Zdroj: tvujdum.cz

Modloslužby se  dopouštíme. Velice často. V  touze, aby byl Vznešený jedním z nás. Abychom ho mohli lépe milovat. A taky lépe soudit. A při troše dobré vůle lépe soudit i ty druhé okolo sebe. Protože, jakmile se nám zadaří zakomponovat si Ho do svého zvykosloví, ideologie, do naší klubovny a arzenálu jinakosti a  vlastní výjimečnosti, dá se Jím i vydírat. Způsobem: „Toto je můj (náš) Boss a podívej se, co jsi a co děláš ty!“

Nicméně původní pohnutka „mít Ho“  není zpočátku myšlená takto ideologicky. Pragmaticky.  Není tak démonická. Jen  upřímně ryzí touha, aby byl tak trochu jako my. (A  tím pádem právě úplně stejný jako všichni bohové antického panteonu, s jejich chybkami, žárlivou řevnivostí, mocenskými ambičkami a  všemi těmi naschvály, které si při správě svých ministerstev provádějí.)

I sama bible k tomu pohříchu svádí. Vznešený má ruce a rámě, jimiž oslavil a vyvedl svůj lid, má prsty, které ryjí do kamene, bere nás do náruče, pase nás, miluje a žárlí.. Tu a tam se dokonce stane tělem.

To že je netělesný, absolutní a vše zahrnující to samozřejmě vnímáme! Ale zhruba jako pohyb elektronů od plus k minus. Ve skutečnosti to jde úplně mimo nás. V případě elektřiny – hlavně když to svítí. V případě „osobního boha“ – hlavně že je, co milovat. Protože, přiznejme si s Werichem, to absolutní a vše zahrnující cosi,  prostě nelze pozvat na kafe ani  si to koupit s tím, že se to časem možná trošičku vysráží. To cosi, čemu říkáme osobní bůh,  není a priori  špatné, je-li to zamilovaný vztah k životu či k principům „udržitelnosti“,  jak by řekla doba moderní.

V tom ideálním netělesném ne-antropomorfním případě je „osobní bůh“, bůh Abrahamův, Jicchakův a Jaakovův, zamilovanou touhou vstoupit s náležitým respektem do „eko-systému“ vesmíru i s jeho veškerými přesahy. Nejen duchovními a mystickými, ale třeba jen prostorovými, časovými a energetickými.  Ale ruku na srdce, kolikrát je toto „osobní“ jaksi zatraceně  až modloslužebně antropomorfní.

Jistě, portrét mu nikdo dělat nechce, tesat ho ve 3D rozměru je prý nepatřičné, ale přesto je nám tak nějak tělesný. Proto mu tak rádi vyčítáme „Jeho“ pochybení. Jak se nám nelíbí, co provádějí Jaakov s maminkou Rivkou praotci Jicchakovi! A nemohl být Jisroel vyveden z Micrajim nějak zázračněji? Kdo má dneska omlouvat nešikovného pánaboha za tu spoustu egyptských utopenců? Taky to mohl zaonačit jinak.  A musel si David pokazit profil aférkou s Betšabé? A když už z úkladné vraždy Uriáše Hetejského povstal ten moudrý a zprvu tak nadějný Šlomo, musel si to potom později u Šéfa a především „u nás“ taky tak pokazit?

Samozřejmě klást si takové otázky je v nejrůznějších klubovnách značně  nelegitimní. Pámbu to tak prostě rozhodl, tak se moc neptej, ber to jako tradici anebo jako tajemství víry. Ostatní – ti takzvaní druzí – tomu vůbec nerozumějí, proto je takové pošetilosti napadají.  Hlavně že my Ho máme a jsme lepší a jiní…

A čím modloslužebnější ta touha „mít Ho“ pro sebe v nás je, tím větších hovadin jsme na jeho obranu schopni vyslovit. Rivka tak údajně měla prorocký dar, a tudíž předem věděla, že to tak má být. (Ale co když jen věděla – a otec Jicchak taky – že prvorozenství je už dávno „prodané“ za tu čočku?) Rahab nebyla žádná štětka. Nanejvýš kultická nevěstka, a to je něco jako skoro poctivé zaměstnání. Vlastně úplně cudná dívka, ale tak neuvěřitelně sexy, že měl každý chlap erekci, jak poctivě referuje talmud. (Tedy to o té erekci, ne o její panenské cudnosti); Také David si přeci svoje pochybení hořce odpykal! A Egypťani topili hebrejské chlapečky, dobře jim tak! (Ale co když mezi odcházejícím houfem tehdejšího Jisroele byli i ti egyptští vojáci, kteří původně, než začalo postupně všech deset ran, také vykonávali faraonův rozkaz?)

A kdyby jen toto. Ale sotva se začneme dotýkat svatých znaků druhé biblické knihy Šemot (Exodus), přijde ten největší kámen urážky. Totiž problém se zatvrzováním srdce: „Tak to už je od našeho milovaného Panovníka opravdu nefér! Jak ho teď před nevěřícími psy ubráníme, když namísto nějakého šikovného zázraku, jakých dělají cizí božstva na tuny, prostě jen prohlásí : Já však zatvrdím srdce jeho … ?“

A zuřivým obráncům „víry“ i poctivě zamilovaným majitelům „osobního boha“ nezbývá než ještě zesílit pošetilé argumenty, proč si to ti tvrdosrdcatí zasloužili. Anebo  (pokud naplno respektují pravidlo:“Nesuďte, abyste nebyli souzeni“), zalézt někam hluboko do lesa. Respektive do houští…

A to je ta nejlepší cesta. Tam totiž také najdou odpověď. V podobném křoví, kam se schovali Adam a jeho polovička, když poznali svoji nahotu. Zatvrdil jim snad Stvořitel srdce? Nebo sami spolehlivě  tuší, že je něco špatně? Vidí nesoulad a nepatřičnost – a jdou se schovat.  Schovat tak hluboko, až musí Vznešený u východním vánku kráčející Zahradou zavolat: „Kde jsi, člověče?“

Pámbu zatvrzelost srdce nevyrábí. Není  stejně zlomyslný jako bůžkové řečtí a germánští. Pouze vševědoucí. A tak prostě jen jakoby předem konstatuje: „Farao si dupne, řekne si – a just ne ! Něco se ve vladařovi zlomí a nepovolí. Snaž se ho pochopit, ale nepovoluj.“

A přitom ani bible ani Panovník vůbec nelžou, čteme-li „Já zatvrdím srdce jeho…“ Protože přemyšlování Jeho nejsou jako ta naše. On není tělesný. Jen Všudypřítomný. Je tudíž stále  i ve faraonovi, i ve mně. Třeba v podobě svědomí. Protože Starý dnů není jenom  „láskou“ ale pochopitelně také „soudem“. A soudný člověk moc dobře ví, kde udělal přešlap, jenomže …

Je docela možné, že si farao ani na vteřinku nenamlouval, že to, co dělá, není žádné svinstvo. Ale cosi křivého tam uvnitř v něm ho pudilo si dupnout:  „A najust!  A natruc! Ostatně, vždyť já za to ani nemůžu. Já mám přece ten Mars v Blížencích!“

Krizi středního věku, stav demotivace anebo dočasný pocit vyhořelosti. Prostě najednou (nebo už delší dobu) neměl anebo neuměl mít rád život. Svůj vlastní život – a tedy Živoucího v sobě. To pak jednomu srdce okorá natotata. A oblouk se uzavírá. Sám Život (Chaj ha-olanim) respektive správný vztah k němu mu „zatvrdili srdce“. Jako v židovských anekdotách. To i to je pravda. Vznešený nezatvrzuje a přesto skutečně zatvrzuje srdce nás některých. Jenomže nikoli nějakým modloslužebně  antropomorfním najust, ale jen a jen svou podstatou.

Autor: Jaroslav Achab Haidler

65 Komentářů

  1. dada
    23.12.2013 – 20 Tevet 5774 v 10:44 — Odpovědět

    Achabe, já možná trošku nesouhlasím (ale jen trošku).
    Podle mě Pán Bůh zatvrzelost srdce i vyrábí, když to uzná za vhodné.
    A Farao, i kdyby se rozkrájel, neměl šanci v dané chvíli prokouknout. Nebyla mu dána, svým způsobem byl v danou chvíli obětovanej, někdo (Boží lid) se na něm měl učit víře-důvěře, protože stav jeho malověrnosti byl kritický – což se ostatně i tak projevilo velmi brzy, takže nejen utopení Egypťanů, ale i téměř vymlácení svých vlastních na poušti bychom mu mohli vyčítat, kdyby to bylo k čemu dobré :-).

