Boj se schodkem státního rozpočtu byl jednou z prvních věcí, o kterých  poučoval vládu, kterou jmenoval. Za tím účelem založil i specielní fond, kam přispívá třetinou svého platu.

Pan prezident nám tím chtěl naprosto správně sdělit, že deficit státního rozpočtu je problém a měl pravdu. To už nám ostatně sdělovalo hodně politiků a všichni proti tomu chtějí bojovat. Ale … . Ale vždy se najdou výdaje, které jsou prostě nutné. Tu křičí lékaři, že chtějí dostat přidáno, jinde stávkují železničáři, pak se ozvou učitelé a nakonec každá vláda cukne, peníze přidá a plánovaný schodek se zase zvýší. To je realita našeho života a ještě nikdo na ní nevyzrál.

Až pan prezident začal být zásadový a byť symbolicky, tak přeci jen se snažil něco s deficitem dělat. Zdůrazňuji to slovo „symbolicky“. Prakticky šlo o nošení třísek z lesa. Nebudu tu teď rozebírat čísla, jde o symboliku.

Ta pevnost postoje mu vydržela jen dva roky. Pak také cuknul, jako mnozí politici před ním, a své pozice opustil. Peníze z Fondu na krytí státního deficitu půjdou na podporu Klokánků. Můžete namítat, že jde o bohulibou činnost a jinak by ty peníze Klokánky nedostaly a máte pravdu. Ale stejně lze argumentovat u všech vlád a jejich výdajích navíc do sociálních sfér.

Prostě jakékoliv zásady jdou stranou při střetu s tvrdou realitou. Pan prezident se tak jen zařadil po bok mnoha více i méně významných politiků, kteří o snižování státního dluhu jen řeční, ale v praxi nakonec ustoupí nějaké lobby. I on to vydržel zhruba půlku svého volebního období a pak kapituloval.

Jiný problém je, že do toho fondu nepřispíval jen prezident, ale i jiní lidé. Ti ale přispívali přeci na jiný účel než na zamazávání dluhů Klokánka. Přispívali, byť symbolicky, na snižování státního dluhu. Prezident naprosto v duchu svého každodenního konání rozhodl sám a nikoho se neptal. A tohle se v právní, ale hlavně ve slušné společnosti, nedělá. Co když se teď někdo z nich ozve, že chce své peníze zpět, protože nebyly použity na deklarovaný účel?