Zdroj: telegraph.co.uk

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás očekává, žePalestince čekají po podání žádosti o uznání státnosti velké potíže.

Novinářům, s nimiž cestoval do sídla OSN v New Yorku, řekl, že přesto svůj plán nepovažuje za skok do prázdna a že ho od něj nic neodradí navzdory “obrovskému tlaku”, aby místo toho obnovil mírová jednání s Izraelem. Část izraelských politiků prosazuje zavedení sankcí proti Palestincům, USA by mohly vypovědět půlmiliardovou ekonomickou a bezpečnostní pomoc.

V letadle mířícím do USA Abbás novinářům řekl, že odmítá jakékoliv další kompromisní návrhy. Jednáním prý nadále dává přednost, musejí být ale založena na hranicích z června 1967 před takzvanou šestidenní válkou a zahrnovat zastavení veškeré izraelské stavební činnosti na okupovaných palestinských územích.

I kdyby prý ale Izrael přistoupil na obě tyto podmínky, “půjdeme do OSN, protože mezi žádostí (o uznání státnosti) a jednáními není žádný rozpor”.

Řekl také, že “minulý týden byl na něj vyvíjen obrovský tlak, aby se vrátil k jednáním na novém základě”. Návrhy nové koncepce mírových rozhovorů prý ale byly neakceptovatelné, citovala Abbáse agentura AP.

Abbás se dnes sešel s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a v rozhovoru s ním potvrdil, že má v úmyslu předat mu v pátek 23. září “po svém projevu ve Valném shromáždění” žádost o přijetí do OSN. Novinářům to podle agentur řekl mluvčí generálního tajemníka Martin Nesirky. Pan Ki-mun podle něj Abbásovi řekl, že “splní svou povinnost podle Charty OSN” (předat žádost RB OSN), zároveň ale Izraelce a Palestince vyzval k obnově jednání “v legitimním a vyváženém rámci”.

Dnes by měl Abbás také jednat se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý do New Yorku odlétá také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a na středu je naplánováno jeho setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Před VS OSN Netanjahu vystoupí v pátek.

Podle agentur diplomaté stále jednají, aby odvrátili diplomatický konflikt na půdě Rady bezpečnosti. USA tam chtějí proti palestinské žádosti použít práva veta. Palestinci si myslí, že to Washington v době arabských revolucí mezi Araby poškodí.

USA se podle izraelského velvyslance v OSN Rona Prosora snaží dát dohromady “blok” sedmi států, který by v patnáctičlenné RB OSN zabránil přijetí Palestinců jako plnohodnotného člena, aniž by Spojené státy musely použít veto. Nebylo by tak totiž dosaženo požadovaných devíti hlasů “pro”.

Nejasné podle Prosora především je to, jak se zachová Portugalsko. Palestinci jsou si podle svého zástupce v Lisabonu jisti jeho podporou, portugalský ministr zahraničí Paulo Portas ale o víkendu řekl, že Lisabon chce oznámit svůj postoj teprve po prostudování textu palestinské žádosti.

“Palestinci se nestanou 194. státem v OSN,” vyjádřil dnes Prosor své přesvědčení v izraelském rozhlase.

Ve svém pátečním vystoupení v Ramalláhu Abbás řekl, že termín, kdy se rozhodl o uznání státu požádat, určil vlastně Obama. Před rokem totiž sám prohlásil na podporu izraelsko-palestinskéhodialogu, že by rád viděl palestinský stát v OSN v roce 2011.

Několik amerických poslanců chce Palestince potrestat za jejich jednostranný krok zkrácením americké pomoci, která činí ročně víc než 500 milionů dolarů. “USA přehodnotí program pomocipalestinské samosprávě a další aspekty americko-palestinských vztahů,” uvedlo 58 členů Sněmovny reprezentantů v dopise evropským politikům. Vyzývají v něm Evropany, aby nehlasovali propalestinský stát a aby se připojili k USA. Před omezením pomoci Palestincům ale varoval bývalý prezident Bill Clinton. “Všichni vědí, že americký Kongres je ze všech parlamentů světa nejvíc proizraelský. To není třeba dokazovat,” sdělil.

Krajně pravicoví izraelští ministři chtějí potrestat Abbásovu samosprávu ekonomicky nebo i vypovězením dosavadních dohod. Netanjahu jim podle listu Haarec zatím odolává. Ani USA nechtějí, aby Izrael podnikal kroky, jež destabilizují palestinské vedení. Řadí k nim vypovězení bezpečnostní spolupráce nebo pozastavení cel vybíraných na izraelské mezinárodní hranici ve prospěch Palestinců. Obama už minulý týden prohlásil, že Izrael vypovězením bezpečnostní spolupráce poškodí jedině sám sebe.

Proti sankcím jsou ve vládě ministr obrany Ehud Barak i ministr pro výzvědné služby Dan Meridor.Palestinci by podle nich mohli zareagovat násilnostmi. Pro zavedení postihu je ale ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který už v minulosti navrhoval přerušit vztahy se samosprávou za její postup v OSN. Izrael by mohl zastavit převody výběru cla, které činí 400 milionů šekelů měsíčně (asi dvě miliardy korun).

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás očekává, žePalestince čekají po podání žádosti o uznání státnosti velké potíže. Novinářům, s nimiž cestoval do sídla OSN v New Yorku, řekl, že přesto svůj plán nepovažuje za skok do prázdna a že ho od něj nic neodradí navzdory “obrovskému tlaku”, aby místo toho obnovil mírová jednání s Izraelem. Část izraelských politiků prosazuje zavedení sankcí proti Palestincům, USA by mohly vypovědět půlmiliardovou ekonomickou a bezpečnostní pomoc.