    Já to vidím tak, že Boží škola je dosti drsná, a postavení člověka na jednu stranu ne příliš záviděníhodné – míra závislosti je obrovská. Když nedá, aby se nám rozsvítilo, tak se nám nerozsvítí :-). Kdo se cítí svým pánem a nechápe tu závislost, může se nadát podobné lekce, jako Farao. Protože přese všecko si myslím, že to byla zkušenost užitečná, i když draze zaplacená… (něco podobného jako Nabuchodonozor, když se pomátl)… prostě jen s hrůzou mohl sledovat, jak dělá jedno blbé rozhodnutí za druhým, a neuměl se z toho vymanit. Připisovat mu nějaké špinavosti, proč si ten trest zasloužil, je tak nějak směšné, s tím úplně souhlasím. Na druhou stranu s ním Bůh jednal podle jeho stavu, byla to zkušenost šitá přímo na jeho míru, a tak nějak jsem dospěla k názoru, že ve své podstatě dobrá, že i tak se na to dá dívat, že i jeho setkání s Hospodinem, i když zůstal poněkud oškubaný, mu přineslo velice cenné poznání, které nakonec na poušti stejně klopotně získával Boží lid.
    Připadá mi to, jakoby Pán Bůh byl o krok dopředu a rozehrával situace, a my na ně autenticky reagovali, takže mnohdy tu jeho svrchovanost a to, jak hýbe věcmi, vůbec nevnímáme… ale On tam je :-). Dokonce i v tom zlém.
    Takže – ta závislost tam je, ať si ji chceme připustit nebo ne, a mnohdy to velice bolestně poznáváme a uznáváme. Jenže – a to je ta druhá strana – ta dobrá zpráva je, že Ten nahoře není žádnej hajzl. Čímž relativní slabost nabývá hodně pozitivních konotací.

    0
    0
  2. josh
    23.12.2013 – 20 Tevet 5774 v 22:54 — Odpovědět

    Ono to ale trosicku boli to zatvrzeni srdce od Hospodina, az si clovek rekne, nebylo by lepsi zustat u tech dvou “velkych” bohu viry a toho osobniho, i kdyz tak trosku nekdy vice-mene otrok, ale je tam bezpeci, jistota Te nezne osobni, saci lasky :-) anebo Te pevna viry king cung jong, ktera umi srovnat strachem do laty. :-)

    A tu mame pribeh Mojzise. Na to aby se Mojzis vymanil z tohoto otroctvi mu ze zacatku uplne postacil horici ker. Proc?

    Protoze ani jeden z techto dvou dominantnich bohu nepusti cloveka ryze touhy po Bohu bez modlosluzby aby udelal TEN KROK, TEN PRVNI KROK K TOMU HORICIMU KRU, ktery nekdy obcas zahori i u naseho srdicka. Clovek ciste touhy po Bohu/byt jen na tu kratkou chvili, nebo po urcite obdobi/ ten odvazny krok udela uz jen tim jednoduchym “DU SE PODIVAT NA TEN JEV”…vycitka svedomi? deprese? infarkt? nebo mne neco tizi az tak ze to musim zformulovat a nejak vyslovit :-)a pokud to Je Hospodin, je to jenom jeho vlastni touha jeste nevyslovena, jeste nezformulovana a hleda jak tu ryzi touhu dostat z Mojzise ven. :-) proto sundej sandal…rozlisuj Mojzisi ten prostor do ktoreho jsi vstoupil.
    Pokud se Mojzi nelekne ani ohne ani zjevu, ani cele te udalosti Hospodin z nej vytahne, vydoluje to pomoci sve touhy i tu jeho, aby se pozdeji mohla naplnit…

    …a prejit do te komunikace u stanku kde s nim promlouval na vyssim levelu :-)

    Az na ten nejvyssi vrchol. A to se i stalo :-) On si toho na te pousti uzil az az, kdepak jeste s tim lidem tahnout do zaslibene zemi, to uz prenechal Joshuovi:-)

    0
    0
  3. 24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 00:17 — Odpovědět

    bs*d Po sotva přešedším “forštissimu” co dodat? Jen tolik, že “pardes”, tedy systém exegese, by se měl opírat i o svoje “dolní” břevno základního znaku. Tedy o některé z několika zapsaných Zjevení. Pokud i nad- a meta-symboly na tímto “břevnem” sedí, je to na člověku, jak jim chce naslouchat. Pokud ale to meta- nelze doložit (a ono to nejde, v tom je právě ona osobní složka Vznešeného), lze to jen respektovat. Ale argument to jednoduše není.
    Nicméně (a to už jsou zbytečné údery do klávesnice) – Ono každé dolní břevno musí být vyfutrováno především skutky. :)) Hezké dny

    0
    0
  4. josh
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 14:02 — Odpovědět

    Je to jednoduche, jen je treba porozumet napsanemu a nebat se, pokud neni odpovedi zalezt do krovi, a ona je odpovedi :-) neni odpovedi ani horici ker, pokud je odpovedi horici ker, musi byt odpovedi i to krovi v raji…

    Treba to slovo je ve tvych ustech i srci, nebo nehledej, nezkoumej kdo toho Krista privede dolu z nebe anebo vyvede z podsveti na zemi…je ve tvych ustechn a ve tvem srci :-) ale jiste pokud neplati semot ani dalsi spisky tory, nebo zjeveni ani Buh neni :-)

    posetilec si rika ve svem srdci – Buh neni, ale to uz vite

    hezke vanoce

    0
    0
  5. josh
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 14:11 — Odpovědět

    tedy chtel jsem tim rict obsah textu neni nemiren ani vuci autoru ani z niceho z obsahu jeho clanku :-)

    0
    0
  6. josh
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 14:36 — Odpovědět

    Vytvorime tedy most – i ten Adam tak trochu s bolesti shledal ze je o neco osizen, okraden, a kde ho to zabolelo? Kdo to spusobil? Kam se schoval? Kam udelal prvni krok?
    PRVNI KROK
    Do krovi mezi housti :-) Odvaha vzit neco co nesmim a pojist. Sice nybyl moc odvazny kdyz se mu otevreli oci, ale nezhroutil se, udelal si z listu zasteru a pak zalez tak a ted co najde me pan nebo ne.
    META
    Navrat ke knize Stvoreni na vasi zadost :-)
    Hospodinovo: Clovece, kde jsi, jako farao, anebo o Adamku muj jedinacku, muze mit jedinou rezonanci, jedinou, nebo sjednocenou sefiru.
    POST
    I Ten Jezis, to chtelu odvahu rict treba, co je snadnejsi rict, odpusteji se ti hrichy, anebo vstan vezmi sve loze a jdi domu, aby ste vedeli ze syn cloveka ma na ZEMI moc odpoustet hrichy, vstan, vezmi sve loze a jdi domu…Odvaha pro koserniho zida udelat takovy krok, i pribuzni rikali, pomatl se…ale jeho mise se zdarila :-)

    0
    0
  7. 24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 14:51 — Odpovědět

    ad 4+5) Moudrý pan Sadek (zaca*l) – a nejen on, už pánové Ramchal, Kusánský, Eckhart a Ariza*l – vyslovili doměnku, že to podstatné se společně potkává teprve nad střechami jednotlivých učeben a kostelíků a pořád je to sice nekonečně výš než náš všední život a zároveň nekonečně níže než podnoží Trůnu. Přesto stojí za to pohybovat se i v tomto prostoru.
    Ne snad, že bych se v něm pohyboval, ale z pohledu tohoto schématu si dovoluji dodat: Odtamtud je skutečně jedno odkud “to” přijde, zda svrchu anebo podsvětí, protože to je v nás ale i před námi.
    Podstatné je, co to je to “to”. A pokud je to do jiných symbolů oblečený klíčový obsah tóry (či jiného psaného zjevení), pak proč ne? Není ale úplně šťastné chtít tvrdit: “Protože já a moje tradice čteme řeč symbolů maličko jinak , neplatí ani to skutečně zapsané!” Už proto, že znak, piktogram i symbol kolem nás vždy nějakým způsobem reprezentují (symbolizují) skutečnost, stav anebo archetyp.
    Ještě jinak – Je-li Ježíš (co má dneska ty narozky) křestanům zjevením Zjeveného, tedy cestou k tomu, o čem píšete, joshi, pak je to i z pohledu normálního žida v pohodě. Jakmile se ale stane přímo Zjeveným, přeci jen je něco kách. To se dá furt ještě tolerovat, protože to zapadá do Sedmi pokynů. Ale, přiznejme si, je to už jiná tradice, která opouští jeden z původně zjevených textů. Což samozřejmě svobodně smí.
    Ale objeví se otázky – smrt Živého světů? trojí či desaterá jeho podstata? spasení a k čemu? – a na ty už nelze odpovídat vlastní tradicí s odvolávkou na jinou. Resp. symbolikou své vlastní tradice s pokusem interpretovat skutečnosti, které ta původní vůbec neobsahuje (krev očišťuje, slovo je jen jeden člověk a ještě vlastně ne úplně člověk)To je to, co mne znepokojuje na té křestanské tradici. Její jakoby spíš chtěná symbolika, než symbolika opřená o nějaké skutečnosti.Zejména neřipustí-li si, že není ani kánonem, ani univerzální cestou. A že je tedy nutno vyrazit až nad ty “střechy” ..
    Což ovšem, zdá se, není Váš případ, joshi, že byste si to nepřipouštěl.
    Ačkoli ani Šaul Tarsenský (tuhle jste jím maličko argumentoval, proto ho zmiňuji)zdaleka není ani kánonem ani univerzální cestou .. :))

