Zdroj: Shekel

Egyptská revoluce přišla právě včas na to, aby byly zachráněny doklady o zemědělské činnosti egyptských předků a o vzniku faraonské civilizace.

Jde o místa ležící v rezervaci na břehu egyptského jezera Kárún. Ačkoli leží jenom 70 kilometrů od Káhiry, je oblast téměř nedotčena. Asi měsíc před vypuknutím protivládních protestů, jež v únoru svrhly prezidenta Husního Mubaraka, vláda z rezervy vyjmula skoro tři kilometry čtvereční a přiklepla je realitní firmě Amer Group, která na nich chtěla vybudovat turistické letovisko, píše agentura Reuters.

Ve schvalovací komisi byli tři ministři Mubarakovy vlády, kteří jsou nyní ve vězení a čelí obviněním v jiných kauzách z korupce. Jeden z nich, Ahmad Maghrabí, v lednu tvrdil, že archeologové s výstavbou v rezervaci souhlasili. Jejich šéf Zahí Havás to však nyní popírá.

V roce 1989 egyptská vláda vyčlenila 1100 kilometrů čtverečních severně do jezera jako přírodní rezervaci. Má unikátní geologické složení, staří Egypťané tam těžili čedič a nacházejí se tam fosilie ryb i savců. Jsou tam také stopy po zemědělské činnosti z neolitického období a archeologové doufají, že je právě tyto nálezy přivedou k objasnění technologického skoku, který vedl k zavedení zavlažování v údolí Nilu.

Oblast severně od jezera byla v minulosti vyprahlou pouští. Čtyři tisíce let před naším letopočtem se tam ale nastěhovali lidé a využili poměrně krátkého období, kdy oblast začaly vodou zásobovat deště. “Jsou tam doklady o nejranější zemědělské činnosti v Egyptě. Z předfaraonského období, před vznikem raných dynastií, za nichž se Egypt stal státem. To, co se nachází severně od Fajjúmu, je unikátní i z celosvětového hlediska. Jde o neolitickou krajinu, na níž se díky tomu, že je to poušť, později nic nestavělo,” řekla profesorka archeologie z Kalifornské státní univerzity Willeke Wendrichová.

Chálid Saad z prehistorického oddělení egyptské Nejvyšší rady pro památky tvrdí, že ministerstvo cestovního ruchu před čtyřmi lety rozhodlo, že v desetikilometrovém pásu podél břehu jezera budou vybudovány hotely a turistické atrakce. Ustavilo komisi, která měla o pozemcích rozhodnout. Loni v prosinci pak byla vydána koncese na 99 let skupině Amer. V prvním roce měla platit 28.000 dolarů (476.000 korun) a později se měla cena zvednout na ročních 92.000 dolarů (1,6 milionu korun).

Maghrabí v lednu tvrdil, že před vydáním koncese byli povoláni také archeologové a že s projektem souhlasili. Havás teď tvrdí, že řízení ještě neskončilo a že bude usilovat o nové odborné posouzení. “Před čtrnácti dny jsem si zavolala Chálida Saada a chtěl vědět, co si o tom jako archeolog myslí. Požádal jsem o vytvoření širšího týmu archeologů, kteří o těch pozemcích rozhodnou,” řekl.

Saad tvrdí, že to, o čem hovořil Maghrabí, se týká období mezi březnem 2009 a říjnem 2010. Historici měli zjistit, zda jsou na místě cenné nálezy. “Dokázal jsem, že ano,” říká Saad.

Na místě se podle něj nachází množství nálezů z doby kamenné. Našly se prý i fosilie 24 velryb, které pluly pravěkými oceány před 42 miliony let. Je mezi nimi údajně kosterní pozůstatek i zcela nového druhu.

Weindrichová si přeje, aby byla oblast pečlivě prozkoumána, protože může přinést poznatky o počátku egyptské civilizace. Zemědělství se tam podle ní asi začalo rozvíjet později než jinde na Blízkémvýchodě, protože tehdy známá technologie nebyla v tamních klimatických podmínkách, až na zmíněné krátké deštivé období v neolitu, použitelná. “Máme už rozsáhlý projekt na výzkum klimatických změn té doby,” řekla.

Neolitická zemědělská komunita se prý v oblasti usadila asi před 6000 lety. Neměla k dispozici mnoho stavebního materiálu, takže po ní nezůstaly zbytky pevných staveb. “Žili zřejmě v nějakých chatách z rákosových rohoží. Jsou tam ale zbytky po četných ohništích, která sloužila různým účelům – k výrobě nádob, úpravě masa nebo ryb. Snažíme se z toho pochopit, jak žili,” řekla archeoložka.

Když období dešťů skončilo, odvál pouštní vítr povrchové vrstvy půdy. Zbytky nářadí, keramiky a kostí teď leží pod velmi slabým nánosem. “Severní vítr odnáší písek, ale těžké věci zůstávají ležet. Pro nás je to úžasné, protože je hned vidíme. Když ale odkopnete jenom centimetr půdy, nadobro všechno zničíte,” říká Wendrichová.

Po skončení neolitu se začalo se závlahami pozemků kolem Nilu. “Lidé pak hledali jiné způsoby obdělávání půdy,” dodává archeoložka.

Káhira 3. června (Reuters/ČTK)

Žádný komentář

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

Ako som hľadal slobodu a našiel disciplínu

Další článek

Před dvěma lety pronesl Obama zásadní projev k muslimům