Gabaj (gabaj cedaka) je slůvko, které při prvním kontaktu s uchem okamžitě vyvolá asociaci „singerovského koloritu“ židovského štetlu.
Je to tudíž cosi židovského a motalo se to okolo rabína. Někdy to mělo dokonce svoji vlastní poctivou – na rabinátu nijak nezávislou živnost a především to požívalo poměrné vážnosti… Kdyby to slůvko (a funkci) překládal latiník napsal by jednoduše „collector“ – sběrač. To už nezní tak vznešeně, ale je to stejně trefné. Hebrejské „gebe“ znamenalo původně mokrou prohlubeň, louži, bažinu a během své cesty civilizací přibralo na sebe i označení cisterny a nádrže. Tedy opět čehosi určeného ke „kolektování“. Dokonce i pohled na symboliku hebrejských znaků toho slůvka (גבא ) a jeho číslených hodnot naznačuje totéž: „Trojka – dvojka- jednotka“ – „hrdlo se zužuje“ – tj. jakýsi trychtýř. Přesto je mezi gabajem a kolektorem jeden obrovský rozdíl. Kolektorem může být dokonce i ten horlivý vdovec, který vám v kostelíku strká omšelý sametový pytlík pod zbožný nos, aby během svatodějné „kolekce“ (rozuměj sbírky) káplo do obecní kasičky o pár fufníků navíc. Ale ten má do dbaje ještě daleko. Mezi gabajem a kolektorem je rozdíl zvíci několika vesmírů. A je jím právě ona všeobecná důvěra těch, kdo mu své groše svěřovali. Jeho vyhlášená „košernost“ a čistota pohnutek.
Naši současní rádoby-gabajim sedli o víkendu ke kalkulačce (proto jim to také tři dny trvalo, než směla armáda v zaplavených oblastech začít operovat) a protože čísla neklamou, došlo jim, že vydáním dluhopisů si už nepomohou. Že by to jen masakrálním způsobem zkomplikovalo už tak dost otřesný deficit. Že se na to tudíž musí od lesa. A obratem ruky je tu mezi námi hanebný neologismus „solidarita suchých s mokrými“. Česky řečeno – solidaritu ( naše volební body) zacáluje občan. Hanebný v tom smyslu, že je na světě dříve de facto přes víkend, aniž by zaznělo k solidaritě jistě potřebné otevřené přiznání – jsme na dně. Kašlali jsme na tu vodu stejně jako vy všichni, ale následky nemusely být tak děsivé,kdybychom se na to kašlání vykašlali a přeci jen něco podnikli!!! Namísto toho je nám servírován odporný nedomyšlený slint o solidaritě.
Brzy se také dozvíme,že za všechno může zákon (ne lidi) a lidi (kteří zákon zneužívají anebo obcházejí), nikdy ale neuslyšíme, proč se včas nečistily břehy podél vod a proč se neprohlubovala koryta uvnitř obydlených lokalit, aby tudy příval mohl prohučet co nejrychleji a s pokud možno minimální tonáží naplavenin. Nedozvíme se to, protože bychom se dozvěděli: „Ono by to stálo peníze, kterých nám bylo líto!“
A tak je teď (kdy finance skutečně solidární inkasuje ADRA a Charita) mnohem strategičtější mluvit o tom, že nás nikoho krabička cigaret a dvě piva měsíčně nepoloží. BigBoss je ovšem (jak známo) milovník paradoxů. Okamžitě se těm kolektorům jejich vlastní slinty vracejí jednoduchou otázkou: „Jste suší a na suchu? Výtečný plán jste vydumali!! Ale je-li to skutečně tak zanedbatelná částka, co kdybyste ji zatím prostě odkrojili z toho, co už jsme vám odvedli?“ Jsou to přeci jen dvě piva a krabička cigaret měsíčně na každého plátce daní. Takže dobré čtyři miliardy i bez dluhopisů. A hlavně na dřevo a potřebným. Hned!
Neočekávám, že je něco takového napadne. Protože solidarita suchých s mokrými, není nic jiného, než kolektorské násilí těch, co jsou (finančně) na suchu páchané na nás, které ještě lze ždímat. A to – nezlobte – hanebné je.
