Zdroj: Archiv

Výběr událostí kolem vyjednávání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi v posledních letech:

Vláda Miloše Zemana (1998-2002)

Zeman (ČSSD) v červenci 1998 před jmenováním premiérem řekl, že jeho menšinová vláda hodlá zastavit církevní restituce s výjimkou arizovaného židovského majetku. ČSSD také nechtěla prosazovat odluku církve od státu. Vztahy státu a církve se pak zabývala komise ustavená v lednu 1999, které předsedal ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). V dubnu 1999 přišla se dvěma možnostmi řešení. Podle první by se financování církví vyřešilo na základě výčtového zákona o navrácení majetku. Při druhé, Dostálem preferované, by vláda nárokovaný majetek shromáždila ve fondu, z jehož výnosů by byly církve placeny.

V září 2000 se předsednictvo Zemanova kabinetu shodlo na tom, že k vyřešení problému by měl být vytvořen fond, ve kterém by byl majetek nárokovaný církvemi. Zástupci České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí (FŽO) a Ekumenické rady církví s postupným osamostatněním od státního rozpočtu souhlasili, proti ale byly čtyři církve (pravoslavná, československá husitská, starokatolická a apoštolská církev), jež chtěly zachovat dosavadní model financování státem. Za Zemanova kabinetu vyrovnání přijato nebylo.

Koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006)

Majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi se zabývala koaliční církevní komise, která v březnu 2004 dospěla k návrhu, podle kterého by si stát ponechal sporný majetek za zhruba 100 miliard korun a církvím za něj vyplatil náhradu. Otázkou zůstalo, zda by stát sumu církvím vyplatil najednou, nebo splácel jako rentu. Také podle tehdejšího pražského arcibiskupa Miloslava Vlka by pro katolíky byla nejlepší výplata peněz, protože majetek byl ve špatném stavu. Na přelomu let 2004 a 2005 ale vláda opakovaně přerušila jednání o majetkovém vypořádání s církvemi kvůli neshodám mezi koaličními partnery.

Ministr kultury Dostál pak přišel s kompromisem, dle něhož by část majetku stát vydal podle výčtového zákona a část na základě obecného restitučního zákona, proti byli lidovci. Zástupci církví zase navrhli rentu vyplácenou státem po několik desítek let, v únoru 2005 nakonec Dostál představil nový návrh, podle kterého by stát po několik desítek let zajistil financování všech církví, pokud se do budoucna vzdají majetkových nároků. Definitivní řešení se ale nepodařilo ani tentokrát nalézt.

Vláda Mirka Topolánka (2007-2009)

Nevyřešeným vyrovnáním s církvemi se vážně začal opět zabývat až druhý, koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS). V květnu 2007 zřídil příslušnou komisi. V jejím čele byl ministr kultury Václav Jehlička (za KDU-ČSL). V říjnu 2007 oznámil, že stát se s církvemi dohodl. V lednu 2008 pak vláda schválila návrh, podle kterého by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úrokem by částka činila asi 270 miliard korun a po přechodném dvacetiletém období by stát přestal církve financovat.

Paragrafované znění ale ztroskotalo na odporu opozice a části poslanců ODS. V březnu 2009 sněmovní církevní komise doporučila sněmovně nepřijmout vládní návrh zákona o vyrovnání a vyzvala vládu, aby s církvemi zahájila nové kolo jednání. Nedlouho předtím Topolánkova vláda padla.

Vláda Jana Fischera (2009-2010)

Úřednický kabinet se majetkovému vyrovnání s církvemi příliš nevěnoval, v září 2009 premiér po setkání s vatikánským státním sekretářem Tarcisiem Bertonem řekl, že pro katolickou církev v ČR není s ohledem na ekonomickou krizi vyrovnání prioritou. Názor podle Fischerových slov sdílejí čeští katolíci i Vatikán.

Loni v dubnu nový pražský arcibiskup Dominik Duka řekl, že hlavním cílem při jednání mezi státem a církvemi by neměly být otázky restitucí církevního majetku, ale dosažení oboustranně výhodné dohody.

Vláda Petra Nečase (od 2010)

Během povolebního vyjednávání se zástupci ODS, TOP 09 a VV shodli na tom, že otázka vztahů a majetku mezi státem a církvemi musí být vyřešena v co nejkratší době, aby mohly být církve a náboženské společnosti nezávislé na státu.

V březnu vláda jmenovala tým pro vyjednávání s církvemi, v květnu partnerskou komisi ustavily i církve a náboženské společnosti.

Začátkem května ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) uvedl, že stát by měl církvím vrátit hlavně nemovitý majetek, bez finančních kompenzací se však restituce asi neobejdou. VV se klonily k čistě naturálním restitucím.

Dnes Besser oznámil, že vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard. Peníze by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let, v úvahu by byla brána inflace. S dnešním návrhem vyjádřila spokojenost i komise církevní.

Do hodnoty vydaného majetku a částky vyplacené jako kompenzace se ještě může promítnout, zda budou vydány i pozemky ve vojenských újezdech. Pak by hodnota vydaného majetku činila 77 miliard korun a stát by doplácel 57 miliard.

Až se vládní komise a církve definitivně shodnou na podobě restitucí, připraví vláda zákon upravující podmínky pro nápravu některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. Podle Bessera by bylo ideální, kdyby norma začala platit 1. července 2012.

Praha 30. května (ČTK)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Nakonec to Euro možná dorazí okurky

Další článek

Tisíce Izraelců oslavily „znovusjednocení“ Jeruzaléma