Letos již podruhé došlo na Kroměřížsku k výbuchu nálože nastražené dost možná uprchlíky. Poprvé explodovala již zhruba před půl rokem díky pánům Martinu Malinovi,  poslednímu majiteli kurovické tvrze, a panu Karlu Bartoškovi, historikovi z Holešova. Jde v podstatě o to, že při opravách tvrze došlo  k objevu hebrejských nápisů či spíše vzkazů do omítky. Pan Martin si totiž během rekonstrukčních prací po oklepání novodobých omítek z 50-tých let minulého století v sále 2.patra všimnul v původní  omítce vyzdívky ještě staršího výklenku pasáží jakéhosi textu.  A – chvála přírodě –  na rozdíl od mnoha jiných stavitelů a „rekontrukcionistů“ se na text nevykašlal. Naopak chtěl ho poznat.  Při své nejbližší návštěvě opravované tvrze v rámci památkového dozoru pak pan Karel text spolehlivě identifikoval coby text hebrejský.  A výbuch byl na světě. Do omítky škrábali Židi!

Ale co, proč a kdy? Může se jednat o nápisy, které zde zanechali židovští vězni za 2. Světové války – tvrz tehdy byla součástí velkostatku a sloužila k uskladnění obilí. Nebo to může  být ještě starší…  A právě v tomto ohledu je ta nálož už skutečně nadupaná. I když pořád plná otazníků, které už asi nevyřešíme.  Nápis ve vyzdívce staršího výklenku je totiž datován k hebrejskému roku 5417 – tedy do pohnutých barokních časů z let 1655 a dále. Tou dobou patřila kurovická tvrz po  předchozím asi dvě dekády trvajícím držení pivu nakloněných Lobkoviczů rodině Rotallů (od 1651). Byla s největší pravděpodobností neobývaná, možná sloužila jako hospodářský majetek nebo dokonce pivovar.  A zatímco se Morava tehdy pomalu pokouší vzpamatovat z následků teprve před pár lety skončené války Třicetileté, propuká nahoře v Polsku válka další, jedna z četných potyček mezi Švédskem a matičkou Rusí.  Její boje se boje odehrávají v Polsku, před nedávnem sužovaném Chmelnického kozáky, anebo přinejmenším na území, kde ohlasy Chmelnického pogromů byly v paměti velice živé.

A jak už to tak bývá (i když jsme to všichni v pohodičce u TV-Barrandov už trochu pozapomněli), vyděšení se často dávají na pochod. A kam jinam, než kde už mají nějaké své příbuzné? Jinými slovy – židé z Kurovické tvrzi mohli celkem spolehlivě patřit mezi tyto uprchlíky.

O to více chtějí objevitelé poznat, co je v omítce za vzkaz. A hledají cesty k jeho interpretaci.

Podpisy

Jejich studium a rozbor ukazuje, že se jedná v podstatě o tři podpisy. Možná dokonce i o podpisy čtyři. V omítce pod střechou tvrzi najdeme tři nápisy psané trojím „rukopisem“, jakým by do zasychající omítky mohl škrábat gramotný zedník. Nejkompletněji se zachoval prostřední z nich. Zde čteme:

Naum Avigdor ben hara*r Abraham za*l

Nichtav be-paraša be-jom *bejt *hej

Bamidbar 417 lafak.

 

Tedy česky řečeno: Podepsán Avigdor, syn již zesnulého pana Abrahama (úcta k rodičům vyžaduje důstojnější titulaturu). Zapsáno druhého dne v týdnu, 5. den měsíce, na který v roce 1657 připadá čtení paraša Bamidbar.

Nápisy nad ním i pod ním jsou obsahově totožné. Ten dolní je, žel,  zachován jen velice parciálně, ten horní je naopak téměř identický s výše popsaným, jen datum (asi kvůli originalitě podpisu) je uvedeno maličko jinak. Nekončí klasickým lafak (= podle malého počtu) ale pěkně slovy „podle vesmírného pořádku“ (la-seder olam). Shodují se dokonce i dny. (tedy  5. den v měsíci a opožděně připsané bejt). O něco více vpravo najdeme mnohem větší, ale jakoby nezkušenější zbytky sdělení: **dl Segal.

Teď už můžeme jen počítat všechny „markery“. Tři lidé se „podepisují“ do omítky ve stejný den, podepisují se jako zbožní židé a zároveň jako normální lidé. (nebudu se po Avigdorovi opičit úplně, budu aspoň trošku svůj). Datum je spolehlivě z let 1656/1657, tedy z let kdy si Jan z Rottalu nákladným způsobem přebudovává zámek v Holešově. Byl to barokní šlechtic se vším, co k tomu patří, který tvrdě zneužíval robotní systém té doby. Ono již poškozené **dl Segal by mohlo patřit učni Idlovi Sekalovi. Ale ruku do ohně za to nedám.

A tak jediné, co vlastně nelze potvrdit úplně spolehlivě, je právě to, že bombu nastražili skutečně uprchlíci. Ale ani vyloučit.

Vzkaz z roku 1656
Vzkaz z roku 1657

Možná se v Janovi z Rottalu něco pohnulo, a nechal čerstvé uprchlíky ve staré tvrzi na čas přebývat, samozřejmě za odvedenou práci, anebo jen z nedalekého Holešova poslal na „fušku“ do Kurovic své „vlastní“ žídky holešovské.

Ať tak či tak, bomba zůstala bombou. Jednak kvůli své dataci, ale stejně tak i kvůli osvícenému majiteli tvrze a zapáleným historikům Holešovska. Taková, že ji v rámci festivalu Ha-Makom zajel letos i s doprovodem navštívit  současný velvyslanec Daniel Meron.

Velké poděkování všem. Zejména pánům Malinovi, Bartoškovi a Richterovi a paní Miriam Havelkové PhDr, kteří se nápisům – každý po svém – věnovali před námi.

 

A ještě pár slov : vlastně tudy

 

IMG_7947

3 Komentářů

  1. Arje
    24.7.2018 – 12 Av 5778 v 23:41 — Odpovědět

    Konečně někoho napadlo, že ono bamidbar – via např. jen Maimonidovy deníky. odkazuje na určitý týden…

    0
    0
  2. 24.7.2018 – 12 Av 5778 v 23:55 — Odpovědět

    be*H

    Nedomnívám se, že by byl takový problém s datací po přečtení nápisu (moudrost je z vidění – via Maharal), za daleko cennější skutečně považuju to, že konečně někoho napadlo zachovat dědictví a zkoušet nápady, než vybourat a to bezohledně :))))

    0
    0
  3. 29.7.2018 – 17 Av 5778 v 12:48 — Odpovědět

    "devadesátka" pokračuje. Již bzy další vývoj kauzy :))

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Navštivte festival Ha-Makom v Holešově

Další článek

Devadesátka pokračuje aneb „pokerface“