Zdroj: rajce.net

Víte on je překlad a překlad. Teď nechci nějak neskromně naznačovat ausgerechnet to, že by ty „naše“ byly kdovíjak skvělé. (I když rav Marmorstein odkudsi z Brooklynu, češtiny po rodičích znalý, je za špatné vůbec nepovažuje)…  Děláme chyby, často se mýlíme, stejně často jako i jiní překladatelé. Ale stejně jako oni také hledáme, poctivě a ve zdrojích.

Dvojakostí překladu mám na mysli samotnou podstatu termínu překlad. Protože například v Praze a nejen tam existuje zařízení zvané překladové nádraží. A i tam se určitě  také překlad či překládání provozuje. Proč by se jinak to nádraží tak jmenovalo?  Ale poněkud jiná forma překládání.

Nikdo mne nepřesvědčí, že do hrobové prsti ukládáme své „starce“ a „stařeny“ i kdyby hebrejské zaken neznamenalo zároveň také člověka zkušeného a třeba v koruně šedin, ale pokud si někdo myslí, že přeložit text co nejstudeněji (nakrásně pro jakousi fiktivní vědeckou rigoróznost) je  přesně to pravé ořechové, nelze mu bránit. Ovšem ve chvíli, kdy se i ten „suchoprdný“ překlad odchyluje od podstaty věci, je to už o něco horší. Nefér a vlastně nepravda. Tady už obezlička věcnosti nezabírá.

Obrat nebo titulaturu „ešet lapidot“ nelze v epitafu překládat jako „žena Lapidotova“. To je totiž přesně ten způsob odpovídající praktikám překladového nádraží.  Jakoby lopatou z vagónu rovnou na korbu náklaďáku. V našem případě „na první dobrou z odpovídající biblické pasáže“.

Nikdo nezpochybňuje, že se lid Jisroele ve své epigrafice vždy poctivě inspiruje biblí.

A  tam, konkrétně Knize soudců (4:4), obrat „ešet Lapidot“ skutečně najdeme.  A to v souvislosti s  prorokyní Deborou. Tou, která zastávala úřad „soudce v Jisroeli“ a sedávala pod palmou. Možná kultickým stromem v oněch dobách, kdy se v branách ještě tolik  nevysedávalo, protože tolik hrazených měst ještě nebylo, a Jisroel na okupovaných územích namísto jejich budování  velice rychle propadl opět modloslužbě původních usazených zde kultur. Prorokyní a soudkyní Deborou, mající uprostřed lidu Jisroele a v jeho další tradici takový respekt, že se její písni (resp. jejímu studiu a recitaci) přikládá velký mystický význam a talmud dokonce přesně upravuje, jakým slavnostním způsobem má být zapisována dalším generacím.  Ve skutečnosti  ženu muže plného jasu anebo dokonce ženu „od pochodní“.  Kraličtí a po nich valná řada křesťanských překladatelů se rozhodli pro nepříliš šťastnou variantu „žena Lapidotova“, a ta se pak pochopitelně propašovala i do tzv. ČEPu – ekumenického překladu, a dalších moderních. Stejně tak „opisují“ i anglická  James Kings Version a pochopitelně i zbrklý Luther.

A nepletou se tak docela. Jenom musí poctivě komentovat. Aby se student a čtenář nezmýlili, kdože to byl ten pan Lapidot.  Že to byl zároveň (podle midrašů) biblický pan Barak, kterému říkávali také Mikael. Ani ne tak podle archanděla, jako spíš podle toho, že se dokázal ponížit a snížit před Sladkým požehnaným. Už v této chvíli je otrocký překlad „žena Lapidotova“ přinejmenším pro interpretaci židovské epigrafiky nepřesný. Protože autoři epitafu touto parafrází chtěli naznačit něco docela jiného. Její vlastnosti, nikoli její „lapidotštinu“. Podobně, jako se setkáváme s obraty – často veršovanými ešet chajil k-Avigail (žena udatná jako Avigail),  cnua we-chašara ke-imanu Sara (cudná a spořádaná, jako pramáti Sara) apod.