    0
    0
  8. 24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 15:00 — Odpovědět

    ad 6) Velmi zajímavý příměr s odnášením lože. Tam je totiž pro dolnímu břevnu (tedy principu logiky ve zjevení) přátelštěji nakloněné duši veliký a těžko vysvětlitelný otazník.
    I kdyby ten, který mluvil jako moc maje, nějak viděl du nitra ležícího a tedy poznal, že dotyčný vykonal *tešuvu (pokání), kde si bere oprávnění k tomu prohlásit, že se “hříchové odpouštějí”? Ledaže by vyslovil naději, a ta pak jako předaná naděje zafungovala i na toho na lůžku.
    Naštěstí neříká přímo za sebe – opouštím ti. To by ho hnedle ukamenovali.

    0
    0
  9. josh
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 17:50 — Odpovědět

    jeste k vanocum a k “narozeni”

    LUNO – CHET – 9 – symbolika – vyssi „narozeni“ „zrozeni“ – vanoce. Pribeh o povolani Mojzise je vramci zidokrestanskeho dialogu v podstate anticipaci narozeni Jezise, co by ve smyslu vyssiho zrozeni, zrozeni pro Bozi kralovstvi – Melech adonaj. Jeden tedy Mojzis se „narodil“ SLOVEM Hospodinovym aby vyvedl lid z otroctvi neslobody uprostred ostatnich narodu a ten druhy se „narodil“ jako SVETLO K OSVICENI POHANU A K SLAVE SVEHO IZRAELSKEHO LIDU, jak rika staricky Simeon v Chramu :-)

    0
    0
  10. josh
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 20:42 — Odpovědět

    Tet ne chet…ale co je zajimave ze to ASAH, jako prvni uroven ve svete 4 sil tvorby slovem, tak jak nam to hezky ladi…Ajin – oko, mojzis vidi okem, co? no druhe pismeno slova asah SIN – plamen, a pak kona, cini HEJ – cin diva se na nej.

    mojzis vidi okem plamen a neboji se toho, kona, totiz diva se na nej, neco se deje…neco co ma svou plamennou ohnivou rec vyplyvajici z luna chet, but to z luna nadeje, nebo hrobu.

    0
    0
  11. Michal Foršt
    24.12.2013 – 21 Tevet 5774 v 23:45 — Odpovědět

    Ad 3.: Nevím, jestli Ti v tomto ohledu pomohou nebesa, kterých se tak často dovoláváš tou starou aramejskou zkratkou. Ale můžeš mi tu napsat, jestli pojem exegeze chápeš ve smyslu kritického zkoumání textu a nebo jinak? Jaký typ exegeze je podle Tebe “pardes”?

    Pamatuji si totiž, jak jsi snad před pěti šesti lety hovořil o pardes na Různých chutích judaismu. Nastal u Tebe nějaký posun?

    Pan prof. Vladimír Sadek, nechť je jeho památka vzpomínána, byl skutečně moudrý muž a vážený učitel. Jen bys měl při používání té zkratky za jeho jménem mít neustále na vědomí, že zejména tuto s “cadikem” používají téměř výhradně jen určité skupiny Židů a jen pro určité své lidi. Pan profesor Žid nebyl. Měl vynikající Munelesovu školu, to ano.

    Píši to proto, abychom tu opět nemátli čtenáře, co se halachických autorit týče.

    Prostě nemíchat dva světy bez toho, abychom to přiznávali.

    0
    0
  12. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 00:12 — Odpovědět

    To bylo k 7. a nyní rovněž ad 7.: Mnicha Eckharta doporučuješ v němčině od Louisy Gnädingerové? (Louise Gnädinger). Také, když už tu píšeš o židovské mystice, by bylo dobré občas připomenout, že židovská mystika se ubírala a ubírá jinudy než ta, kterou se zabýval Mistr Eckhart a jeho nadšený následovník Mikuláš Kusánský čili Johann Chrypffs. Když už to míchaj, tak to aspoň řeknou. A úctyhodný pan profesor Sadek je kapitola sama o sobě.

    Ono trochu pořádku mezi dojmy, upomínkami a racionálním přístupem neškodí nikdy.

    Tady někde pod jiným článkem si jistá dáma posteskla, že je těžké chtít po teolozích, “aby pochopili systém pardes”. A ejhle, ty tu uvádíš vesměs teology, studované lidi. S pomocí nebes, besijata dišmaja בסיעתא דשמיא

    0
    0
  13. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 00:34 — Odpovědět

    ad 11, Michale, to pardes ja pochopil tak, ze nemam pro achaba dostatecny argument z hlediska zidovske exegeze, nebo neco v tom smyslu. V zadnem pripade nechodim tady do tech diskusi abych nabouraval zidovsky biblicky KANON, nebo halachu, jednoduse si ctu prispevky a ziskavam poznatky, a to ze je tu moznost neco komentovat je bonus. Pokud mam nejaky svuj postreh tak reaguju, jsem vdecny, kdyby vas tu nekjoho zajimalo ohledne jakehokoliv NZ reckeho textu a byli by nejasnosti, nebo by ste meli pocit ze vam krivdim, nebo krivdime ptejte se, prosim :-)

    0
    0
  14. 25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 00:36 — Odpovědět

    ad 10) Joshi, pravda je někde uprostřed a než se k ní dobereme, přicházejí otázky.
    a) domnívám se, že všechny lidské bytosti jsou v dolním světě totožné svými základními dispozicemi. Někdo líp zpívá někdo líp ková. Proč by sloveso “asa” měl naplnit pouze a jenom Mojžíš a ne každý člověk? Vždyť konat má Adam a všichni jeho synové… ASA – Vidět – světlo- konat. Tedy znít vnitřní světlo svého konání anebo, jak píšete, otevřít oko a POZNAT vnitřní světlo a na základě toho konat.

    b) Rád bych souhlasil i s tím TET. Ale tam už se ve Vašem řetězení obrazů maličko ztrácím. Ledaže by okamžik u hořícího keře byl pro Mojžíše tím v bibli zaznamenaným okamžikem duchovního zrození z chaosu CHET do lůna nikoli hrobu (TET). Do tak nezbytného vyššího duchovního levelu. Ale to jste nenapsal dost srozumitelně. A omlouvám se, já tam pořád hledal ještě nějakou vazbu i na Galilejského – a to mne možná zavedlo.Pozdravení

    0
    0
  15. 25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 01:11 — Odpovědět

    ad 6) Vytvořme jiný most, Joshi. Pojdme se podívat do Ozeáše, kolik tam najdete “krestanských” náznaků, a jak vlastně vůbec “ježíšovské” nejsou. Zkusíme to ?? Možná z toho vznikne zajímavá *chavruta – studijní kroužek prospěšnější než fundamentalistický gramatický koutek o halaše :))

    0
    0
  16. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 02:14 — Odpovědět

    Ad 15.:
    Ad 15.: k tomu konci “:))” Kdo si myslí, že se směje nejlépe, ten se zasmál naposled.

    Je až pitoreskní, ta snaha různými hebrejskými slovíčky vzbouzet dojem. A celkem se to – u někoho jako u mě, například – dočasně dařilo či dalších daří.

    Jenže to motá lidem hlavy. Nepíše se důsledně, mísení pojmů k sobě často nepatřících, různé systémy spletené do jednoho.

    proč nenapsat jasně, že tu někdo vytváří nové náboženství, nebo novou mystiku, nový systém třeba.

    Ale ona ta mystika nová není; je to totiž v podstatě ta “kabala” nežidovská, vycházející z křesťanského světa.

