Tentokrát nebudu komentovat nic z posledních událostí, ale maličko pootevřu dveře do světa islámského náboženství a praxe. Chcete- li, nahlédněte se mnou do tajů jedné ze sto čtrnácti súr Koránu :)

Možná jste zaregistrovali, že zatímco nejvýznamnějším dnem v týdnu pro křesťany je neděle, kdy mnozí chodí pravidelně každé nedělní ráno do kostela na bohoslužbu, a pro židy je tímto dnem sobota, neboli šábes, a taktéž se scházejí v synagoze, muslimům Bůh určil pátek za den, v němž muži povinně navštěvují mešitu a naslouchají pátečnímu kázání.

Během pátečního kázání je zakázáno mluvit, i kdyby to byl jen pozdrav přítomným v mešitě nebo popřání Božího milosrdenství, když si někdo kýchne. V Koránu ani sunně nejsou předepsána témata kázání. To smí být na jakékoli téma, které imám v mešitě považuje za přínosné či aktuální.

Poslední páteční kázání konkrétně v pražské mešitě na Černém Mostě nabádala muslimy, aby si vážili všech požehnání, která se jim od Boha dostává, a doporučovala konání dobrých skutků zvláště v prvních deseti dnech měsíce dhu l-hidždža (poslední měsíc islámského kalendáře), v nichž se koná pouť do Mekky, nebo-li hadždž.

Prorok Muhammad vyprávěl, že to byl právě páteční den, v němž byl stvořen Adam, a v něm mu byl otevřen Ráj. Je to také den, v němž bude na znamení příchodu Soudného dne zatroubeno na pozoun (v Koránu je několik zmínek, že jakmile bude zatroubeno na pozoun, nadejde Soudný den. Na pozoun zatroubí anděl Isráfíl).

K pátku však také neodmyslitelně patří čtení a recitace jedné z kapitol Koránu – Jeskyně (al-kahf). Vztahují se k ní četná vyprávění proroka Muhammada a za její recitaci v páteční den je věřícím přislíbeno světlo v den zmrtvýchvstání či světlo, které pro ně bude svítit od jednoho pátku k dalšímu. Prorok Muhammad nám také sdělil, že kdokoli se naučí prvních či posledních deset veršů této súry zpaměti, budou ho ochraňovat před antichristem.
Je to poměrně dlouhá súra, má 110 veršů, její verše však obsahují nejen řadu ponaučení, ale také krásné příběhy. Jedním z nich, o němž se Bůh zmiňuje již na začátku této súry, je příběh o několika mladících, kteří se rozhodli odejít od svého lidu a uchýlili se do jeskyně. Z výkladu Koránu se dovídáme, že mladíci žili v době, kdy většina lidí uctívala modly, zatímco oni věřili v jediného Boha a byli za svou víru pronásledováni. Když odešli do jeskyně, usnuli v ní a zázračně spali tři sta let. Když se probudili, zjistili, že se ocitli v době, kdy lidé opět uctívali pouze jednoho skutečného Boha. Skupinu mladíků věrně doprovázel pes, který je v jeskyni hlídal, a Bůh ho nezapomněl v súře zmínit.

Dalším vyprávěním je příběh o dvou mužích, z nichž jednomu Bůh dal zahrady vinné révy a obklopil je palmami, aby chránily úrodu. Zahrady byly zavlažovány z potoků, které mezi nimi tekly, a bohatě plodily. Ale místo toho, aby byl muž pokorný a vděčný Bohu, povyšoval se nad svého známého, který nic takového neměl. Zpochybňoval, že by kdy mohl přijít Soudný den a říkal, že i kdyby přišel, u Boha najde mnohem lepší věci, než jsou jeho zahrady. Jeho známý ho upozorňoval, že by neměl být takto nevděčný a měl by myslet na to, že jednoho den může o vše, co nyní má, přijít. Tak se také stalo a muž si teprve v tu chvíli uvědomil, jak byl nespravedlivý a nevděčný. Z tohoto příběhu pochází krásný verš o tom, že majetek i děti jsou jen dočasnou ozdobou tohoto světa, ale skutečnou a trvalou hodnotu mají dobré skutky: „Majetek a synové jsou života pozemského ozdobou, však zbožné skutky, jež trvalé hodnoty jsou, u Pána tvého lepší odměnu i naději míti budou.“