V letadle mířícím do USA Abbás novinářům řekl, že odmítá jakékoliv další kompromisní návrhy. Jednáním prý nadále dává přednost, musejí být ale založena na hranicích z června 1967 před takzvanou šestidenní válkou a zahrnovat zastavení veškeré izraelské stavební činnosti na okupovaných palestinských územích.

I kdyby prý ale Izrael přistoupil na obě tyto podmínky, “půjdeme do OSN, protože mezi žádostí (o uznání státnosti) a jednáními není žádný rozpor”.

Řekl také, že “minulý týden byl na něj vyvíjen obrovský tlak, aby se vrátil k jednáním na novém základě”. Návrhy nové koncepce mírových rozhovorů prý ale byly neakceptovatelné, citovala Abbáse agentura AP.

Abbás se dnes sešel s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a v rozhovoru s ním potvrdil, že má v úmyslu předat mu v pátek 23. září “po svém projevu ve Valném shromáždění” žádost o přijetí do OSN. Novinářům to podle agentur řekl mluvčí generálního tajemníka Martin Nesirky. Pan Ki-mun podle něj Abbásovi řekl, že “splní svou povinnost podle Charty OSN” (předat žádost RB OSN), zároveň ale Izraelce a Palestince vyzval k obnově jednání “v legitimním a vyváženém rámci”.

Dnes by měl Abbás také jednat se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý do New Yorku odlétá také izraelský premiér Benjamin Netanjahu a na středu je naplánováno jeho setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Před VS OSN Netanjahu vystoupí v pátek.

Podle agentur diplomaté stále jednají, aby odvrátili diplomatický konflikt na půdě Rady bezpečnosti. USA tam chtějí proti palestinské žádosti použít práva veta. Palestinci si myslí, že to Washington v době arabských revolucí mezi Araby poškodí.

USA se podle izraelského velvyslance v OSN Rona Prosora snaží dát dohromady “blok” sedmi států, který by v patnáctičlenné RB OSN zabránil přijetí Palestinců jako plnohodnotného člena, aniž by Spojené státy musely použít veto. Nebylo by tak totiž dosaženo požadovaných devíti hlasů “pro”.

Nejasné podle Prosora především je to, jak se zachová Portugalsko. Palestinci jsou si podle svého zástupce v Lisabonu jisti jeho podporou, portugalský ministr zahraničí Paulo Portas ale o víkendu řekl, že Lisabon chce oznámit svůj postoj teprve po prostudování textu palestinské žádosti.

“Palestinci se nestanou 194. státem v OSN,” vyjádřil dnes Prosor své přesvědčení v izraelském rozhlase.

Ve svém pátečním vystoupení v Ramalláhu Abbás řekl, že termín, kdy se rozhodl o uznání státu požádat, určil vlastně Obama. Před rokem totiž sám prohlásil na podporu izraelsko-palestinskéhodialogu, že by rád viděl palestinský stát v OSN v roce 2011.

Několik amerických poslanců chce Palestince potrestat za jejich jednostranný krok zkrácením americké pomoci, která činí ročně víc než 500 milionů dolarů. “USA přehodnotí program pomocipalestinské samosprávě a další aspekty americko-palestinských vztahů,” uvedlo 58 členů Sněmovny reprezentantů v dopise evropským politikům. Vyzývají v něm Evropany, aby nehlasovali propalestinský stát a aby se připojili k USA. Před omezením pomoci Palestincům ale varoval bývalý prezident Bill Clinton. “Všichni vědí, že americký Kongres je ze všech parlamentů světa nejvíc proizraelský. To není třeba dokazovat,” sdělil.

Krajně pravicoví izraelští ministři chtějí potrestat Abbásovu samosprávu ekonomicky nebo i vypovězením dosavadních dohod. Netanjahu jim podle listu Haarec zatím odolává. Ani USA nechtějí, aby Izrael podnikal kroky, jež destabilizují palestinské vedení. Řadí k nim vypovězení bezpečnostní spolupráce nebo pozastavení cel vybíraných na izraelské mezinárodní hranici ve prospěch Palestinců. Obama už minulý týden prohlásil, že Izrael vypovězením bezpečnostní spolupráce poškodí jedině sám sebe.

Proti sankcím jsou ve vládě ministr obrany Ehud Barak i ministr pro výzvědné služby Dan Meridor.Palestinci by podle nich mohli zareagovat násilnostmi. Pro zavedení postihu je ale ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který už v minulosti navrhoval přerušit vztahy se samosprávou za její postup v OSN. Izrael by mohl zastavit převody výběru cla, které činí 400 milionů šekelů měsíčně (asi dvě miliardy korun).

New York/Jeruzalém 19. září (ČTK)

1 Komentář

  1. Elina
    20.9.2011 – 21 Elul 5771 v 13:55 — Odpovědět

    “Jsme ochotni jednat, ovšem za předpokladu, že za pravdu bude dáno nám.” Myslím, že podobně se vyjádřil před 70 lety Karel Čapek, ale na dnešní požadavky Palestinců to sedí jako ulité.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

CNN: Hebronský krejčí je na uznání Palestiny připraven

Další článek

Rijád pomůže Palestincům z finančních těžkostí 200 miliony dolarů