluobčany jak známo, koncentráky. Libyjské zájmy nehájí nikdo, už proto, že libyjská finanční pomoc subsaharské Africe skončila. A vrhla polovinu kontinentu, a jeho “developement”, do pořádného chaosu. Q.E.D.

    0
    0
  3. 17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 04:45 — Odpovědět

    Ano, mnoho z těch témat by vydalo na desítky článků. Z časově ekonomických důvodů se zastavím se jen u Vašeho zpochybnění zprávy o unesené Švýcarce: možná o ní nepíše Neue Züricher Zeitung, ale píše o ní švýcarské RTS http://www.rts.ch/info/monde/3925500-une-suissesse-a-ete-enlevee-a-tombouctou-au-mali.html z 16.(!) 4. stejně jako francouzské Challenges http://www.challenges.fr/monde/20120416.FAP2683/une-ressortissante-suisse-enlevee-dans-le-nord-du-mali.html , a podrobněji švýcarský Le Matin.
    Podle nich i podle místních zdrojů šlo o známou misionářku, usazenou už desítky let v Timbuktu a distribuující náboženské materiály (o prodavačce biblí na konkrétním tržišti mluvily malijské zdroje). Pastor evangelické církve v Timbuktu (jak je to asi možné, hm? Evangelická církev tam podle Vás taky nejspíš neexistuje?) tvrdí, že byla velioe oblíbená. Předpokládám, že podle vás také není pravda, že muslimské Mali uděluje volno školám, případně všem pracujícím mj. na Vánoce, Svátek všech svatých a Velikonoce a že misie jako třeba Centre Gabriel Cisse v Segou, misie v Bamaku, v Kayes… ani katolické školy v Bamaku, Gau… také neexistují?

    0
    0
  4. 17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 04:54 — Odpovědět

    A ještě k tomu: “žádní Kaddáfího ozbrojenci v Mali nejsou” – například BBC tvrdí opak: http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-16610893 – před rokem se zaae psalo o tom, jak titéž Tuaregové odcházeli z Mali podporovat Kaddáfího http://nationalmirroronline.net/news/7347.html a sám Ag Sid Ahmed už vloni řekl v médiích, že spolupracují s prokaddáfího vojáky ve věci povstání proti malijské vládě.
    http://m.bbc.co.uk/news/world-africa-17192212

    0
    0
  5. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 09:17 — Odpovědět

    Samozřejmě tvrdíte nesmysly. Libyjské zbraně jste nedoložila (Toyoty s těžkými pěchotními zbraněmi, tzv. technikály) jsou součástí arzenálu maliské armády, která je opustila. Kaddáfího jednotky používaly klasické BVP (bojová vozidla pěchoty) a tanky. Proto to s jejich pohyblivostí dopadlo, jak to (v Libyi) dopadlo. Kaddáfího vojáci by se neobtěžovali s vyhlašováním nezávislosti Azewedu, jako MLPA, nýbrž by vyhlásili to, co znali, a co Kaddáfí snad tisíckrát propagoval v celém Sahelu- džamáhiríji. Vládu (zde) nikoli mas, ale především delegátů kmenů. A troufám si tvrdit, že by se dnes našli afričtí politikové, kteří by džamáhiríji, jako symbolu, rozuměli. Ano, aktivita kombatantů al-Kajdy je nebezpečná. Ovšem, al-Kajda dnes vládne v libyjském “demokratickém” Tripolisu (Belhádž) jako spojenec NATO. Nebo to vyvrátíte? Vzhledem k tomu, že církev svatých posledních dnů, aka mormoni funguje i v ČR, není důvod, aby se evangelikální fanatismus vyhnul Mali, když se nevyhne třeba Kongu-Brazaville. Timbuktu je na řece Niger, a tedy na hranici Azewedu. Pokud Afromalijka, hovořící bambarsky má švýcarský pas, ale nikoli pud sebezáchovy, aby se, jako ostatní ženy, skryla pod závoj, může být, třeba jednou z bojůvek al-Kaidy (Ansar ed-Dínu) unesena. Ač to VAŠE média nepíší, tak jako v případě kdysi v Libyi zadržených Švýcarů, zdroje uváděly, odkud že uvěznění pocházeli (kanton, místo). Zde zřejmě kantonální příslušnost schází. Možná právě proto to řeší švýcarská ambasáda v Dakaru, nikoli švýcarský konzulát v Bamaku. Ostatně, unesena je dva dny. A je možné, že se objeví živa a zdráva (přejme jí to). Křesťanský misionář musí ovšem obecně(třeba v indonézské části Nové Guineje) počítat s tím, že bude sežrán.