Kolektoři to měli vždycky těžké. Lidi je nenáviděli, občas jim nějaký ten lapka natrhl frak a jejich věčné objíždění buď naučilo sedláka schovat dvě krůty do lesa (tehdejší daňový únik) anebo popadnout vidle, jimiž pak každý sociální nepokoj u Chlumce i jinde začínal. Je ale zvláštní, že gabajim tyto problémy neměli. Ne proto, že by židovský sedlák, koželuh či vinopalník byl ve své kostní dřeni nějak ušlechtilejší. Kdepak ty věci !! Ušlechtilejší býval gabaj. Nikdo nikdy nepochyboval, že by se gabajovi poskytnuté prachy zatoulaly jinam. Mokrosuchá solidarita nakonec není v jádru špatná. A rád se s ní – vážení kolektoři – smířím – ale právě proto, že se jedná o solidaritu, vyžaduji za to recipročně gabajský přístup:
1/ Veřejný transparentní účet, na kterém bude každý vámi nesolidárně ždímaný moci sledovat – jak se povodňové finance generují,
2/ kde se také naprosto transparentně na patřičných prolinkách dozví o chystaných tendrech, s možností je včas a věcně komentovat
3/ kde budeme znát cílové (tedy stropní částky) připravovaných protipovodňových opatření, samotná opatření a datum jejich realizace
4/ kam budou rovněž transparentně plynout i obligatorní příspěvky státu (Protože neříkejte, že jako stát ze zbytku fiskálních přínosů nepočítá s tím, že nějaká opatení na ochranu svých poddaných neplánuje!!)
5/ a kam budeme moci – bude-li solidarita vyšší než dvě piva a Startky – moci přispět se stejnou důvěrou, jako přispíváme těm, kteří naši důvěru neztratili.
Nejste-li toho, páni kolektoři, schopni, nemyslíte to gabajsky, a já udělám všechno pro to, abych si těch vašich nesolidárně vydojených 1200,= CZK ročně z netransparentního státu saturoval nějakým tím švejkovským únikem. Solidaritu nenařídíš – ale můžeš ji vybudovat. Na gabajství tj na otevřenosti a na důvěře.
Autor: Jaroslav Achab Haidler
Přečtěte si aké od autora: Vrazi nebo lachtani
Autor
36 Komentářů
Konečně něco, co se týká judaismu, záplavy nezáplavy. Ťukli jsme na karmu na iDnes…..
Na gabajství spočívá celá naše parlamentní demokracie, anebo ne? Měla by. Ale pokud tomu tak není a nevěříme svým zástupcům v Parlamentu a ve Vládě – na dotace pro školy, pro obce, na financování silnic a dálnic, k policii, k armádě, k zemědělství, ke kultuře, … to by mohlo být účtů a kdo by to tvořil a platil a kontroloval, zda údaje sedí s reálem? Anebo rovnou ten Parlament a Vládu zrušme, proč je máme kontrolovat jako malé děti?
Chceme gabajim? Tak nerezignujme, budujme tu důvěru a otevřenost jinak než tím, že předem už nikomu nevěříme a proto budeme sledovat každý jeho pohyb. Jasně, že se nějaké ty peníze zatoulají, však se tu víc jak 40 let všechno kazilo a minimálně tolik bude potřeba na nápravu (jak říká náš knížepán Karel a s tím lze souhlasit). A přiznejme si, oni skutečně ti naši parlamentní zástupci nejsou o nic horší než my. A vlastně to my a oni je ta vůbec nejhorší věc, která se za těch 40 let bolševika vytvořila. Už dávno to neplatí, přiznejme si to! Málo z nás je gabajim, tak pracujme na tom! Sice složitěji a hodně bolestně a s mnoha ztrátami, ale zato opravdově. Transparentním účtem nikoho ke gabajství nevychováme, ani je a ani sebe – tedy nás.
Ale protože jsme v sekci judaismus a článek se toho dotýká, tak to napíšu ještě jinak a budu rád za Achabovu reakci :)
Rabi Jaakov Josef z Polné učil: Podstatou té nejušlechtilejší tešuvy [navrácení k vlastnímu Zdroji na Nebesích] je, že se “svévolné hříchy přemění v zásluhy”, protože člověk promění zlé v dobré, jak jsem slyšel od svého učitele [Balšemtova], který vykládal slova “Odvrať se od zlého” takto: “Proměň zlé v dobré.”