    Proto jedni tady raději vůbec nepíší a jiní se tu a tam zase snaží vysvětlit, že něco už celkem dobře funguje, tak proč toho nevyužít, abychom si lépe rozuměli. Zesměšňování bývá jeden z prvních příznaků docházejících argumentů, ztráty jistoty, rozhoupání základů. To sice činí text trochu odlehčenějším, aby “vynikla učenost autorova”, ale fakt je, že jenom s divadelními či lépe dramatickými efekty toho ve skutečnosti moc trvalého ukouti nejde.

    Ale co, vždyť umění je prchavá záležitost. Něco však v lidech zůstává. Proč tedy nebýt preciznější? Proč se obracet stále jen do antiky a středověku, jojo, já vím, taky renesance… a prof. Sadek….

    A odkdy najednou vadí halacha? Od té doby, co se na to přišlo? To bych pochopil. Protože pokud by s takovou jeden šel ke giuru, tak by měl právě s “gramatikou,” fundamentem, skutečně problém.

    Takže když jiní jsou nabádáni k usebrání se, k “tešuva”, nechť der Lehrer myslí také na sebe, bitte sehr. A je dobré na paměti, že ten pojem “Malý šéf” je v židovství skutečně nonsens par excellence.

    0
    0
  17. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 02:16 — Odpovědět

    Ad 13.: Ten “židovský biblický kánon” nabourává sám p. Haidler.

    0
    0
  18. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 02:38 — Odpovědět

    Ad 15.: Těžko může vzniknout chavruta tam, kde nediskutují Židé. Pardon. Nebo si na ně hrajeme?

    Budeme křesťanským modlitbám říkat tefila?

    V jednom se to hodí, je to aramejského původu, ta chavruta (jidiš=chavruse). A tou řečí skoro stoprocentně mluvil jako svou rodnou Ježíš.

    Jakkoliv je ošidné používat Wikipedii, tak když si zadáte slovo “Chavrusa”, objeví se docela dobře napsaný článek.

    0
    0
  19. 25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 05:12 — Odpovědět

    ad 6) Nic si z toho nedělejte, joshi, ani Michal není tak zlý, jak to vypadá. Je jen trochu militantní a neuvěřitelně nekonzistentní. Je prázdný tím, jak v každém postu mezi řádky popírá sám sebe. Ale do vesmíru se vejdeme. I s ním. :)
    Určitě i ve Vašem okruhu se najdou podobní. Oblečení do kostýmu pravo-cestí. Ať žijí velká Ž … :))

    0
    0
  20. danny
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 08:21 — Odpovědět

    Nadpis hovori jasne a vsetko.

    0
    0
  21. danny
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 09:03 — Odpovědět

    Pane M.F.neviem ci sa nepustate na lad tenky?Citanie o..mystike” s nas mystika nespravy.Urcite by Vam ,,nesedelo vyuzivanie”gnostickeho a novoplatonskeho rozlisenia medzi Božou podstatou a Bohom,ktoreho zahliadneme v zjavení a v stvorenom diele.Lebo to je podobne ako odporucat dominikana Echarta od niekoho.smile.

    0
    0
  22. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 12:14 — Odpovědět

    14, 15 – ano je dobre ze mate argumenty na tom mostu zpatky, nicmene ja nepsal o galilejskem :-) a ze se zide maji na vanoce ponorit honem honem do vody, nebot neznaji Boha a Jezise.

    gnosticizmus? sektarstvi? ve formulaci asiatickeho sveta? Ja myslim ze ste se postavil jenom do role toho mamuta co klade jamky :-) a zkousite to tak, jak to koserni zid delat ma :-) a proto je mame a jsem rad ze je mame :-)
    Mojzis nebyl buh, ale clovek, stejne jako i jezis, oba tvorili jako lide slovem.

    to chet,tet byl preklem, ktery prozradil ze znam i recke texty – luno recky jest KOILIA – luno ale i zivot, proto se do krestansko-katolicke modlitby Zdravas…dostalo “plod zivota tveho Jezis”. Eulogemenes tes “koilias” tou jesus. Ale zajimave je ze v hebrejstine stoji zivot a luno vedle sebe CHET a TET :-) 8 a 9 a pak se rodi Ten prsticek bozi, jud, ta hviezda, ten plamen, jiskricka zivota. To uz k tomu “galilejskemu”

    0
    0
  23. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 12:25 — Odpovědět

    Ale kdyz uz jsme se ale dostali k te recke formulaci…puvodne to vysloila zidovka alzbeta, pri setkani s tehotnou Marii – eulegemenos ho karpos tes koilias tu jesus tj. pozehnany je plod tveho luna, tveho zivota tam v tvem brisku :-) tam kde je ten malinkatej Jezisek.

    0
    0
  24. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 14:40 — Odpovědět

    Koloským 2:18 Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství; nikým, kdo se zabývá svými viděními, nesmyslně se pyšní svou vlastní tělesnou myslí

    “svymi videnimi” – ha heoraken embateon – proti gnosticizmu, ruznym
    videnim andelske viry, vize andelskych tajemstvi.

    ha heoraken – filologicky znamena ze to jiz uvideli a amaji to jiz jasne, oni skratka jiz vidi a vi, vsechno tady je a je to jasne.

    Ja jsem to ale achabe formuloval takt ze Mojzis se nachazi zatim na tom prvni levelu 4 sil, ono to pujde vejs a vejsa vejs…

    Mojzisovo povolani je “narozenim z hury” pro vysvobozeni lidu Jisroele z domu otroctvi :-) ale my vime ze pribeh pokracuje dal ve smyslu metajazyka a ve smyslu pribehu Tory

    Jeziso zvestovani a narozeni: mlada statecna divka pocne a porodi syna a daji mu jmeno Emanuel – Buh se projevuje svou moci JUDEM mezi nami a proto nas vysvobozuje ne jen z domu otroctvi faraona, ale i od necistch duchu, otevira nam sluch, otevira nam zrak, chudym zvestuje povzbudiva slova…a zide mohou videt slavu domu Jisroele na vlastni oci a pahanum je mozne aby svitlo :-)

    0
    0
  25. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 15:20 — Odpovědět

    Ad 19.:
    Nejprve tradičně jazykový koutek:
    K té studijní skupince, čili “chavruta”:
    Pokud byste přišli mezi současné Židy, tak byste slyšeli (zejm. od izraelských, ale také a nejen amerických a nikoliv pouze ortodoxních!):

    “O.K., chevre!” “Jala, chevre!”

    A také, zabrousíte-li hlouběji či dál, než jen na Wikinu, zjistíte, že “chavrusa” nic moc, většinou, když už, taj jidiš tvar “chevruse”. Změna vokálu je pro dnešní jidiš a zbytky v místních jazycích židovské menšiny typická.

    Když tak volám po přesnosti.

    A nyní k samotnému příspěvku pana Haidlera v č. 19.:

    (NE)ZLÝ
    Nevím, čím na p. Haidlera dělám dojem, že jsem zlý. Že by tím, že mu jako jeden z toho mála lidí, co tu na jeho slova reagují, neustále nepochlebuji a neberu ho za svého učitele?
    Nebo proto, že ho usvědčuji z klamání tělem i slovem a písmem, když se staví do pozice židovského strážce tradice a učitele, přitom už delší dobu víme, jak to je?

    Je jasné, že to poškozuje jeho autoritu ve věcech židovských. Ale za to nemůže a priori Foršt, přece.

    je to stejné, jako bych začal vyučovat třeba husitskou teologii, k tomu se vážně se veřejně zabýval křesťanskou mystikou a to vše z pozice křesťana, vyjadřoval se navíc i záležitostem evangelíků, radil bych, o čem a jak má jednat staršovstvo a katolíkům bych vytýkal, že s polu s pravoslavnými “moc okuřují oltář” a že se to vlastně nemá dělat, když není v Jeruzalémě ten židovský chrám. A ještě bych jim všem říkal, že dělají chybu, když křižují Ježíška, dokonce o Vánocích.

    A pak by vyšlo najevo, že jsem nikdy nebyl pokřtěn. Což je pravda, křesťanem jsem nebyl a nejsem a nebudu.

    Židé mají svá pravidla pro to, koho za Žida považují. A dokonce se mezi sebou přou. Ale ani jeden z hlavních směrů judaismu nezná situaci, že by se někdo sám od sebe rozhodl být Židem a byl jím. Pokud nemá takový “zájemce o židovskou kulturu” za sebou židovské předky, bez giuru, tedy konverze, není za Žida považován. Osobně znám jediný případ, kdy to jedné osobě léta prochází, ale už na toho člověka také brzy dojde, neb se tím svou zoufalou existenciální situací sám ničí.