    0
    0
  6. 17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 10:22 — Odpovědět

    O tom, že tuarežští povstalci používají zbraně z Lybie, psaly např. New York Times už v únoru relativně podrobně: http://www.nytimes.com/2012/02/06/world/africa/tuaregs-use-qaddafis-arms-for-rebellion-in-mali.html?_r=1&pagewanted=all . Nepíšu o vycvičených, regulérních “Kaddáfího vojácích”, ale o Tuarezích, kteří beztak (jak jistě víte) si se státními hranicemi těžkou hlavu nedělají a původně (viz mé předchozí odkazy) přecházeli z Nigeru a Mali do Lybie a nyní jsou zase v Mali.
    CSPD jsem vůbec nezmiňovala, většina misií v Mali je katolická.
    Pokud jde o vaši “Afrošvýcarku”, zdroje včetně švýcarského Le Matin uvádějí, že jde o bělošku (možná byla třeba ruského původu, to samozřejmě vyloučit nemohu). Dočtete se například zde: http://www.lematin.ch/monde/missionnaire-enlevee-vivait-seule/story/11962265 . (Pro “Bambarky”, v této části Mali spíše Songhajky, je momentálně jistější útěk než ukrývání se pod závoje, protože se rovněž množí případy sexuálního násilí http://www.ipsterraviva.net/UN/news.asp?idnews=107385 ).

    V každém případě bych Vás chtěla poprosit, abyste z důvodu úspory času Vašeho i mého nejprve sám ověřoval má tvrzení, než mne nařknerte z jejich nepravdivosti – doufám, že nečekáte, že budu zdrojovat a dokazovat každou jednotlivou větu článku. Všechny údaje jsou běžně dostupné na internetu, většina ze zcela důvěryhodných zdrojů.

    0
    0
  7. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 11:59 — Odpovědět

    celkem bych řekl, že to je, necelý rok po aféře Strauss-Kahna v U.S.A (kdy všechny Vaše zdroje vč. NYT ho měly za zrůdu, zatímco Nafissatou Diallo byla světice se senegalským pasem) nářez, odkazovat právě na ně. Ale stěží mohu očekávat něco jiného. Právě proto, že jsou průchozí maliské hranice, je velmi sporné, kdo se kohokoli se švýcarským pasem zmocnil, a kam byl/a odvlečena. Nesmyslům o libyjských zbraních pak věří jen troubové, přežvykující irácké sklady ZHN stále dokola. Čímž nemusím nutně myslet jakéhokoli účastníka této “diskuze”.

    0
    0
  8. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 12:11 — Odpovědět

    Une ressortissante suisse a été enlevée dimanche à Tombouctou dans le nord du Mali par des hommes armés. Cette femme âgée d’une quarantaine d’années est une chrétienne très impliquée dans les actions sociales, qui vivait depuis longtemps dans la région où elle était la dernière Occidentale encore présente. Elle avait refusé de quitter la ville après sa chute le 1er avril aux mains du mouvement islamiste Ansar Dine, appuyé par des éléments d’al-Qaida au Maghreb islamique (Aqmi). Nevidím, že by tvrzení bylo důkazem. Klidně ji mohla unést senegalská banda, loupící na březích řeky Niger. Mohl ji totiž unést kdokoli (s ohledem na vřelý vztah Dogonů k Siriu 2 i UFO).

    0
    0
  9. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 12:42 — Odpovědět

    Letmý nástřel: vůbec nemusela zmizet, protože v této oblasti se zdržují jen kočovníci (nekočovala), obchodníci (neobchodovala), nebo- u cizinců- zpravodajci. Timbuktu je, po tisíciletí, křižovatkou “zájmů”. Klidně ji po odsledování “dobytí města” mohli stáhnout. Nebyla by jedinou Mata Hari na africkém kontinentě.

    0
    0
  10. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 12:58 — Odpovědět

    . «Sie war bekannt in der Stadt», sagte ein weiterer Bewohner von Timbuktu. Sie sei in der Stadt herumgelaufen und habe versucht, Leute (zum Christentum) zu konvertieren…píší DNES NZZ. Pokud byla “ve městě známá”, byla čtyřicátnice a tipovala muslimy ke konverzi na víru Ježíšovu, je to stejná odvaha, jako kdyby Arab v Petah Tikvě vyzýval našince ke konverzi k islámu…nebo by za tím účelem mohl dojíždět do nějakého kibucu (mošavu), dle libosti….

