Ve Španělské synagoze v Praze se v sobotu 12. listopadu uskuteční mimořádný koncert připomínající 70. výročí počátku systematických deportací českých a moravskýchŽidů do ghett a vyhlazovacích táborů.

Na koncertu s názvem Umlčené hlasy – hudba pronásledovaných zaznějí díla skladatelů, kteří byli deportováni, nebo emigrovali. Skladby zahraje komorní orchestr BERG pod vedením svého zakladatele a uměleckého vedoucího Petera Vrábela. ČTK o tom dnes informovala Barbora Patočková z Židovského muzea v Praze, které akci ve spolupráci s vídeňským sdružením exil.arte pořádá.

Ve Španělské synagoze zazní díla skladatelů Ervína Schulhoffa, Viktora Ullmanna, Gideona Kleina a Viléma Tauského, kteří byli v době nacistického režimu deportováni do ghett a koncentračních táborů, případně byli nuceni k emigraci. Jako sólisté se představí rakouská flétnistka Ulrike Antonová a americký klavírista Russell Ryan.

Koncert bude navíc i připomínkou 73. výročí velkého protižidovského pogromu známého jako Křišťálová noc, který rozpoutali nacisté z 9. na 10. listopad roku 1938 a při němž byla zničena řada synagog. Ukázkou z tvorby skladatele německo-židovského původu Schulhoffa předznamená také 70. výročí jeho úmrtí, které připadá na příští rok. Schulhoff byl zatčen při čekání na vízum a v roce 1942 zahynul v koncentračním táboře.

Koncert je součástí série přednášek a akcí, jež přichystalo Židovské muzeum v Praze k výročí začátku transportů. Při této příležitosti také zdarma zpřístupnilo památník zavražděných Židů v Pinkasově synagoze v Praze, a to od 16. října do 27. listopadu. Podle pořadatelů je to zřejmě poslední kulaté výročí, při němž ještě může veřejně vystoupit řada očitých svědků tragických událostí. Akce by měly přispět i k zamyšlení nad tím, jak si současná česká společnost připomínáholokaust a jak se vypořádává s nebezpečím rasismu a antisemitismu.

Systematická deportace českých a moravských Židů do ghett a vyhlazovacích táborů začala 16. října 1941, kdy byl z Prahy vypraven první transport do ghetta v Lodži. O několik týdnů později následovalo pracovní komando složené z mladých mužů, kteří měli připravit v Terezíně ghetto pro většinu Židů z českých zemí. Z více než 80.000 Židů z Čech a Moravy, kteří dostali příkaz k transportu, se podle Michala Frankla z muzea dožilo osvobození necelých 11.000.

Praha 3. listopadu (ČTK)