Děle než 3000 let byl Írán domovem židovské komunity. V minulosti se dokonce pyšnil druhou největší židovskou populací na Blízkém východě (hned po Izraeli).  Mnoho členů židovské minority  však uprchlo po islámské revoluci v roce 1979 a další opustili zemi v následujících letech, která náboženským menšinám zrovna nepřála.  Dnes se počet íránských židů odhaduje na 20.000 a po změně vlády se situace zvolna zlepšuje.

Většina ze 77 milionů Íránců jsou šíitští muslimové a vedení země je v rukou konzervativních muslimských duchovních. Předešlý prezident Ahmadínedžád proslul jako popírač holokaustu a dokonce sponzoroval konferenci, kde se debatovalo o tom, zda ke genocidě židů během druhé světové války vůbec došlo.

Od loňského roku, kdy v čele státu stojí prezident Rouhání, se ale atmosféra změnila. Nová “vláda naslouchá našim stížnostem a požadavkům,” říká podle serveru bigstory.ap.org vůdce íránské židovské asociace Homayoun Samiah a upozorňuje, že za minulé vlády židovské požadavky mířily k “hluchým uším”.  Za Rouháního se děje nevídané: židovské školy smí být o sobotách zavřeny, židovská nemocnice v Teheránu dostala 400.000 dolarů a jediný íránský židovský právníkprezidenta vloni doprovázel do OSN.

Na náboženskou pouť do města Yazd se letos 20. listopadu vypravilo více než tisíc židů z celého Íránu. Tisk informuje o tom, že poutníci vyjadřovali uspokojení nad změnou situace a potěšení nad tím, že se nyní mohou svobodně a bez obav setkávat k modlitbám a oslavám židovství.

Lidskoprávní organizace však stále hlásí, že židé a další minority jsou v Íránu diskriminováni a íránská televize vysílala antisemitský program.

Autor: redakce Shekel.cz