Zdroj: Shekel

A bohužel musím konstatovat že duševní, nikoliv materiální. A nechci tu nadávat jako jiní na jejich neschopnost, korupci, lenost. Je to jinak.Volby jsou za humny a tentokrát se dějí velké věci. Nevím, zda se jim smát, nebo brečet. Oboje je správně. Směji se vzájemnému zařezávání konkurentů na kandidátkách, brečím z toho, jak tím utrpí demokracie. V předešlých volbách bylo vše celkem jednoduché. Byly tu dvě velké strany, u kterých se dalo předpokládat, že budou mít dost hlasů na to, aby se do parlamentu dostalo hodně lidí z kandidátek. Pak tu byla KSČM se standardní podporou, u které se dopředu vědělo, kolik dostane hlasů a kdo se tedy do parlamentu dostane. A pak tu bylo mnoho malých a nových subjektů, u kterých bylo buď jasné, že se do parlamentu nedostanou, nebo že s odřenýma ušima překonají 5% a to ještě možná.

Výběr kandidátů tak byl poměrně jednoduchý, k třenicím nebyl důvod. U velkých stran bylo dost míst pro koryta pro všechny zájemce. KSČM se svou stranickou disciplínou nikdy neměla problémy. U malých subjektů se do čela postavil předseda a pár jemu věrných a nebylo co řešit.

Jinak je tomu letos. Prezident zručně dosáhl toho, co si zamanul. Bude roztříštěný parlament s mnoha malými stranami a jeho hlas bude o to důležitější. A tak všichni, kdo se zřejmě do parlamentu dostanou, vidí, že těch míst pro ně bude málo. A začal boj. Začalo to rozkladem ČSSD, které stále ubývají preference. Straníci vidí nejen poslanecká, ale i vládní křesla a boj je nelítostný. S ubývajícími preferencemi klesá počet volitelných míst a úměrně tomu narůstá počet žalob u soudů na systém sestavování kandidátek. U ODS se při vnitrostranických primárkách malují neslušné obrázky k neoblíbené kandidátce a kmotři se hlásí zase o slovo. SPOZ vytlačí svými lidmi Dobeše z jeho Hnutí pro sport (či jak se to jmenuje?) a vzájemně si přehlasovávají kandidátky. A bude hůř.

A já si říkám, co ty lidi žene k takovým bojům a obětem? Že by všichni chtěli za každou cenu bojovat za blaho této země? Jsem velký pesimista a tomu nevěřím. Tady mluvíme o platech, požitkových paušálech, možná i o prestiži a postavení. No dobře, tak jim to udělá celkově v budoucnu nějakých 100 tisíc měsíčně? Možná třeba i 150 tisíc? Nevím, je to jedno.

Poslanci by měli být výkvětem a elitou této země. Pokud se snižují k takovéto špíně pouze s vidinou svých budoucích požitků, tak jsou to pro mě neschopní chudáci, kteří si nejsou tyto peníze schopni vydělat jinak a jinde. Každý soudný člověk by toto intrikaření opustil a šel by dělat něco jiného. Bouchl by pěstí do stolu a řekl si, to mi za těch pár šupů nestojí, jdu se živit jinak. Teda kdyby mohl a uměl si jinde tyto peníze vydělat. A o tom to asi právě je. Oni to jinak neumí. Přitom nejde o nějaké závratné sumy, ty má dnes každý schopný manažer, a to by politici měli především být. Ale oni prostě nejsou schopni si ty peníze v soukromém sektoru vydělat. Proto bojují o místa v parlamentu hlava nehlava. Je to smutný pohled na budoucí “výkvět”této země.

Zdroj: expats.cz

Autor: Tomáš Flaška

1 Komentář

  1. woodoo
    16.9.2013 – 12 Tishri 5774 v 13:45 — Odpovědět

    Nejde snad ani tak o těch 120k, ale moci ovlivňovat tvorbu zákonů, viz “neomezená” podpora zelené. Tomu se říká kauf. “O)

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Nedělní koncert 15.9.2013 JEWISH VIOLIN IN PRAGUE

Další článek

Chajim Herzog: prezident, diplomat, generál