Podívejme na data zveřejněná v databázi WTO Comtrade o obchodu Izraele.V grafu 1 je vývoz zboží, dovoz zboží a saldo zahraničního obchodu Izraele od roku 2000 do roku 2011. Až na rok 2009, tj. rok krize bylo saldo ZO záporné. Dlouhodobě problematický stav. Jde ale o saldo přeshraničního ZO, kde za ZO je považován přechod přes hranice.

Jiný pohled bychom dostali (nemáme ho pro Izrael k dispozici) pokud bychom ZO pojali jako změnu vlastnictví, bez ohledu na přechod přes hranice. Např. ČR má v poslední době saldo ZO vysoce kladné. Saldo ZO v pojetí změny vlastnictví je pro ČR většinou záporné. U Izraele se můžeme domnívat, že saldo podle vlastnictví by mohlo být naopak mírně kladné.

Vedle obchodu se zbožím má Izrael velký obchod se službami. V komerčních službách má během období 2000 až 2010 neustále kladné saldo. Pokud bychom ho sečetli se saldem vývozu, tak 2003 dostáváme se do kladných hodnot. A to neznáme saldo ze služeb v cestovním ruchu, kde předpokládáme, vzhledem k návštěvnosti Svatých míst, také vysoce kladné saldo. I u finančních služeb bychom u Izraele mohli předpokládat kladné saldo. Krátce řečeno Izrael na tom není tak špatně, jak by se dalo odvozovat pouze ze ZO se zbožím.

Vraťme se k obchodu se zbožím. Zde jednoznačně největším partnerem Izraele jsou USA (Graf 2). S USA vykazuje Izrael vysoce kladné saldo, což je na zemi, která nevyváží paliva vynikající výkon.

Druhým partnerem jsou tzv. nespecifikované státy (Graf 3). Jde o státy, které se nechtějí specifikovat v obchodu s Izraelem. Vzhledem k tomu, že zde převažuje dovoz nad vývozem a tento dovoz je tvořen většinou palivy (ropa, plyn), jde pravděpodobně o Arabské státy.

Autor: Natan