Dne 18. října 2010 složila přísahu nová policejní šéfka muncipality Guadalupe, okresů Bravo a Praxedis G.Guerrero, Marisol Garciová.

Marisol je 20ti letá studentka práv a kriminologie, je matkou syna, a po krátké stáži v muncipiu se k práci sama přihlásila, protože- a to si nebudeme zastírat- ani vzdělaná mladá žena v dnešním Mexiku o práci nezavadí. Natož studentka. Vypadalo by to, že mladá maminka přišla k relativně zajímavé práci (s ohledem na specializaci studia), kdybychom nemuseli konstatovat, že oněch 9.148 duší, o jejichž denní a noční klid má Marisol spolu s několika policisty a policistkami pečovat, se nachází na samotné severní výspě Mexické federativní republiky, v kraji Chihuahua, naléhajícím na texaské El Paso.

Juarezské údolí, jehož jsou vesničky součástí, se nachází 35 mil od známého Ciudad Juaréz. Hraničního přechodu zboží, osob a drog mezi chudým jihem a už bohatým severem (U.S.A). V samotném Ciudad Juaréz vládne tvrdou rukou mexický drogový kartel Sinaloa, pro který je přítomnost Spojených států na severu “vitální záležitostí”, protože věcí odbytu a obchodu, na kterém se tu i tam přiživí i jiné kartely. Kromě obchodu, je zabíjení (už 28.000 obětí) jediná významnější činnost, provozovaná v Ciudad Juaréz, a dosahuje přeshraničních dimenzí (agenti DEA jsou zabíjeni ve svých texaských domovech). Nic na tom nezměnila ani přítomnost vojáků a federální policie doslova na každé ulici. Naopak, situaci zhoršila. Jak uvedla mexická La Jornada en línea, byli tři policejní velitelé (před Marisol) zabiti, a nověji jsou zabíjeni i starostové.

Venkov (právě takový, o jaký pečuje Marisol) je přitom stále atraktivnější, neboť pravidelné ozbrojené složky bydlí v městských kasárnách, a o jejich výjezdu jsou okamžitě informovány místní spojky, které “zboží” ihned přesunou. Riziko pro drogový kartel je mizivé. Marisol nezestárne ve své funkci. Buď ji bezpečněji povýší, nebo odejde, nebo-raději nedomýšlet. Přes jásání tisku o “nejmladší policejní velitelce v zemi” neunikne, že jmenování studentky do výkonné funkce je křečí systému, který se už neumí bránit a proto občas navrhuje i úplnou legalizaci všech-včetně tvrdých- drog (prezident Felipe Calderón několikrát i na mezinárodních fórech).

Vláda není nevýkonná, vláda jednoduše – nevládne. A položme si otázku, která jiná oblast světa je v podobné situaci. Ano, je to Afghánistán. Nikdo dnes totiž neví, co se stane, až “drogové vedení” státu (Karzáího bratr) přijde o své diplomatické výsady, které ho dnes z jihoafghánského Kandaháru stále vedou do jeho druhého domova, Dubaje. Ztratí-li tato skupina svá “jižní” spojení, včetně pákistánských (protože potlačena nebyla), logicky se obrátí blíže k trhům. A blíže, znamená  do Levanty. S tímto rizikem by měli všichni počítat. Vyhnout se mu půjde totiž velmi obtížně.

Autor: Herbert Stavinoha

Přečtěte si také od autora: Ahmadínežád