Zdroj: guim.co.uk

Sbor zástupců britských židů v Londýně pořádá výstavu, která sedmdesáti fotografiemi a osobními příběhy připomene muslimské ochránce židů z časů druhé světové války.

Nejznámějším z příběhů se inspirovala i americká novinářka Geraldine Brooks při psaní románu Stvořitelé a spasitelé – jde o historii šest set let staré sarajevské hagady. Po vypuknutí války ji tehdejší muslimský ředitel bosenského národního muzea Derviš Korkut s nasazením vlastního života propašoval ze Sarajeva do Zenici, v jejíž mešitě hagada přečkala válku, ukrytá před nacisty i ustašovci.

Fiyaze Mughal, spoluautor výstavní publikace Role spravedlivých muslimů, podle BBC řekl: “Jeden z hlavních důvodů tohoto projektu je to, že některé části židovských komunit se pokoušejí o přepsání historie a tvrdí, že muslimové pomáhali nacistům. A na druhé straně je část muslimské komunity, která nechce mluvit o holokaustu, aby nebudila empatie s židovskými komunitami. Je to neakceptovatelné, protože nepravdivé.”

Mughal rovněž připomněl, že za druhé světové války vzrostl počet židů v Albánii. Albánský zákon cti “besa” a islámský požadavek zachraňování životů tam vedly Albánce k tomu, aby ukrývali uprchlíky i za cenu riskování života vlastní rodiny.

Autor: redakce Shekel.cz

Zdroj: BBC, religion.blogs.cnn.com

4 Komentářů

  1. mordi
    23.4.2013 – 13 Iyyar 5773 v 12:24 — Odpovědět

    “Jeden z hlavních důvodů tohoto projektu je to, že některé části židovských komunit se pokoušejí o přepsání historie a tvrdí, že muslimové pomáhali nacistům.
    … Je to neakceptovatelné, protože nepravdivé.”
    Ono to tak úplně nepravdivé není. http://cs.wikipedia.org/wiki/Amín_al-Husajní

    Těch arabů, kteří pomáhali židům zas tolik nebylo. Spíše mi přijde, že Fiyaze Mughal chce přepsat historii.

    0
    0
  2. mordi
    23.4.2013 – 13 Iyyar 5773 v 13:42 — Odpovědět

    http://zpravy.ihned.cz/svet-asie-a-pacifik/c1-59745550-islamiste-cvici-k-boji-male-deti-podivejte-se-na-zabery-primo-z-vycvikoveho-tabora

    0
    0
  3. Erich
    23.4.2013 – 13 Iyyar 5773 v 18:03 — Odpovědět

    Ad 2. Odkazy na osadnická děcka sem ani strkat nebudu

    Mladý jak jinak než demokratický po míru jistě dychtící a jistě i křesťanský dorost – protože snad jenom my tady v kotlince jsme převážně ateisti:

    Je tam krásný MG-42:

    Já těm americkejm děckám fakt normálně zvrhle závidím:

    Jenom v jednom mám trochu hokej. Až se ty prťata naučej s kvérama co se po nich požaduje, tak kdo kam asi pojede na výlet? Hádal bych, že americká administrativa nějakou tu kačku ráda utrousí, na praxi pro svůj dorost, to aby se americká mládež trochu otrkala ve světě.

    Islamisti maj asi trošku smůlu. Než vyrostou, tak se do největší demokracie Míra bude nejspíš vstupovat přez checkpointy vybavené CTčky s hloubkovou análně orální kontrolou + nějaký ten detenční kempík.

    http://cestovani.idnes.cz/kam-az-muzou-zajit-letistni-kontroly-zenu-donutili-sundat-prsni-protezu-1rm-/kolem-sveta.aspx?c=A101124_115027_igsvet_tom

    0
    0
  4. Erich
    23.4.2013 – 13 Iyyar 5773 v 18:44 — Odpovědět

    Ad 1. Hebronský masakr – číselné údaje:

    “Nejbrutálnější útok provedli v ortodoxní čtvrti v Hebronu, kde zabili přes 60 lidí a dalších 50 zranili.”

    “Ne všichni Arabové se však chovali brutálně. Podle izraelského historika Toma Segeva bylo celkem 435 hebronských Židů zachráněno místními Araby.”

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Hebronsk%C3%BD_masakr

    Zajímavý je jeden z aspektů tohoto konfliktu. Do roku 1929 se židovské ženy chodily společně se svými muži modlit ke Zdi nářků. Pod Turkem stejně jako za Angličana:

    http://jwa.org/media/levant-still-image

    V roce 1928 pojal někdo inovativní nápad, že není nad to, ženu svou ponechat za přepážčičkou, takovým malinkatým plůtečkem:

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Nepokoje_v_Palestin%C4%9B_1929

    Toto je stav po více jak sto letech:

    http://hoffmannova.blog.idnes.cz/c/313302/Zed-narku-v-Jeruzaleme-zrovnopravneni-zen-na-tomto-svatem-miste.html

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

A zase něco smrdí na benzínu

Další článek

Je vhodná doba pro investice do malířského umění?