Slavná auta, cedule v londýnských ulicích, vybavení vlaků i dětská stavebnice. Toto je možné vidět každý den při běžném procházení městem. A za těmito legendárními kousky stojí Židé, kteří do Anglie utekli před hrozbou druhé světové války

Londýnské židovské muzeum leží ve čtvrti Camden Town. Příjemné místo plné klubů, kaváren, barů a alternativních prostor, ve kterých se střídají výtvarníci, performeři, hudebníci i tanečníci. Pokud se chystáte Londýn navštívit, zavítejte i sem. Tamější židovské muzeum zve na unikátní výstavu, která se věnuje přínosu židovských imigrantů. Těch, kteří se věnovali designu a jejichž práce je dodnes znát po celé Anglii. A která jména patří mezi ta nejvýraznější?

 

Tom  Karen

Český rodák z Března, který stihl opustit Československo na poslední chvíli. Jeho rodina byla v Anglii už od roku 1939, on přijel o tři roky později. Po zabydlení se přihlásil ke studiu leteckého inženýrství. Jeho pracovní začátky byly v designové kanceláři firmy Ford. Později založil vlastní studio designu pro společnost Phillips. Největšího úspěchu ale dosáhl, když po smrti Davida Ogla převzal jeho funkci. Stal se hlavním designerem slavné značky britských aut. A v neposlední řadě je autorem oblíbené dětské hračky Marble Run Toy.

(www.lboro.ac.uk)
(www.lboro.ac.uk)

 

Dorrit Dekk

Významná grafička a malířka se narodila v Brně. Malířství studovala ve Vídni, kde taky profesně začínala. Věnovala se scénografii a spolupracovala s režisérem Maxem Reinhardtem. Po anšlusu Rakouska odjela do Londýna. Tady vystudovala grafický design a nastoupila službu u Královského námořnictva, kde přečkala celou válku. Po jejím konci se vrátila ke své profesi. V kapském městě rok pracovala jako scénografka. Po návratu do Anglie se už výhradně věnovala grafice. Navrhovala plakáty pro společnosti Air France, Poštovní spořitelnu, nakladatelství Penguin, Tatler nebo London Transposrt. Její nejznámější prací jsou plakáty pro hromadnou dopravu.

(www.pinterest.com)
(www.pinterest.com)

 

Misha Black

Rodák z Baku, který se nejvíce proslavil jako autor pouličních cedulí ulic Westminsteru. Jako designer ale nejvíc spolupracoval s Londýnskou veřejnou dopravou. Nahrnul vybavení do vagónů metra a mnoha vlakových linek. Velké zásluhy získal taky za svou pedagogickou činnost. Vyučoval na Královské akademii umění. Za svůj celoživotní přínos získal šlechtický titul.

(www.wikipedia.org)
(www.wikipedia.org)

 

Frederick Henrion

Původem německý grafik a designer se do Anglie dostal už během svých studií ve 30. letech. V průběhu války pracoval pro ministerstvo informací a jakmile byla politická situace vlídnější, okamžitě se vrátil ke své původní profesi. Proslavil se především jako autor celé řady plakátů a reklamních log. Podílel se taky na výstavách během Mezinárodních veletrhů v Paříži, Londýně a New Yorku. Jeho pozůstalost, která obsahuje dokumentaci, návrhy i korespondenci s klienty, je archivována na univerzitě v Brightonu.

(www.pinterest.com)
(www.pinterest.com)

 Penguin

Celá řada židovských migrantů našla během i po válce uplatnění ve slavném nakladatelství Penguin. Mezi ty nejvýznamnější patří třeba Romek Marber z Varšavy. Je jedním z uprchlíků, kterým se peklo holokaustu nevyhnulo. Po návratu z koncentračního tábora odjel do Londýna a prosadil se jako grafik. Zasloužil se například o podobu listu The Economist. Jan Tschichold utekl před válkou z Lipska. Nejdříve žil ve Švýcarsku, později v Anglii. Navrhoval obálky moderního vzhledu a výrazně tak přispěl k posunu grafické tvorby v mnoha nakladatelstvích Evropy. Hans Peter Schmoller působil v Penguin od začátku 50. let. O typografii taky přednášel a sám naspal několik odborných publikací.

 

Výstava Design on Britain je v Židovském muzeu v Londýně k vidění až do 15. dubna

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Nepostoupíš?

Další článek

Jaké byly počátky izraelského filmu?