    Ono úplně stačí, když sami Židé se mezi sebou přou ba hádají a někteří, kdyby mohli, nechali by i síru na ty jiné seslat. Protože i Židé jsou jen lidé. Dobří, špatní, hloupí, chytří, zlí, hodní, chudí (fakt!) i bohatí. Vzdělaní i nevzdělaní, tolerantní i nesmiřitelní. Pobožní i “jen” Židé rodem (poněvadž to JE o krvi).

    Natož, aby se k tomu mišmaši přidávali ještě další “z venku” a budilo to dojem, že do toho mají regulerně co mluvit.

    Ať si do toho mluví, ale nechť je bráno na vědomí, že tak činí mimo národ Izraele, zvenčí.

    MILITANTNÍ A NEUVĚŘITELNĚ NEKONZISTENTNÍ
    Do značné míry detto, tedy řečeno v předešlé kapitolce.
    Budiž – je-li za militantní projev považována obrana svébytnosti judaismu ve své mnohosti proti úzkému pohledu quasichasidismu vycházejícího navíc z “adventistického” studia Bible a opomíjejícího navíc současné trendy v pohledu na tradici a v moderním výkladu Tóry, Talmudu a dalších základních textů judaismu (nikoliv jen reformním, samozřejmě). Proti úzkému pohledu velmi vzdělaného autodidakta, který ač nežid, navíc podle posledních projevů zřejmě kryptokřesťan, říká s vážnou i veselejší tváří, jak to máme jako Židé (podle něho židé) správně dělat nebo jak to dobře neděláme.

    A pardon, ale jak mohu být více konzistentní s tvrzeními člověka, který se vyjadřuje tak zoufale, jako např. na tomto portále pod článkem

    ZABÍT HO, ŽIDA… v č.9.

    Pro mě – a jak vidno a slyšno nejen tady ale zejména v jiných kuloárech, křesťanství a judaismus se liší právě v tom přístupu k Tóře, k Prorokům a Spisům a pochopitelně ohledně otázky spasení.

    Budhisté také nepoznali Ježíše. Jsou o to horší než křesťané? Fakt se s nimi nesetkáme ve světě příštím? judaismus se nikomu nevnucuje, jedině svým vlastním lidem je vštěpována mojžíšovská tradice(ne vždy důsledně čili úspěšně).

    Misii judaismus dávno, před tisíciletími, opustil.

    Ale o tom snad není sporu.

    SHODY se pokouším hledat – už řadu let – ve společné snaze o zlepšení soužití, především v mezináboženském dialogu, ať to zní už někomu třeba poněkud zprofanovaně či zpolitizovaně. Rasismus je strašný a v konečném důsledku sebezničující jev.

    Konzistentní ale přece neznamená, že musím být soudržný po vzoru páně Haidlera, čímž se má rozumět, že mluví, myslí a jedná pomocí jeho jakéhosi pokusu o univerzalistický systém, který vydává za obecně platný.

    A sám sebe těžko mohu popírat. Protože to, co píši tady, říkám i jinde, myslím si to, jsem o tom přesvědčen, vychází to i z mého života, ze zkušeností mých učitelů. Avšak přemýšlím o jiných názorech a snažím se přijít na to, proč jsou jiné.

    V tom si troufám tvrdit, že naopak konzistentní jsem.
    Nehraji si na rabína, na teologa, na religionistu, na učitele, guru, Mesiáše.

    Něco jsem se naučil řádně, něco mimořádně, učím se, jako ostatně může každý, stále. Mám-li nějakou mezeru ve vzdělání, mám-li nějakou mezeru v chápání světa a přijdu-li na to, snažím se, byť jsem tvor poměrně pohodlný, zjistit, v čem je zádrhel.

    Baví mě se s lidmi bavit, něco společně prožívat, řešit. Nejsem samotář.

    Zároveň mi ale bytostně vadí, když někdo tvrdí, že ta jeho pravda je zjevná, zjevená, jediná a nevím co ještě, a přitom se ukáže, že to je divadýlko nebo dokonce manipulace. Navzdory veškeré jeho inteligenci a formálnímu či neformálnímu vzdělání.

    Pravděpodobně proto sem nechodí diskutovat skutečné kapacity. A člověk za nimi pak musí sám. (Tedy, ne že by jich bylo u nás zrovna mnoho a ještě méně je těch, co by se takovou diskusí hodlali vůbec zabývat, ale třeba je chyba ve mně.)

    0
    0
  26. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 15:38 — Odpovědět

    Ještě k 19.:
    V posledku píše p. Haidler o “kostýmu”. Je to celkem pikantní, protože, pokud mě aspoň trochu znáte, tak víte, že do “kostýmu” se navlékám jen při modlitbách, tak jako většina mých souvěrců. Naproti tomu garderóba pana Haidlera “nikoho nemá nechat na pochybách, že tu před námi je pravověrný Jude”. Byť jak vystřižený z příběhů z roztomile bezbřehého idealisty Jiřího Langera.
    Otázka vnitřního ustrojení, abych tak řekl, je poněkud obtížněji rozeznatelná “fashion.” Ale dost se dá rozpoznat právě ze slov a činů.

    Nejlepší obrana je útok, říkává se. V šachové hře, jež může být v něčem tolik podobná životu, to ale zdaleka ne vždy platí.

    Ono se skutečně vyplácí uvažovat alespoň o pět tahů dopředu. Nebo třeba pět let. Pak člověk snáze může předvídat reakce. Ne nutně soupeře, ale zejména lidí, se kterými hrajeme společně partii zároveň s bílými i černými figurkami.

    Za všechno se platí. I za to, že třeba neuneseme svůj dobrý skutek, kterým jsme třeba zachránili člověka.

    I za to, že jsme nezvládli být dostatečně a včas vděční.

    0
    0
  27. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 15:57 — Odpovědět

    Ad 21.: Pane “danny”, možno si dobre nerozumieme: Ja som to písal v reákcii na p. Haidlerové slová v č.7 (Sadek,… Ramchal, Kusánský, Eckhart a Ariza*l).

    Na tenký ľad sa púšťa práve p. Haidler, keď mieša do kopy takýchto ľudí, napriek tomu, že vo svých “videjkách” hovorí o židovskej mystike.

    Ono sa to vveru ľahko povie a človek sa pre mnohých stáva múdrym. Prečo nie. Keď sa pozrieme na to, ako tí jednotliví mystici mali východiska a kde došli, tak s tým “nadkostelím” možme napokon mať aj troška problém.

    Prepáčte moju slovenčinu, neni je to “Vzpomínka na Zbiroh”, ale na dávne banskobystické časy.

    Majte sa pekne v tomto vianočnom čase!

    0
    0
  28. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 15:58 — Odpovědět

    …banskobystrické…

    0
    0
  29. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 16:53 — Odpovědět

    jinak ACHABE pokud jde o galilejskeho tak jiste mojzisovo narozeni a kolem toho to vrazdeni hebrejskych chlapcujsou tim primym mostem z hlediska biblicke exegeze k Jezisovu narozeni. A samozrejme jak v textech Semot jiz lze neco tusi, nebo je tam naznaceno o dalsich udalostech z dejin Lidu Jisroele pod Vedenim Mojzise, to same lze najit i u narozeni Krista, taky vrazdeni nevinatek Herodom a nasledne anticipa budoucich udlasti.

    toto tema je ale bohuzel na dlouhe cteni a povidani, ja chtel jenom na vazat na tu temu TOUHY :-)

    0
    0
  30. 25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 22:12 — Odpovědět

    ad 29) Joshi, tento způsob přiřazování symbolů znám dobře. Nemám jak ho zpochybnit, protože jde o způsob. Je však nutno si uvědomit pár skutečností
    a) inspirované (a třeba i sola scriptura) neznamená psané prstem božím, ergo – nakolik jsou narativní pasáže a mýty obou testamentů naplněnými symboly a nakolik historií
    b) inspirovaná tóra sola scriptura se doložitelně skládá z tóry – chtuvim a proroků. Co je ale “tórou” v novozákonním komentáři k ní? Proroků a narativních pasáží tam najdeme plno, ale hledejme tu tóru. Nerušenou a naplňovanou :)
    c) vlastně těmi mojžíšovskými paralelami jsme si možná ušetřili toho Ozeáše. Žid by řekl: “A máme jistotu, že z Galilejského není v zápiscích rybářů Mojžíš a proroci tak trochu “vyráběn?” — ergo, kolik je tam už jejich symbolického jazyka a kolik té historicity? – A na základě toho se možná oba kluby snáze pochopí.

