Zdroj: Archiv

RNDr. Jiří Grygar, CSc. (* 17. března 1936 Heinersdorf [Pruský Jindřichov], Německo, dnes Dziewiętlice, Polsko) je český astronom a astrofyzik.

Jde o významného českého popularizátora vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal celou řadu ocenění, včetně ocenění od UNESCO (Kalinga Prize 1996).

Vážený pane Grygare, předně mi dovolte poděkovat za tak vstřícnou a rychlou reakci, že jste souhlasil s rozhovorem.

6.10.2009 jste na náměstí Jana Palacha, pronesl mimo jiné i tuto větu (dozvěděl jsem se to na Vašich webových stránkách): „Výsledek se letos dostavil v podobě egyptské rány základnímu výzkumu, pozoruhodnou shodou okolností opět právě dvacet let po návratu svobody do naší země. Peníze takto ušetřené na vědě se však nevrátí daňovým poplatníkům, strádajícím vinou ekonomické krize. Budou přidány právě oněm manažerům, kteří svými dosavadními „inovacemi” současnou krizi spoluzavinili.“

Myslíte si, že finanční manažeři, tvůrci různých hypotečních krizí, zadlužených zemí, si mysleli, že bohatství v penězích je nekonečné? A mluvíte opravdu o manažerech nebo politikách jednotlivých zemí a politicích?

To je velmi správná otázka. V tom  r. 2009 se stalo dokonce třikrát po sobě, že v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace se domluvili manažeři průmyslových podniků s politiky, že potřebují více peněz na tzv. inovace ze společného balíku, který tato Rada obhospodařuje. Takže třikrát po sobě zmenšili během půl roku krajíc pro Akademii věd ČR celkem o 15 % a takto „ušetřené peníze“ věnovali průmyslovým podnikům a soukromým firmám na ty jejich inovace. Tak např. Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo částkou cca 30 mil. Kč  jednu soukromou vysokou školu v Brně na její projekt  s názvem „Vyhledávání osob za překážkou“. Výsledkem tohoto „aplikovaného výzkumu“ byl přístroj na to vyhledávání osob za překážkou sestávající z cca půlmetrové plastové trubice na jednom konci otevřené a na druhém spojené s talířkem obyčejného lékařského fonendoskopu. Přívodní hadičky fonendoskopu si pak podle popisu v průmyslovém vzoru vkládal do uší senzibil, který tímto způsobem vnímal zřejmě všeobecně známé „hydroidní záření“, které prý vydává krev kolující v žilách živých bytostí. Toto záření totiž snadno proniká překážkou (např. závalem v dole nebo stěnami v místnosti, kde se ukrývá terorista apod.). Po skončení grantu příslušná odborná komise ministerstva konstatovala, že úloha byla splněna podle zadání.

Ano, měl jsem tedy na mysli české manažery zasedající v této Radě a politiky, kteří jim takové návnady klidně polykají  na úkor podpory skutečného vědeckého výzkumu. I v řadě jiných zemí se, jak patrno, propojila sféra riskujících manažerů s politiky, kteří se stali  jejich loutkami, jak je patrno ze způsobů, jakými se dopady krize v řadě evropských i mimoevropských zemí řeší.

Nepředpokládám, že jsou politici a manažeři tak naivní, aby si mysleli, že bohatství v penězích může být nekonečné. Domnívám se, že dobře vědí, že ten koláč je konečný, ale jejich silným zájmem zůstává (čest výjimkám) , aby si  z něho pro sebe a pro hochy, s nimiž mluví,  utrhli co největší krajíc.

A jaká je situace ve vědě a výzkumu v současné době?

Myslím, že je příznačné, že z názvu zmíněné Rady vlády už před řadou let vytratilo slovo „věda“ a místo něho se tam vetřely  ty prožluklé inovace. To je, řečeno slovy jednoho našeho známého expolitika, cesta do pekel. Velmi výstižně to před třemi lety pojmenoval muž, od kterého bych to nečekal – tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy: „Bez základního vědeckého výzkumu nemohou přijít žádné aplikace. Koneckonců elektřina a žárovka nebyly vynalezeny postupnými inovacemi svíčky.“

A pokud je Vesmír nekonečný, nemůže být nekonečná i Země? Vždyť vše co vyprodukujeme, zůstává na Zemi v nějaké formě a následně se transformuje v jinou formu. Není možné, že nějakým Vyvoleným způsobem je vše konstantní?

