Tento text, v němž reaguji na novoroční dopis předsedy ŽOP Jana Munka, měl původně vyjít v zářijovém vydání Obecních novin. Můj text byl ovšem redakční radou vyřazen, cituji: “z toho důvodu, že jste pozbyla 10. 2. 2016 členství v ŽOP z důvodu nezaplacených příspěvků, novoroční dopis předsedy ŽOP jste tedy ani nemohla oficiálně dostat. Podle redakční rady není vhodné, aby se nečlen ŽOP vyjadřoval k jejím vnitřním záležitostem.” Jsem tedy ráda, že se tento text rozhodl zveřejnit shekel.cz.

======
Po několika měsících pobytu mimo domov jsem po návratu do Prahy v balíčku s doručenou poštou našla obálku z Židovské obce v Praze. Většinou obdržím obálku se složenkou, která mě nabádá, abych zaplatila členský příspěvek. Tentokrát k tomu byl přiložen i Novoroční dopis předsedy ŽOP pana Jana Munka, do kterého jsem se se zájmem začetla. Zajímalo mě, jak se ŽOP a jejím členům daří, jaké jsou plány a vize vedení ŽOP a případně jak my, členové, můžeme přispět k tomu, abychom ŽOP považovali za instituci, kde se platí příspěvky nejen proto, abychom měli místo na židovském hřbitově, ale především proto, abychom měli kde prožívat náš židovský život. Ovšem mé zklamání nemohlo být větší.

Hned na úvod jsem se dočetla, že obec čekají volby a že je třeba, aby každý člen k tomuto aktu přistupoval odpovědně, protože, cituji: „Není ještě tak vzdálená doba, kdy se naše obec po ne zcela povedené volbě zmítala v hlubokých rozepřích a bojích. Takový vývoj byl velmi nebezpečný a škodlivý.“ Opět se tak vynořil „kostlivec Jelínek,“ který dnešní představitelé obce i po tak dlouhé době dráždí jako býka červený hadr, ale který je zcela irelevantní pro dnešní problémy pražských Židů. Pan předseda Munk tímto varováním také zcela otevřeně v novoročním dopise vyzval členy ŽOP k tomu, aby se neodvažovali volit ty, kteří by rádi změnili současný status quo, neboť, opět cituji: „současný stav je konsolidovaný.“ A to je zřejmě pro současné vedení nejdůležitější. Kdyby se psal rok 1999, tak bych dala předsedovi ŽOP za pravdu, že konsolidace obce je velmi důležitý a záslužný krok. Ale v roce 2016? Je opravdu konsolidace více jak čtvrtstoletí od pádu komunismu to nejzásadnější, čím by se současné vedení mělo chlubit? Je to opravdu vše, co náš současný establishment může svým členům nabídnout?

Další odstavec moje rozčílení už jen navýšil. Dozvěděla jsem se, že to, co nás všechny členy spojuje, je potřeba bezpečí. Jakkoliv nechci zlehčovat bezpečnostní situaci pražských Židů a bezpečnostní situaci v ČR obecně, myslím, že by bylo naopak dobré zdůraznit, že na rozdíl od mnohých měst v Evropě je dnešní Praha židovskému životu příznivě nakloněna a že tudíž není třeba podléhat strachu, který se snaží mezi obyvateli ČR šířit nejen extremisté, ale i někteří nejvyšší státní představitelé. Neznamená to jistě, že bychom neměli být ostražití. Ale právě v této oblasti ŽOP v tuto chvíli velmi zaostává. Projekt společné ochrany všech důležitých židovských objektů bojkotuje právě ŽOP, která se sice stará o svůj vlastní práh, ale nějak ji nedochází, že my členové se pohybujeme po celém židovském městě a tudíž že útok na jakýkoliv objekt tak bude útokem na celou židovskou pospolitost tedy a tedy i na obec.

V předposledním odstavci pak předseda Munk zmínil holocaust jako další téma, které nás členy obce spojuje. Ano, nepochybně. A nikomu z nás to není třeba připomínat. Všichni také jistě chápeme a podporuje snahu obce poskytnout veškerou péči těm, kteří si tímto peklem prošli. Ale je holocaust opravdu to, co má být hlavním pilířem dnešní židovské obce? Nemáme jiná témata, která by nás spojovala a především dávala smysl existenci obce? Co vzdělání? Co náboženská pluralita? Co židovská přítomnost v české společnosti? Já nepotřebuji obec, aby mě připomínala, co se stalo mé rodině během nacismu. K tomu mám svojí rodinu. Já potřebuji obec k tomu, abych se mohla rozvíjet jako žid, jako člověk. A k tomu potřebuji obec, která hledí do budoucnosti, která chce být domovem pro živé židy, židy, kteří spolu sice často nesouhlasí a kteří mají značně odlišné představy o svém židovství, ale kteří přesto hledají místo, kde by se o tom všem mohli přít a kde by mohli spoluzažívat své židovství s ostatními. A to mě současná obec nenabízí.

Ovšem, jak nám v posledním odstavci svého novoročního dopisu připomíná náš předseda, důležité je, abychom se zúčastnili voleb a udrželi současnou obec konsolidovanou. Současným představitelům to jistě bude stačit, ale co my členové? Neměli bychom chtít něco víc?

Irena Kalhousová
Září 2016

Doktorantka na London School of Economics
Organizátorka Diskuzí v Maislovce, moderátorka pořadu ‘Žid a zdráv’

3 Komentářů

  1. Tomáš Homola
    22.9.2016 – 19 Elul 5776 v 21:55 — Odpovědět

    Děkuji za tento komentář. Zcela souhlasím. Pan Munk (a spol.) by byl nejspíš rád, kdyby bylo více těch, co nezaplatí příspěvky.:(

    8
    0
  2. Samuel Abramson
    23.9.2016 – 20 Elul 5776 v 14:47 — Odpovědět

    uzasna hlaska "kostlivec Jelinek"!! Ti stari "bafomedi" i kdyz budou 10 let v hrobe, ale pokazde kdyz uslysi jmeno Tomas Jelinek, tak jim hruzou popraska mramor nad hlavou :)

    8
    0
  3. achab
    1.10.2016 – 28 Elul 5776 v 22:28 — Odpovědět

    Může někdo linkout odkaz na fcb diskuzi ? Tohle by nemělo zůstat schované :)

    2
    0

Napsat komentář: Samuel Abramson Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Židé v Berlíně pochodovali se syrskými dětmi

Další článek

Busking Fest v Plzni. Vydatná porce izraelské hudby.