Jestliže před jedenáctým zářím roku 2001 připadalo mnohým jako okrajový problém zabývat se radikálním islámem, který tehdy byl stejně vzdálený jako problémy obyvatel Velikonočního ostrova, pak dnes je naopak problém radikalismu, zejména toho islámského, v popředí zájmu. Ale aby někdo tvrdil, že islám a teror jsou jen variantami nebo dokonce synonymem téhož násilí, jakého jsme naneštěstí svědky, k němuž vede studium Koránu a jeho výklady islámskými učenci, to nelze jednoznačně tvrdit. Mnohé muslimské země jsou poznamenány vnitřními rozpory, tvrdostí práva šaría, úzkou provázaností náboženství a státu, což vede k určitému islámskému totalitarismu, k němuž zákonitě vede centrální řízení všech náboženských, i ekonomických aktivit.

Nelze jednoznačně říci, zda studium Koránu vede k růstu muslimského násilí, ale je možné se domnívat, že různí muslimští radikálové si Korán berou pouze jako dodatečnou omluvu pro své mocenské ambice. Pokud tomu tak je, pak je oprávněné, abychom si kladli otázku, zda islám je anebo není  zlá předtucha. Za touto otázkou hledejme poučení z událostí expanze islámu v historii. Dobyvatelé v levé ruce třímali Korán a v pravé meč. První, co podrobení obyvatelé vesnic, měst a krajů slyšeli, nebylo „kázání“ ale „otázky“. Kdo tady vládne a kde má cennosti? Než zbudovali mešity, nejprve museli získat lupem a násilím peníze na jejich stavbu.

Možná se na dobyvačnost islámu pozapomnělo, nicméně je pravdou, že dnes je toto téma znovuobnoveno a velmi diskutováno ze všech možných hloubek, stran i úhlů pohledu. Samotní muslimové by měli vysvětlit proč tomu tak naneštěstí pro ně je.

Má-li mít tato publikace nějakou zásluhu, pak jistě v trpělivém kladení otázky zda lze skutečně islám vnímat jako zlou předtuchu. Není záměrem opakovat teze archeologů, filosofů, historiků apod., spíše hledejme podrobný rozbor důvodů, proč se současný islám tak radikalizuje, co vede k těmto důsledkům, a v popsání toho, jak k nim dochází.

Mnoha iluzí spojených s islámem se po vyhlášení a následné expanzi tak zvaného DAIŠ museli vzdát i leckteří muslimové a nejen ti v Evropě ale i jinde. Pro mnohé obdivovatele arabského, potažmo islámského světa, ztratilo slovo islám a muslim ze své mírumilovnosti. Jistě dochází a dojde k pokusům o rehabilitaci islámu, jeho architektury, filosofie, umění, jeho přínosu lidstvu. Ale bude to pro muslimy obtížné, jejich koncepce řízení společnosti například v Bahrajnu, Íránu, Jemenu, Kuvajtu, Saudské Arábii, tak typické pro absolutistické a totalitní režimy minulosti, vzbuzují při bližším kontaktu obavy a zlou předtuchu. Zejména argumentace radikálních muslimů, spolu se zločiny ve jménu Alláha a Koránu, zcela vylučující se svobodou ve společnosti a s úctou k jednotlivci a k základním lidským právům, toto spojené působení protilidskosti a terorismu by mohlo vést k neúmyslným cílům.

Sílicí tendence byť zatím malého, ale stále rostoucího počtu muslimů uchylovat se k násilí a diskriminaci, aby dosáhli svého cíle – i když by dosáhli svého snad jinými lidštějšími způsoby – znovuobnovit chalífát a zde uplatňovat jak centrálně řízenou ekonomii, tak i náboženskou hegemonii, a nejen to, zase zavést otroctví spolu s nejpřísnějšími výklady Koránu a „šaríe“. Z našeho pohledu jde o návrat zpět, ale pro mnohé muslimy nikoli. Pro ně by nastalo zlaté období. Tato touha, vrátit ztracenou moc a s tím spojený vliv, je pro nás nejen nepřijatelná ale i nepochopitelná. Ovšem nejeden mladý muslim této touze k návratu ke starým pořádkům chápe, rozumí ji a přivlastňuje si ji. Z toho důvodu prchá z vyspělé Evropy do zbídačelého DAIŠ, aby se stal přímým účastníkem zrození a pozvolného budování tohoto snu. Nelze jednoznačně říci, zda studium Koránu vede k růstu muslimského násilí, ale je možné se domnívat, že myšlenka znovuobnovení chalífátu je pro rostoucí počet muslimů natolik inspirující a životodárnou, aby pro ni ochotně páchali válečné zločiny a zvrácené činy proti lidskosti.