V Koránu je v několika súrách vzpomínán prorok Mojžíš a nejinak je tomu i v súře Jeskyně. Zde najdeme příběh o jeho putování s prorokem Chidrem. Ten Mojžíše již na samém počátku varuje, že s Chidrem nebude mít trpělivost. I přesto se vydají na společnou cestu, během níž Chidr poničí a potopí loď s lidmi, zabije mladého chlapce a opraví poničenou zeď, pod kterou se skrývá poklad pro dva sirotky. Mojžíš se na něj po každé příhodě oboří a nechápe, proč potopil loď nebo proč ublížil chlapci. Ke konci příběhu, ač se cesty Mojžíše i Chidra rozejdou, se Mojžíšovi dostane vysvětlení, proč se Chidr zachoval tak, jak je v příběhu popsáno, a Mojžíš si uvědomí, že za všemi věcmi, které se mu zdály být špatné, se skrývalo veliké dobro.
Tento příběh je pro mě velmi inspirativní a vždy si na něj vzpomenu, když se dějí věci, které nejsou zrovna podle mých představ. Vzpomenu si na Mojžíše a Chidra a říkám si, že za vším špatným je nakonec dobro, jen ho člověk nemusí ihned rozpoznat. A nebo ho nerozpozná nikdy. Ale i v tom spočívá víra v Boha, kdy se na Něj člověk v dobrém i zlém spoléhá a věří, že za vším zlým se ukrývá dobro a s trpělivostí jde dál.

V této súře také najdeme příkaz, abychom, když mluvíme o něčem, co chceme vykonat v budoucnu, zmínili „bude-li chtít Bůh“, ono známé „in šá Alláh“ :) Řada muslimů toto slovo používá jako odpověď téměř na vše a když jim položíte otázku a dostane se vám odpovědi in šá Alláh, často nejste schopni určit, zda to znamená ano nebo ne. I já bývám mnohdy nervózní, když se mi místo jasné odpovědi dostane in šá Alláh. Ale je pravda, že i mě se kamarádka nejednou zeptala, jestli myslím in šá Alláh ano nebo in šá Alláh ne :)
Nelze ale jen teoreticky plánovat a zaklínat se tímto arabským slůvkem. Připomnělo mi to vyprávění proroka Muhammada, který se zeptal jednoho muže, proč neuvázal svého velblouda. Muž mu odpověděl, že se spoléhá na Boha. Prorok mu přikázal, aby nejprve uvázal svého velblouda a teprve poté se spoléhal na Boha. Tak je to i s magickým slovem in šá Alláh. Nejprve je zapotřebí naší snahy a vůle a teprve potom můžeme očekávat pomoc a podporu shůry.

K této súře mám osobně velmi blízký vztah, je to jedna z mých nejoblíbenějších kapitol Koránu. Již před lety jsem ji začala každý pátek pravidelně číst v arabštině. Ze začátku jsem se vztekala a rozčilovala, že mi to nejde, zadrhávala jsem se, koktala a kdyby tou knihou, kterou jsem držela v ruce, nebyl Korán, švihla bych s ní o zem :) Dnes tuto súru umím zpaměti a v pěti denních modlitbách ráda recituji některé její příběhy a kratší pasáže.

Máte-li zájem, nahlédněte do českého překladu Koránu například na stránce Islamweb a sami si Jeskyni, 18. súru Koránu, přečtěte. A nemusíte čekat na pátek :)

11 Komentářů

  1. danny
    27.9.2015 – 14 Tishri 5776 v 11:52 — Odpovědět

    škoda,že zrejme Ezdráš vyčiarkol spomienku na Chidra.Lebo bez správneho poučenia,by nedošiel k Horebu.smile.Prečo by potreboval vedenie,,zeleným mužíčkom",ked hovoril priamo s Bohom?Tot otázka.
    ,,Traja bratia prišli k jednému Starcovi v Skétskej púšti a jeden z nich mu povedal:,,Otče,ja som sa naučil naspamät celý Starý a Nový zákon."Starec mu odpovedal:,,Naplnil si vzduch slovami."Ked viem niečo naspamät,čo to znamená?že sa mi zosilnila mohutnot pamäti?Naplnam vzduch slovami?Stanem sa lepším človekom?

    4
    2
  2. danny
    28.9.2015 – 15 Tishri 5776 v 07:37 — Odpovědět

    Namiesto odpovedí sa prejavil klasický groupthink-syndrom skupinového myslenia.(u časti).