    0
    0
  11. KS
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 14:45 — Odpovědět

    V mém článku nestojí zhola nic o tom, kdo Švýcarku a Alžířany unesl. Se mnou o tom tedy nepolemizujte.
    V Timbuktu samozřejmě nežijí jen kočovníci a obchodníci, ale celkem normální lidé všemožných profesí, a nevidím žádné mimořádné hrdinství v bytí misionářkou tamtéž (aspoň donedávna), nebyla totiž ani zdaleka jediná (v Timbuktu operovala ještě před rokem, nevím jak dnes, americko-libanonská evangelická škola, kromě vámi zmiňovaných mormonů působí v celém Mali hlavně katolíci). A když už jsme u těch “vašinců” (nějak to dělení nechápu, ale budiž), předpokládám, že víte, že Vámi drobet výše kritizovaný Karím Wade je židem po přeslici? :-)

    0
    0
  12. sid
    17.4.2012 – 25 Nisan 5772 v 17:02 — Odpovědět

    Ne, paní Karimo, o tom se nebudu bavit, protože 15-20 procent obyvatel Maghrebu má židovské kořeny (a podle šéfa bezpečnostní služby bývalého čadského prezidenta Hissena Habrého byla židovkou i matka Muammara al-Kaddáfího….) Řekněme si to, co Vy říci nemůžete, a sice, že hlavní složkou nestability v regionu západní Afriky je Kasamanka, sn. kraj ležící pod Gambií, který byl,je a bude neuralgickým bodem senegalské bezpečnostní politiky. Mluvím-li o ní, pak mám především na mysli činnost COS, Centre d´orientation strategique, střešního zpravodajského orgánu sn. Vnější, rozvědná činnost COS-u a jeho částí je zaměřena na Nouakchott v Mauretánii, Banjul (Gambie), Bissau a oblast G.Conakry, možná i Bamako. Předpokládané libyjské zbraně (o nichž ne-píšete) klasicky nejsou vůbec libyjské, nýbrž zpravidla íránské, s destinací Gambie. Při uspořádávání senegalských poměrů sn. neváhá intervenovat třeba do sousední G.- Bissau (operace GABOU v roce 1998), nezřídka okupuje území sousedního státu. Není důvodu si myslet, že senegalská politika je tedy prosta svévolnýh zásahů do Mali, zvl. když bývalý maliský prezident považuje za schůdné vyjednávat spoza plotu sn. velvyslanectví v Bamaku. Tak jako neexistuje presehghorovské “senegalství”, neexistuje ani podle Vás jsoucí maliská identita. Jak kdysi ve své kvalifikační práci napsal generál Ibrahima Gabar Diop, “důkazem špatné koloniální politiky (rozhraničování- sid) byla nejprve Katanga, se svým konfliktem”…dodejme i Biafra, a dnes i Azawad. Za 50 let se to nezměnilo, a hned tak se to také nezmění, byť vznikají “nadstátní” orgány s jednotnou měnou, které ovšem problém států neřeší, a jsou- až na sankce (ty jim jdou dobře) ekonomicky bezzubé (viz stálý hospodářský konflikt Benin-Niger).

    0
    0
  13. KS
    18.4.2012 – 26 Nisan 5772 v 12:06 — Odpovědět

    Bavit se o tom samozřejmě nemusíme. To já jen, že když už jste byl u toho rozdělování na “našince” a “nenašince”, slušelo by se možná připomenout, že nejen matka, ale i zesnulá manželka “mého jmenovce” pocházela z židovské rodiny (třebas víte, že když zemřela, vypukl mezi rodinami spor, protože Wadeovi ji jako konvertovanou muslimku chtěli pohřbít na muslimském hřbitově, kdežto její původní rodina trvala na převozu do Francie a pohřbu podle příslušného náboženského ritu?). To už ale úplně jen na okraj… a už zase mi podsouváte něco, co jsem vůbec nenapsala – o jakési “maliské identitě”.
    (Jinak ano, jistě, všechno souvisí se vším, ale hledat zrovna bezprostřední kořeny dnešní malijské krize v Casamance, to, myslím si, chce relativně dost fantazie.)

    0
    0
  14. 19.4.2012 – 27 Nisan 5772 v 09:23 — Odpovědět

    Dovoluji si se svými skromnými znalostmi vstoupit do diskuse, která podle mě sklouzla do zbytečné konfrontace. Chtěla bych podotknout, že v Mali skutečně žijí křesťané, cca 5%, existují zde křesťanské kostely i školy. Právě proto je Mali “laickou” republikou, neboť respektuje i jiná náboženství, což i MNLA proklamuje a používá jako argument proti zavedení islámského práva do ústavy. Pokud vím, v Mali působí evropští katolíci, ne snad ani jako misionáři, ale spíš jako sociální pracovníci (zdravotní péče a školy pro sirotky, chudé apod.) a místní lidé si jich často váží, rozhodně je respektují. Tato Švýcarka podle médií, prý Béatrice, byla zřejmě opravdu unesena islamisty (každý západní rukojmí se hodí), to bude potvrzené, až se k tomu teroristé sami přihlásí, a asi pracovala v sociální oblasti (http://www.lematin.ch/monde/La-missionnaire-enlevee-vivait-seule/story/11962265). Přiznám se ale, že označení “prodavačka biblí” se mi taky nezdá.

