Zdroj: Shekel

Palestinec Nabíl Saíd rozkládá na stole své hebronské dílny role červené, zelené, bílé a černé látky.

Palestinské národní barvy, které jeho příbuzní sešívají dohromady, aby uspokojili poptávku po symbolu, o nějž bude brzy velký zájem. Palestinci tento týden požádají o uznání státu v OSN a mnoho z nich to bude slavit s vlajkou v ruce. Saídova rodina v minulých týdnech ušila 50.000 vlajek a neúnavně ve své práci pokračuje, uvádí na svém serveru stanice CNN.

Saíd látku stříhá na přesné díly, přičemž z pokojíku vzadu za dílnou je slyšet tiché vrčení šicího stroje. Místnost je zavalena odstřižky látek, na třech malých stolcích stojí staré šicí stroje připomínající zašlé časy. Vlajky šijí kromě Saída jeho manželka a synovec. Ten nejdřív nastřihané kusy spojí dohromady, podává je tetě k další úpravě, přičemž dokončovací práci obstarává Nabíl a skládá hotové dílo na stůl vedle sebe.

Šitím národní palestinské vlajky se zabývá už 40 let a dostal se kvůli tomu i do izraelského vězení. “Za první intifády (protiizraelského povstání z let 1987-1993) jsme šili málo vlajek, protože to bylo zakázané. Když ale vznikla palestinská samospráva, začali jsme je vyrábět ve velkém,” říká.

Záměr palestinského vedení požádat v OSN o uznání státnosti mu v době ekonomických potíží přinesl nečekaně mnoho práce. “Šili jsme hodně i za druhé intifády (2000-2005), ale lidé si začali přivážet levné vlajky z ciziny, takže obchody začaly jít špatně,” vzpomíná Nabíl. Tehdy prý bylo reálné prodávat vlajky po sedmi dolarech (125 korunách), dnes je rád, když za ně dostane ekvivalent 72 korun.

“Než lidi začali dovážet vlajky z Číny, šili jsme jich tisíce. Dovoz dramaticky ovlivnil ceny, donutil nás zastavit výrobu,” stěžuje si na konkurenci Nabíl. Ale nepohání ho zisk nýbrž vidina splněného snu o Palestině.

“Doufáme, že ty vlajky, které šijeme, zavlají nad budovou OSN spolu s prapory ostatních států. Ten sen se začíná naplňovat a doufáme, že nás arabští bratři podpoří,” říká krejčí.

Jeho synovec Mahmúd souhlasí. “O peníze tady nejde. Důležité je, abychom měli stát, v němž budeme důstojně žít, v němž se budeme moci svobodně pohybovat, chodit bez obav do svatyň i po ulicích, aniž nás budou zastavovat vojáci a kontrolovat naše doklady. To bude lepší než jakékoli peníze. Je důležité, aby obchody šly, ale svoboda a důstojnost jsou ještě důležitější,” říká Mahmúd.

Kousek od Saídovy dílny je tiskárna Jaíma Hilího. V rohu jeho dílny jsou krabice s letáky, plakáty a potištěnými vlajkami. Dělníci právě žehlí čerstvý potisk na praporech a vyhlazují plakáty s fotografií bývalého šéfa samosprávy Jásira Arafata a jeho současného nástupce Mahmúda Abbáse.

Hilí má stejně jako Saíd z nové politické kampaně zisk, ale i on mluví spíš o svobodě. “Snili jsme o vlastním státě od začátku okupace. Tady v Palestině tu myšlenku podporují všichni a doufáme, že nás podpoří nejen arabské státy, ale celý svět,” sděluje.

I když si od podání žádosti o uznání Palestiny neslibuje moc, doufá, že to přece jenom nějakou změnu přinese. “Vlajka má už nyní nový význam. Když jsme ji dříve chtěli někam vyvěsit, museli jsme se kvůli tomu poprat. Izraelští vojáci ji vždycky stáhli. Teď je z ní symbol uznání a nezávislosti. Uznává nás 130 zemí, a ty jsou připraveny nás podpořit,” říká tiskař.

Ani Saíd si není jist, jak žádost o uznání Palestiny dopadne, ale je optimista. “Když neuspějeme v září, nebude to konec světa. Budeme pokračovat v odboji, dokud nebude naše vlajka vlát všude. Jsme na ni hrdí a budeme se snažit ji vyvěšovat, dokud budeme živi,” sděluje krejčí.

Hebron 19. září (CNN/ČTK)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Uznání Palestiny podporuje ve světě podle BBC 49 procent lidí

Další článek

Abbás očekává po podání žádosti o uznání státu potíže