Při hledání vlastností ženy srovnatelné s Deborou, ešet lapidot,  pak stačí jen pohledat v komentářích k tanachu anebo také v tradiční literatuře, kterou sice možná vědec-překlápěč odmítá, neodmítal ji však rozhodně  ani autor epitafu, ani jeho čtenáři. A tam se dozvídáme již  od Rašiho (tedy z přelomu 11. a 12. stol.) s odvolávkou na talmud (Meg 14a), že se jí tak říkalo proto, že byla mj. zručná ve zhotovování pochodní pro svatyni. Tedy, že má cosi společného s plamenným zápalem a jasem blesku.  A také proto, že byla Barakovou manželkou, protože jak Barak (blesk) tak i Lapid (ostrý mohutný oslnivý plamen) jsou obsahově totéž. Stejný názor zastává i Ralbag a další komentátoři. A Ralbag, vlastním jménem rabi Levi ben Gerson (1288-1344), autor proslulého díla Milchemot ha-Šem a také komentářů k velké části proroků od Jozue až po Paralipomenona, už tehdy ve své době ve  14. století přichází se zřetelným vysvětlením, že obratu „ešet lapidot“ nemáme zkoušet porozumět jakoby šlo o paní Lapidotovou, ale o ženu ušlechtilou a ozdobu chotě svého – doslova ešet chajil ateret baalah, která je podle slov přísloví (12:4) pravým opakem té, která svého muže přivodí k hanbě je mu doslova hnisem v kostech.  Tedy někdy od první poloviny 14. století už žádný slušný žid, a dokonce ani žádný poctivý vědec a překladatel nevěří, že by snad obrat „ešet lapidot“ bylo vhodné překládat jako „paní Lapidotová“.

Rigorozní reprezentanty současné moderny pak z jejich vědátorského ultra-papeženství (anebo prvoplánové samoobsluhy z konkordance) usvědčí jejich kolegové, kteří vydávají moderní výkladové slovníky hebrejštiny přímo na půdě Hebrew University a k heslu „lapidot“ uvádějí – ešet chajil, baalat marac rav – tedy dosl. žena statečná, žena velké odvahy a velkého plamenného nadšení. Čímž se mimoděk dostáváme k dalšímu „otrockému“ překladu – titulatury ešet chajil. Ale o té zase jindy a jinde.

Platí-li pravidlo „moudrost je (dokonce i) z vidění“, pak o invaliditě ryze biblického obratu „žena Lapidotova“ při překladu epitafů svědčí mj. i  židovská funerální plastika. I ta ukazuje všemi stylizovanými fakulemi, pochodněmi a často dokonce ještě méně zřetelným symboly daleko více na „plamenný zápal“ než na manželské vztahy. Viz ilustrační foto.

A posledním svědkem (podle pravidla z úst dvou až tří svědků vynášeti budete svědectví) je pak dokonce samotný náhrobní text. Nechci zde uvádět všechny. Třeba časem. Ale  například v Janovicích nad Úhlavou se setkáváme s epitafem paní Jejtl Goldschmied (skonala v roce 1851, tedy až v polovině 19. století) a ještě tehdy jí do kamene vepisují: lapidot tikra, ki charucim jemejha – tj. říkali jí „lapidot“ protože její dny byly plny jasu.

Vím, že překladatelský přešlap sám o sobě nejsou žádné neštovice vesmíru. Jak paní Lapidotová tak i žena plná jasu už dávno ztichly spánkem dřímajících z Hebronu a možná společně s nimi. Překladatelská nevraživost, to už je horší sousto… Ale věřte jen, že pokud překládáme tak jak překládáme, není to diktováno snahou o originalitu za každou cenu, ale snahou pochopit záměr autorů epitafu. Nesnažme se vést jen  „evidenci štajnů“ – pokoušejme se raději co nejcitlivěji zachytit sdělení. Je už jen na vás, jak to posoudíte.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

17 Komentářů

  1. danny
    13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 09:06 — Odpovědět

    Achabe moze sa zena,,od pochodní”zobrazit figuralnou plastikou?Na ,,mieste vecnosti?”Lv26,1,,Neurobite si..”plati vseobecne,alebo ,,niekult”ma vynimku?
    Potrebuje epileptik ppri navsteve,,miesta vecnosti”ochranny amulet?smile.

