Zastavme se naposledy u příběhu muže, kterého Ježíš zbavil posedlosti.

V závěru Markova vyprávění nasedá Ježíš na loďku, aby splnil přání obyvatel blízkého města, kteří si přejí, aby co nejrychleji zmizel. V té chvíli ho uzdravený bezdomovec prosí, aby ho vzal s sebou. Ježíš mu ale odpoví: “Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.” (Mar.5,19)

Při čtení této odpovědi jsem uvažoval, jak bych na takové odmítnutí reagoval já. Asi bych se na Ježíše zlobil. Možná bych se urazil a odešel… Marek ale píše, že náš muž “odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš…“(Marek 5,20) Odešel, ale neurazil se. Nebyl na Ježíše naštvaný. Poslechl a udělal vše tak, jak mu Ježíš přikázal.

Často slýchám diskuze o tom, jak správně rozumět slovům apoštola Pavla, která napsal ve svém listu Římanům: “Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.“ (Řím.10,9) Tento muž přijal Ježíše jako svého Pána. Jeho Pán mu dal svobodu. Vyhnal z něj legii démonů. Takového Pána je dobré poslechnout.

Vydal se tedy domů. Doma vyprávěl, jak ho Ježíš uzdravil a dal mu nový smysl života. Už nemusí bydlet mezi hroby. Nenahání lidem v širokém okolí hrůzu. Může začít nový život. Sdílel se “a všichni se divili.“ (Marek 5,20)

Markovo vyprávění mne přivedlo k přemýšlení nad tím, jak vypadalo svědectví tohoto muže. Co vlastně vyprávěl, když Ježíš ještě neumřel na kříži? Byl to pohan, který možná v životě neslyšel ani jeden text z Písma. O čem tedy vyprávěl? Podle Marka o tom, jak velké věci mu učinil Pán. Nic víc. Jen svou zkušenost.

A to je návod i pro nás. Pokud toužíme změnit svět k lepšímu, začněme tím, že budeme vyprávět svou zkušenost. Vyprávět o tom, jak velké věci nám učinil náš Pán. Podělme se o své zážitky s Bohem v našich rodinách, v práci i se svými sousedy. Zcela jistě najdeme někoho, kdo nám bude naslouchat a začne toužit po stejně mocném Pánu, jakého máme my. Možná tak získáme nového duchovního sourozence a souseda pro život v Božím království.

Neboj se vyprávět druhým, “jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval.” Bůh má dnes stejnou moc uzdravovat, jakou projevoval skrze Ježíše. Nemocných je dnes také dost. Jde jen o to, aby našli odvahu dát svou budoucnost do Božích rukou. Možná potřebují slyšet zrovna tebe, aby to udělali.

Autor: Vlastík Fürst

Přečtěte si také 1. část: zde.