Zdroj: Shekel

Tisíce Izraelců si dnes odpoledne připomněly 44. výročí “znovusjednocení” Jeruzaléma, jak Izrael označuje anexi arabské části města po jejím dobytí izraelskými jednotkami v červnu 1967.

Na 40.000 Izraelců se podle policejního mluvčího Mickyho Rosenfelda sjelo z celé země k pochodu u příležitosti Dne Jeruzaléma. Později došlo ke srážkám mezi radikalizovanými Araby a Izraelci, 12 osob bylo zadrženo policií, napsaly tiskové agentury.

Procesí vyšlo z arabské čtvrti Šajch Džarrá a zamířilo k Damašské bráně, hlavnímu přístupu do Starého města. Jejich cílem byla Zeď nářků, nejuctívanější židovské posvátné místo. K této zdi na jihozápadní straně Chrámové hory, která je pozůstatkem Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu, chodí židovští věřící oplakávat zničení prvního ústředního chrámu judaistické víry a současně vyjádřit naději, že s příchodem Mesiáše bude tento chrám opětně postaven.

Mezi aktivisty izraelské pravice a levice nechyběly slovní přestřelky, v nichž se vzájemně osočovali jako “zrádci” a “fašisti”. Izraelská policie, která na akci vyslala 3000 svých příslušníků, ale zabránila vypuknutí šarvátek.

Účastníci pochodu, valnou většinou mladí Izraelci s národními vlajkami, obsadili hlavní jeruzalémskou třídu, která kopíruje zelenou linii oddělující západní a východní část města. Při jejich příchodu palestinští obchodníci zavírali krámky, aby se vyhnuli střetům.

“Je to provokace. Nemůžu jít do svého domu, všechno je zavřené,” řekla agentuře AFP Ríma Šarífová, obyvatelka čtvrti Šajch Džarrá.

Napětí později přerostlo ve srážky mezi skupinami radikálů obou stran. Policie zasáhla a zadržela 12 osob. Z nich bylo pět Izraelců a čtyři Arabové za fyzické napadání, arabský muž a žena byli zadrženi za antisemitská hesla, vychvalování Adolfa Hitlera a plivání na účastníky pochodu, poslední zadrženou byla turistka za napadení průvodu, napsala agentura AP s odvoláním na policejního mluvčího Rosenfelda.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý zopakoval, že je proti jakýmkoliv ústupkům ohledně východního Jeruzaléma. Otázka jeho statusu je jedním z klíčových sporných bodů, které brání obnově mírových jednání Palestinců s Izraelem – spolu s hlavní podmínkou zastavení židovské výstavby napalestinských územích a otázkou návratu palestinských uprchlíků.

Faktická izraelská anexe východního jeruzaléma jako výsledku izraelsko-arabské války z roku 1967 byla završena 30. července 1980 hlasováním v izraelském parlamentu, jímž byl přijat “základní zákon” prohlašující Jeruzalém “za věčné a nedělitelné hlavní město Izraele”. Palestinci si ale nárokují jeho východní část pro budoucí hlavní město svého samostatného státu.

“Izrael nebude už nikdy znovu rozdělen,” prohlásil Netanjahu. Svůj postoj potvrdil také dnes v parlamentu: “Naše generace osvobodila Jeruzalém a dnes ho budujeme. Nová generace bude jistě ve výstavbě Jeruzaléma pokračovat a Jeruzalém se stane mezinárodní městem, na které budeme moci být hrdi.”

Od roku 1967 vybudoval Izrael desítku židovských čtvrtí ve východní části Jeruzaléma, v nichž žije přes 200.000 Židů.

Podle nejnovějších oficiálních izraelských statistik citovaných agenturou AFP měl Jeruzalém, včetně východní části, koncem loňského roku 789.000 obyvatel, z toho 62 procent (492.700) tvořili Židé a 36 procent (285.900) Palestinci.

Podle náboženské příslušnosti je 62 procent obyvatel Jeruzaléma židů, 35 procent muslimů, dvě procenta křesťanů a zbývající jedno procento bez náboženské příslušnosti.

Dobytí Jeruzaléma izraelskou armádou si Izraelci každoročně připomínají oficiálními ceremoniemi, slavnostmi a mládežnickými pochody odehrávajícími se v atmosféře národní hrdosti.

Jeruzalém 1. června (ČTK)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Definitivní majetkové narovnání s církvemi se chystá už léta

Další článek

Ako som hľadal slobodu a našiel disciplínu