    0
    0
  2. 13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 12:58 — Odpovědět

    danny,
    * podíval ses na snímky ?
    ** ad Lv 26:1 – ani oni aní já se těm kamenům neklaníme, kámen postavit a označit je dokonce micva, biblický pokyn !!!
    *** potřebuje ho epileptik jinde a je placebo špatné ? (smile)

    0
    0
  3. 13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 13:00 — Odpovědět

    13-08-2013 doplněn textový snímek z Dubu u Prachatic :))
    http://kopl.rajce.idnes.cz/lapidot
    Hezké dny všem

    0
    0
  4. dada
    13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 14:27 — Odpovědět

    Mně se stejně nejvíc líbí “žena veliké odvahy a velkého plamenného nadšení”! To zní tak krásně “nekřesťansky” biblicky! Ale tak nějak si ty biblické pramáti představuju, ani nevím, kdy se to tak zvrtlo a proč… moct si tak počíst staré komentáře, jak by se do “našich moudrých” pouštěly taky “naše moudré”, to by byl teprve požitek :-). Nebo nevím, neexistuje snad něco takového?
    Však určitě ženy plamenného nadšení byly ve všech dobách, nejen za časů Soudců :-).

    0
    0
  5. danny
    13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 14:47 — Odpovědět

    samozrejme,ze som sa pozrel.aj som ,,pozdvihol”zrak.smile.
    Predsa aj Ex 20,4 hovori jasne o obraze a dodava,,nebudes sa klanat..”a to som vyjadril v tom nie-kulte.Takze ma ani nenapadlo na klananie sa .
    Ty sa bavis o kameni a ja som si uvedomoval tu ,,figuralnu”plastiku.
    Da sa tam vidiet zrucnost v zhotovovani pochodni pre svatynu,aj plamene(z textu)ale aj iš A eš.Ked dal Hospdin dal Adamovi partnerku,nazval ho zivou bytostou t.j.ohnivym,nesputanym tvorom(ako ohen(alef,šin).Potom pridal zo svojho mena(hod a jod) a urobil meno Muza((alef,jod,šin)a meno Zeny(alef,šin,he).A povedal,,Ak budu kracat po mojich cestach a zachovavat moje prikazania,moje Meno bude prebyvat medzi nimi a vyslobodi ich zo vsetkych tazkosti,no ak nie,odnimem im svoje meno a znova sa budu volat ohen a ohen,t.j.ohen co pohlcuje ohen(mnohe manzelstva su presne o tom,smile).(Chronicles of Jerahmeel,EBI 117).(taky maly pohlad odinakadial,smile)
    Plastika mozno hovori v tomto svetle,co sa stalo po odnati nef-eš.smile.
    Pri epileptikovi(vzhladom ze sa bavime o,,mieste večnosti”)ma napadol,,pribeh”z Lv r 26,5(k Lv21,1),,laik i knaz trpeli epi.Lekar im dal obom amulet a zapodieval sa laikom,knaza nechaval bokom.Knaz zaoponoval,preco je bokom.lekar mu povedal,laik je laik a moze chodit cez hrbitovy,a ty nemozes.preto som sa zaoberal s nim.(zakladom podobenstva je predstava,ze duchovia zosnulych su pre epi zvlast nebezpecny,ako knaz sa takemu nebezpecenstvu nemusis vystavovat,nepotrebujes zvlastne poucenia.)taka mala asociacia.

    0
    0
  6. 13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 17:43 — Odpovědět

    bs*d – další materiály k tématu najdete na Kešetu, dny v týdnu a proč, stařena, která tloukla chlebem – a proč asi ne….
    link: http://www.chewra.com/keshetnew/kweb/kategorie.aspx?kid=154
    -acb-

    0
    0
  7. astorc
    13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 21:10 — Odpovědět

    pro 4. .. ty ženy často byly siroty, pokud se vdaly muž je neživil, známé procento dětské úmrtnosti, žid nemá domovské právo, žádné penzijní připojištění, .. dnes se tomu říká sociální situace. nevím jaká je Vaše sociální situace ale je zřejmé, že katolička si vzala klobouk a poklekla, židovka “se musela postarat”. zvenku to může působit jako statečnost. i některé naše maminky a bbičky o tom ví své. pozdravení

    0
    0
  8. astorc
    13.8.2013 – 7 Elul 5773 v 21:14 — Odpovědět

    v praze, v uličce pod týnem, mají byliný čaj. jmenuje se kolínský, je, bohudíky, hořký…

    0
    0
  9. danny
    14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 05:36 — Odpovědět

    To 7)tak skresleny nahlad sa da tazko postretnut.smile.Jedna babicka,katolicka, prisla o manzela ,amerikana”zostala sama a umakala to bez klobuka a druha babicka,luteranka prisla o deda v jeho slabej styridsiatke a pripad taky, bez klobuka a chudoba to bola mocna.Ide o cloveka nie o konfesiu.(deti s kazdej strany bolo po osem az desat,nepamatam kde a kolko.smile).

