Zdroj: Shekel

Nedávno jsem na jedné sociální síti četl zajímavý komentář k prezentaci o zlatě u jedné poradenské pojišťovny. Jedna z účastnic sociální sítě to komentovala slovy, že jde o 350 lidí, kteří chtějí změnit svou budoucnost.

To samozřejmě může být pravda. Avšak vše má své pro a proti. Podívejme se nyní na zlato poněkud z jiného úhlu pohledu.

Zlato se pěkně třpytí a dají se z něj dělat krásné šperky, je však také vhodným investičním nástrojem? Mnoho lidí by, zejména při stále rostoucí ceně zlata, odpovědělo, že ano. V současnosti se i na českém trhu objevilo množství firem nabízejících zlato, ať již se jedná o jeho fyzickou podobu či nějaký nástroj na něj navázaný. To ovšem není nic špatného. Zkušenosti z minulosti ukazují, že zlato může být vhodným doplňkem dobře sestaveného portfolia, protože jeho ceny zpravidla rostou v obdobích ekonomických krizí a recesí, kdy ceny ostatních aktiv klesají. Zlato má jako investiční nástroj mnoho úskalí. Pokud se tedy rozhodujete investovat do zlata své úspory, zvažte následující.

Prodejci se zlatem uvádějí rádi historky, na kterých ukazují stálou hodnotu zlata. Tedy že zlato ochrání vaše úspory proti inflaci. Například vždy platilo, že za unci zlata jste vždy koupili dobrý oblek. Platilo to v Londýně v roce 1700 i v roce 1800 i v roce 1900 a platí to i v Praze v roce 2010. Představte si, že jste se ocitli o třicet let zpátky v roce 1980 a rozhodujete se, zda investovat do zlata. Zlato se v tu dobu obchodovalo na svém vrcholu za 850 dolarů za unci. Pokud byste tedy přemýšleli v 30letém horizontu a počítali s inflací 4 %, což byl průměr za tu dobu ve vyspělých ekonomikách, očekával bych, že unce zlata by po 30 letech měla stát 2 756 dolarů. Ve skutečnosti se v současnosti pohybuje kolem 1700 dolarů za unci a reálná hodnota mé investice by tedy nebyla ani poloviční.

Bohužel se však množství lidí v současnosti ke zlatu přistupuje jako ke spekulaci (i když proklamují opak), než jako k investici. Podívejme se nejdříve na to, jaký je rozdíl mezi investicí a spekulací. Když kupuji investici, pak kupuji něco, u čeho mohu určit vnitřní hodnotu na základě předpokládaných budoucích příjmů. A pokud takto mnou stanovená hodnota je vyšší než tržní cena, pak je to dobrá investice. Představte si to zjednodušeně tak, že kupuji-li dluhopis, budu pravidelně dostávat ročně úrok, ať se s tržní hodnotou dluhopisu děje cokoliv. Kupuji-li akcii – tedy podíl ve společnosti, která generuje každý rok zisky, budu dostávat podíly na tomto zisku ve formě dividend, ať se s tržní cenou mé akcie děje cokoliv. Kupuji-li nemovitost – budu dostávat nájem – a tak dále. A tyto budoucí příjmy určují skutečnou (vnitřní) hodnotu investice. U zlata to tak není, zlato negeneruje žádný příjem, naopak stojí peníze ho někde uskladnit. Z tohoto pohledu je tedy zlato čistě spekulativní nástroj, u kterého nelze určit jeho vnitřní hodnotu, a pokud se rozhodujete ho koupit jako investici, pak pouze spekulujete, že po něm poroste poptávka. Pravda je však taková, že reálná poptávka po zlatu je několikrát menší než ta spekulativní. Nicméně je zlato považováno za uchovatele hodnot. Minimálně chápáno tak, že za každého doposud známého režimu bylo zlato poptáváno (bez ohledu na jeho cenu vyjádřenou penězi) a daly se za něj získat prostředky nezbytné k přežití. Avšak takto dnes uvažuje jen málokdo. Většina vidí hektický růst ceny zlata a doufá v její další růst, aby jej pak mohli prodat. Místo rozumného kalkulu nastupují emoce.

