
O rodině Rothschildů, jejichž jméno je synonymem úspěchu a pohádkového bohatství, bylo napsáno mnoho knih.
K nejčtenějším však patří publikace “Rothschildové. Portrét jedné dynastie” od Frederika Mortona, rakouského romanopisce židovskéhopůvodu. Český překlad v těchto dnech vydalo nakladatelství Paseka.
Mortonovi se podařilo jako málokomu získat důvěru této proslulé rodiny finančníků, která mu umožnila proniknout do jejích archivů. Knihu napsanou v šedesátých letech autor pro české vydání aktualizoval.
Žádný z buržoazních rodů nemá tak magický zvuk jako Rothschildové a žádný také není trvale přítomen v centru dění světové historie, ale především žádný není tak bohatý. Rothschildové jsou dodnes jedním z nejmocnějších a nejbohatších rodů na planetě.
Autor živě charakterizuje osobnosti z různých větví rodu: majitele železnice, orchestru a cirkusu lorda Alfreda, majitele světoznámé značky vín barona Philippa či jazzovou baronku Kathleen Rothschild de Koenigswarter, v jejímž náručí zemřel jeden z nejvýznamnějších jazzových hudebníků a skladatelů všech dob Charlie Parker.
Připomíná také světové historické události, do kterých Rothschildové jako obchodníci nebo později jako finančníci zasáhli. Patří k nim porážka francouzského císaře Napoleona u Waterloo či stavba Suezského průplavu.
Přestože kořeny Rothschildů sahají až do 16. století, zpočátku nebyli ničím víc než drobnými židovskými obchodníky z Frankfurtu nad Mohanem. Základem jejich pohádkového bohatství byly astronomické zisky, kterých dosáhli v době napoleonských válek. Celkový majetek, který shromáždili během celého 19. století, se odhaduje na 400 milionů liber (šest miliard dolarů). Rothschildové tak předčili i ty nejbohatší rodiny průmyslníků a finančníků.
Praha 28. září (ČTK)
3 Komentářů
Kde by byli Rothschildové, kdyby se byl býval (někdy kolem r.1755) Mayer Amschel Rothschild ve svých dvanácti létech nenaštval na přelidněné frankfurtské ghetto, ze kterého chtěl za každou cenu pryč? Kde by byli, kdyby jej nezajímala (mimo účetnictví a starožitnictví)taky numismatika?
Na vystudovaný rabínský seminář dočista zapomněl a už v osmnácti letech začal (coby sběratel a znalec vzácných mincí) úspěšně kšeftovat s význačnými lidmi. Mezi nimi byl např. i kníže Vilém Hessenský a hrabata Thurn-Taxisové.
V r.1796 oficiálně založil bankéřskou dynastii se svými pěti syny. Když se Židé dočkali plných obč.práv, rozjeli se Rotschildovi hošíci do Vídně, Neapole, Londýna i Paříže, kde začali provádět obrovské diskontní převody peněz mezi Anglií a Španělskem, převáděli anglické půjčky různým evropským vladařům. Díky kurýrům i poštovním holubům byli schopni dostat se k informacím dřív než ostatní a podařilo se jim vydělat neuvěřitelné sumy prodejem a skupováním (správných) akcií. Díky výdělku milion liber(!)na londýnské burze, o který se zasloužil prostřední syn Nathan (prodával a skupovával akcie ovlivněné porážkou Napoleona u Waterloo, o které věděl
díky svým holubům první), mohli Rothschildovi hoši (než se naplno rozjela průmyslová revoluce), vesele financovat evropské doly a ocelárny, železnice, lodní dopravu a Suezský průplav – a konečně mohli dát holubům svobodu. Naškudlili si totiž na telegraf :-)
Každý začátek je těžký, ale nemít tenkrát “holuba v hrsti”, kdoví, jak by to
s firmou Rotshild&synové dopadlo? :)))
Rothschild byl jediný boháč, kterého jsem v dětství znal. Vždycky, když jsem chtěl něco (drahého) koupit, tak rodiče říkali “nejsem Rothschild”.
Měl jsem pocit, že ten Rothschild má všechny úžasné hračky jen prosebe.
Takže ano, je to pojem.
Jakmile jde o nákupy, vybaví se mi okamžitě tento Rothshildův citát:
“Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci.” :-))