    0
    0
  31. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 22:37 — Odpovědět

    Ad 30.:
    To by chytrý a v tradici vzdělaný Žid asi těžko říci, protože Mojžíš čili Moše není v naší tradici pojímán jako Mašiach, Jehošua čili zachránce (třebas pomazaný). Kdežto ten, jehož Achab nazval “Galilejským” je křesťany takto vnímán. Takže jestli někdo z křestanů srovnáná Ježíše a Mojžíše, tak to dopadne právě takto:

    Zloděj se moří se zámkem trezoru v setmělém bytě.
    Když náhle se ozve nad jeho hlavou hrozivě klidný hlas: “Ježíš Tě vidí!”
    Zloděj sebou polekaně škubne a baterka švenkne na velkého papouška sedícího na lustru.

    “Už jsem se lek´,že je to má poslední hodinka,” uleví si nahlas zloděj.
    Ty nejsi žádnej Ježíš, ty si obyčejnej papouch.”

    “Já nejsem Ježíš, já jsem Mojžíš”, zaskřehotá papoušek.
    “Ježíš je ten pitbull za tvými zády.”

    0
    0
  32. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 22:39 — Odpovědět

    Vypadlo mi tam slůvko “mohl”, ale však je to i tak jistě k pochopení. Chevre….

    0
    0
  33. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 22:40 — Odpovědět

    Navíc – historicita? V Bibli? Co to je? Vždyť to není dějepisná kniha. To je pořád dokola.

    0
    0
  34. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 23:04 — Odpovědět

    30 a. odpovedel jste si sam a jeste i osidil celistvost symbolu JUD :-)
    b. viz konstituce Dei Verbum, jednotlive pojmy pak
    dle zdrojovych textu. Jezis obvykle rika ustalenou formuli zakon a proroci. chetuvim jsou hebrejsky proroci, achab by takovou chybu neudelal, neco mi tu nesedi v techto diskusich :-)
    c. historickeho jezise achab v predeslem clanku nezpochybnuje

    zaver.
    poz. Sefiroticka schizofrenie na zaklade dlouhodobeho pusobeni viru Trojsky kun

    Lecba. ajin, pej a cadi rano na obed a vecer, predpisuju vam baleni tablet s prodlouzenym uvolnovanim

    0
    0
  35. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 23:16 — Odpovědět

    Ad 34.:
    כְּתוּבִים = ketuvim (obouretné v, podobně jako ve španělštině) jsou SPISY.
    נְבִיאִים = neviim ( zase to obouretné v) jsou PROROCI.
    תּוֹרָה – Tóra – učení, nauka.
    Z toho vznikl akrostich TaNaCh (Tanach) = תַּנַ”ךְ (kdy ” se čte jako “a” i když je to jen značka pro zkratku, jako třeba tečka v textu psaném latinkou).

    נָבִיא navi = prorok.

    0
    0
  36. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 23:18 — Odpovědět

    TaNaCh – Ch je tam proto, že ve zkratkách se obvykle nepíší ty tečky uvnitř písmen, dageš. Takže s dageš by se to četlo “tanak”, bez “tanach” (někdy se můžete setkat s verzí “Tenach”, ale to není všeobecně přijímané).

    0
    0
  37. josh
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 23:24 — Odpovědět

    chetuvim a navim – proroci
    torah – tora

    Zakona a proroci

    Jezis rika Zakon – Torah
    Proroci – Chetuvima a navim spisy a proroci

    spolu Tanach

    0
    0
  38. Michal Foršt
    25.12.2013 – 22 Tevet 5774 v 23:30 — Odpovědět

    Tora je nauka, neviim (nikoliv navim, to je nesmysl) = proroci, ketuvim = spisy.

    Opravdu. Klidně si tomu říkejte, jak chcete, ale aspoň se zkuste zamyslet a něco si o tom přečíst jinde než ve svém katechismu. Pak se pohneme dále.

    0
    0
  39. woodoo
    26.12.2013 – 23 Tevet 5774 v 22:09 — Odpovědět

    Ad 38) Michal Foršt: To jsou ty jiné učebnice. Psal jsem o tom i v jiném komentáři. Tak asi tak. “O)

    0
    0
  40. Michal Foršt
    26.12.2013 – 23 Tevet 5774 v 22:53 — Odpovědět

    Ad 38.:
    Když už jsme u těch “jiných učebnic” – zajímá mě, kde oba vzali tvar “chtuvim”. Jistě, se spojkou souřadící se píše bez dageš a tedy “u-chtuvim”, ale samostatně tam dageš je, takže “k´tuvim” nebo “ketuvim”.
    Aspoň podle toho, co vím.

    Nechci být hnidopichem, ale ono se pod opar mystična a exotického náboženství schová hodně. Pokud nejsme schopni se vyjadřovat alespoň v terminologii přesně, tak to zpravidla má nedozírné následky, protože to je jako domino. Zaobírat se duchovními záležitostmi přece automaticky neznamená, že nemá cenu dodržovat aspoň základní pravidla – slušnosti, logiky, pravopisu.

    Všiml jsem si, že i na webu FŽO ČR http://www.fzo.cz/judaismus/svatky/purim/

    je psáno: “…Tanach /hebrejská bible, iniciály souboru knih: Tora-Neviim-Chtuvim, Tora-Proroci-Spisy/….”

    Pokud se tedy nemýlím, tak v tomto případě snad jde jen o dobrý úmysl ozřejmit, proč čteme a přepisujeme “Tanach”. Ta pomlčka s tím těžko souvisí. Už jsem někde psal, že hebrejské zkratky zpravidla sestávají z písmen bez dageš. Takže je logické ve zkratce číst “tanach” a ne “tanak”.

    Pozn.:
    Lze namítnout, proč tedy nečteme po aškenázsku třeba “sanach”, když ani v prvním písmenku ve zkratce není dageš. (Tak, jako se čte stále někde sojro, sojre a u nás se četlo sauro – v některých liturgických textech totiž slovo tora v písmeni tav nemá dageš).
    Odpověď: Protože v dnešní době převažuje, po vzoru novohebrejštiny, moderní ivrit, tzv. sefardská (lépe by bylo spíše izraelská) výslovnost. A ta zná čtení “tav” pouze tvrdě, tedy jako “t”.

    0
    0
  41. 27.12.2013 – 24 Tevet 5774 v 02:46 — Odpovědět

    ad 15) Ozeáš i ku poslechu. Jak mu rozumí ten, kdo chce nerozumět, že jasně hovoří o pokračování lidu Jisroele? Tuším sice, sám jsem to slýchával, ale rád si to přečtu :)
    link: http://www.torah.cz/15-hosea-ozeas/

    0
    0
  42. 28.12.2013 – 25 Tevet 5774 v 19:46 — Odpovědět

    ad 34) Joshi, musím se omluvit, jestli jsem třicítkou (30) zavdal důvod k neklidu, neporozumění, zkrátka položil “ámen urážky před nevidomého”. Nicméně na tezích si stojím.
    a) Slunce mohlo stát na místě, ale nemuselo, voda mohla téci vzhůru, ale nemusela, křepelky skutečně mohlo strhnout větrné mračno, podstatné je, že spadly na pokyn a dodnes nevíme, čím přesně byly oslazeny vody v “Hořké” (Mara).
    Tolik k tomu, nakolik je “inspirované” do posledního psané a diktované Nebesy. Ne, že by nebylo do posledního punktíku, čárky a joty inspirované, ale zapisovali to lidé, svým slovníkem, který se formátoval okolo nich a formátoval i je. Vždyť kdoví, co Ezechiel skutečně viděl a jako by to popsaly naše děti propadlé androidní technice … Tedy zda na deskách bylo celé desatero ve fénickém písmu , v hebrejštině, moderní hebrejštíně anebo zda tam byla vyryta jen dvě či tři jud do do podoby šin :)
    Jinými slovy, je to všechno inspirovaně zaznamenáno a je na nás, tomu porozumět. (Nastudovat to a konat, nikoli uvěřit tomu a podle toho nekonat jenom proto, že to “víra” odmítá)

    b) právě proto, že židovský Ježíš zřetelně hovoří v termínech židovského myšlení používá kategorie zákon i proroci jako zřetelné kategorie inspirovaného textu. Už toho vidíme, že jidiškajt obecně i jidiškajt jeho doby zjevení vnímá takto: To podstatné je nauka, učení, zákona tedy tóra (to vyčítané “skutkaření”, neboť věrnost bez skutků je mrtvá, anebo je tím zlatým kroužkem který si samec v Karlsbadu sundává) . — Proroci pak již cestu (bezpečné kráčení-halachu) nepostulují. Pouze vracejí zřetel a znovu vedou k tešuvě a naplňování zákona (skutkaření).
    Chtuvim jsou Ježíšem i jeho vrstevníky, předchůdci a následovníky vnímány jako literatura etiky (musaru). A právě proto se ptám, zda jsme schopni ve vrstvách novozákonního textu tyto tři kategorie tradice spolehlivě rozeznat.Nepodaří-li se nám to, je nutno ho brát s rezerou a tím pádem řada rádoby propojení na původní Ježíšovy učebnice je pouhým kosntruktem.
    Na to konstituce Dei Verbum neodpovídá, protože nepřemýšlí tradičně židovsky ale nově. Vytváří jakousi helénistickou obranu novozákonního textu.
    Mimochodem i svou dodatkovou glosou jste opět zřetelně naznačil, jak neuvěřitelně nezdravě se pak tyto kategorie novozákonním slovníkem zjednodušují. “Miluj – v tom se uzavírá jak zákon, tak i proroci!” — Což pak občas v praxi končívá stylem :”Do prčic, ten týpek mě štve, ale přesto tě bratře miluji…”, tedy neuvěřitelnou a Nebesům odpornou přetvářkou.
    !!! Netvrdím, že tento výše popsaný stav je snad podstatou křesťanství, ale je jeho občasným projevem právě pro skutečnosti, které již jeho podstatou jsou.