Výsledkem pravé tešuvy není popření sebe nebo výčitky, nýbrž uzdravení, které pochází z toho, že si přiznáme pravdu o svých skutečných záměrech a že se nakonec přijmeme. To neznamená, že nyní budeme pyšní na to, kdo jsme byli nebo co jsme udělali, a uznali to jako část sebe sama. Našli jsme původní motiv, uvědomili jsme si, jak byl překroucen, možná i nevědomky, upřímně jsme se omluvili, vynasnažili jsme se co nejlépe napravit škodu, ale už se nepokoušíme odmítat, čím jsme byli dřív, a tudíž ani kdo jsme teď, protože i to patří ke Svatému, Pánu Veškerenstva. Není to tedy tak, že bychom prostě zavrhli zlé, jehož jsme se dopustili, a že bychom se upřímně rozhodli, že ho již páchat nebudeme, to je příliš snadné. Místo toho do sebe všechno zlo, které jsme měli v úmyslu spáchat i které jsme již spáchali, přijmeme jako své vědomé výtvory. Budeme je chovat v lásce jako na dlouho vyhnané děti, které jsou konečně zase doma. Tím transformujeme je i sebe. Když říkáme viduj, vyznání hříchů, nebijeme se, nýbrž se snášíme.
A co myslíme (co myslí Achab?), pomůže nám v tomto “transparentní účet”?
Ad !nedůvěra předem”. Potíž je v tom, že se jedná o (podle mne oprávněnou) nedůvěru “PO”. A jsme zodpovědni taky Nebesům, kam naše/ Jeho prachy putují. Princip pověřence je právě v tom, aby on konal, já mohl orat a abychom rozdělili své síly.
Zřídit takový účet je záležitost 15 minut. Navštívit ho, záležitost minuty. Chleba to nejí a jakmile by to mohlo přispět k posílení důvěry vůči gabajim, proč ne? Nezapomínejme, že řada lidí volí jen proto, aby zvolili “menší zlo” .. tak škrtněte predikát a škrtnete tím i onen předpokladatelný požadavek investice důvěry ve zvolené…
A ještě jedna otázka – proč vůbec historicky vzniklo účetnictví – ne-li proto, aby hospodaření bylo transparentní ???
Na poznámku nr. 3 lze odpovědět jen otázkou /-kami.
1/ A nepomůže ?
2/ Neprospěje těm “nekontrolovaným” vědomí, že jsou pod kontrolou ?
3/ Kolik z nich pak ztratí zájem na hře v šachy zvané politika ?
4/ Nezmění se potom post “politika, poslance” ve skutečnou službu ?
5/ Nebude to nakonec přeci jen naplnění toho, o čem “trojka” mluví?
Zřídit takový účet znamená, že ho někdo zřídí, někdo ho bude kontrolovat, zadávat do něj údaje, zodpovídat za to. Podívejte se, kolik jen stojí vytvoření nějaké webové stránky pro ministerstvo. To jsou desetitisíce, ne-li sto tisíc. Můžeme se ptát proč, ale je to tak. Takové vedení účtu a zajištění, aby do něj mohlo přicházet x tisíc lidí a prohlížet si atd.
Ale vůbec, co Vám říká právo na informace? Nezapomínejme, že právo na informace je právem ústavním, tedy právem té nejvyšší síly. A každý správní úřad již dnes Vám musí poskytnout, co se s jakou položkou rozpočtu děje. Ano, chce to konkretní úřední dotaz a iniciativu. Ale odpovědi se skutečně posléze dostává. Takže ten transparentní účet máme i dnes, stačí se jen ptát. Proč dělat ad hoc nějaký transparentní účet pro jednu věc? Můžete se dotázat na prostředky pro povodně, stejně jako na jakékoliv jiné prostředky dávané na nevím co, pokud nepodlehají utajení (armáda, rozvědka, policie a vyšetřování) nebo ochraně osobních údajů.
a k poznámce nr. 3
Příležitost dělá zloděje. Musíme změnit lidi. Víte, měl jsem přítele ze západního Německa ještě před rokem ’89 a on viděl, jak dokládám pro podnik účtenky pro služební auto a vypisuji kde jsem byl, kilometry atd. Ptal se mne, proč to dělám? Nechápal, však přece když jsem někde byl v rámci práce, nemusím to dokládat, však mi podnik věří jak využívám jeho auto. No ano, Západní Německo a Československo v tehdejším rozdílu na malém příkladu.
Jakmile zavedeme transparentní účet, dokážeme si přiznat všechno zlo co jsme dělali a přijmout ho do sebe a transformovat v dobro? Spíš na to zlo zapomenou, nebo ho přenesou jinam – a to by byla ta chyba, o které se zmiňuji v té poznámce vztahující se k judaismu.
