V sobotu 21. května odpoledne bude na Vyšehradě v parku před Starým purkrabstvím a současně i v Londýně na Liverpool Street Station zahájena výstava velkoplošných fotografií a dokumentů nazvaná Wintonovy vlaky.

Producentka Olga Menzelová Kelymanová jí dala podtitul Fotografie a dokumenty o životě dětí, které směly žít, a o historii, ze které se lidstvo dosud nedokázalo poučit.

Expozice, jejímž autorem je režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec, bude zahájena sfouknutím svíček na dortu předválečného zachránce stovek československých převážně židovských dětí Sira Nicholase Wintona, který v těchto dnech oslaví 102. narozeniny.

Výstava volně navazuje na projekt Winton Train 2009 – Inspirace dobrem. U příležitosti 70. výročí jeho mise, v níž zachránil 669 dětí, byl z Prahy do Londýna vypraven historický vlak, který projel tehdejší trasou. Mezi cestujícími byli i potomci “Wintonových dětí” se svými rodinami.

Autor výstavy ji pojal jako svědectví o době předválečného vývoje v Evropě, který fatálně ovlivnil životy rodin Wintonem zachráněných dětí. “Ohromila mne neuvěřitelná statečnost rodičů, kteří v době pogromů, nenávisti a jasné předzvěsti války dokázali svým dětem darovat to nejdražší, co měli – šanci na život. Sami pak ve většině případů zahynuli, aniž se kdy se svými dětmi setkali. Nesmírně mne zaujaly osudy 20 českých dětí, které se po letech vrátily do rodné země, která jim byla povětšinou cizí a nepřátelská. Útrapy, které zažily v předválečné době, se pak zopakovaly v době poúnorové,” uvedl o tom.

Věří, že výstava o nástupu fašismu, hrůzách holokaustu a mimořádném úsilí Britského výboru pro uprchlíky z Československa a zakladatele jeho dětské sekce Nicholase Wintona z roku 1939, nebude jen historickým ohlédnutím za dobou dávno minulou, ale emotivním a z historie poučeným pohledem na současnost.

Fotodokumentace z cesty Winton Trainu 2009 tvoří významnou část expozice, autory fotografií jsou například i Karel Cudlín, Bohdan Holomíček a Jan Šibík. Výstava nabídne také materiály významných světových muzeí a archivů a množství snímků a dokumentů ze soukromých archivů “Wintonových dětí”.

Producentka Olga Menzelová, která má na kontě realizaci řady úspěšných exteriérových výstav (Země krásná neznámá – Yann Arthus Bertrand, Orbis Artis, Jan Saudek, Alive, Karlův most 2010) má k tomuto tématu také velmi osobní vztah. Zúčastnila se totiž příprav a cesty Wintonova vlaku a osobně se setkala se Sirem Nicholasem a jeho rodinou.

Výstava potrvá na pražském Vyšehradě do konce července a v Londýně do 30. června. V obou lokalitách je přístupna veřejnosti zdarma. Poté má putovat po německých městech včetně Berlína, na Nový Zéland, do Izraele a New Yorku.

V sobotu 21. května odpoledne bude na Vyšehradě v parku před Starým purkrabstvím a současně i v Londýně na Liverpool Street Station zahájena výstava velkoplošných fotografií a dokumentů nazvaná Wintonovy vlaky. Producentka Olga Menzelová Kelymanová jí dala podtitul Fotografie a dokumenty o životě dětí, které směly žít, a o historii, ze které se lidstvo dosud nedokázalo poučit.

Expozice, jejímž autorem je režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec, bude zahájena sfouknutím svíček na dortu předválečného zachránce stovek československých převážně židovských dětí Sira Nicholase Wintona, který v těchto dnech oslaví 102. narozeniny.

Výstava volně navazuje na projekt Winton Train 2009 – Inspirace dobrem. U příležitosti 70. výročí jeho mise, v níž zachránil 669 dětí, byl z Prahy do Londýna vypraven historický vlak, který projel tehdejší trasou. Mezi cestujícími byli i potomci “Wintonových dětí” se svými rodinami.

Autor výstavy ji pojal jako svědectví o době předválečného vývoje v Evropě, který fatálně ovlivnil životy rodin Wintonem zachráněných dětí. “Ohromila mne neuvěřitelná statečnost rodičů, kteří v době pogromů, nenávisti a jasné předzvěsti války dokázali svým dětem darovat to nejdražší, co měli – šanci na život. Sami pak ve většině případů zahynuli, aniž se kdy se svými dětmi setkali. Nesmírně mne zaujaly osudy 20 českých dětí, které se po letech vrátily do rodné země, která jim byla povětšinou cizí a nepřátelská. Útrapy, které zažily v předválečné době, se pak zopakovaly v době poúnorové,” uvedl o tom.

Věří, že výstava o nástupu fašismu, hrůzách holokaustu a mimořádném úsilí Britského výboru pro uprchlíky z Československa a zakladatele jeho dětské sekce Nicholase Wintona z roku 1939, nebude jen historickým ohlédnutím za dobou dávno minulou, ale emotivním a z historie poučeným pohledem na současnost.

Fotodokumentace z cesty Winton Trainu 2009 tvoří významnou část expozice, autory fotografií jsou například i Karel Cudlín, Bohdan Holomíček a Jan Šibík. Výstava nabídne také materiály významných světových muzeí a archivů a množství snímků a dokumentů ze soukromých archivů “Wintonových dětí”.

Producentka Olga Menzelová, která má na kontě realizaci řady úspěšných exteriérových výstav (Země krásná neznámá – Yann Arthus Bertrand, Orbis Artis, Jan Saudek, Alive, Karlův most 2010) má k tomuto tématu také velmi osobní vztah. Zúčastnila se totiž příprav a cesty Wintonova vlaku a osobně se setkala se Sirem Nicholasem a jeho rodinou.

Výstava potrvá na pražském Vyšehradě do konce července a v Londýně do 30. června. V obou lokalitách je přístupna veřejnosti zdarma. Poté má putovat po německých městech včetně Berlína, na Nový Zéland, do Izraele a New Yorku.

Praha 19. května (ČTK)