Společenská odpovědnost* se sice dostává do popředí zájmu firem až v posledních letech, nicméně základ těchto aktivit není nic nového a převratného.

Jako příklad můžeme brát podporu sportovních aktivit, kroužků a podobných zájmových činností. S přístupem k životnímu prostředí to bylo horší, nicméně dílčí pokroky byly znát i v této oblasti. I v dobách minulých se hovořilo (většinou opravdu jen hovořilo) o péči o zaměstnance a bezpečnost práce a občas se dostalo i na místní komunity.

K významnému posunu ale přeci jen došlo a značná část společností má dnes společenskou odpovědnost stanovenu jako jednu z klíčových firemních hodnot. Základním pilířem budování značky, která je veřejností pozitivně vnímána, jsou spokojení zaměstnanci. Zde je prostor pro aktivity spadající pod personální oddělení, jako je příjemné pracovní prostředí, pružná pracovní doba, případně možnost práce z domova anebo například firemní školka. Teprve od takového základu je možné se odrazit a pořádat další aktivity jako jsou dobrovolnické dny na podporu místních komunit, či neziskových organizací.

Na nedávném setkání, pořádaném think-tankem Young Heads a Marketingovým Institutem právě na téma společenské odpovědnosti, se ale ukázalo, že společnosti mají často mylnou představu o tom, jak ostatním pomáhat. „Firmy za námi chodí s nabídkami typu, že nám přijdou se zaměstnanci vymalovat,“ uvedla příklad Simona Bagarová, zástupkyně neziskové organizace Rozmarýna. Jenže to jsou převážně aktivity, o které nemá nikdo zájem. Na projektech společenské odpovědnosti je třeba pracovat dlouhodobě a zároveň pomáhat tam, kde je to skutečně potřeba.

V ideálním případě pomůže společnost takovou aktivitou, která je zároveň v souladu s předmětem jejího podnikání. V rámci dobrovolnictví můžou zaměstnanci využít svých zkušeností a znalostí, a pomoci tak přirozenou a nenucenou cestou.

Na druhou stranu existuje celá řada neziskových organizací, které sice pomáhají těm, kteří to potřebují, ovšem nedovedou efektivně oslovit společnosti z byznysu a nabídnout jim argumenty pro možnou spolupráci. Zde je naopak možnost podat pomocnou ruku a poradit, jak by měly samy sebe prodat, aby získaly prostředky pro svou činnost.

Pokud tedy uvažujete o společenské odpovědnosti i ve vaší firmě, nebude na škodu pamatovat na pár výše uvedených faktů. Kromě vlastního času není třeba investovat žádné závratné sumy. I tak lze dosáhnout výsledku, který pomůže ostatním a z kterého budou mít zaměstnanci dobrý pocit.

Autor: David Šrámek

*často se používá anglická zkratka CSR – Corporate Social Responsibility