Zajímavé, jak se tady durdíte nad zatím jen pšoukem bez bližšího. Mimochodem denně nás nějakou takovou perličkou umí naše nová vláda překvapit, i když zatím uvažují asi tak jako Sybila. Pokud ta stovka bude v daních – naráží to na princip SRČR – doporučuju prostudovat, a to od placení daní…tj. pěkně od základů. Pokud by to byl zvláštní odvod – máš transparentnost zajištěnou, ale i vyšší náklady. Jinak je to článek pěkný. A stát nikdy, nikdy! nebude dobrý hospodář, nebo tak dokonalý, jak by jsi si přál. Za předpokladu, že ten výnos ze 100,- Kč bude vážně na to a to, a jen na to a to (zvláštní fond, výdajová kap. SRCR), jsem sto předýchat a udýchat poprvé i “menší zlo” a počítat i s tím, že ta moje stovka nebude na konci furt stovka, ale třeba 99,50 Kč. Nicméně myslím, že nemá cenu nad tím dumat, když zatím nikdo neřekl víc. Je to pak rovno hospodské debatě. Gv
ještě dodatek – lepší, i když je to fabulace do tý hospody, by byl výnos z DPFO, který se pak přerozdělí na výdajovou str. rozpočtu – zákonem definovanou kapitolu dle počtu poplatníku přijmovky. V zásadě mizivé náklady, neb s výnosem u těchle příjmů náklady na správu klesají.
Dobrý den,
jen malou, úplně malou okrajovou poznámečku k tomu lingvistickému výletu v úvodu: geve (גבא) je to, co jste výše napsal, ale se slovem gabaj (גבאי) nesouvisí.
k reakci nr 6 – od Markuse: Jsem rád, že jsou na světě ještě tak nádherně čistí lidé. Žel svět není čistý a sterilní. Občas je zapotřebí se malinko ušpinit.
1/ Rozdíl v ceně webové stránky pro ministerstvo a pro soukromníka není způsoben cenou té stránky (mnozí si stránky zakládají , spravují je a platí za ně) – ale spíš v účetnictví ministerstva
2/ Právo je krásné, je-li vymahatelné. Mně se například již 10 let nedaří dozvědět se (na základě tohoto práva) jak je financována kultura v městě ústí nad labem a zda je město skutečně neschopno vygenerovat (jak s oblibou říkává náš primátor) ze stejného fiskálního koláče spravedlivější i když třeba méně proporční dílečky. A ujišťuji vás, Markusi, i primátora, že kdyby to zprůhlednil, bylo by mi hanba chtít byť jedinou korunu navíc.
3/ Stále tu zůstává otázka, zda si dokážeme přiznat všechno zlo, když transparentní účet nezavedeme ?
Pozdravení
k reakci nr 9 – Jiří, možná by bylo vhodné upřesnit linquistické kořeny onoho slůvka gabaj. Poučení určitě nezaškodí. Moudrost je totiž z vidění. A pravda zpravidla uprostřed.
Achabe, moc hezká reakce na mne, díky, velice se už sbližujeme.
1/Já vím, že ten rozdíl je tím dán, zda pro ministerstvo nebo soukromníka. Však tu máme třikrát dražší dálnice oproti Německu apod. Anebo sám jsem viděl, jak kdosi externě měl pro jistý úřad zpracovat digitalizaci podkladů na nosiče CD-ROM, rozuměj vypálit na pár CD několik souborů .pdf a .doc a za toto vypálení si vyfakturoval cosi okolo 15 tis. za jedno CD. Docela bych taky vypaloval, anebo vlastně ani ne, nechám to těm druhým. Každopádně chápeme, kolik by ten tzv. transparentní účet stál. Kritika by sice přišla, ale jako vždy by se ustála, Češi si na tu hlavu nechávají tak trosku víc než jinde a politici to vědí.
2/ Velice mne zajalo, že v židovství už na samém začátku se říká, že lide mají a budou žít dle určitého práva. To mne Achabe kdyžtak upřesněte. A konkrétně k tomuto? Správní řád dává možnost, pokud určitý úřad nesprávně informuje nebo odmítá informovat, se odvolat výše, k nadřízenému orgánu, případně až ústřednímu orgánu. Já jsme se například dotázal na finančním úřadě, zda některému z tisíců kandidátů na více než 60 tisíc míst do obecních zastupitelstev v ČR byly odpuštěny daně či penále. Bylo mi odpovězeno velice konkrétně a jasně. Ale vím, že ne všude to tak úplně funguje, to ale bojujme za to, aby to fungovalo, ne za nový transparentní účet. Máme tu zákon o svobodném přístupu k informacím, domáhejme se tedy práv.
3/ Aby do sebe přijali to zlo a změnili ho, musí nejlépe impuls k zavedení transparentního účtu přijít od těch, kdo to zlo páchá. Možná by ho potom už ani nebylo třeba a stačil by jen ten zákon zajišťující právo na informace.
