Zdroj: Archiv

Výběr událostí kolem vyjednávání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi v posledních letech:

Vláda Miloše Zemana (1998-2002)

Zeman (ČSSD) již v červenci 1998 krátce před jmenováním premiérem řekl, že jeho menšinová vláda hodlá zastavit církevní restituce s výjimkou arizovaného židovského majetku. ČSSD také nechtěla prosazovat odluku církve od státu. Vztahy státu a církve se pak zabývala komise ustavená v lednu 1999, které předsedal ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). V dubnu 1999 přišla se dvěma možnostmi řešení. Podle první by se financování církví vyřešilo na základě výčtového zákona o navrácení majetku. Při druhé, Dostálem preferované, by vláda nárokovaný majetek shromáždila ve fondu, z jehož výnosů by byly církve placeny.

V září 2000 se pak předsednictvo Zemanova kabinetu shodlo na tom, že k vyřešení problému by měl být vytvořen fond, ve kterém by byl majetek nárokovaný církvemi. Zástupci České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí (FŽO) a Ekumenické rady církví s postupným osamostatněním od státního rozpočtu souhlasili, proti se ale postavily čtyři církve (pravoslavná, československá husitská, starokatolická a apoštolská církev), jež chtěly zachovat dosavadní model financování státem. Za Zemanova kabinetu vyrovnání přijato nebylo.

Koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006)

Majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi se zabývala koaliční církevní komise, která v březnu 2004 dospěla k návrhu, podle kterého by si stát by si ponechal sporný majetek za zhruba 100 miliard korun a církvím za něj vyplatí náhradu. Otázkou zůstalo, zda by stát sumu církvím vyplatil najednou, nebo splácel jako rentu. Také podle tehdejšího pražského arcibiskupa Miloslava Vlka by pro katolíky byla nejlepší výplata peněz, protože majetek je mnohdy ve špatném stavu. Na přelomu let 2004 a 2005 ale vládla opakovaně přerušila jednání o majetkovém vypořádání církvemi kvůli neshodám mezi koaličními partnery.

Ministr kultury Dostál pak přišel s kompromisem, podle něhož by část majetku stát vydal podle výčtového zákona a část na základě obecného restitučního zákona, s tím ale nesouhlasili lidovci. Zástupci církví zase navrhli rentu vyplácenou státem po několik desítek let, v únoru 2005 nakonec Dostál představil nový návrh, podle kterého by stát po několik desítek let zajistil financování všech církví, pokud se ty oplátku do budoucna vzdají majetkových nároků. Definitivní řešení se ale nepodařilo ani tentokrát nalézt.

Vláda Mirka Topolánka (2007-2009)

Nevyřešeným vyrovnáním s církvemi se vážně začal opět zabývat až druhý, koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS). V květnu 2007 zřídil komisi, která měla připravit návrh řešení vztahu státu a církví. V jejím čele byl ministr kultury Václav Jehlička (za KDU-ČSL). Už v říjnu 2007 Jehlička oznámil, že se stát s církvemi dohodl. V lednu 2008 pak vláda schválila návrh, podle kterého by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úrokem by částka činila asi 270 miliard korun a po přechodném dvacetiletém období by také stát přestal církve financovat.

Paragrafované znění ale ztroskotalo na odporu opozice a části poslanců ODS, mezi kterými byl nejviditelnější Vlastimil Tlustý. V březnu 2009 pak sněmovní církevní komise doporučila sněmovně nepřijmout vládní návrh zákona o vyrovnání a vyzvala vládu, aby s církvemi zahájila nové kolo jednání. Nedlouho předtím Topolánkova vláda padla, když jí poslanci vyslovili nedůvěru.

Vláda Jana Fischera (2009-2010)

Úřednický kabinet se majetkovému vyrovnání s církvemi příliš nevěnoval, v září 2009 nicméně premiér po setkání s vatikánským státním sekretářem Tarcisiem Bertonem řekl, že pro katolickou církev v ČR není s ohledem na ekonomickou krizi vyrovnání prioritou. Názor podle Fischerových slov sdílejí čeští katolíci i Vatikán.

Loni v dubnu pak nový pražský arcibiskup Dominik Duka krátce po svém nástupu řekl, že hlavním cílem při jednání mezi státem a církvemi by neměly být otázky restitucí církevního majetku, ale dosažení oboustranně výhodné dohody.

Vláda Petra Nečase (od 2010)

Už během povolebního vyjednávání se zástupci ODS, TOP 09 a VV shodli na tom, že je nezbytné v co nejkratší době vyřešit otázku vztahů a majetku mezi státem a církvemi, aby mohly být církve a náboženské společnosti nezávislé na státu. V prosinci Duka po jednání premiéra Nečase (ODS) s nejvyššími představiteli církví řekl, že vyjednávací týmy by měly být ustaveny začátkem letošního roku. Vláda svou komisi pro jednání s církvemi jmenovala před měsícem, dnes se její členové poprvé sešli a shodli se, že je potřeba nejprve určit poměr mezi majetkem, který by stát vrátil církvím, a finančním narovnáním.

Praha 19. dubna (ČTK)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Účet u německé DKB

Další článek

Ramak – Více naděje než dřiny