Zdroj: Shekel

Obchodování na finančních trzích v pondělí zastínil mrak sopečného prachu. Na první pohled by se mohlo zdát, že se vše uklidní zprávou, že letiště Praha obnoví provoz v pondělí po 12:00.

Nicméně pro finanční trhy ve střední Evropě není důležité, co se děje v Praze, ale co se děje v Londýně – a tam zůstávala celé pondělí letiště stále mimo provoz.

Na trhu tedy nikdo nejásal. Možná, že řada lidí zneklidněla po přečtení dodatku zprávy, že zprovoznění letiště má zatím platnost omezenou na 48 hodin a poté se bude rozhodovat o dalším postupu. To mohlo řadu investorů vyděsit jako čekání, zda nějaké letadlo spadne, a pak se uvidí. K této hysterické úvaze může mnohé inspirovat i to, že se v Norsku smí létat – ale jen dále od velkých měst. Řada investorů se také možná ptá, kdo bude mít tu odvahu sednout si do letadla. Stačí si vzpomenout, jak lidé na charterových letech vyplašeně tleskají autopilotu, když letadlo dosedne na přistávací dráhu. Nebudou se lidé nyní bát létat? Všechny tyto pesimistické úvahy se odrážely na akciových trzích. Pražská burza proto na zprávu o obnovení leteckého provozu nereagovala růstem, ale propadem skoro o 1 %.

Kolik to stojí?

Uzavření většiny vzdušného prostoru Evropy kvůli mraku popela je samozřejmě drahý špás. Někteří analytici odhadují náklady tichého nebe nad hlavou na 150 mil. korun denně. Obáváme se však, že v realitě zatím nelze náklady ani orientačně stanovit vzhledem k tomu, že zatímco jedni tratí, jiní (jako třeba železnice či autobusová doprava) na prachu vydělávají. Stručně a jednoduše, zatím je na odhady moc brzo a vaří se z vody. V každém případě pokud by byl odhad pravdivý, blížily by se ztráty jedné desetině procenta HDP až za více než tři týdny. Z makroekonomického pohledu je to tak trochu mnoho povyku pro nic. Kdyby byla zastavena výroba v některé z domácích automobilek, vzhledem k multiplikačnímu efektu přidružených výrob v dalších továrnách by to byla pro ekonomiku mnohem větší rána. Mnozí se však potřebují zviditelnit a mluví o tom, jak je situace horší než po útocích na New York. I na toto tvrzení je podle mě moc brzo. V roce 2001 se lidé báli cestovat, nyní cestovat nemohou. Jakmile prach zmizí, začnou vesele létat. Září 2001 mělo na leteckou dopravu dlouhodobý dopad. Tvrzení by se podle mě naplnila jen tehdy, pokud by se ukázalo, že se nebude létat týdny. Je však něco takového v současném světě plném nátlakových skupin možné?

Je vůbec třeba pomoci leteckému průmyslu? Kdo pomůže přadlenám?

Již nyní se množí hlasy, že je třeba leteckému průmyslu pomoci. Brusel je na podobné věci expert. Sice již nyní neví, co s dluhy, ale přesto se uvažuje o další pomoci odvětví. Ve světě plném zelených myšlenek je podobná úvaha nepochopitelná. Na jednu stranu bude Brusel vymýšlet nové konstrukce, jako je obchod s emisními povolenkami, a na druhé straně si bude zdroj emisí hýčkat. Nicméně třeba šrotovné bylo ve stejném duchu. A také se nikdo nepoučil, že šrotovné nebylo ničím jiným než dírou v rozpočtu, protože jako nástroj k nastartování ekonomiky selhalo.

Bezletový provoz je příležitost k zamyšlení

Nová situace rozdává nové karty. Poslední krize byla přínosná tím, že firmy donutila tak jako každá krize k tlaku na vyšší efektivitu. Každá krize s sebou přináší nové přístupy. Moderní management tomu říká efektivnější procesy a restrukturalizace. Co dříve nešlo, je s krizí možné. Díky tomu flexibilnější firmy přežívají.

Stejná situace je s leteckou dopravou. Od stolu si troufnu tvrdit, že zhruba dvě třetiny obchodních letů je naprosto zbytečná. Moderní svět komunikací umožňuje telekonferenci, kdy všichni účastníci vidí na monitoru to samé a slyší to samé. Není třeba se ani vidět. Vše zařídí kamery. Vždy, když takto argumentuji světovým „business cestovatelům“, souhlasí, ale dodávají, že se v letadle na schůzku připraví. Takže jen kvůli přípravě je všechen humbuk? Znamená to, že kdyby současný management opustil stále překvapivě populární open space a umožnil zaměstnancům klid na práci, nebylo by nutné s každou drobností letět na „meeting“ do Londýna či Bruselu? Současná situace mnoha korporacím ukáže, že lze fungovat i jinak. Svět by mohl mít méně emisí a přitom by nemusel hledat slepé uličky, jako jsou podle mě například auta na hybridní pohon. Stačilo by jen zrušit zbytečné lety.

Mají akcie růst nebo klesat?

Zarážející je, že letecké společnosti o víkendu provedly testovací lety, při nichž nezaznamenaly žádné zjevné problémy způsobené mrakem sopečného popela. Investoři na burzách se ptají, co to má znamenat. Byla veřejnost mystifikována a byly zbytečně generovány leteckým společnostem ztráty, nebo to bylo jen štěstí, že se při vzletech nic nestalo? Riskují letecké společnosti životy lidí na palubě a na zemi nebo ne? Za stávajících okolností je proto otázkou, zda je obnovení provozu dobrou nebo špatnou zprávou pro akcie. V každém případě ke špatné náladě přispívá kromě letecké dopravy šířící se názor, že velcí hráči podvádí ve financích malé hráče. Mnoho lidí se bojí, že zpráva o obvinění investiční banky Goldman Sachs z podvodu je jen první vlaštovkou a že další velké banky budou následovat. Krátkodobě to tedy s akciemi nevypadá růžově. Dlouhodobě to ale tak být nemusí. Bezletový provoz by mohl mnoha firmám (mimo leteckou dopravu) snížit náklady a nechat více pro investory ve formě dividendy.

Autor: Vladimír Pikora exkluzivně pro Shekel

Hlavní ekonom Next Finance

Přečtěte si na stejné téma: Státní pomoc aerolinkám kvůli výbuchu sopky?

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Muslimové nepotřebují odbory

Další článek

Státní pomoc aerolinkám kvůli výbuchu sopky?