V investování platí, že emoce jsou 10krát důležitější než výkonnost samých investic. V době, kdy ceny padají, a dalo by se říci, že lze nakupovat se slevou, většina lidí podlehne emoci, které se říká strach. A místo toho, aby nakupovala kvalitní investice za zlevněné ceny, tak je pod cenou prodává a často realizuje ztrátu. Opakem strachu je chamtivost. To je druhá emoce, která zavládne v okamžiku, kdy se v novinách píše, že některá investice trhá rekordy. Lidé se začnou chovat iracionálně a bezmyšlenkovitě nakupují poslední investiční hit. Vymýšlejí se nové mýty o jeho neohrožené budoucnosti, ceny na burzách rostou a lidé ještě více nakupují. Ve světě investování se takovému stavu říká bublina. A ta zákonitě bez varování jednoho dne praskne. Ceny prudce klesnou a lidem zůstanou oči pro pláč. Ve financích již chvíli pracuji a živě si vzpomínám na horečku mých kolegů finančních poradců, kteří do roku 2008 horlivě prodávali klientům akcie společnosti Immofinanz (zjednodušeně investice spojená s nemovitostmi). Jejich argumenty byly podobné těm dnešním do zlata: nemovitosti vždy porostou, nemovitosti za posledních deset let vydělaly v průměru 10 % ročně, nemovitosti tu vždy byly a budou, lidi budou vždy bydlet a podobně. Všichni víme, co se stalo s cenami nemovitostí v roce 2008 a akcie společnosti Immofinanz dopadly ještě několikrát hůře.

Navíc může být zlato lehce skupováno propojenými kupci za jednoduchým účelem získat kontrolu nad nabídkou. To může vést k prudkým výkyvům cen zlata. Nic netušící kupci nakupují zlato za vysoké ceny a náhle se dočkají náhlého kolapsu cen způsobeného záplavou nabídky. Přesně to se stalo v roce 1980 na trhu se stříbrem. Bratři Huntovi udělali to samé pomocí pákového efektu v době zanedbatelných požadavků na minimální marži na komoditních burzách. Ačkoliv pravděpodobnost je malá, investoři by měli být velice obezřetní s nákupem jakékoliv komodity, která může být touto cestou manipulovatelná. Ze dne na den mohou ceny propadnout o desítky procent (viz propad ceny zlata o zhruba 20 % v průběhu několika dní v září) a jejich investice může upadnout na několik desítek let v zapomnění.

Autor: Šimon Finemon

2 Komentářů

  1. Petr
    10.10.2011 – 12 Tishri 5772 v 19:29 — Odpovědět

    Moje řeč, zlato nebrat! Až všichni ti, kteří proměnili peníze ve zlato zjistí, že nemají co jíst a budou prodávat, tak lze o zlatě špekulovat.
    Teď je ale silně přepálené zlatou horečkou.
    Jestli něco bude trvale růst a nikdy neklesat, tak to budou patrně jen deficity veřejných financí, u investic tomu nebude. Ono by se líbilo kde komu být rentiérem, ale ty koláče prostě někdo upéct musí. Proto investování nikdy nebude jednoduché, ani bezpečné. Má to i svou logiku. Pokud chci mít příjem z toho, že jsem někam alokoval kapitál, tak musím tu práci (rozhodnutí kam) odvést sakra dobře, jinak si rentu (a mnohdy i vložený kapitál) nezasloužím.

    0
    0
  2. Vodník Česílko
    23.12.2011 – 27 Kislev 5772 v 22:18 — Odpovědět

    Zlato bych bral – ale platí u něj totéž, co u všeho ostatního – nesmí se kupovat na vrcholu, poté, co dlouhou dobu (týdny, měsíce) nepřetržitě roste. Jinak každý, kdo trochu studoval zlatou horečku roku 1980 ví, že šlo o krátkodobý několikatýdenní “odskok” od hladiny cca 500-600 dolarů (podobně jako letošní průlom ze srpna k hranici 1900 dolarů byl odskokem od hladiny 1600-1700). Je třeba nakupovat při korekcích (jako třeba právě teď). Jinak jsem také narazil na informaci, že aby hodnota zlata odpovídala hodnotě z počátku 70. let z hlediska množství peněz v oběhu, měla by být asi 10 000 dolarů.

    0
    0

Zanechat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Předchozí článek

V Jaffě byly zhanobeny desítky muslimských a křesťanských hrobů

Další článek

Mobilní čeští operátoři, sebranka nenažraná