    0
    0
  3. Kateřina Gamal Richterová
    28.9.2015 – 15 Tishri 5776 v 17:33 — Odpovědět

    Danny, ač bych ráda reagovala na Vaše komentáře, nemůžu, protože jim nerozumím. Nikdy nepochopím, co vlastně chcete říct. Omlouvám se.

    1
    0
  4. danny
    29.9.2015 – 16 Tishri 5776 v 07:03 — Odpovědět

    To nevadí.Naša kultúra od Terentia pozná-Homo sum,humani nihil a me alienum,som človek a nič ludské mi nie je cudzie.Snaha o porozumenie.
    Pekný den.

    0
    0
  5. Sabina Veselá
    3.10.2015 – 20 Tishri 5776 v 22:32 — Odpovědět

    Kateřino, náhodou jsem narazila na jiný Váš článek a tak mě zaujal, že jsem si vyhledala víc Vašich článků. Píšete moc pěkně, čtivě a mě z duše. Gratuluji.

    0
    0
    • Kateřina Gamal Richterová
      4.10.2015 – 21 Tishri 5776 v 09:37 — Odpovědět

      Dobrý den, Sabino, velmi mě těší, že se Vám mé články líbí a také mě těší, že jste si přečetla i tento, který považuji spíš za článek pro užší okruh čtenářů. Nereaguje na nic aktuálního, je vyloženě náboženský.
      Ještě jednou děkuji :)

      0
      0
  6. achab
    17.10.2015 – 4 Heshvan 5776 v 15:58 — Odpovědět

    Možná chtěl Danny naznačit, že pokud nepřistoupíme na středověkou výmluvu (vynález židovských konvertitů k islámu), že Ezdráš podvrhl potomním generacím pseudo-tóru – tedy jakýsi Korán s vsuvkami a dodatky, nemohla byste, Katko napsat, že muslimům určil BigBoss za modlitební den pátek.
    Samozřejmě skeptik se asi zamyslí, proč až do Ezdrášova podvrhu židé šabat drželi. I bez Ezdráše. I křesťané si vybrali den po šabatu dobrovolně. Jako svoje odliovací znamení od těch věčně rebelujících židů během opresí v průběhu prvního století našeho letopočtu, a liturgie Bílé soboty jasně dokazuje, že šábes je šábes. Ale díky za vylíčení muslimskho "šábesu" a kéž je všem muslimům stejným požehnáním, jakým by měl být šábes lidu Knihy potažmo všem lidem.
    Sám si už léta kladu otázku, zda pro duchovní hygienu stačí jen jen "sváteční den". Domnívám se, že pro tu duchovní hygienu určitě ano. I lidi praující ve službách pro život (špitály, hasiči a často i lidi pracující na šichty – dráhy a spol.) mívají víkendy v úterý a ve středu. Ale šabt není víkend. Stvoření je jen jedno, a jediný památník stvoření je šábes.
    To není o vyhraňování, to je o původních a zdrojových textech monoteismu. -acb-

    1
    0
    • Dominik
      17.10.2015 – 4 Heshvan 5776 v 20:42 — Odpovědět

      Pokud se nepletu, tak většina muslimů neodmítá, že Alláh určil Izraelitům za svatý oddělený den "sobotní šabat". Pouze tvrdí, že šlo o nařízení dočasné týkající se pouze Izraelitů, do doby než přijde islám a přinese nové univerzální pokyny pro lidstvo veškeré, a s nimi i den páteční.

      Jinak co se týče křesťanů, neděle jako "den potom" není vybrána prostě jen tak. Minimálně ve východním křesťanství existuje pro neděli jasné zdůvodnění. Zatímco pro židy je neděle prostě den první, v pravoslavném mystickém vidění světa je mnohem více chápána jako "Den osmý". Šabat jakožto sedmý den završoval 7 dní prvotního stvoření, stvoření světa, který upadl do zkaženosti, a ve kterém ještě stále žijeme. Ale Bůh pro nás připravil cestu, cestu která nás osvobodí z naší zkaženosti a přivede nás do nového světa. A nový svět podle pravoslavné mystické tradice začne právě v neděli, v té mimořádné neděli, která na rozdíl od všech předešlých nebude dnem prvním dalšího sedmidenního cyklu, ale dnem osmým, začátkem nového cyklu a nového světa. (Důvodem slavení neděle tedy není jen vzkříšení Ježíše v tento den, záměrně tu uvádím i tento jiný a podstatně méně známý důvod.)