4/ Achabe, obecně nemám k Vašemu nápadu nic. On by ten transparentní účet ničemu neublížil, jen prostě nevím, zda by pomohl těm nekošerným v nápravě.
Poslední poznámka, kde jste byl tak dlouho? :) Léto? Ta záplava zpráv z ČTK, pomalu jsem to tu už opouštěl.
Ad 12/3 Markus K, palec nahoru za odvahu, mimochodem na povinnost uvádět tyto informace dnes existuje již rozsudek. Nemáme precedentní právo, ale výklady v rozsudcích pokud neodporují věci se respektují. Gv :-)
oprava ad 12/2 :-))
Lingvisticky je geve גבא a gabaj pochází z גבה. dvě různý slova. To je všecko. vy ty jejich významy znáte, jen jste zajímavým a docela zábavným způsobem propojil navzájem dvě slovíčka, která “lingvisticky” nemají nic společného. což může být občas sranda – nebo bít sranda?:)) taky jsme jednou řešili, jestli je náhoda, že slovanské jazyky mají tak podobné slovo pro “existovat” i “mlátit” :)
Jiří, aby to nevypadalo, že se mlátíme namísto existence, nechcete to řešit spíš neveřejně? Ne-li (ačkoli mi to ausgerechnet tady přijde maličko exhibicionistické), dospějeme k již řečenému. Tj. že pravda je uprostřed.
Váš text je veřejný, reakce na něj taky:) Jen jsem upozornil na chybku ve vašem článku jako jsem to už jednou tady udělal – nic víc. Jestli máte pocit, že vám to nějak škodí, tak je mi líto, ale můj záměr to není. Jestli myslíte, že to pod tenhle článek nepatří tematicky, tak jo, máte recht, ale já to rozpitvávat nechtěl, protože zrovna tahle pididrobnůstka je věc, kdy “pravda” neleží “někde uprostřed”, ale je na jedné straně:) כל טוב
Lidé, co neumí říkat “nevím” mohou být někdy až nebezpeční. Vyjadřují se téměř ke všemu a rozumí všemu. Stejně tak lidé, kteří jen halasně proklamují, jak velice naslouchají a poučují se, ale ve skutečnosti to reálně nedělají.
Díky Jiří, raději vždy veřejně, o to více se pak nezapomíná na to, že se mají texty číst s rezervou a nadmíru kriticky, u některých autorů zvláště. Těch ovcí je furt většina.
Jiří, rozhodně nemám pocit, že by mi to nějak ubližovalo. Chtěl jsem jen dodržet to, co jsem se naučil – vždy nejprve mluvit s tím, kdo je nějakým způsobem vystaven argumentaci, aby nezůstal nepřipraven a třeba mu nezabělaly tváře…
1/ Rozhodně mi nepřipadalo za nezbytné pitvat kořeny gabaje – ale jak vidno, když chcete a chtějí to o ostatní, pojdme na to.
Kořenem obou slov gabaje i bažiny je gav גב. Prapůvodně oblouk. Řečí symboliky znaků (golem a podstata – gimel a bejt ג + ב ) se z něj stala i záda. Protože to podstatné na lidské bytosti je páteř. Lidé viděli, jak se páteře ohýbají – někdy zraněním, jindy věkem a už jim to tak zůstalo. Zda byla páteř tou slepicí a oblouk vejcetem anebo naopak, to už nezjistíme.
Hebrejština (i aramejština) jsou jazyky jako každé jiné. Vyvíjejí se a rozvíjejí. Hebrejština je navíc troj-radikální, takže u toho prapůvodního *gav už nezjistíme zdali bylo psáno s alefem א anebo s hej ה – de facto hrdelnicemi, aby bylo trojradikální – významově je však stále u kořene oblouk (*gav). A taky prohlubeň, místo, kde se něco sbírá (*gav). I nastavená dlaň je oblouk, dokonce i prapůvodní pohrabáč či hrabadlo vypadalo jako oblouk. Což dokonale vidíme na současném *gavav גבב ( pomocí oblouku shromažďovat, shrabovat, kolektovat) anebo *gev (což je vykotlaný oblouk v masivu kamene – tedy jeskyně, která zas a znovu připomíná kolektor).
Protože louže a bažina byly „shromážděním vody“ nezřídka v určité proláklině (oblouku) dostalo se jim stejného „obloukovitého“ spojení svatých znaků, jako všemu, co se shromažduje.