    0
    0
  15. 19.4.2012 – 27 Nisan 5772 v 10:00 — Odpovědět

    Ještě něco k podstatnějšímu tématu, a to zbraně z Libye a “Kaddáfího ozbrojenci”, oblíbené téma médií a značně zkreslené. Tuaregové, kteří byli angažování v libyjské armádě, byli Tuaregové jak místní, tak i pocházející z Mali a Nigeru, jejichž účast měla čistě ekonomický důvod (Kaddáfí si Tuaregy hýčkal a dával jim vysoký plat). Po pádu Kaddáfího se tito malijští a nigerští Tuaregové vrátili domů, zcela logicky (už je v Libyi nečekalo nic dobrého), a vzali si s sebou, co se dalo, tedy i zbraně. Většina Tuaregů po návratu do Mali neměla sebemenší chuť se vrhat do nové války, jen jedna skupina z celkem asi pěti rovnou nabídla své služby povstaleckému hnutí (podle některých zdrojů to bylo plánované už v Libyi za spolupráce z Francií, ale bůhví, kde je pravda), ostatní po vypuknutí povstání stáli naopak za malijskou armádou a bojovali proti MNLA. Dnes už je rozložení sil asi jiné, po všech těch událostech se zřejmě většina Tuaregů přidala k MNLA. Takže skazky o tom, že povstalci vděčí za svůj úspěch Kaddáfího ozbrojencům a zbraním, je mediální bublina. Myslím, že k zázračnému úspěchu povstání přispěli spíše teroristé (Aqmi a spol. spolupracující s Ansar Dine, které MNLA přibrala jako vlivné spojence a teď doufá, že se jich zbaví), kteří opravdu přitáhli z Libye kde co, včetně těžké vojenské techniky, a navíc netrpí jako Tuaregové nějakými morálními zábranami.
    Já bych spíše polemizovala s paní Karimou (jejichž blogů si velmi vážím), o větě “Vznik nového islámského (a tuarežského) státu (v sousedství rovněž tuarežské Mauretánie) nevyvolává…” – jaká “tuarežské” Mauritánie a jaký islámský – tuarežský stát? Dále nechápu tvrzení : “Motivace tuarežských skupin dodnes není zcela zřejmá.” – myslím, že motivací je dost. A už vůbec nevím, o čem je řeč ve větě: “Relativně silné jsou hlasy Tuaregů, kteří se od MNLA i Ansar Dine distancují a spekulují o plánovaném „elegantním odstranění“ nepohodlných ozbrojenců z Lybie.” či “…spekulace o tom, že nesmyslný puč měl oslabit ekonomicky nevýznamnou zemi, nalákat do ni ozbrojené Kaddáfího Tuaregy z důležitější Lybie a v Mali je pak nechat zlikvidovat africkými jednotkami pod záminkou boje proti terorismu” (copak jsou dnes v Libyi Kaddáfího Tuaregové ???).
    Přátelsky zdravím, Romana Kratochvílová

    0
    0
  16. sid
    23.4.2012 – 1 Iyyar 5772 v 03:43 — Odpovědět

    Začněme tím, že ta Beatrice (po které ovšem netouží středověký básník) je už zase v Timbuktu, takže může vykopat svůj sklad Biblí, a pokračovat v prodeji (jak to tvrdila KS). Takže jsme se za týden vlastně nic nedozvěděli, snad jen to, že se plně potvrdilo mé tvrzení o maliském prezidentovi ATT, který dnes obývá vilu u Dakaru (není známo, kde v sn je zbytek jeho 40ti členné domácnosti). Je fajn, že KS reflektuje rozpory v rodině Wadeově, ovšem, ty jsou v každé africké famiglii. Podstatné jsou právě údaje o těch Kasamankách, nebo Cabindách, protože tyto konflikty tvoří destabilizační základnu konfliktů dalších. Ovšem dokud třeba Chevron USA bude podporovat “zákonnou” marxistickou vládu v Luandě, tak, jako podporoval ostrakizovaný Rangún a barmskou juntu, bude “klid zbraní”. Chevron-ova ředitelka Condoleeza Rice ostatně, už v kůži statedepartmentu, měla i po sobě pojmenovaný tanker, který odvážel barmskou (přirozeně bojkotovanou) ropu do USA. Zajímavé také je, že když někdo mává vlajkou teokratického Tibetu, každý v tom vidí žádoucí projev státnosti, a stovky českých radnic klidně risknou nepřízeň ČLR. S vlajkou Azawadu vás klidně mohou sebrat pro výtržnost…To je ta “tvář demokracie”, kterou si Bamako i Dakar mohou po vzoru demokracií- instalovat.

    0
    0

Napsat komentář: Romana Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Desítky propalestinských aktivistů nesměly odletět do Izraele

Další článek

Předčítáním jmen obětí holokaustu se připomene smutná historie