Nebol to ľahký rok.

Často se setkávám s lidmi, kteří se s velkým údivem ptají, proč jsem věřící. V dnešním světě je věřící člověk ( kor judaista) spíš už taková atrakce ( aspoň tak to ze své zkušenosti vnímám já ).

Jedny vánoce měli „u Jobů“ určitě na samotném konci této pradávné biblické knihy. To když se všechno jako v pohádce zase v dobré obrátí a patriarcha Jób má najedou nejen moudrost ale také dvojnásobný počet ovec, velbloudů i býčků.

Křesťané si dnes připomínají narození Ježíše Krista. Tato tradice vznikla v době, kdy se pohané klaněli slunci a vítali v den slunovratu jeho návrat na oblohu. Křesťané se rozhodli místo uctívání slunce raději připomínat skutečnost, že se na naší planetě narodil Bůh a stal se člověkem.

Rady pro vzorné muslimy jak se vyhnout všem nástrahám předvánočního a vánočního času.

Je to tu znovu. Stejně jako každý rok v této době ( i dávno před ní ) již vidíme v obchodech staříka v rudém, který dominuje doslova všude, kde existuje “civilní zóna”. 

Kolega s nickem “lop“ položil otázku: Někde jsem slyšel, že sionismus není v souladu s judaismem. Co je na tom pravdy?

Když se po „politicky nekorektním“ zavraždění předáka Hammásu strhla další smršť prskavek z Gazy a jednotky IDF povolaly i záložáky, aby se případně vstoupilo do pásma i po zemi, leckdo si kladl otázky co podniknout, koho podpořit, komu fandit, jak projevit účast?

Rakouští židé vyjádřili obavy z projevů muslimů a Arabů na demonstracích na podporu Palestiny konaných ve Vídni. Desítky shromážděných provolávali v arabštině proti-židovská hesla a skandovali i „smrt Židům“.

Abraham  reprezentuje patriarchu, o němž se s chutí říkává že je to „otec“ všech tří abrahamovských náboženství.

Dostal jsem e-mail že v pondělí 22. října proběhne v prostorách Moravského zemského muzea křest  knihy. Dobré knihy. Potěšilo mne to. Abychom všichni zdrávi byli.

Být věřící je protiústavní, protože žádná Základní listina práv a svobod ať už ta prapůvodní z „bramborového kontinentu“ anebo ta naše – děravá, ale platná – nikomu nic takového nezaručují.  

Podobně jako si  svět (helénisticko-křesťanský) nesprávně přivlastnil hebrejské pravidlo „oko za oko zub za zub“, tak jsme si v tomto (čím dál víc islamofobním) kotlíku už před několika staletími  zkreslili také pohled na farizeje.

V současné době si každé ráno pročítám jednu kapitolu Markova evangelia. Dnes jsem si v páté kapitole znovu připomenul známý příběh o uzdravení posedlého muže z Gerasy.

V minulém povídání (vlastně v diskusi pod ním)  jsme narazili na jeden ne úplně  zřetelný příběh o Rechabitech, tak jako nich referuje proroctví Jeremiášovo.

Tak je to tu zas, Nový rok.

Milí čtenáři,

A nejen „nový rok“ – resp.  stejnojmenný traktát (Roš ha-šana). Zahanbuje víceméně celý talmud na každé zhruba desáté stránce. Koho? …