Zdroj: Archiv

Ivan Neumaier je český ekonom, zabývající se měřením a řízením výkonností firmy.

Vážený pane Neumaiere, v současné době působíte na Ministerstvu průmyslu a obchodu a současně se účastníte ekonomického výzkumu na VŠE. Pokud byste měl dát jednu ekonomickou radu současné, či budoucí vládě, jak by zněla?

Odpovím jako výzkumník. Ať přijde po volbách jakákoliv vláda bude muset šetřit, tak ať neztrácí čas analýzami, tj. může „šetřit“ čas. Scénář bych si přestavoval ve formě rozhodovacího stromu. Ve stromu by byly uzly s potřebnými rozhodnutími. Mohu se pak rozhodnout, že provedu rozhodnutí, neprovedu ho či ho provedu je částečně. Podle odpovědi se vydám po jiné cestě vývoje. Každá cesta má své důsledky a pravděpodobnost uskutečnění.

Se svou manželkou Inkou jste vytvořili model pro komplexní posuzování zdraví firmy (Model IN). Mohl byste nám prosím v jazyku méně sofistikovaném sdělit, jak tento model funguje a jak se aplikuje?

Vlastníci a investoři hodnotí podnik podle jeho finanční výkonnosti (bonity). Věřitelé a dodavatelé hodnotí podnik především podle jeho schopnosti splácet závazky (nebezpečí bankrotu).  Toto posoudit není jednoduché a především je to pracné. Pro rychlé stanovení finančního zdraví existují bankrotní a bonitní indexy. Tyto indexy s určitou pravděpodobností na základě výpočtu několika ukazatelů stanoví, zda podnik má dobré či špatné finanční zdraví, nebo leží v tak zvané šedé zóně, kdy nelze říci, zda je zdravý či nemocný.

S manželkou jsme vytvořili jednak pravděpodobně nejlepší systém finanční analýzy spojující controlling výnosnosti a controlling rizika s názvem INFA® a celou rodinu bankrotních a bonitních indexů IN (IN95, IN99, IN01 a IN05), kdy poslední je index IN05. INFA® dává podrobný příčinný pohled na finanční zdraví a indexy IN jsou pro rychlou orientaci ve finančním zdraví.

Ptal jste se na indexy (model) IN. Např. index IN05 je bonitně-bankrotní index. Když je jeho hodnota vyšší než 1,60 pak s 83% pravděpodobností podnik tvoří hodnotu pro své majitele, jinak řečeno má velmi dobrou bonitu. Pokud je hodnota indexu nižší, než 0,90 pak s 77% pravděpodobností podnik spěje k bankrotu. Když se hodnota indexu pohybuje mezi 0,90 a 1,60 nelze jednoznačně stanovit, zda podnik tvoří hodnotu nebo spěje k bankrotu. Výhodou je, že pro výpočet indexu stačí několik veřejně dostupných údajů o podniku. Index si můžete spočítat zde.

Byly provedeny studie nezávislé na nás, kdy byla posuzována úspěšnost různých indexů a to i zahraničního původu. Mohu konstatovat, že naše indexy IN95, IN01 vyšly velmi dobře a IN05 jako nejlepší. Index IN99 dopadl spíše průměrně. Z toho je vidět, že ne vše se nám povedlo.

Co Vás přimělo k tomuto rozhodnutí poskytnout rozhovor pro Shekel? Máte pro Izraelské cítění?

Rozhovor pro Shekel jsem se rozhodl poskytnout z důvodu, že znám mnoho chytrých kolegů židovského původu, se kterými sdílím některé společné vize. Obecně židy považuji za pracovité a cílevědomé lidi. Byl jsem osloven a nevidím žádný důvod odmítnout.

Rozlišuji vztah ke státu na vztah k národu a k vládě. Předpokládám, že pro Izraelské cítění je chápáno jako vztah k tomu, co dělá Izraelská vláda. Je obdivuhodné, jak Izraelské vlády zvládají boj proti islámskému extrémizmu.  Islámský extremizmus je náš společný nepřítel a to židů i křesťanů. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že Izraelské vlády svými chybami přispěly k eskalaci tohoto extrémizmu. Přeji všem Izraelcům, jako všem lidem, žít v míru.

Jako analytik jste přinášel na trh zajímavé ekonomické analýzy ČR, které pravidelně vycházely v EKONOMovi. Můžou naši čtenáři očekávat i zajímavé ekonomické vyhlídky z Izraele, či investiční doporučení z této oblasti?

Vracíme se opět k otázce dlouhodobějšího míru mezi Izraelem a jeho potencionálními protivníky. Dokud si Izrael udrží technologickou převahu a nepoměr množství obyvatel Izraele vůči nim nepřekročí určitou kritickou mez, budou ekonomické vyhlídky Izraele dobré. V historii zatím vždy nakonec zvítězilo množství. Doufám, že do doby, kdy se technologická převaha postupně vyrovná nebo počet obyvatel protivníků bude příliš vysoký, bude uzavřen oboustraně výhodný mír. Ovšem k tomu nemusí nikdy dojít.