    c) A tím se snad i vysvětluje nedorozumění c). Ježíšovu historicitu nezpochybňuji. Jenomže právě pro to, co se pokouším vysvětli v bodě a) hledám odpovědi, nakolik se skutečně stalo, a nakolik to jeho životopisci interpretují tak, aby se objevily na aluze na Mojžíše, i stvořitele (V Káni i jinde), na Jeremiáše a prorocké “syny člověka” a dokonce i na toho, kdo “mluví jako moc maje”.
    Nikde jsem si (zatím) nedovoli ani jen vláskem naznačit, že to tak nebylo, ale bez opory v tom, že žid respektuje jidiškajt, mohu pak docela odmítnout jeho :”vezmi svůj kříž a následuj mne” – jako echt nežidovské, stejně tak jako : “tvoje hříchy jsou ti odpuštěny”.
    To je právě to orné pole pro křesťanství – usadit křestanské postuláty a skutečnosti na jejich (Ježíšovy) “kořeny” a nebrat si tyto kořeny jen jako asparágus k nově uvázané voničce, a to jen tehdy, kdy se to šikne, zatímco všechno ostatní označit “novým výkladem starých symbolů” – protože na rozdíl od proroků a spisů musaru (chtuvim), samotná tóra ve svém poměrně zřetelném konej/ nekonej žádné symboly nepoužívá.
    Už si rozumíme lépe ?
    Gut woch a pozdravení

    0
    0
  43. Michal Foršt
    28.12.2013 – 25 Tevet 5774 v 22:23 — Odpovědět

    Ad 42.:
    Achabe, nebudu se zatím, kvůli jiné práci, vyjadřovat k obsahu Tvého posledního příspěvku.

    Mrzí mě ale velmi, že nejsi schopen zareagovat na připomínku ohledně toho, jak přepisuješ כתובים resp. כְּתוּבִים. Skutečně se správně nevyslovuje “chtuvim”, nýbrž ktuvim (k´tuvim, k(e)tuvim). Pouze v případě, že před כְּ (k) je slyšet otevřená slabika, čili samohláska je poslední zvuk, čte se כ , čili ch.

    Tedy pokud osamostatněně píšeme כתובים, čteme כְּתוּבִים . V případě, že píšeme תורה נביאים וכתובים, čteme (i píšeme, pochopitelně) נְבִיאִים וּכְתוּבִים תּוֹרָה

    Jak Ti člověk má důvěřovat, když děláš takové chyby a nebo, jestli se mýlím já, tak to nejsi schopen uvést na pravou míru.

    Je to všechno od Tebe takové přibližné. Škoda.

    0
    0
  44. Michal Foršt
    28.12.2013 – 25 Tevet 5774 v 22:26 — Odpovědět

    Ad 43.: Po odeslání se slova v alefbet přeházela, ale s tím nic nenadělám. Má to být:

    תּוֹרָה

    נְבִיאִים

    וּכְתוּבִים

    ale v řádku zleva doprava (to píši pro ty méně zběhlé, pardon).

    0
    0
  45. 29.12.2013 – 26 Tevet 5774 v 00:47 — Odpovědět

    ad 42) Takhle to například vypadá v jidiškajt, když se ne zcela důsledně rozlišuje, co je jen náznak, příměr, hyperbola a sdělení, a jakákoli skriptura je nadměrečně vnímána jako “sola scriptura” :))
    link: https://www.youtube.com/watch?v=ZmwEFVj43Xg
    Pozdravení

    0
    0
  46. Michal Foršt
    29.12.2013 – 26 Tevet 5774 v 01:49 — Odpovědět

    Bible je náboženský text. Jeho krása je právě i v tom, že lze uvažovat o
    כּוּשַׁן רִשְׁעָתַיִם
    jako o Stalinovi….

    Nebo v tom hledat další možnosti, třeba se kvůli tomu přestěhovat i do Vilna.

    A nebo hledat čtvrtý, pátý, třináctý rozměr.

    Nebo teorii relativity.

    Ale nejprve musíme být důslední v “gramatice” (tedy i v gramatice, jistě).

    I díky celým generacím takových rabínů, jakým je onen v č. 45. zmíněný roš ha-ješiva, můžeme dnes studovat z textů, které by už jinak možná dávno zmizely.

    Posmívat se můžeme, ale jestli bychom se neměli napřed pokusit o odstup k vlastnohlasně napáchaným videoklipům?

    0
    0
  47. danny
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 10:07 — Odpovědět

    Naznak,,pokušenia”mozno objavit a nasledne získat z jedneho momentu hry T.S.Elliota,Vrazda v kathedrale,kde Thomas Beckett čaka na svoje zavrazdenie.(da sa zamysliet nad,,Eduardum occidere timere bonum est).Po rade scen,kde arcibiskup odolava svetskym zvodom,je zavrazdeny zo svojho vnutra lakadlom mučednickej smrti.To je naprosto neočakavaný rozdielny rád ,,pokušenia”,ktore by sa dalo zhrnut do slov,ze toto ,,pokušenie”je najvačšiou vierolomnostou:činit dobry skutok,zo špatneho dovodu”.
    Podobne ako Abíbemelech si chcel zobrat Saru-(Zamer akoze dobrý,ale pohnutky??Síce ju chcel urobit kralovnou,ale..).Co vsetko na nas číha.Postoj zaujmeme len sami.

    0
    0
  48. Cipi
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 15:12 — Odpovědět

    Vážený pane Foršte, vážený pane Blažku,
    svým způsobem chápu vaše rozhořčení. Vyslovujete tady vážná obvinění, které nijak nedokládáte. Nejspíš předpokládáte, že míč je na páně Heidlerově straně hřiště. Zmiňuji to jen proto, že toto obvinění je podstatou vašich výhrad k validitě páně Heidlerových textů.
    Přesto se mi zdá, že jste až “nekriticky kritičtí” . Nevím, proč zesměšňovat způsob páně Heidlerovy češtiny. Právě pro její květnatost a neotřelost jeho texty ráda čtu. Nemyslím si, že právě tento nezvyklý způsob vyjadřování může jako blýskavé plíšky zakrýt to, co je či není uvnitř. Například slovo jidiškajt je sice v němčině jistě rodu ženského, ale v češtině to neodpovídá přirozenému rodu takových slov. Hbitě skloňujte: jidiškajt, bez jidiškajtě ( písně) :))…. V prágrdojč se také říká například ten kranknhaus, jakkoli by posprávnu mělo být to kranknhaus. Myslím tak, že je to zbytečné hnidopišství a zbytečně to snižuje jiné, validnější argumenty.
    Taktéž vědomě používaná quasiaškenázská výslovnost. pročby- propánakrále nemohl kdokoli používat spojení lid Jisroele? ( Samohlásky jsou přece vždy výkladem :)
    Myslím, že o tématech, o nichž pan H. píše něco málo vím, a přesto si nemyslím, že je to taková katastrofa. Řada věcí, o nichž píše, či nahrává “videjka”, je konzistentní, a to jak vnitřně, tak v kontextu s halachou.Nikdy by mne nenapadlo, že vytváří nějaký nový judaismus či sektu kolem své osoby. A vyčítat herci, že je teatrální? Je jasné, že to, co píše, může a má být vystaveno diskusi, ba i nesouhlasu, ale to je přece normální, i mimo židovský svět ..
    Proč by nemohl, i kdyby nebyl počítán k lidu Izraele, psát a natáčet své názory a studia judaismu? Naprostá většina judaistů židy ani Židy nejsou, a přesto jejich díla s užitkem čteme a studujeme. I když někdy nejsou zcela přesná.
    Toto rozhodně nemá být nějaká obhajoba, pozorně čtu vaše komentáře a věcné připomínky jsou velmi užitečné!!