2/ Měl-li jste pocit, že kořenem je „shromažďování“ pak je to také pravda, ale kořenem shromažďování není „shromažďování“ (jak jste chtěl patrně naznačit Vy), ale oblouk (*gav) stejně jako u bažiny– takže nakonec není pravda uprostřed ? Nebo vás jenom zmátlo to jakoby nadbytečné *alef ?
3/ Máte pocit, že by mělo smysl něco takového vypisovat, když chtěl fejetonek poměrně rychle přikročit k něčemu úplně jinému? Učetli by to ti, jimž je určen obsah?
4/ A právě proto, že nešlo o lingvistickou studii, ale o pomůcku, jak dostat do myšlenkové a textové *gebe גבא (navíc s parafrází toho Kalouskovského gabajství, které bahnem fakt smrdí) i čtenáře, kterým jsou nějaké žabomyší lingvistické nuance celkem fuck, už proto, že nejsou svěřeny úplně každému – jsem použil to, co jsem použil. Ale je snad nepravda, že někde u kořene je docela klidně i ta bažina ?
5/ Nedomníváte se, že cesta ke kořenům je fakt cesta až ke kořenům ?
6/ Pokud se skutečně chcete držet svého rozhodnutí – že pravda „je na jedné straně“ – mohu vám v tom bránit?
7/ A dovolím si poslední otázku – ne z jedovatosti, ale možná proto, abych pochopil, proč jste potřeboval řešit „kořeny“ slova *gavav tady na Shekelu – máte i v novém vydání *Adir ba-marom to co ve starém ? Chcete to také řešit tady ? Mohla by to být docela zajímavá překladatelsko-lingvistická rubrika. BTW – tato výzva se obrací ke všem uživatelům Šekelu. Bude-li zájem, můžeme se tomu věnovat. Je tam materiálu tak na půl roku setkávání.
Ja bych se primlouvala za takova lingvisticka poznavaní a potkavani. Tenhle rozmer jazyka, hmmm voní, neumim to jinak popsat, nehlede na to, ze si clovek uvedomí, kolik mu toho uníka. Ale, ja asi nejsem ten pravej, kdo by je mohl vyvolat. Gabriela B
Pro pana Blazka. Ja nejsem hebraista, dokonce nejsem ani zidovka, ale presto jsem si Vas Siddur koupila, a ze to neni zrovna levna zalezitost. Nemohu posoudit odborne, ani lingvisticky, jen ocima, co cetly cesky text. Ta cestina je nestastna. Necitim tam dusi, ale je to ciste jen muj osobní pocit takove topornosti. Ale stejne dekuju i tak, jinak bych se Siddurem nemohla seznamit, ackoli sem tam zabrousim na webu na stranky s anglickym prekladem. Nevim, nekdy mi tam chybi vic citu pro slovo. Ale ja sama kolikrat volim nespravny slova k vlastnimu vyjadrení. Gabriela B
Nemyslela jsem samozrejme lingvisticka potkavani jako turnaj o to, kdo ma pravdu. Ale clovek si par veci uvedomi, kdyz cte “jakoby dal” o vyznamu hebrejskych slov a neprimo to vede i k zamysleni, teda u me, o vyznamu slov, ktera voli v cestine. GB
Ne ne, pane Haidlere.
1) Gabaj je z גבה. Existuje i forma jako גבי. Alef se tam dostal jako vliv aramejštiny, ne z kořene. Kořen גבא třeba jako sloveso v hebrejštině ani neexistuje, pouze jako ono “geve”. Slova geve a gabaj spolu prostě nesouvisí, jedině přes ono גב, co je ale dost ošidené, protože to máte dvojkonsonantní kořeny gev, gav, gov, každý znamená trochu něco jinýho a dokonce i v aramejštině a arabštině mají slova גבה a גבא různé ekvivalenty. Ale však vy to víte. זהו.
2) Jak jsem vám psal, významy oněch slov znáte velmi dobře – גבא je prohlubeň na dešťovku, גבה je něco vybírat, sbírat – collecto. Popravdě bych ani nepochyboval o tom, že je znát budete. O tom se vůbec nepřu.
3) Byla to jen drobná chybička, na kterou jsem si dovolil upozornit. Myslel jsem, že to jako (i když samozvaný) hebraista vezmete v dobrém :))
4) Dtto
6) To přece není moje rozhodnutí. Tohle je jen jazyk. Tak to je. A moje rozhodnutí?? Tím se neřídí ani můj kocour, natož hebrejština:)
7) Odpovídal jsem zde na shekelu, protože zde je váš článek. Kde bych měl odpovídat? A dovolím si protiotázku – proč vy máte neustále potřebu řešit sidur Adir ba-marom, jako třeba tu: https://www.shekel.cz/841/krvelacny-jisroel-umodlenci-cast-ii
Opravdu vám tak moc leží v žaludku?
