S příchodem imigrantů a uprchlíků do Evropy se na nás ze všech stran valí jen těžko uvěřitelné reakce a komentáře lidí známých i neznámých. Často mezi svými přáteli spatřuji beznaděj a zoufalství nad tím, co jsou někteří Češi schopní vypustit z úst či napsat na internet.

Ve všem tom zoufalství a nenávisti jsou však stále lidé, kteří se tímto kolotočem nenechají smést a usilovně pracují na budování přátelských vztahů s lidmi jiných kultur a náboženství. Jsem vděčná za to, že jsem některé z nich měla možnost poznat.

Když jsem dnes odpoledne mluvila s babičkou a svěřila se jí, že tápu, na které téma napsat poslední zářiový článek, zeptala se mě: „No a už jsi napsala o tom, jak jste křtili gepardy? Nebo o té společné multináboženské večeři a snídani???“ Musela jsem uznat, že jsem promarnila šanci o těchto překrásných setkáních včas napsat, stále jsem měla na všechno čas a nakonec nenapsala nic. Znáte to… Poznamenala jsem: „Babí, ale gepardy jsme křtili v červnu, přeci nebudu psát v září o červnové akci.“ Babička zakroutila hlavou a povídá: „No co, teď je všude tolik zla a nenávisti a nikde jsem se o těch společných akcích a křtu nedočetla, tak bys měla něco napsat.“ Na to už jsem neměla co říct a musela jsem uznat, že je obrovská škoda, že se o těchto multikulturních a multináboženských událostech nikde nepsalo. Televize Nova, která byla ke křtu gepardích paterčat do ZOO ve Dvoře Králové přizvána, nakonec dala přednost nehodě kdesi na automobilových závodech. Krev zřejmě přitahuje diváky více než přátelské setkání lidí různých barev i vyznání a křest gepardích koťat.

Ujmu se toho tedy já. Ale ráda :) Takže… V únoru 2015 jsme ve spolupráci s Klárou Popovovou a evangelickým farářem Mikulášem Vymětalem uspořádali Křesťansko-muslimsko-židovskou večeři. Konala se v prostorách evangelické fary v Praze a pozvánka se pyšnila heslem „Společně za jedním stolem.“ Příchozí měli jen jediný úkol – kdo chtěl, mohl s sebou přinést tradiční a oblíbený pokrm. Protože to byla první taková večeře, nevěděli jsme, kolik lidí nakonec přijde. Účast desítek lidí nás neuvěřitelně překvapila a jídla se sešlo tolik, že se téměř nevešlo na několik širokých stolů. Klárka připravila program pro děti, které se s radostí ujaly tvoření a malování. Mikuláš Vymětal se ujal úvodního slova a požádal nás, abychom se posadili tak, abychom u stolu seděli s lidmi, které neznáme. Byl to skvělý nápad a každý z nás poznal nové přátele odlišného věku i vyznání. Já jsem měla díky tomu možnost poznat moc milou a přátelskou rodinu Myslivcovu. Je to rodina, která vyznává křesťanství a má zároveň velmi blízko k judaismu. Během večeře jsme zjišťovali, co mají naše náboženství společné a celý večer bylo o čem povídat. Vyměnili jsme si e-mailové adresy a zůstali v kontaktu.

V červnu jsme byli s manželem pozváni do ZOO ve Dvoře Králové panem ředitelem Rabasem, abychom společně s buddhisty, křesťany a židy pokřtili gepardí paterčátka, která se zahradě zcela výjimečně podařilo odchovat. Seznámili jsme se s velmi milými lidmi a získali nové přátele. Spolu s námi se křtu jednotlivých „koťátek“ ujala usměvavá rodina z Mongolska, přátelská smíšená česko-peruánská rodina, veselá paní Agnes z Kamerunu s manželem a legrační pan Jaroslav Haidler, zástupce židovského náboženství. Od mongolské rodiny žijící v Praze dostal malý gepard jméno ALTAI podle nejvyšší hory v Mongolsku, na níž vždy žili gepardi. Paní Jitka s manželem Goldisem z Peru dali dalšímu geparděti jméno INTI, což znamená slunce a je to zároveň i peruánský bůh slunce. Agnes s manželem pojmenovali třetí mládě ZEE, což v jazyce ewondo znamená gepard. S manželem jsme zvolili jméno FAHD, což v arabštině znamená gepard a je to celkem populární arabské mužské jméno. A nakonec pan Haidler pojmenoval poslední gepardí kotě NAMERI, což v hebrejštině znamená též gepard. Zmínil přitom překrásný úryvek z talmudu: „Na cestě k lidskosti buď lehký jako laň, udatný jako lev a stejně rychlý jako gepard.“
Paterčatům jsme popřáli jen to nejlepší a vydali se společně s panem ředitelem na procházku po zoo. Měli jsme také úžasnou možnost se ještě před zahájením zkušebního provozu projet lvím safari a nakonec jsme nakrmili jablky a sem tam nějakou rozinkou smečku lemurů. Cestou jsme si popovídali a zasmáli se. Byl to úžasný den plný nevšedních zážitků a vzácných setkání. Těším se, až s manželem vyrazíme do restaurace, kterou provozuje paní Selenge z Mongolska se svým manželem, a znovu se s nimi uvidíme.

V srpnu se ve spolupráci s projektem HateFree konala obdoba multináboženské večeře – společná snídaně, kterou jsme nazvali Snídaně bez předsudků. Snídali jsme ve velmi příjemných prostorách kavárny Studia Alta a měli opět možnost poznat nové tváře. Setkání stálo za to stejně jako únorová večeře a zúčastnil se ho dokonce velvyslanec Státu Kuvajt a velvyslankyně Jihoafrické republiky. Měli jsme možnost ochutnat řadu vynikajících jídel, na stole se objevily pomazánky, domácí pizza, sladký jemenský dezert nebo třeba egyptský foul. Řada lidí se vzhledem k pracovním povinnostem nemohla zdržet déle, snídaně se totiž konala ve všední den. I přesto jsme odcházeli s krásným pocitem, že se nám opět podařilo sblížit a seznámit lidi z různých koutů světa a různého vyznání.

Na tom, že se tyto akce vždy skvěle vydaří, vlastně není nic tak zvláštního. Je úplně jedno, kdo vyznává jaké náboženství nebo jakou kdo má barvu pleti. Jsme všichni lidé a pokud máme zájem hledat věci, které nás spojují, pak není nejmenší problém společně zasednout k jednomu stolu a prožít ať už překrásný večer či ráno nebo pokřtít gepardy. Je velmi osvěžující a osvobozující poznat lidi, kteří nehledí na rozdíly negativně, ale snaží se právě na jejich základě získat nové informace, poznatky a především přátele.

Jdu napsat paní Myslivcové a panu Haidlerovi. Při psaní a vzpomínání se mi po nich zastesklo… :)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Pátek, in šá Alláh a súra Jeskyně

Další článek

Jemen: země, kde jsou boje o vodu realitou