      Použiji paralelu z rabínské tradice. Rabínská tradice uznává příběh stvoření světa tak, jak je v Bibli popsán, ale na základě určité formulace textu věří, že tomuto Božímu stvoření světa chybí ještě poslední krok k dokončení. Tímto posledním krokem je podle rabínů zbudování Jeruzalémského Chrámu. Podobné i pravoslavná církev uznává tradiční "sedmidenní příběh", ale současně věří v potřebu dosažení konečné dokonalosti v mystickém Osmém dni.

      Z toho taky jasně vyplývá, že v pravoslavné tradici není osmý den zaměněn se šabatem (sedmým dnem)- významy těchto dvou dnů jsou zcela odlišné. Kromě toho v pravoslavné tradici má i šabat zvláštní význam, slouží se o něm bohoslužby a týkají se ho některé speciální předpisy podobně jako neděle. Nicméně zaměření na neděli jako den věku budoucího je výraznější.

      0
      0
  7. 17.10.2015 – 4 Heshvan 5776 v 21:07 — Odpovědět

    Co se křestanství týče, pravoslavný pohled se mi líbí. Žádné spory o "sobotu", žádné pokusy dezinterpretovat verš, že každý syn člověka, je také pánem šabatu — ale jasné přiznání, my to chápeme jako památník "Nového stvoření". Mimochodem i obřízka se ze stejného mystického důvodu koná až osmý dne, a stejně tak bývají sváteční cykly osmidenní.
    Co je zajímavější, a potvrdit by ám to museli studenti islámu a Koránu, pakliže byl šabat dán PŘEDTÍM než přijde islám, pak je BigBoss nefér. Něco nařídí jedněm, sám prohlásí – nic z toho nepomine, má to logiku a trvá to věčně, a najednou to všechno přešupačí. Už mu nejde o památník stvoření, ale o pátek.
    Tím ovšem Ezdráš neměl co falšovat. – Což mne na druhou stranu zase uklidňuje a na židy se nezlobím, protože ve své konečné verzi skrze Gabriele už Vznešený nebyl tak důsledný jako ve verzi první. A hlavně, pak ovšem Korán nexistoval před tórou a díky buď Gabrielově nedůslednosti anebo Ezdrášovu podvodu, který ovšem Všemohoucí a Vševědoucí nijak v Koránu neodtajnil ani nepredikoval – to se čekalo někdy do 12-13. století, mají židé i křestané legitimní právo na svoji cestu (možná i bez zakátu), protože byli "starou" verzí uvedeni v omyl a nedostali ani varování ani dostatečné poznání, že po nich bohové, Vznešený anebo Ezdráš chtějí nesmysly. :)

    0
    0
    • Dominik
      17.10.2015 – 4 Heshvan 5776 v 21:35 — Odpovědět

      Než přijde student islámu, mohl bych poskytnout citaci z Koránu:

      Súra 4:154: "A vyzdvihli jsme nad nimi horu podle úmluvy s nimi a řekli jsme jim: „Projděte branou poklekajíce!“ a také jsme jim řekli: „Neznesvěcujte sobotu!“ A uzavřeli jsme s nimi smlouvu přísnou."

      0
      0
  8. Dominik
    17.10.2015 – 4 Heshvan 5776 v 22:23 — Odpovědět

    Pravoslavná symbolika Osmého dne:
    SUNDAY, THE EIGHTH DAY

    As the day after the seventh day (when God rested from His six days of creation) and as the day of Christ’s Resurrection, Sunday early on came to be understood in a mystical way among Christians as the “Eighth Day.” It was the day “beyond nature and time” (MaxCon), “the beginning of another world” (Barn). “Whether you call it day, or whether you call it eternity, you express the same idea” (BasilG).

    Fittingly, during the week after Pascha (Easter), called Bright Week, the Church celebrates Pascha for eight days, almost as though it were one continuous day. By tradition, babies are named on the eighth day after birth. And from ancient times, Christian baptisteries and fonts have been built with eight sides, indicating the newly baptized are entering the realm of the Eighth Day, the day of eternal rest (Heb 4:1-11) in Christ’s Heavenly Kingdom.

    http://www.saintsophias.org/the-sabbath-day.html

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Jednou větou připomněl, co je křesťanství

Další článek

Setkání, o kterých stojí za to psát