Pane Haidlere, do tématiky siduru Adir ba-marom jsem zabíhat opravdu nechtěl, ale když chcete, tak prosím.
Já vím, že jste nám psal “neveřejně” e-mail, takový elaborátek ohledně některých překladů (některé byly opravdu špatně) a také jste nám psal, jaký je to pěkný hezký sidurek a super dílko. Mám ten mail uložený. Sice přišel pozdě (2. vydání už bylo v tiskárně) ale přece. Aspoň nějaká reakce. Super. Měl jsem z toho moc dobrý pocit, i když pár věcí, které jste tam psal, byly diskutabilní, ale to je prostě překladatelská licence a věc názoru.
Chystal jsem se vám přes Markétu odpovědět, ale také jsem se pak dozvěděl že jste nás už pár měsíců předtím “velmi veřejně” na různých stránkách pomlouval, že jsme jen okopírovali artscroll a že tohle jen otrávená studna nebo něco podobného. Vy to budete vědět líp. Je to váš názor, vymlouvat ho nebudu, ale jednak bych ocenil, kdybyste si za tím názorem aspoň stál (a “nemazal nám med kolem huby”, jak se říká na dědině;)), a pak tohle jednání (nejdřív veřejné pomluvy a pak soukromá pošta) mi trochu neštymuje s tím co tu píšete:
“Chtěl jsem jen dodržet to, co jsem se naučil – vždy nejprve mluvit s tím, kdo je nějakým způsobem vystaven argumentaci”.
Chcete to tady opravdu řešit?
Pro Gvurele: Pokud máte problém s cenou (já taky!!), obraťte se prosím na prodejce, případně na distributora, jak k té ceně dospěl. To opravdu neovlivním, je mi líto (ale můžu vám popsat, jak se ta cena tvoří). Peníze Vám naneštěstí vrátit nemohu. Pokud máte problém s tamní češtinou nebo pokud se Vám překlad nelíbí, opět je mi líto. Jiné už to nebude. Máme různé ohlasy. Nagativní i pozitivní. Jedny jsou, že je to moc doslovné, druhé, že je to málo doslovné. Jedny že čeština je moc “nečeská”, jiné, že čeština tam je “moc česká”. Tak se prostě věci mají. Na druhou stranu když někomu ta čeština nevyhovuje je to dobré znamení, protože takový člověk už dokáže posoudit rozdíl mezi překladem (který je a bude beztak vždycky jen orientační) a hebrejským textem (který je ten opravdový grunt).
Vidíte Jiří, a je to venku Kořen je skutečně gav – tedy gimel a bejt, a zranění ve vás je. Děkuji za odpověď.
Dalším otázkám se nebráním.
A jednu položím. Je “něco podbného” skutečně “to” – nebo jen “něco podobného” – ergo – skutečně se nevyplatí jít ke kořenům ?
S cenou jsem se smířila, to bych si ho neobjednal. Mimochodem, to mě dloubete do žeber, že úroven českého textu neumým posoudit, protože neumím hebrejský :-) ? Asi to tak je, vážně nejsem lingvista, ale chybělo mi tam někdy srdíčko, cit. Dokážu posoudit maximálně tak na Ana Be-Koach, ta se mi nějak, a nehledejte v tom žádnou kabbalu, vím, že toho je plnej web, zadřela pod kůži, natolik, že jí nejen umím, ale že jsem si dala práci alespon s anglickým textem. Ano koukala jsem i na původní text, ale tady jsem mimoň, takže to bych si ani netroufala. A překlad, a není to žádný “šimrání ega”, který tak nějak harmonizuje s tou mou českou duší ostatně zvěřejnil Achab.
Jen mimochodem, to že to krásně přeložil Achab není jeho obhajoba, nechci aby to tak vyznělo, co píšu. A pravda je někde uprostřed. Myslím, a zcela nazaujatě, jen z toho jak čtu text, který mi připomíná dva kohouty, že jste se zranili oba :-).G
Jenže ten kořen se vždy jinak vokalizuje. Jako s tím bít a být :) ono to vypadá stejně a přitom je to nejen něco úplně jiného, ale i z něčeho úplně jiného. BTW – ve vás taky.
