Poslední komentáře

Interview s Leo Pavlátem

5.5.2011zobrazeno: 427x
Autor:

Zdroj: Archiv

PhDr. Leo Pavlát (* 9. října 1950 v Praze) je český židovský novinář, spisovatel a diplomat, první a současný ředitel Židovského muzea v Praze od jeho navrácení židovské  komunitě v Čechách a na Moravě (1994).

Jak jste slavil Pesach 2011?

Co se týče zvyklostí, tradičně. Od předešlých let se ovšem notně lišil první pesachový večer zvaný seder. Americký velvyslanec v Praze Norman Eisen s manželkou ho uspořádal ve své rezidenci pro mnoho hostů a byli jsme též s rodinou pozváni.

Jaké svícny jsou vlastně Pesachové svícny? Stejné jako na šábes? A mohl byste nám, méně vzdělaným sdělit, proč je tolik svícnů a jaké mají využití (sedmi, osmi a devítiramenný).

Sváteční svícny, tedy i pro Pesach, jsou vždy dva, v souladu s odkazem na dvojí verzi přikázání z Desatera týkající se šabatu: „Šamor ve zchor“ – tedy zachovávej a pamatuj. Sváteční světla podle tradice zažíhá žena. Je ovšem možné, aby si každý člověk zapálil své dvě vlastní sváteční svíce. Osmiramenný případně devítiramenný svícen  se užívá při  Svátku světel Chanuka. Ten trvá osm dní, každý den se zapaluje o jedno víc, až osmý den hoří všechna světla. Tím případně devátým zvaným „šames“ neboli sluha se jednotlivá světla zapalují. Sedmiramenný svícen měl užití jen v jeruzalémském chrámu – přesně to popisuje hebrejská Bible. Po jeho zničení se při obřadech nepoužívá, ale je to významný symbol. S jako takovým se s ním je možno setkat i ve státním znaku Izraele.

A pak jsou šábesové svícny, mám doma dva šábesové svícny od Hanky Weingartenové, stříbrné, zapaluji je, i když není šábes, jen tak když mám hezkou chvíli s rodinou, přesto mohl mi prosím povědět, jak se správně tyto svícny používají, kdy a jak dlouho mají hořet (ze pátku do soboty), zda se čistí vosk ze svícnů, proč jsou dva atd.

Proč jsou šabatové svícny dva, jsme si již řekli,  a podle tradice mají opravdu jen rituální užití. Zapálené sváteční světlo se nezháší – svíce mají vyhořet a svícny zůstávají na místě až do skončení svátku. A i svícny samozřejmě vyžadují péči, takže očistit je od vosku je čas od času nutné.

Popište nám prosím svůj první šábes?

Nepocházím z náboženské rodiny, takže první šabat jsem dozajista zažil až na Židovské obci v Praze, někdy kolem mých 25 let.

Jako bývalý diplomat v Izraeli, jak spatřujte současné dění na Blízkém východě? Považujete za vhodné, aby vznikl Palestinský stát?

Považuji to nejen za vhodné, ale i nutné, protože desítky let trvající konflikt v oblasti je nezbytné skončit. Předpokladem pro vznik palestinského státu ovšem je, že bude respektovat existenci Státu Izrael, zřekne se terorismu. A ovšemže si není možno představit návrat všech těch, které palestinská strana označuje za uprchlíky, do izraelského státu. Tím by z něj vznikl druhý stát palestinský. Právě uzavřená dohoda mezi Fatahem a Hamasem podle mého názoru velice oslabila naději, že mírová jednání s Izraelem uspějí.  Fundamentalistický Hamas neuznává existenci Státu Izrael,  má v programu jeho zničení. Je to teroristická organizace a neuznává ani žádné předchozí dohody a úmluvy, které byly přijaty během mírových rozhovorů. Takový postoj nelze sloučit s mírovým soužitím a bezpečností.

Na stránkách Židovského muzea jsem si přečetl, že se svými 500 až 600 tisíci návštěvníky ročně, jste nejnavštěvovanější muzeum v ČR.  Je ziskové Vaše muzeum? Vím, že v tisku proběhla diskuse ohledně výše vstupného, jak se nyní pohybuje? Kolik např. stojí rodinné vstupné pro 4 člennou rodinu?