Jelikož v následujících letech budou radikální muslimové pozvolna usilovat o zhmotnění svého snu, budou postupně zřetelněji a ostřeji mířit na zvolna jasnící cíl, všimneme si postupné změny v jejich chování, a proto je dnes důležitější než jindy přijmout myšlenku a uvědomit si, že tisíce muslimů sní sen, aby zničili základy tržní ekonomiky, a usilují, aby zadusili tvořivou sílu Západní civilizace. Chtějí ochromit hnací síly svobodné společnosti a chtějí vytvořit islámskou říši od Pyrenejského poloostrova až po Indii.

I tato publikace je zamýšlena jako příspěvek k tomuto uvědomění. Nejde o výzvu k odporu vůči muslimům, ale o varování, abychom chránili ty muslimy, kteří před islámem prchají, před těmi, kdo chtějí všechny muslimy strhnout na cestu, z níž může být návrat, když ne nemožný, tak velmi obtížný.

[Pokračování příště]

7 Komentářů

  1. Tomáš Flaška
    5.9.2015 – 21 Elul 5775 v 04:53 — Odpovědět

    Škoda, že článek je na pokračování. To se pak těžko píšou komentáře, když není jasné, jaký z toho všeho bude vyvozený závěr. Jinak s touto částí nelze vyslovit nic než souhlas. Otázkou je, kdo jsou opravdoví muslimové? Ti radikálové budou tvrdit, že oni a ti ostatní jsou odpadlíci od víry. Ti "normální" budou tvrdit, že radikálové nemají se skutečným Islámem a Muslimy nic společného. V jednom se ale shodnou. Obě skupiny o sobě prohlašují že jsou Muslimy, obě skupiny vyznávají Islám a obě skupiny se drží Koránu a proroka Mohameda.

    0
    0
    • robert
      7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 08:47 — Odpovědět

      TOMÁŠI děkuji za Váš komentář, já si spíše kladu otázku, zda máme či nemáme vnímat islám jako zlou předtuchu. Pokud ano, pak je i Vaše otázka správná, kdo jsou skuteční muslimové? Ale pokud ne, pak je i moje dotazování chybné.

      0
      0
      • Tomáš Flaška
        7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 08:54 — Odpovědět

        Víte Roberte, já v tom mám celkem jasno. A asi jistě víte i jak. Ale jsem rád a oceňuji, že se na věc snažíte nahlížet objektivně. Ono je to o procentech. Kolik % muslimů je teroristů? Kolik % katolíků, Židů a jiných? Kolik procent bílé populace žije z dávek? A kolik % Romů? Bohužel zatajování a zamlčování problému nevede k jeho řešení, ale naopak k jeho eskalaci.

        0
        0
        • robert
          7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 09:05

          Tomáši je pravdou že statistika má své opodstatnění. Já bych ještě k Vašim otázkám pŕidal také pár dotazů: Kolik % jedinců z primordiální populace je ochotno ubytovat migranty, kolik % z majoritního etnika je ochotné přistoupit na kulturní a náboženské rozdíly minority , kolik % z českých(slovenských, maďarských, polských) politiků je vůbec schopno aktivní solidarity, kolik % populace z bývalých socialistických zemí je vůbec schopné vnímat, že migranti přicházející z válkou sužovaných zemí, chtějí žít a tvořit, stejně jako my…

          0
          0
  2. danny
    7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 07:10 — Odpovědět

    Orwelovo doublethink?

    0
    0
    • robert
      7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 08:43 — Odpovědět

      DANNY, děkuji za Váš komentář – http://www.orwelltoday.com/doublethink.shtml – . V publikaci na níž pracuji, si kladu otázku a snažím se být v rámci možností NEsubjektivní, neutrální a racionální. Takže ano, kontroluji realitu, aniž bych se uchyloval k iracionalitě

      0
      0
  3. Tomáš Flaška
    7.9.2015 – 23 Elul 5775 v 09:12 — Odpovědět

    Ano Roberte, ty dotazy jsou relevantní. Musím bohužel založit nové vlákno. Jinak k těm migrantům jen stručně. Pokud nepožádá o azyl v první bezpečné zemi, připustím ještě EU, tedy např. v Maďarsku, Řecku či v Itálii, ale snaží se stůj co stůj dostat do Německa, pak to není uprchlík, ale pouze a jen ekonomický běženec.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Predikce vývoje SS Konvičky?!

Další článek

Nadávat? Raději chválit :)