    0
    0
  49. JB
    12.1.2014 – 11 Shevat 5774 v 18:07 — Odpovědět

    Ten pán se jmenuje Haidler…

    0
    0
  50. Erich
    13.1.2014 – 12 Shevat 5774 v 12:00 — Odpovědět

    Ad 49. Stojí ti Jiří za to bagatelizovat názor Cipi poukazem na malichernou nepřesnost? Jestliže ano, pak bych podotknul že Haidler je příjmení, Jaroslav jméno a že klasy rostou vždy, ale vždy na stéblech.

    0
    0
  51. cipi
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 07:37 — Odpovědět

    Vám Erichu děkuji za zastání a vám pane jb za zpřesnění. Hezký den

    0
    0
  52. danny
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 08:28 — Odpovědět

    Vraj najvačším vynalezom ludstva,bol ,,objav”samohlások.

    0
    0
  53. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 09:36 — Odpovědět

    Ad 48. Kuras v jedné knize rozebírá situaci s vyhnáním z ráje a udává, že snad mohlo být něco špatně vykládáno, ve smyslu pojedli jsme a vidíme že jsme “nazí” – místo pojedli jsme, ale lžeme o tom, jsme tedy “podlí”

    Danny brát “matce” to nejcennější co má a ještě ji ponížovat “spoluprací” na tom zmaru je podle mne celkem eklhaft čili nekošer. Takové ponaučení jsem si ukradl z příkazu nemíchání masa a mléka. Ale je to můj vlastní výklad a zdá se, že Jířímu ani chybět nebude.

    0
    0
  54. danny
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 09:57 — Odpovědět

    Erichu,Zakazane ovocí..je fajnova kniha.Tiez sa mi pači.(Kuras by asi prešiel u všetkych,ked nie,tak aspon jeho humor.smile).
    K otazke mlieka,netreba si dat vziat.Ja si taky moj odkaz z:,,Počuvaj Izrael..Kazde rano nechavam zazniet:,,Pocuvaj,zapasiaci..”,aby som zil den tak ako Jaakov a mohol povedat:,,mam dost” a mohol komunikovat s Ezau.
    Aby som nebol nakriaknuty s ,,vykradania”,tak aj čínsky mudrc riekol:Aj blato je zlatom a zlato blatom”.smile.
    A v takomto pripade sa aj ,,chybanie”ukazuje v inom šate.smile.

    0
    0
  55. danny
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 10:07 — Odpovědět

    P.S.Nic nam nebrani byt na chvilu,,mudrcom”.Rozobrat si svoje konanie,potiaze,pripadne nemoci a javy okolo seba.Nezabudat,ze princip(pouzijem činsky vyrazový prostriedok)jinu a jangu z jedotlivych pohladov(časti karavany)ako su pohlad ,,len”fyzikalny,soialny(sociologický),psychologický mozno len pre pripadnu nazornost.Neda sa Wagner vyjadrit kmitočtom alebo Danteho(nemyslim D”Antesa,smile)verše gramatikou a či stavbou viet.Niečo by sa nam zrejme vytratilo.(Pribeh?).Smile.

    0
    0
  56. danny
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 10:13 — Odpovědět

    II.P.S.Ked prestane vidiet sba ako entitu a napr.Vírus ako za inu zalezitost,upadame do mnohosti.Tak isto ked s niekym nesuhlasím(prebiehal tu ,,dualny”to zapas)mozem ho nebrat ako,,vírus”ale doslova ako ladiča svojho organizmu.Vo svete nie je nič zbytočne.smile.

    0
    0
  57. JB
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 10:25 — Odpovědět

    Milý Erichu, příště k tomu dopíšu alespoň desetkrát SMILE, aby to i lidé jako ty pochopili :) Na druhou stranu, pokud někdo nedokáže napsat správně ani elmentární věc, jak mám věřit, že je schopen formulovat správně myšlenku o poznání komplikovanější? Příspěvek anonyma “cipi” až tolik častým nešvarem, kterým je míchání několika různých témat, podpořených naprosto neadekvátní sebejistotou, že o tom “něco málo ví” a že názory jistého Haidlera jsou “konzistentní, a to jak vnitřně, tak v kontextu s halachou.” Ouch… Mohl jsem být hnusný a jízlivý jako ty, a mohl jsem se nad tím jen pousmát a zakroutit hlavou. Zvolil jsem to druhé. Třeba je dotyčná ještě mladá a časem na to přijde sama. A třeba ne – a pak je to stejně jedno a já s tím nic neudělám.

    0
    0
  58. danny
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 12:23 — Odpovědět

    ad 56)pane Blažku,mate plus.smile.Vidíte ako to funguje,,mohol som byt jízlivý a hnusný,,”ale ste nebol.Prve male vítazstvo.smile.

    0
    0
  59. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 12:28 — Odpovědět

    AD 56. V jízlivostech zde přeci není vítězů to přeci víme oba, on i ten “milý Erich” je jízlivost sama a “aby to i lidé jako ty pochopili” jízlivůstka na n-tou. A ohledně té poznámky k Cipi, tak nezvolil sis žádnou druhou variantu – kontext je jasný. Já sám se cenzuruji, ale stejně se neuhlídám.

    Mám o Cipi zcela jinou představu, ale hlavně jsem zaregistroval, že naslouchá oběma stranám sporu a nepotřebuje stavět NIKOHO ke zdi! Což je pozitivní zvěst, tedy alespoň pro mne.

    0
    0
  60. JB
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:01 — Odpovědět

    A pokud sis všiml, tak tahle moje jízlivůstka už byla na tebe, nikoli na tu “cipi”.
    Její příspěvek, přestože má z mého pohledu řadu argumentačních nedostatků, není agresivní domáhání se pravdy nebo typu “šťouchanec”. Určité věci, které tam shledávám jako protiřečící si nebo neodpovídající realitě, jsem už popsal dříve, takže proč se opakovat. Takže ještě jednou, natvrdlíne – i suchar jako já si občas (vlastně dost často) dělá srandu.

    0
    0
  61. JB
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:14 — Odpovědět

    Pokusím se na to příště dostatečně upozornit – třeba takhle :D nebo takhle SMIILEYYY!!

    0
    0
  62. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:36 — Odpovědět

    Ad 59. Právě tu tvoji opravovací formulaci v 49 beru jako takovou jízlivůstku.

    0
    0
  63. JB
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:40 — Odpovědět

    Mea culpa

    0
    0
  64. Erich
    14.1.2014 – 13 Shevat 5774 v 13:40 — Odpovědět

    Ad 61 Tak to ti závidím, já osobně s tím mám trochu problém. Tedy se mnou samým. Docela ztrácím přehled, kdy používám ironii a co již myslím smrdelně vážně.

    0
    0
  65. Cipi
    15.1.2014 – 14 Shevat 5774 v 19:00 — Odpovědět

    vážený pane Blažku,
    vaše komentáře mne dost překvapily. “něco málo vím” je paralela k vašemu komentáři č. 22 u jiného článku, kde pravíte ” brousím kolem katedere judaistiky”- nemusíte to tedy hned snižovat.
    Právě kvůli takovým zkratovým reakcím, kdy si někdo vytvoří kompletní ( vesměs negativní) profil jedince z několika internetových komentářů, používám nick.Také z obav o svou identitu, a v neposlední řadě proto, aby nade mnou nebyl vysloven cherem , protože čtu články odpadlíka nebo snad přivandrovalce. smile.
    Podobně i já doufám, že vás intelektuální arogance přejde věkem, že časem při svém mládí pochopíte, že věci nejsou tak černobílé, a že životní situace jsou zkrátka složitější :)Navíc je také dobré si uvědomit, že diskutovat po internetu je svého druhu kratochvíle a vyčítat přispěvatelům, že jejich příspěvky nemají kvalitu vědeckého pojednání je směšné. Za zkomolení jména J. Haidlera se omlouvám, a to především jemu.
    Navíc bych ráda připomněla ( a doufám, že to nepochopíte jako nekonzistentní míchání témat), , že lešon ha-ra je také veřejně zmíněná pravdivá informace, která má druhého poškodit. Bylo by dobré, abyste o této micvě přemýšlel.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Zdá se, že už končí i ta svoboda slova

Další článek

Úspory ve státním sektoru?