Do Prahy dnes přijeli vojenští kaplani z celého světa, aby zde jednali o etickém rozměru své práce.

Konfereci pořádá ministerstvo obrany společně s generálním štábem. Celkem dorazilo 80 delegátů z 33 zemí – převážně členských států NATO a Partnerství pro mír. Přítomní kalpani jsou různých vyznání, v jednom sále tak vedle sebe sedí křesťané, židé, buddhisté nebo muslimové.

Stejná konference se v Praze konala i před čtrnácti lety. “Podobně jako tehdy, i letos se tematicky dotýká etiky. Čeští vojenští kaplani vnímají, že povolání vojáka přináší obrovské pole, ve kterém člověk může zakoušet etická dilemata,” uvedl na dnešní tiskové konferenci vrchní kaplan české armády Jan Kozler.

Etické otázky, které se na konferenci probírají, by se daly rozdělit do dvou hlavních témat. Jedním je způsob, jakým může být kaplan nebo armádní duchovní služba etickým poradcem na rovině vojenského či politického vedení. “Druhá rovina je otázka toho, jakým způsobem je kaplan etickým vychovatelem na úrovni vojáků v poli, kteří skutečně bojují,” vysvětlil poradce ministra obrany pro duchovní službu Tomáš Holub.

Podle něj není role kaplana v ozbrojených silách vázána na náboženské otázky. Například v české koncepci je kaplan běžnou součástí jednotky a o vojáky se stará po lidské stránce společně s psychologem. Jeho primární starostí tedy nejsou pouze věřící vojáci.

Naproti tomu koncepce armády Spojených států je hodně odlišná. “Role kaplanů v americké armádě je v tom, aby umožnili jednotlivcům praktikovat víru, ať při nasazení v zahraničních operacích nebo doma,” uvedl hlavní kaplan Velitelství sil USA v Evropě Brian Van Sickle.

Podle něj musí vojenští kaplani vojáka přijmout bez ohledu na jeho vyznání. “Pokud je kaplan vyslán do mise, musí vojáky přijmout a v tomto stresujícím prostředí se o ně postarat,” dodal Van Sickle.

Podle hlavního vojenského imáma nizozemských sil Aliho Eddaoudiho je zajímavé sledovat, jak v mimoevropských zemích posuzují lidé náboženství druhých. “Když přijde kaplan, ať je jakéhokoli vyznání, třeba do Iráku, tak ho tamní lidé automaticky považují za člověka křesťanského vyznání,” uvedl Eddaoudi. I tak podle něj nemají nizozemští kaplani problém v komunikaci s vedoucími náženskými představiteli jiných naboženství. Ta mohou být například vyznávána v zemích, kde působí mezinárodní vojenské síly.

Podle hlavního praporčíka velitelství NATO pro transformaci Luďka Kolesa může být při zahraničních misích role kaplanů ještě posílena. “Nová strategická koncepce aliance vyzdvihuje důležitý aspekt využití nevojenských složek k řešení konfliktů. Tady vidím širší roli zapojení vojenských kaplanů, kteří mohou být dalším komunikačním kanálem směrem k místnímu obyvatelstvu přes jejich náboženské autority. Mohou kupříkladu uklidnit vášně místního obyvatelstva a vysvětlit roli mírových jednotek,” uvedl Kolesa.

Konference bude v Praze probíhat do pátku. Její tradice sahá do počátku 90. let minulého století. Tehdy se první podobné shromáždění kaplanů uskutečnilo v německém Stuttgartu. Praha tuto konferenci hostila již v roce 1997 a stala se tak prvním městem, ve kterém se tato akce konala vícekrát.

Autor: redakce Shekel.cz