Klacků pod nohy mají živnostníci dost a dost. Ale jak si lze ze všech těch nařízení, předpisů, zákazů a příkazů udělat legraci, dodržet je a při tom je vlastně obejít, to umí vymyslet jen málokdo.

Taková malá víska v Jizerských horách. Dámy středních let mají jenom příležitostné zaměstnání, v cestovním ruchu, někdy celé týdny nic, většinou jen dopoledne. Odpoledne sedí doma, dělají si něco na zahrádce, uklízí v domě. Znají se od mlada, bydlí nedaleko od sebe a tak si řekly, že než sedět doma anebo se pořád navštěvovat, tak si zařídí kavárnu. Takovou jenom pro radost. Když už si mají odpoledne u jedné z nich povídat, proč nespojit příjemné s užitečným?

A tak v domě jedné z nich, manžel druhé z nich, zedník, přestavěl jednu místnost, v které jsou dva stolky pro hosty, vedle zabudoval toaletu pro hosty a vzadu je malá kuchyňka i s toaletou pro obě dámy. Ty si vyběhaly příslušná povolení, nechaly se prohlédnout doktorem a v lednu mohly kavárnu slavnostně otevřít. Jedna z nich vždy dopoledne něco moc dobrého upeče, odpoledne to prodávají, a když nejsou lidi, tak to snědí samy. A jsou spolu a mají radost, že se i něco přivydělá. No něco, řekněme desetikoruny denně, žít z toho rozhodně nemohou. Dejte si někde ovocem plněnou palačinku se šlehačkou zalitou vaječným koňakem za 20 korun. Na vesnici, kde už pomalu chcípl pes, se konečně zase trošku rozjíždí společenský život a všichni jsou spokojeni.

Nedokážu si představit, že od ledna zavedou registrační pokladnu s připojením na internet. Asi se spíše kavárna zase zavře, ale kdo ví, třeba si s tím poradí tak nějak zdravým selským rozumem, jak už to momentálně dokázaly co se týče obludnosti s alergeny.

Nařízení o tom, že musí být na jídelním lístku uvedeno, jaké jídlo obsahuje které alergeny, je pro ně samozřejmě španělskou vesnicí. Vesnická holka, co peče doma od mládí, peče dokonale dle starých receptů a po jejíž zákuscích se každý jen olizuje, těžko asi tuší i co je slovo alergen. Ale nařízení je nařízení a pokud chtějí byť spíše jen pro radost kavárnu dále provozovat, tak musí předpis splnit. Splnily. V místnosti se skví nápis pěkně na očích: Všechny u nás nabízené pokrmy obsahují fšechny alergeny.

Tím písmenem „f“, navíc ještě symbolicky v červené barvě, jakoby daly jasně najevo co si o tom nařízení myslí. A jakákoliv případná kontrola si může trhnout nohou, předpisu je učiněno zadost. A myslíte, že někdo z jejich běžných zákazníků k nim kvůli alergenům přestal chodit? Odpovídat snad nemusím.

Tou jednou jedinou větou naprosto dokonale zpacifikovaly celý bruselský a pražský aparát tisíců úředníků, kterým určitě trvalo dlouhé měsíce, než to nařízení pořádně promysleli a vydali. Celá příprava určitě stála miliony Eur. A jednou jedinou větou se dá říci: strčte si to za klobouk.

Už se těším, až něco vymyslí i na registrační pokladny. K tomu jen tak mimochodem, v té jejich kavárně žádný internetový signál není.

1 Komentář

  1. dada
    1.4.2015 – 12 Nisan 5775 v 08:42 — Odpovědět

    Já bych se neradovala předčasně, jakmile si na ně ouředníci posvítí, beztak jim hrozí žaloba kvůli diskriminaci alergiků (kdyžtak to jistí Šabatová)…

    1
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Je mi jedno, jsi-li žid, muslim nebo křesťan!

Další článek

JEDNA TEMNÁ NOC