Zdroj: judaica-mall.com

Už jste někdy měli “dva pány”. Už vám někdy v práci dávalo příkazy více lidí najednou? Jak jste se při tom cítili?

Představte si, že řídíte taxík a vzadu máte dva cestující. Jeden chce, abyste jel vpravo, druhý přikazuje zahnout doleva. Co byste dělali?

V podobné situaci jsem byl na svém prvním místě. Podléhal jsem současně vedoucímu vývojového oddělení a mistrovi na dílně, kde naše vynálezy a zlepšováky převáděli z plánu do skutečnosti. Příkaz jednoho vedoucího se často vylučoval s tím, co po mně chtěl ten druhý. Vyzkoušel jsem si tehdy pravdivost Ježíšových slov: “Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům.” (Matouš 6,24) Když na tu dobu vzpomínám, jsem rád, že už je to dávná minulost. Nikomu bych něco podobného nepřál.

Na tuto životní etapu jsem si vzpomněl, když jsem četl Davidovu zlatou píseň – 16.žalm. David ji začíná prosbou, kterou doplňuje zvláštním vyznáním:

“Ochraňuj mne stále, můj silný Bože,

jen na tebe se mohu spoléhat.

Vyznávám:´Ty jsi mým jediným Pánem,

a nad tvou dobrotu nemám nic lepšího.” (Žalm 16,1-2)

Na svém prvním pracovišti jsem se nakonec obrátil na ředitele. Rozhodl, že mým nadřízeným bude vedoucí vývoje. Dostával jsem konečně příkazy jen od jednoho šéfa a moc jsem si toho vážil.

David si uvědomuje, jak je to úžasné, když může mít jen jednoho Boha, který stačí na všechny jeho problémy. Ve své písni zpívá:

“Mým dědictvím je věčný Hospodin,

on plní můj pohár a střeží pro mne právoplatný podíl.

Země, kterou mi Hospodin přidělil, je rozkošná,

těším se z toho nádherného dědictví.

Jsem vděčný, že mně stále dobře radí,

i ve spánku nad mým dobrem bdí.

Když se probudím, hned na něho myslím,

vím, že jde se mnou, a tak nemám strach.

Jsem veselý, protože mám v Božích očích cenu,

on i mé tělo chová v bezpečí.” (Žalm 16,5-9)

Bůh se nemění. Pokud si ho zvolím za svého jediného Pána, zažiji stejný pocit bezpečí a jistoty jako David. Když si uvědomím, jakou cenu mám v Božích očích, stane se ze mne šťastné a veselé Boží dítě.

Na rozdíl od nevěřících budu prožívat ještě jedno požehnání:

“Ty mne vysvobodíš jednou z hrobu

a nenecháš mne navždy zahynout.

Bůh povede mne správnou cestou žití.” (Žalm 16,10)

Mít Hospodina jako svého jediného Pána neznamená ochuzení života. Naopak. Ten, kdo se rozhodne stejně jako David, s ním také může zpívat:

Cítím radost ze tvé blízkosti,

ve tvé pravici nacházím trvalé štěstí.” (Žalm 16,10+11)

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také od autora: Naděje ve tmě

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Eisen se učí česky a Obama prý sleduje jeho blog

Další článek

Koncept soužití selhává