Vaše otázka – to budete vy vědět líp, ne? Po mě nechtějte, abych se v hnoji hrabal, já ho nenakydal. Stačí mi, že ho cítím.
Gvurele: kdepak, já myslel, že právě umíte hebrejsky tak, že prostě víte kde je ten překlad nedostačující. Ohne sranda. Překlad p. Haidlera jsem viděl. Mě se zase víc líbí ten náš, to víte:) u takových mystických textů (kterým se co to dá jinak vyhýbám, protože podle mě přeložit nejdou) mám pocit, že je třeba udělat ten překlad co nejvíc strohý. Kdybych se pustil do nějakého obrazného překladu, tak už z toho je spíš ten “výklad” a interpretace. A ta interpretace by mohla být zavádějící. A s Markétou Holubovou jsme opravdu nechtěli jednu interpretaci narušovat na úkor druhé. Stejně tak v Akdamut, Atkinu seudata nebo Šir ha-kavod nebo Šir ha-jichud a pijuty Eleazara ha-Kalira. To jsou krásné texty, ale stejnak nejhezčí v originále. Tam jedině můžou vyniknout. Překlad je…těžký:)))
Ono nakonec dojdeme k tomu, že ten strohý překlad je dobrý nebo dejme tomu navádějící správně “letadlo na přistávající plochu”, a kdo umí hebrejsky, a co si budem říkat, většina, tech kdo vlastní Siddur asi bude umět hebrejsky, vyjadřují slova vlastní duší a srdcem (piloti, autopilot při přistání je poněkud….. ).
Gvurele: mám pocit, že si rozumíme. Přirovnání s autopilotem sedí. A takové to umím/neumím hebrejsky… Kašlete na to. Nedávno jsem dostal jeden text a konstatoval jsem, že hebrejsky neumím a začal lovit ve slovníku. A potkal jsem se taky s dlouholetými členy ŽO, a ti mi zase říkali, že jsou rádi za machzor, protože konečně rozumí tomu, o čem některé ty básně jsou. Posmíval se jim za to někdo? Ne. Kouká se na ně někdo skrz prsty? Pochybuju. To je přece normální. Než dostanete pilotní průkaz, tak taky musíte něco nalítat. Já třeba lítat nikdy umět nebudu a vždycky budu v letadle jen cestující.)
Šak já se něco přeci naučím :-), nejsem nucená, prostě chci :-) (a když se zabejčím, tak je se mnou těžký pořízení, sama sebe pak někdy těžko vydýchávám), do důchodu daleko, teda já počítám spíš, že ani důchod nebude (což těžko posoudit jestli je špatný, nebo navrácení k normálnímu stavu ala zabezpeč a postarej se sám neb si zodpovědná lidská entita), takže času realtivně dost, i kdyby nakrásně jen 5 – 10 min denně.
Dnes už mohu reagovat na ono dvojnásobné zranění (27). Jistě, jsme zranění oba. Ale nůž nemůže za to, že je nabroušený (pravda, od toho tu jsou pochvy), zato vykopat jámu a neohradit ji, to tóra příliš nedoporučuje …
Tak si vykopal rovnou jámu válečnou o pár článků víš… Nebo mám začít vykat? Indián se nezapře.
Ale radši už mlčím. Nechtěla bych se dostat do sporu mezi dva kohouty. Neb mám v hlavě něco o tom, když se ženská připlete mezi muže ve sporu i když ona používá i nedovolené chvaty a hmaty. GB
Tomu říkám reakce hodná cadika :)))))
Na drobné, přátelsky míněné, upozornění na chybu odpovědět místo “Díky, beru na vědomí” pomlouvačným článkem v haidlerovském duchu (a ještě předtím mít plná ústa řečí o tom, jestli by se to nedalo probrat v soukromí a kdesi cosi).
No jo, že mě to hned nenapadlo. Vždyť já si dovolil upozornit na to, že tzv. neomylný expert na hebrejštinu Jaroslav Haidler má i své slabé chvilky (jako ostatně my všichni, ale o něm se to nesmí říct)! To je jako kdyby prostý katolík zpochybnil neomylnost papeže! :D
Připomínáte mi Sověta v onom vtipu, kdy se ho Američan ptá:
“Za jak dlouho si u vás v SSSR našetří člověk na nové auto?”
“A vy zase mlátíte černochy!”
Pokud někdo o vašem “charakteru” doposud jen pochyboval, tak myslím, že už má teď jasno. I já. Dlouho jsem byl na pochybách (proč jste jednal jak jste jednal, o co vám šlo nebo jde), ale myslím, že jste se konečně vybarvil. Díky :)