Židovské muzeum v Praze jako nepříspěvková, tedy na státní rozpočet nenapojená instituce, musí být ekonomicky soběstačné. Kdo má zájem o jeho hospodaření, ať se podívá na výroční zprávy na webových stránkách muzea (www.jewishmuseum.cz). Udělá si představu, jaké množství aktivit včetně stavebních muzeum vykonává, co všechno musí výhradně z vlastních finančních prostředků zabezpečit. Vstupné  do expozic je přitom naším hlavním příjmem. Vstupenka opravňuje k návštěvě unikátních expozic ve čtyřech jedinečných historických synagogách a Obřadní síni stejně jako k prohlídce unikátního Starého židovského hřbitova a výstavy v Galerii Roberta Guttmanna. Při této nabídce, navíc ve srovnání s výší vstupného do jiných významných památek a kulturních institucí v Praze (např. Pražský hrad, Národní galerie), nepovažuji naše ceny za nepřiměřené. Pro školy v rámci speciálních programů umožňujeme navíc vstup za v podstatě symbolické částky.  Rodinám s dětmi starším šesti let (do tohoto věku je vstup zdarma) nabízíme slevu 50 Kč na dítě – takže jich  může být i více než dvě. Všechny vstupenky navíc mají platnost sedm dní, takže je možno si návštěvu rozložit. Ale abych odpověděl konkrétně: Vstupné pro dva dospělé se dvěma dětmi by stálo 900 Kč.  Dodám už jen, že v pokladnách našeho muzea možno koupit vstupenku i do Staronové synagogy. Ta je však nejen v majetku, ale i ve správě Židovské obce v Praze, takže té také náleží příjem z tohoto vstupného.

Moc bych si přál být bohatý, víte proč? Nechal bych postavit park na metru Palmovka (místo autobusového nádraží) a opravit zdejší synagogu. Mám na Palmovce byt a moc bych chtěl, aby Libeň byla krásná industriální zóna s moderní synagogou. I když na druhé straně, ta synagoga alespoň předestírá moji znalost, neznalost a mé židovství. Její pustost a osamělost mě naprosto vystihuje. Přesto se Vás zeptám, uvažuje se rekonstrukci synagogy na Palmovce, máte nějaké informace?

Libeňská synagoga patří Židovské obci v Praze, ale opravovat ji, žel, zatím nelze kvůli nevyjasněné budoucnosti cedlé lokality.  Plánuje se totiž prodloužení radiály Pobřežní ulice,  vedle synagogy má snad dokonce vzniknout tunel.  Synagogu nicméně i za daného stavu dlouhodobě užívá Sdružení SERPENS (www.sdruzeniserpens.cz), které zde nabízí chvályhodné a kvalitní kulturní programy.

Nepochybuji o Vaší víře k Bohu, přesto dovolte mi, abych se Vás zeptal: Myslíte, že buddhista, křesťan, muslim i Žid má stejného Boha?

Má víra mi říká, že je jeden Stvořitel pro všechny lidi.

Doplňková otázka – Někteří naši čtenáři, nás upozorňují, že nejsme KOŠER, i přesto že to máme v nadpisu stránek. Souhlasíte se mnou, či nesouhlasíte, že Seznam.cz a převážně Google.cz upřednostňuje relevantní stránky na vyhledávací dotazy? A když zadám KW (klíčové slovo) “KOŠER” tak na Seznamu je Shekel na 1. straně – aktuálně na 3. pozici a na Googlu na 1. straně aktuálně “až” na 8. pozici. Je tedy možné, že i jeden z parametrů, podle kterých vyhledávají je takováto relevance :-) ?

Pokud výtka upozorňuje, že se nezbýváte kašrutem, tedy košer stravou podle židovských náboženských zvyklostí, potom je na místě. Slovo „košer“ však již získalo i přenesený význam, který přesahuje souvislost čistě rituální, takže „košer“ je vnímáno i jako výraz pro něco, co je správné, vhodné, dobré. Z tohoto hlediska mi toto přízvisko u vašeho webu nevadí, i když je mi zřejmé, že je to především marketingový tah.

Autor: David Fábry

Přečtěte si také od autora: Interview s Davidem Špinarem


 






Zanechte komentář


šest + 4 =

click