Rostoucí míra antisemitismu v poslední době rozhodně není dobrým znamením. Jak proti němu bojovat? Kolik je způsobů? A znáte norského vědce, básníka, filosofa a pedagoga Henrika Wergelanda? Mnoho Židů díky němu přežilo kruté chvíle. A jim se teď věnuje výstava na brněnském hradu Špilberk.

 

„Školy mohou ušetřit za nákup vzdělávacích videí o raných fázích nacismu. Materiál doslova leží na ulici.“

Alexandr Mitrofanov  7. 2. 2016

 

Vstup Židů do Norska byl povolen až v roce 1851. Právě díky Henriku Wergelandovi. To on vytrvale bojoval proti antisemitismu svého národa. Království nakonec zrušilo tzv. “židovské ustanovení“. Zákaz vstupu do země. Výsledku svých snah se bohužel nedožil, ale jen díky němu se podařilo zachránit mnoho lidských životů před krutostí pogromů.

Henrik Wergeland  obr.

henrik wergeland-foto - kilde caplex

V první vlně začali přicházet Židé hlavně z Německa či Rakousko- Uherska. Patřilo mezi ně mnoho obchodníků, vzdělanců a myslitelů. Ti neměli s aklimatizací příliš mnoho problémů. A nespokojenost jejich spoluobčanů taky dokázali poměrně rychle “strávit“.

 

Vlna nesnášenlivosti stoupala i ve východní Evropě. Baltské země, Polsko, Rusko… I tito lidé touží po klidném životě. Ten sice můžou mít i za oceánem, ale za mnohem více peněz. Do Norska tedy přichází dalších několik tisíc Židů. Jsou ortodoxní, často méně vzdělaní. Okolí je drsné, plné předsudků. Sžít se s jiným, navíc poměrně krutým prostředím, není žádný med. Často jsou vysíláni nejdřív muži. Jejich úkolem je novou zemi poznat, najít si práci a teprve potom přivézt zbytek rodiny. Ve zkoušce obstojí a dají vzniknout poměrně silné židovské komunitě.

 

Jak se jim v Norsku žilo?

Prostřednictvím fotografií a dokumentů to ukazuje výstava na Špilberku v Brně. Většina materiálů pochází ze soukromých sbírek. Mnoho z nich bylo nalezeno ve Švédsku. Sem totiž muselo mnoho norských Židů utíkat před transporty do koncentračních táborů. Na fotografiích je zachycen každodenní život, konkrétní lidi i situace. Jak se slavili vysoké svátky? Pesach, Purim, Chanuka, Šabat i svatba. A bohužel taky obrázky s karikaturami a novinovými články ovlivněné nacionalismem. Tato nebezpečná ideologie zavraždila v Norsku více než polovinu židovského obyvatelstva. Dnes patří židovská komunita v Norsku mezi nejmenší v Evropě. Čítá asi 1000 lidí.

Wergelandův odkaz: Život Židů v Norsku 1851-1945

Galerie JIH, jižní křídlo hradu Špilberk.

Výstava je k vidění až do  27. března a vstup je zdarma.

Info výstava

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Muslimové vytvářejí kulturu, v níž pracující člověk nedosahuje ekonomické a z toho plynoucí i politické svobody

Další článek

Ronald Lauder: Poučení ze Srebrenice spočívá v tom, že bychom neměli nečinně přihlížet, když jsou lidé vražděni