Aby si Izrael udržel technologickou převahu nad svými potencionálními protivníky, musí izraelská vláda výrazně podporovat výzkum a vývoj. Izraelské firmy jsou nuceny se udržovat v různých oborech na světové špičce. Proto považuji spolupráci s izraelskými firmami za dobrou příležitost pro české firmy. Nejsem ovšem expert na investiční příležitosti v Izraeli.

Vím, že se politicky nerad vyjadřujete, nicméně v budoucích volbách podpoříte spíše pravicovou či levicovou stranu?

Jsem liberální ekonom, i když jsem si vědom toho, že liberalizmus není v současné době oblíben. S liberalizmem jsou spojovány jevy, které ani liberální nejsou a mnoho pověr, ale důsledná aplikace liberálních principů do naší ekonomiky je nejlepším lékem na rychlé vypořádání s krizí. Já preferuji minimální přerozdělování. Solidarita  např. s invalidy atd. být musí, ale neměla by se zneužívat k přerozdělování těm, co nechtějí pracovat. Když je někdo schopný vydělal hodně peněz, tak ať mu hodně peněz zůstane. Tím ovšem nemám na mysli lidi, co si hodně peněz vydělali nepoctivě. Ty by měl odfiltrovat fungující právní systém. Také by se měly vytvořit velmi dobré podmínky pro investování a to především nastavením pravidel platných pro všechny. Pak ti, co si hodně vydělají, budou zde investovat a tím vytvářet nová pracovní místa.

Máte politické ambice?

Ne.

Myslíte, že tzv. NERV (Národní ekonomická rada vlády) přinesla nějaký výsledek a lék na současnou hospodářskou krizi?

NERV formuloval několik léků na hospodářskou krizi. Politická situace ovšem nepřála jejich aplikaci na ekonomiku ČR. Všechny takovéto komise či rady, ať se budou snažit ze všech sil udělat řekněme z čistě vědeckého pohledu správná doporučení, se neubrání vnímání svých výsledků politickou optikou.

Věříte vůbec v to, že nějaká krize existuje? Není současná krize pouze ozdravným procesem, který byl přirozeným vývojem po tolika letech růstu? Nejednalo se, o uměle vytvořený ekonomický růst, kde nebylo dlouhodobě udržitelné stále žít na dluh?

Bohužel krize je skutečností a také je nedílnou součástí kapitalistického systému ekonomiky, kdy musí periodicky přicházet po obdobích konjunktury ozdravné krize. Vyhnout se krizi nelze. Lze pouze politickými zásahy ozdravný proces krize modifikovat. Většina politických opatření na zmírnění krize, byť sebelépe míněných, jsou cestou do pekla, kdy oddalují ozdravný účinek krize. Prodlužují agonii ekonomiky.

Jde o spojité nádoby, kdy vysoká výnosnost (v podobě růstu) je spojena s vysokým rizikem (v podobě hloubky a délky krize). Když nastavím pravidla omezující hloubku a délku krize podvážu růst. Když stimuluju vysoké růsty neekonomickými opatřeními, zadělávám si na hlubokou a dlouhou krizi. Výnos bez rizika neexistuje.

Jistě, současná krize je důsledkem jak říkáte „uměle“ vytvořeného růstu. Žádná vláda nechce za svého funkčního období prožít krizi. To je nejlepší cesta prohrát příští volby a proto se snaží oddálit vypuknutí krize. Důsledky jsou podobné jako při „zmírňování“ dopadů krize. Vedle toho existují lidé, kteří na „umělem“ prodlužování růstu, růstu na dluh vydělávají velmi velké peníze. Vědí, že přijde krize, kdy např. všichni ztratíme 10% svého kapitálu. Ovšem když vydělali navíc či řekněme neetickými postupy na úkor ostatních či možno říci finančními machinacemi např. 10 mld., tak jim z toho 9 mld. zůstane. Proč by to neudělali, co jim je do toho, že 10% pro někoho bude znamenat katastrofu.

Jsem přívržencem rakouské ekonomické školy. Jde o spíše okrajový směr ekonomie, ale mající nejlepší teorii vzniku krizí a především návod jak pomocí nastavených pravidel platných pro všechny, tlumit výkyvy ekonomiky v krizi. Krize by nebyly tak hluboké a trvaly by kratší dobu. Problémem je ovšem, že by se omezilo tempo růstu (šlo by ale o zdravý růst) a především znesnadnilo možnost vydělávat peníze na úkor ostatních pomocí finančních machinací. V tom je problém tohoto řešení. Vlády chtějí vysoké růsty a šáhnout někomu na možnost vydělávat miliardy je nebezpečné.

Věříte v Boha?

Ano.

Děkuji za rozhovor.

Autor: David Fábry

Zdroj

Přečtěte si také: Interview s Ladislavem Špačkem

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Krvelačný Jisroel (Umodlenci - část II.)

Další článek

Pražský magistrát znovu utrácí za Opencard