Obavy o cudnost žen brání židům v odjezdu do Izraele i přesto, že bezpečnostní situace v Jemenu je je nejistá.

Kvůli šíitským rebelům z klanu Hútí, jejichž mottem je “smrt Americe, smrt Izraeli, prokletí židům, vítězství islámu” opustili jemenští židé před několika lety svůj tisíciletý domov v severních oblastech země. Uprchlíci z provincie Saada našli útočiště v hlavním městě Saná, kde jim jemenské úřady poskytly hlídaný ubytovací komplex v luxusní čtvrti nedaleko nyní evakuované americké ambasády.

V takzvaném Turistickém městě ale židovská komunita trpí nudou a izolovaností – bez příjmu ze svých obchůdků z koberci a kovy přežívají nyní z pomoci od státu, která stěží stačí na pokrytí základních životních potřeb.

Nepokoje nakonec dorazily i do Sanaa: počátkem letošního února rebelové převzali vládu nad Jemenem. Hlavní rabín Jahjá Júsef řekl novinářům z agentury Reuters, že již od loňského září se členové židovské komunity raději příliš nepohybují mimo ubytovací komplex a někteří se úplně vystěhovali z Jemenu.

“My nechceme odejít, kdybychom chtěli, udělali bychom to už dávno,” říká o sobě a o svém starém otci.

Z původně pětapadesátitisícové židovské komunity, která v Jemenu žila koncem 40. let, zbývají už jen stovky. V roce 1949 Izrael zorganizoval hromadný přesun jemenských židů do nového židovského státu a další masové vystěhovávání nastalo po roce 2008, kdy došlo k sérii útoků proti židovské minoritě. V posledních letech se situace dále zhoršovala.

Mladí muži teď už při cestě na trh lokny raději schovávají, namísto aby je hrdě nosili.

Reprezentant klanu Hútijů, vystupující pod přezdívkou Abu Fadl, rabína Jahju navštívil, aby ho ujistil, že židovské komunitě v Sanaa nehrozí žádné nebezpečí. “Židé jsou v bezpečí a nic se jim nestane, Hútijové nemají problém s jemenskými židy, ale s Izraelem, který okupuje Palestinu,” prohlásil.

Jelikož ale toto ujišťování přichází poté, co v roce 2009 musela tehdejší jemenská vláda židy kvůli výhružkám Hútijů evakuovat ze severních oblastí, je těžké mu bezvýhradně uvěřit.

Izraelské úřady se nechtějí příliš vyjadřovat k tomu, zda nebo s kým v Jemenu jednají, aby tamní židy neuvrhly v nebezpečí. Plány na pomoc prý existují, ale konečné rozhodnutí už závisí na jednotlivých příslušnících jemenské židovské komunity.

Ta si přitom nedělá starosti jen o fyzickou bezpečnost – obává se i narušení svých zvyklostí a hodnot, k němuž by v Izraeli nebo jinde mohlo dojít. “V Izraeli se dívky bouří proti svým otcům a my máme o své dcery strach,” přiznává rabín Jahjá. “Je nepřípustné, aby ke mně jednou moje dcera přišla, že se vdala za svého přítele. To v našem náboženství není dovoleno.”

Ani život v Jemenu ale není zárukou proti takovým rodinným strastem. Pozornost mezinárodních médií vzbudil případ Laily, která věděla, že nedostane svolení ke sňatku se svým vyvoleným, jemenským Arabem. Proto s ním uprchla až druhý den po svatbě, od židovského manžela kterého jí vybrali rodiče. Její rodina pak okamžitě vyvdala i svou mladší dceru, kterou ženich dostal pod podmínkou, že s ní ihned po uzavření manželství odjede z Jemenu.

Jemenští židé mají podobný způsob života jako ostatní Jemenci. Židovské dívenky se od puberty zahalují do černého závoje, zakrývají si obličej a nezdržují se ve společnosti cizích mužů.

Jemen je poté, co Hútijové převzali moc nad státními úřady, na pokraji občanské války.

Autor: redakce Shekel.cz