Dnes je tomu 32 let, co Izrael za vlády Menachema Begina provedl v roce 1981 preventivní letecký útok na jaderný reaktor budovaný Saddámem Husajnem.Irák začal svůj jaderný program rozvíjet již v 60. letech minulého století. Větší vrásky začala Izraeli dělat koupě francouzského lehkovodního reaktoru třídy Osiris (pro potřeby Iráku přejmenované na Osirak) v roce 1975. Na základě zpravodajských informací, i s ohledem na irácké proklamace v arabském světě, se obával, že by reaktor mohl být použit k výrobě jaderných zbraní. Již za vlády Jicchaka Rabina se proto izraelská diplomacie snažila přesvědčit Francii a Itálii (ta byla subdodavatelem) o ukončení spolupráce s Irákem – neúspěšně. Realizaci zakázky se, dle různých zdrojů, měl pokusit zbrzdit Mosad, který v dubnu 1979 výbušninami poškodil reaktorové jádro připravené k expedici do Bagdádu.

Vnímání irácké hrozby v Izraeli do značné míry ovlivnila tamní politická situace. V roce 1977 totiž došlo v parlamentních volbách do jisté míry k revoluci, když poprvé od vzniku státu zvítězila pravice, v čele se stranou Likud vedenou tehdy Menachemem Beginem, někdejším velitelem Irgunu (Ecelu). Ten byl za každou cenu odhodlán zabránit dalšímu holocaustu, kterého se, v případě existence irácké jaderné bomby, obával. Diplomatické ani zpravodajské kroky nebyly dostatečně úspěšné a na rok 1981 byly vypsány předčasné parlamentní volby. Do značné míry byl Begin motivován i v tomto ohledu, neboť se domníval, že pokud by vyhrála levice, nemusela by mít ke zničení reaktoru odvahu.

Celá operace, která získala krycí název Opera, byla provedena 7. června 1981. Zúčastnilo se jí osm letounů F-16A „Nec“, které doprovázelo šest letounů F-15A „Baz“, jenž měly za úkol chránit formaci a rušit radar nepřítele. Ty odstartovaly z letecké základy Ecijon na Sinajské poušti (nacházela se nedaleko izraelských hranic u města Taba v oblasti, kterou Izrael toho času dosud nepostoupil Egyptu v rámci mírové smlouvy) a místo toho, aby letěly nejkratší možnou trasou, se vydaly oklikou na jih přes méně střeženou oblast Saúdské Arábie. Krátce po startu letku zpozoroval jordánský král Husajn, nad jehož jachtou v Rudém moři přeletěly, ale nebyl s to tuto informaci předat Iráčanům. Celkem na své cestě k cíli museli izraelští piloti překonat vzdálenost 1610 kilometrů, což řešili použitím přídavných nádrží. K Bagdádu dorazili v půl sedmé večer od západu, díky čemuž zapadající Slunce svítilo do očí případným jednotkám protiletadlové obrany. Následně všech osm letounů jeden po druhém shodily svůj náklad v podobě dvou 2000liberních bomb (patrně šlo o neřízené železné pumy Mk.84 GPLD) a 14 z 16 z nich přesně zasáhlo cíl. Jaderný reaktor byl zcela zničen, podobně jako jeho chladící zařízení a údajně i tajná podzemní linka na výrobu plutonia. Irácká armáda byla útokem zcela překvapena – letectvo nezasáhlo a protiletadlová obrana střílela pouze zbloudile. Všechny izraelské stroje dorazily bez jediné ztráty či poškození zpět do Izraele, kde přistály na základně Ramat David u Haify.

Opera byl vůbec první případ v dějinách, kdy byl letecky zničen jaderný reaktor. Den po útoku vydala izraelská vláda prohlášení, jehož část vešla ve známost jako tzv. Beginova doktrína: „Za žádných okolností nedovolíme nepříteli vyvíjet zbraně hromadného ničení proti lidu Izraele.“

Na mezinárodní scéně se Izrael dočkal ostré kritiky a jeho akce byla odsouzena rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 487 jako porušení Charty OSN. Kritiky se Beginova vláda dočkala i v Izraeli, a to od tehdejšího vůdce opozice Šimona Perese (od roku 2007 je izraelským prezidentem). Ten útok označil za předvolební trik, kterým si Begin chtěl přilepšit ve volbách (konaly se pouhé tři týdny poté). Izraelská veřejnost se však za premiéra postavila a Perese za jeho vyjádření kritizovala. Beginův Likud nakonec volby, bezesporu i díky této operaci, vyhrál.

Zajímavostí je, že jedním z pilotů letounů F-16A byl i tehdy 26letý kapitán Ilan Ramon, který se v roce v roce 2003 stal prvním izraelským astronautem. Do vesmíru se podíval v rámci vědecké mise STS-107 raketoplánu Columbia. Při návratu na Zemi však raketoplán havaroval a nikdo z posádky nepřežil.

Beginova doktrína zůstala i dlouhá léta po Beginově odchodu z politiky aktuální. Opětovně zmiňována byla v září 2007, kdy izraelské letectvo v rámci operace s krycím názvem Ovocný sad vybombardovalo jaderný reaktor ve východní Sýrii, budovaný ve spolupráci se Severní Koreou. Vzpomínána je však i v současnosti v době krize kolem íránského jaderného programu.

Autor: Ladislav Faigl