Země je zcela nepatrnou a velmi konečnou součástí Vesmíru, takže zatím musíme vystačit jen s těmi 10*52 atomu, z nichž se Země skládá. Ve skutečnosti používáme jen nepatrný zlomek těchto atomů k veškeré lidské činnosti na tenké slupce rozhraní mezi litosférou, hydrosférou a atmosférou. Ani jeden atom neumíme vyrobit sami z ničeho; pouze si je ze spižírny Země na nějaký čas (bezúročně) půjčujeme a dříve či později je zase Zemi vracíme. Celková  bilance našich půjček je dokonce záporná, protože podle druhého termodynamického zákona vzniká při každé činnosti jalové teplo, které se rozptýlí v kosmickém prostoru a nedá se už znovu na Zemi využít.

Třeba ropa. Kdyby hodnota v letech do konce zásob ropy, byla stále cca 60 až 80 let, a ať by se čerpalo jak rychle nebo pomalu, by doba zůstávala od určitého bodu stejná. Byla by pak zásoba ropy konstantní?

Myslím, že je to jinak. Ropa se tvoří v zemské kůře mnohem pomaleji, než jak rychle ji těžíme a pálíme, takže ve shodě s předešlou odpovědí se už do koloběhu látek na Zemi plně  nevrací, ani když z ní vyrábíme plasty apod. Jelikož rozdíl v rychlosti tvorby ropy a tempu její spotřeby činí asi 7 řádů, tak si neumím představit, že by na tom nepoměru něco zásadně změnily nějaké inovace. Dříve či později se bude muset průmyslová výroba na Zemi bez ropy z velké části obejít.

Kdybychom se shodli, že vše je v absolutních číslech, byli by i pak Dva Vesmíry? A ty Vesmíry, by měli další Vesmíry?

Je velmi ošidné spekulovat o dalších vesmírech, protože kdybychom jednou takový „cizí vesmír“ objevili, ať už pozorováním, nebo pokusem, bude od chvíle objevu cizí vesmír součástí našeho Vesmíru, takže podle mého soudu spekulace o více vesmírech jsou ve sporu s definicí pojmu Vesmír.

Pojmenovali po Vás planetku Grygar (3336) objevenou 26. 10. 1971. Co byste dělal, kdyby se na Grygaru objevila voda?

Záleží na tom, v jakém skupenství by tam ta voda byla. Je docela možné, že tam voda je v podobě jinovatky nebo námrazy. To by mne ani příliš nepřekvapilo. Hodně bych se však divil, kdyby tam byla tekutá voda. To bych snad šel na fakultu vrátit diplom.

Pokud každý člověk má v sobě trochu Boha, byl ten Bůh pro celý Vesmír stejný? Věříte v tohoto Boha?

Nejsem si jist, že každý člověk má v sobě trochu Boha. Nicméně sám věřím v Boha, který je pro celý Vesmír stejný.

Autor: David Fábry

Dodatek autora: Tento rozhovor bych rád věnoval svému švagrovi Eduardu Farkasovi a vůbec všem nadšencům, kteří veškerý volný čas věnují pozorování Vesmíru.

Zdroj: Wikipedie

2 Komentářů

  1. Antonín Blažek
    23.7.2012 – 4 Av 5772 v 09:21 — Odpovědět

    To bylo něco, Jiří Grygar a jeho Okna vesmíru dokořán.
    PF 2012 přejí Mayové

    0
    0
  2. cvega
    27.7.2012 – 8 Av 5772 v 12:34 — Odpovědět

    Není u nás mnoho důvěryhodných osobností formátu pana Jiřího Grygara. Také proto jsem čekal rozhovor daleko bohatší na otázky, ale i tak děkuji.
    Škoda, že pana Grygara nemůžu volit za prezidenta.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Drahá smrt

Další článek

ČTK – Česká tisková kancelář