    0
    0
  10. dada
    14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 10:29 — Odpovědět

    Ale což o to, to vášnivé nadšení pro makání pro rodinu, jakkoli je nijak nesnižuju, to jaksi bylo v kurzu vždycky… já měla na mysli opravdu ženy typu Debory, nejen ty odstavené do domácí sféry… prostě mi to přijde jako velká škoda, že známe mnohé moudré i bizarní komentáře mužů, ale o názorech tehdejších žen se toho zas tolik nedozvíme… a přitom si myslím, že původně takto ženy odstavené od náboženství (i mimo rodinu) nebyly…

    0
    0
  11. danny
    14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 12:17 — Odpovědět

    Dado nie je treba,napr. moje nazory podane mojou zenou a jej nazory podavane mnou su zaJedno.smile.

    0
    0
  12. danny
    14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 13:13 — Odpovědět

    p.s.netreba oddelovat,cert a Kaca,faust a Margareta,Janko a marienka.Lebo sebamensia chybycka dokaze znicit svety.A ,,Studnica Poznania”nakrasne hovori (nielen)pribeh Sarai i Sary.Z Abrahamovej princezky sa stane princeznou pre vsetky narody.Gn17,16,,Pozehnam ju a budu z nej narody,krali ludu z nej budu pochadzat..”da da porovnat s V 6.Da sa veru docitat.A slavene duo r.Meir a Bruira.Mne sa len zda,ze zeny natolko netrvali aby sa o nich,,vedelo”.(Manzelka dve hodiny upratuje kamienky na skalke,ja vyjdem a jeden kamienok z dlazby odhodim a uz cela obec rozprava akeho ma pracoviteho manzela a ako sa jej este aj o skalku staram.O tom to je.smile)

    0
    0
  13. 14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 13:40 — Odpovědět

    ad 10) Však ony ani nejsou, pouze nepublikují, což bývalo i v křestanstvu jaksi nepatřičné, vzpomínám jen na rebecin Fanny Neuda (19. století), jak to bylo těžké prosadit se s tím dokonalým sidurlachem oproti zavedeným nakladatelským domům :o)) – pozdravení

    0
    0
  14. astorc
    14.8.2013 – 8 Elul 5773 v 15:58 — Odpovědět

    pro 4. už rozumím.

    0
    0
  15. 5.11.2013 – 2 Kislev 5774 v 03:39 — Odpovědět

    Ad 1. a 2.
    Na židovských hřbitovech nejen u nás, ale po celém světě se od vynálezu fotografie vyskytují dokonce podobizny na macevách, na náhrobcích. V posledních desetiletích zase mizí.

    Amulety a vůbec všechny pověrčivosti byly a jsou rabíny tu odsuzovány, tu mlčky tolerovány s nadějí, že správně cílenou výukou tradice pominou snahy krýt se ještě něčím jiným než důvěrou v ciduk ha-din, ve spravedlnost (Jeho) soudu. Nadužívané placebo může naopak uškodit. Protože taková vypěstovaná závislost může lehce odvést pozornost od podstaty.

    Známý je ne tak dávný případ, kdy při opravě oken respective vyjmutí ztrouchnivělých okenních rámů řemeslníci naši pod parapety nalámané drůbeží kůstky. Dalo je tam kolínští Židé, aby ani sebemenší škvírkou mezi ostěním a okenními rámy nepronikli do stavení dibukim čili duchové, aby se popíchali a zamizeli. Je to úsměvné, což?

    0
    0
  16. 5.11.2013 – 2 Kislev 5774 v 03:39 — Odpovědět

    …zmizeli…

    0
    0
  17. 5.11.2013 – 2 Kislev 5774 v 03:40 — Odpovědět

    řemeslníci našli…

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

FREDY HIRSCH – GAY HRDINA HOLOCAUSTU

Další článek

Zemřel nacista, odsouzený v Československu k trestu smrti